Vracíme, co si bereme. Víme jak, víme proč.

Kompostovací poradna

V kompostovací poradně odpovídáme na dotazy týkající se nakládání s organickými zbytky v domácnostech, třídění a využití bioodpadů.

Odpovědi do kompostovací poradny bez garantované lhůty zveřejnění zpracováváme zdarma ve volném čase. Doba odpovědi se tak může podle počtu dotazů pohybovat od 1 do 4 týdnů.

Dříve než vznesete svůj dotaz, podívejte se do poradny. Odpovědi jsou systematicky setříděné do kategorií. Je velmi pravděpodobné, že Váš dotaz již byl někým jiným v průběhu let vznesen a námi zodpovězen. Pokud potřebné informace nenajdete, můžete svůj dotaz zaslat prostřednictvím fomuláře.

Dotazy týkající se komerčních aktivit a poradenství pro firmy a organizace jsou řešeny v rámci odborného poradenství a konzultací.

Vyhledat v kompostovací poradně

1. Chci vědět, co patří a nepatří do kompostu

If you can read this, you have to activate javascript for your browser. This extension was brought to you by TYPO3-Macher, die TYPO3-Agentur.
Čaj.sáčky, pivo, olej, pečivo, vaječ.skořápky, kosti, peří, žvýkačkaKompostovací pleny Mech, jehličí, šišky, chmel, psí víno, hlína, popelOřechové listí, skořápky, dubové listí Papír, kapesníky, noviny, plata od vajecPlevely, zbytky rostlin, chemicky ošetřené rostliny Podestýlka a trus býložravců, exkrementy lidské, psí, kočičí, hnůjShnilé či plesnivé plody Slupky exotického ovoce (citrusy, banány...)Tráva, seno, dřevní štěpka, piliny, houby
Dočetla jsem se, že do kompostéru nepatří vařené zbytky jídla, maso. Zajimalo by mě, jak je to s vajecnymi skorapkami. Jsou zdrojem vapniku, mohu je davat do kompostu? A v jake forme?

Odpověď:
Přesně jak píšete, skořápky od vajec jsou zdrojem vápníku a rozhodně je možné je kompostovat bez dalšího upravování, ale pokud je nadrtíte, urychlíte jejich rozklad. Měla byste ale počítat s delší dobou rozkladu, kterou skořápky potřebují.

Co se týče zbytků jídla a masa, tak ty je možné také kompostovat a v průmyslových kompostárnách je i kompostují. Z hygienických důvodů je ale nutné, aby byly zajištěny dobré podmínky pro jejich kompostování a zároveň bylo dosaženo vysoké teploty, která zahubí patogenní mikroorganismy a další choroboplodné zárodky. Bohužel v domácích podmínkách nemůžeme stoprocentně zajistit max. velikost částic 12 mm a min. teplotu 70 °C po dobu alespoň 1 hodiny.

Pavel Pšenička, 6.1.2012

Návazný dotaz:
To mě těší, že skořápky lze kompostovat. Trošku je tu však protimluv. Píšete (V ekoporadne), že do kompostu se nemá dávat živé maso ani nijak upravovane, kvuli patogenum. Coz je spravne. Ale skorapky taky mohou obsahovat patogeny. Co s tim?
Odpověď:
Skořápky vajec jsou trochu odlišné od ostatních živočišných produktů a nevím o tom, že by byly prokázány negativní vlivy z hlediska hygieny. Ostatní živočišné produkty jako je především maso je určitě možné kompostovat, ale za přísnějších podmínek vzhledem ke složení (větší množství tuků a bílkovin) a možnému vysokému obsahu patogenních mikroorganismů a zárodků parazitů.
Pavel Pšenička, 20.1.2012


Návazný dotaz:
Na stránkách píšete v souvislosti s kompostovaním zbytků jidla, že musí být kompostovány za přísnějších pravidel. Právkě kvůli patogenním mikrooranismům - A pokud se nemýlím, tak ve vejcích může být salmonela?
Odpověď:
bakterie Salmonela je přítomna ve výkalech a tedy i na neumytých rukách. Do vejce se může dostat při průchodu kontaminovaným vejcovodem nebo zvenku přes stěnu skořápky např. při omývání vajec. Vždy se ale musí dostat do žloutku, kde se může namnožit do škodlivé koncentrace. Při prostupu z vnějšku se tak nestává, protože se zastaví o bílek a dále neproniká. Prázdné skořápky jsou bezpečné z hlediska přítomnosti Salmonely. Průmyslové komposty mají povinnost projít testem mj i na přítomnost patogenních mikroorganismů. V rámci některých našich projektů jsme testovali domácí komposty i vermikomposty a výsledky splňovaly tyto normy.
Pavel Pšenička, 3.2.2012


Dočetli jsme se, že použitý kuchyňský olej nepatří do kompostu. Zajímá nás tedy kam s ním.

