Vracíme, co si bereme. Víme jak, víme proč.

<-- Zpět


Dotaz:
Jsou kalifornské žížaly rizikové řešení? Jak moc je kalifornský druh invazní?

Dotaz 1:
Občas listuju netem ohledně vermikompostování a uvažuju o nějaké variantě. Nemělo by v článcích o vermikompostování zaznít také to, že kalifornské žížaly jsou opravdu přece jen trochu rizikové řešení? Chápu, že se rychle množí, ale vykoumal už někdo nějakou studií, co se stane, skončím-li s vermikompostováním a vysypu je někam do rohu zahrady či do přírody? Sice jsem četla doporučení, že toto se dělat nemá, avšak moc bych nespoléhala na to, že to každý dodrží. Jak moc je kalifornský druh invazní? Nezakládáme si jako ekologicky smýšlející bytosti naopak na jeden z nových problémů? Nezlikvidují tito rychlí množivci v případě případných lokálních úniků (výsypů lidmi) také lokálně naše domácí žížalí populace? Bylo by možno tohle na vašem webu nějak rozvést?

Dotaz 2:
Ráda bych se zeptala, zda kalifornské žížaly (Eisenia andrei) nejsou invazní formou žížal. Sylšela jsem mnoho různých názorů od varování před nasazováním žížal na zahjradu (možnost nežádoucího rozšíření) až po názor, že se jedná pouze o vyšlechtěnou variantu žížal českých (Eisenia foetida). Jak to tedy je? Budeme zakládat kompost na zahrádce, která by v každém případě měla být ekologická.


Odpověď:
   Odpověď 1:
Je pravdou, že kalifornské žížaly (eisenia andrei) jsou speciálně vyšlechtěné žížaly, jsou ale vyšlechtěny z obyčejné žížaly hnojní (eisenia foetida), takže to opravdu není žádné geneticky modifikované monstrum. Tento kalifornský hybrid má (jelikož je původem z Kalifornie) celkem vysoký teplotní komfort, tedy nepřežije teplotu pod cca 4°C a nad 42°C a hlavně je striktně pojídač pouze organické odumřelé hmoty. Pokud se dostane do volného prostředí v půdě, musí vyhledat stanoviště, kde je dostatek organické hmoty, jakmile ji nemá tak umírá - což je rozdíl oproti žížale hnojní, která je schopná pojídat i různé jílovité částice a písek.  

Odpověď jsem prodiskutoval s chovatelem panem Karlem Peclem (z firmy Ekovermes), který spolupracuje s odborníky z Jihočeské univerzity.

Pěkné dny bez obav z introdukce kalifornskou žížalou :-)  přeje za Ekodomov Jan Šarapatka

23.04.2009 19:49


  
   Odpověď 2:
Kalifornské žížaly (Eisenia andrei) jsou opravdu speciálně vyšlechtěné z volně žijícího druhu žížaly hnojní (Eisenia foetida) a mohou se i s tímto druhem křížit. Jsou také řazeny mezi "invazní" druhy a podle zákona 114/1992 Sb. se nesmí vědomně šířit do české přírody. Na druhou stranu ale není zakázáno jejich používání pro zpracování organického materiálu, proto byly nakonec i vyšlechtěny. Tento druh je specifický několika vlastnostmi oproti žížale hnojní a sice že zpracovává organický materiál mnohem rychleji, množí se mnohem rychleji, dožívá se výrazně vyššího věku (až 16 let), neprokazuje migrační chování a je víceméně závislý na velkém množství potravy. Proto je možné kalifornské žížaly chovat na zpevněné ploše nebo v izolovaném vermikompostéru, kde má pro život ideální podmínky a rozhodně se nerozuteče do volné přírody.

Ve Vašem případě bych určitě nedoporučil vysazení kalifornských žížal na zahradu ať už z legislativního důvodu nebo prostě proto, že by neměly dostatek potravy a ideální podmínky. V zahradě máte jistě dostatek žížal obecných i hnojních. Můžete ale vytvořit nějaký uzavřený vermikompostér a hotový vermikompost aplikovat na zahradu, bude to rozhodně hodnotnější varianta. A domnívám se, že i legislativně korektní. Vermikompost od žížal kalifornských používá např. pan Michlovský (ekologický vinař).

Snad jsem všechny nejasnosti objasnil. Kdybyste přesto měla nějaké další konkrétnější otázky, mohl bych Vás odkázat na další specialisty v oboru.

Pavel Pšenička, o.s. Ekodomov