Odpověď: Vaše informace je částečně pravdivá, ale pokusím se Vám ji vysvětlit. Kuchyňský olej je samozřejmě také biologicky rozložitelný materiál a do kompostu patří, ale ne v tekuté formě a velkých objemech. Jde o to, aby se na kompost nelily hektolitry oleje. Tvrzení, že kuchyňský olej nepatří do kompostu, je založeno právě na tomto důvodu. Dalším důvodem, proč na kompost nelít kuchyňský olej je, aby nedocházelo ke kontaminaci půdy či spodních vod olejenatými látkami. Tyto látky mohou znehodnotit vodu i půdu a poškodit některé mikroorganismy, i přesto že se nejedná o minerální olej. Nejlepší řešení kompostování fritovacího oleje je nechat olej nasáknout do nějakého přírodního sorbentu - tedy například: piliny, kartonový papír, ubrousky a pak tento materiál dát na kompost. Násáklý olej se postupně rozloží v kompostu a nedochází k uvolnění tekoucího oleje do prostředí. Takto se tedy může kuchyňský olej kompostovat. za Ekodomov příjemné podzimní dny přeje

Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 19.9.2011

Můžu do kompostu nalít staré pivo? Nemůže alkohol ublížit drobným živočichům?

Staré pivo klidně do kompostu nalít můžete. Alkohol určitě neublíží organismům v kompostu, nehledě na to, že kvasinky (bakterie - tedy rozkladači) jsou obsažené i v pivu a naopak podpoří fermentaci kompostovaného materiálu v kompostu. Jediné, na co dejte pozor, je přemokření kompostu, pokud byste vylévali nějaké větší množství piva, tj. 20 a více litrů. Poté je vhodné do kompostu přidat i nějaký sorpční materiál např. piliny, seno, hobliny atd.

Pěkné letní dny s pivem a kompostem přeje za Ekodomov Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 11.7.2011

Co přesně mám dělat s použitým olejem z kuchyně (smažení a fritování). A mohu pak prázdné láhve od oleje dávat do plastů, po řádném odkapání?

Pokud máte fritovacího oleje velké množství, můžete uvažovat o využití tímto způsobem: viz odkazy níže pod odpovědí.
Pokud máte fritovacího oleje méně, je dobré nechat olej nasáknout do nějakého savého materiálu jako jsou piliny, hobliny či papírové ubrousky. Je třeba použít velké množství tohoto sorpčního materiálu, aby z něj olej nekapal. Poté tento nasáklý materiál můžete s klidným srdcem zkompostovat společně s dalšími zahradními odpady (tráva, suché listí, bioodady z kuchyně, atd.). Druhá možnost je piliny s olejem či nasáklý papír spálit v kamnech. Jedná se o rostlinné oleje, a proto se bilance oxidu uhličitého vzniklého při spalování rovná jeho příjmu rostlinami při tvorbě semen (z kterých se vyrábí olej).

rapidoil.blogspot.com

biom.cz/cz/legislativa/fyto-legislativa/ridici-jezdi-i-na-fritovaci-olej

www.marigold.cz/item/zdrazila-nafta-jak-na-prestavbu-tdi-na-pohon-rostlinnym-olejem

web.quick.cz/goldwafer/domek/Pohon_Repkovy_Olej/drive_your_diesel.htm

Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, Ekoporadna Kutná Hora, 11.10.2010

Patří do kompostu kus ztvrdlého chleba?

 

 

Pečivo můžete také kompostovat, ale je třeba si dát pozor na vlhkost materiálu a na to, že pečivo přitahuje hlodavce a plísně, takže je dobré nasekat např. chleba na menší kousky a promíchat to s kompostovaným materiálem.

18.11.2009 13:46

Můžeme do kompostu dávat celé čajové pytlíky?

Do kompostu můžete vkládat čajové sáčky, čaj - čajové lístky, kousky ovoce i papírový obal se rozloží.

 

Lze ve venkovním kompostéru kompostovat i nadrobno nakrájené zbytky bílého pečiva?

Ano, do kompostu můžete dávat i zbytky pečiva či suchý chleba. Není však dobré do kompostu dávat zbytky pečiva v nějaké velké míře (tak, aby se nevytvořila jednosložková vrstva a nezačala masivně plesnivět či kvasit). Normalní zbytky pečiva z domácnosti není problém zkompostovat, ale samozřejmě je lepší suché pečivo dále využít např.: zkrmovat slepicemi či dalšimi hospodářskými zvířaty (buďto vlastními nebo sousedů), tedy pokud pečivo není plesnivé, to by zase bylo lepší jej dát do toho kompostu.

Jan Šarapatka, Ekodomov

 

Ano, dokonce není nutné pačivo krájet, ale pokud se tak stane určitě tím procesu degradace pomůžete. Vždy je však nutné pamatovat na správné zásady kompostování (viz http://www.ekodomov.cz/index.php?id=zakladni_pravidla_kompostovani) a sledování správné vlhkosti (viz  http://www.ekodomov.cz/index.php?id=sledovani_kompostu). Pokud máte pečiva větší množství je vhodné ho před vložením do kompostéru nebo v kompostéru promíchat s dalšími rostlinnými zbytky v kompostu, zvláště pokud se jedná o suché pečivo. Zároveň doporučuji se zamyslet nad tím, co lze udělat pro to, aby se pečivo nemuselo kompostovat, jak jej dále zužitkovat.

Pokud se Vám pečivo kazí (zapaří a plesniví) nevhodným skladováním v igelitovém sáčku, zkuste pečivo balit do utěrky a nebo zvažte použití paropropustných kompostovatelných sáčků, kromě sběru bioodpadů se dobře osvědčili právě ke skladování pečiva.

Tomáš Hodek, Ekodomov

24.11.2008 17:48

Lze kompostovat žvýkačku?

To je velice zajímavý dotaz, ale bohužel žvýkačky jsou tvořeny syntetickou gumou a mnoha změkčovadly, takže do bioodpadu nepatří a v kompostéru by skončit neměly. Samozřejmě si nemusíte lámat hlavu nad jednou žvýkačkou v kompostéru :) .

Pavel Pšenička, Ekodomov, 28.2.2010 20:32

Mohu kompostovat i menší množství kuchyňského oleje od smažení, případně z fritézy?

Aerobní mikroorganizmy, které tvoří podstatnou část mikroflóry kompostu, nejsou zpravidla příliš účinné v rozkladu oleje. V menší míře se oleje vyskytují v ovoci a zelenině, kde však nepředstavují žádné riziko pro vlastní proces kompostovaní. Zpravidla kompostu nevadí ani olej obsažený ve zbytcích jídla, kdy je vhodné jej smíchávat s dalšími biodopady. Samotný olej však může v kompostu nastartovat nežádoucí anaerobní procesy a vyvolat tak hnití a zápach. Menší množství oleje ze smažení pravděpodobně kompostovací proces nenaruší. Vetší množství oleje (např. z fritézy) však může negativně ovlivnit kompostovací proces - vyvolat hnití a zápach.

16.11.2005 00:16

Dají se kompostovat staré peřiny?

Staré peřiny je možné zkompostovat. Pokud je sypek z čisté bavlny, tak je možné kompostovat i sypek. Ten je však potřeba nastříhat na menší kusy, velké by se kompostovaly s obtížemi. Vzhledem k nesnadné manipulaci s peřím a jeho objemu, nevím, jestli lze prakticky celou peřinu zkompostovat..., když si představím jak se peří rozletí jakmile se peřina  rozřízne... Jedině snad, že by v nějaké stodole (uzavřeném prostoru) člověk rozdělal peřinu, peří smíchal s nějakým těžším materiálem (např. hlínou) a něčím, co by nastartovalo rozkladný proces (např. kuchyňský bioodpad). V malém množství se dá určitě peří kompostovat.

Osobně bych se spíš přikláněla ke sběrnému dvoru - jako velkoobjemový odpad.

Ale čistírna peří a jeho opětovné využití je samozřejmě nejlepší...

14.09.2006 17:55

Dají se kompostovat kosti (např. kuřecí)?

Kosti se velmi dlouho rozkládají. Ke hnojení se používá kostní moučka, která je bohatá zejména na fosfor a tak podporuje především tvorbu květů. Celé kosti se nedoporučuje kompostovat, protože se pomalu rozkládají a lákají domácí zvířata (psy, kočky). Do kompostu by bylo možné pravděpodobně přidat v menším množství jemně nadrcené kosti.

09.06.2008 13:15

Je možné dávat do bioodpadu či do kompostu žvýkačku?

Žvýkačka mezi bioodpady nepatří. Když ji někdo odhodí na zem, její pozůstatky tam lze nalézt ještě mnoho let, což je důkazem její špatné rozložitelnosti. Základ žvýkačky je ze syntetické gumy, není tedy přírodního původu a do kompostu nepatří.

10.06.2009 12:04

Používám látkové pleny společně se separační vrstvou, která by měla být biodegradabilní a je ze 100% celulozy. Je možné tyto použité separační pleny kompostovat?

Ano, celulózové separační pleny lze kompostovat, vždy by se mělo dbát, aby kompostovaný materiál byl hygienizován podle pravidel kompostování.

"... Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat na teplotu přes 50°C, což je způsobeno vysokou aktivitou mikroorganizmů. Tato tzv. horká fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k hygienizaci kompostu, to jest ke zničení semen plevelů a zárodků chorob. Po dosažení maxima teplota pozvolna klesá. Aby k hygienizaci došlo, je potřeba na kompost přidávat větší množství materiálu najednou..."

(Více o pravidlech kompostování najdete na http://www.kompostuj.cz/vime-jak/jak-vyrabet-kompost/zakladni-pravidla-kompostovani/)

Tomáš Hodek, 27.10.2012

Máte nějaké zkušenosti s vermikompostováním jednorázových plenek, u kterých se píše, že jsou kompostovatelné (např. Eko Kikko)?

A lze přidávat do vermikompostéru poprděné kompostovatelné separačky?

Odpověď:

Vermikompostování plenek vyrobených z biodegradabilních plastů není vhodné. Žížaly pojídají bakteriemi rozrušený organický materiál. Při rozkladu bioplastu v podstatě žádný organický materiál nevzniká. Bioplast je modifikovaný škrob, který bakterie rozkládají především na CO2 a H2O. Źížaly zde rozklad ovlivňují minimálně pokud vůbec nějak. Co se týče celulozových výplní a separačních vložek, tak narušená celuloza je pro žížaly dobrou potravou. Při vermikompostování však nedochází k hygienizaci kompostovaného materiálu a přesto že se uvádí, že enzymy částečně likvidují i patogeny a choroboplodné zárodky, nelze se na ně spolehnout a nelze zcela vyloučit hygienická rizika.

Tomáš Hodek, 27.10.2012 

Ráda bych se zeptala, proč, podle zákona je zakázáno kompostovat ekologické kompostovatelné pleny Alana DM, když jsou 100% rozložitelné? Není to absurdní?

Tyto pleny bohužel moc neznám, ale podle zkušeností je velký problém s biologickou rozložitelností a obecně se dosahuje okolo 50 % u těch více rozložitelných. Ve většině případů je problém s absorbérem vlhkosti a plastovými částmi pleny. To bude nejspíše i tento případ. Je zde také problém s překladem z německého originálu, kde je rozepsána jednotlivá rozložitelnost a složení pleny. Mám za to, že na trhu je jen jeden výrobce 100% rozložitelných plen a tím je český výrobce Kikko. Pokud budete chtít vědět více o plenách DM Alana doporučuji kontaktovat odborníky z DM drogerie nebo odborníky přes ekologické pleny z o.p.s. ROSA http://www.rosacb.cz/.

Pavel Pšenička, 5.12.2011 

Nakolik lze kompostovat tzv. biodegradabilní jednorázové pleny?

Odpovědi jsou uvedeny v textu:

Na trhu se objevil nový český výrobce Kikko,
Kikko je velkoobchod - uvádí že je EU distributor. Z toho lze vyvodit, že výroba je realizovaná mimo EU.

který deklaruje 100% rozložitelnost a kompostovatelnost (až na lepítka). Složení pleny je: netkaná textilie PLA, absorpční polymer SAP, nepromokavý film PCL. Před kompostováním nutno odstranit pouze lepičky. Dále je uvedeno, že za podmínek BPI6400 a EN13432 jsou plně rozložitelné do 90 dnů (v závislosti na klimatických podmínkách i delší).
Obecně kompostování plen naráží na problém absorbentů. Nevím, zda absorbční polymer SAP je ještě dále nějakou antiseptickou látkou ošetřen, nebo zda se jedná o čistý SAP.  Toto by měl deklarovat výrobce. Skutečnost, že se materiál rozloží ještě neznamená, že je vhodné nebo doporučené ho kompostovat v domácím kompostu.

Zajímalo by mě, nakolik mohu takové pleny kompostovat doma ve svém kompostu
Domácí kompostování máte čistě ve své režii a je na Vaší odpovědnosti, co si do kompostu a potažmo i do půdy dáte. V každém případě doporučuji, aby způsob kompostování deklaroval výrobce a při kompostování došlo k zahřátí materiálu, aby se kompostovaný materiál hygienizoval.

(přepokládám, že pokud budu mít 1 dítě, nebude tím kompost přehlcen a mohl by to zvládnout). Jak však postupovat, pokud nemám vlastní kompost? Mohu pleny vozit do kompostárny?
To je dotaz na kompostárnu, kam byste chtěla pleny dovážet. Teoreticky tu tato možnost je.

Nebo se pleny na skládce lépe a rychleji rozpadnou? Či má vlastně kompostovatelnost plen obecně velký význam pro životní prostředí (kromě výroby, která se zdá být šetrnější než u klasických jednorázovek).
Ano, pokud se kompostovatelné pleny dostanou na skládku, nevznikají z nich exkrementové konzervy a  na skládce se z větší části nebo zcela rozloží.

Nakolik je vůbec dětská plena do kompostu vhodná? Co se týká stolice, může se jednat o infekční materiál - do jaké míry je "rizikový"?
Obecně jsou rizikovější exkrementy masožravých zvířat než bíložravců. I lidské exkrementy mohou představovat hygienické riziko, a proto pokud se rozhodnete pro kompostování měl by projít kompost tak zvanou horkou fází, aby se hygienizoval,

(Na druhou stranu se zvířecí trus na kompost přidává, ne?)
A ještě mě napadá, jestli by kompostování plen nebylo možnou cestou ke snížení odpadů např. porodnic - to však stále souvisí s mým dotazem, do jaké míry se pleny skutečně rozkládají, a jaké množství je kompost schopen přijímat.
Předem děkuji zs odpověď, kterou zakopomponujeme do aktualizované verze publikace Pleny pod lupou naší organizace ROSA, o.p.s.
Odpovědi na toto viz výše.

Tomáš Hodek, 27.10.2011

Plánuji používat k přebalování jednorázové ekologické pleny Kikko (http://www.branakdetem.cz/ekologicke-pleny-kikko.htm).

Na uvedených stránkách se píše, že jsou kompostovatelné a rozloží se cca za 90 dnů. Máte s jejich kompostováním nějaké reálné zkušenosti?
Jak velký kompost by jste doporučili pro rodinu se 2 dospělými a miminkem ( asi 300 m2 zahrady s trávníkem a menší zahrádkou)?

Odpověď:

Přímou zkušenost s těmito plenami nemáme. Plastové části plen výrobci nahrazují bavlnou či biodegradabilními plasty. Obecně nastává problém s kompostování absorpčního materiálu/gelu. Více podrobností najdete v již zodpovězených dotazech k ekologickým plenám.

Co se týče kompostéru, tak doporučuji plochu zahrady v m2 vynásobit 1,5 a získáte orientační objem kompostéru v litrech. V tomto případě to vychází na objem zhruba od 400l do 600l. Osobně bych raději volil větší kompostér nežli menší. Při výběru tytu najdete celou řadu rozdílných tvarů a materiálů, proto doporučuji vybírat dle pevnosti, trvanlivosti a také přístupu k hotovému kompostu, aby se Vám pohodlně odebíral, případně, aby se dal pohodlně překopat. K tomuto doporučujeme vícekomorové kompostéry.

18.3.2012, Pavel Pšenička

Chtěla bych se zeptat na kompostování jednorázových ekoplen.

Mám před sebou obhajobu BP související s plenami a paní oponentka mě upozornila že se o to bude zajímat. dle zákona o odpadech se údajně kompostovat nemohou, ale v Německu nebo Rakousku údajně mají nějakou technologii, která to umožňuje. nevíte něco k tomuto témapu? a proč se vlastně nemohou kompostovat? např.pleny ALANA udávají 100%odbouratelnost.

Odpověď:

Výrobci vesměs uvádějí že plenky jsou z kompostovatelného materiálu, ale o tom, zda se mají kompostovat buď mlčí, a nebo rovnou napíšou, že kompostování nedoporučují, nebo že je plenka ke kompostování nevhodná.

Aby plenka mohla být tenká a hygienická, potřebuje aby byl uvnitř absorbční materiál, který bude zadržovat moč a ještě lépe ji bude alespoň částečně hygienizovat. Jedná se o látky, které rozhodně nejsou pro proces kompostování příznivé, a proto je nelze pro kompostování doporučit. Výhodou těchto plenek však je, že pokud se vyhodí do směsného odpadu, tak se na skládce z větší části rozloží a nejsou z nich "hovínkové konzervy" jako z konvenčních plenek, které dokáží svůj obsah udržet ve skvělé kondici celé roky.

Problém je tedy v gelu, který není kompostovatelný. Je ze své podstaty antibakteriální.

Doporučujeme Vám tyto odkazy:

http://www.consumersearch.com/diapers/eco-friendly-diapers

"Note that eco-friendly disposables are still disposable diapers that will end up in a landfill. Although a couple of communities have experimented with composting special biodegradable diapers, none has been successful. "

http://www.consumersearch.com/diapers/review

"Yet another option is eco-friendly disposables, which aim to reduce the amount of energy, chemicals and plastic used in manufacturing by using natural ingredients like corn, wheat and natural wood pulp. However, even eco-friendly diapers end up in a landfill in the end; only one brand says it's biodegradable, and even then, cities don't have facilities for processing biodegradable diapers. " = zaobaleně řečeno, kompostovatelné nejsou.

Lucie Sádlová, 4. 6. 2011

Dají se plenky Möltex Öko odkládat do kontejnerů na organický odpad a následně kompostovat?

Prosím o sdělení, zda se plenky Möltex Öko, které na náš trh dodává firma Švejnohová a přátelé (www.ekoplenky.cz), po použití dají odkládat do kontejnerů na organický odpad a následně kompostovat.

Biodegradabilní je obal od plenek Möltex Öko. Samotné plenky obsahují malé množství absorpčního gelu, který není přírodního původu. Po konzultaci s paní Švejnohovou tedy nedoporučujeme dávat tyto plenky do kontejnerů na organický odpad. Pouze obal z plenek lze využít ke shromažďování bioodpadu a následně ho kompostovat. Na webu http://www.ekoplenky.cz/ lze najít pokus o vermikompostování ekoplenek. Do budoucna lze předpokládat rozvoj a obdobné pokusy. Nové informace budeme uveřejňovat na našich www stránkách.

15.05.2006 11:32

Lze kompostovat vyhrabaný mech ?

S mechem by rozhodně neměl být problém a do kompostu dle mého názoru patří. Samozřejmě je potřeba dodržovat správné zásady kompostování: www.kompostuj.cz/vime-jak/jak-vyrabet-kompost/zakladni-pravidla-kompostovani/.

Ondřej Vosátka, 29.1.2013

V naší obci se stále hodně topí uhlím a podle toho co jsem četl, tak popel z uhlí nepatří do kompostu.je to pravda?ani za podmínky že bude smíchán z jiným bio odpadem?

Popel z uhlí není vhodný pro kompostování, protože obsahuje těžké kovy, které se z výsledného kompostu mohou dostat do plodin a dále do lidského organismu, kde se hromadí a působí toxicky na lidské zdraví. Jinak je tomu u dřevěného popela. Pokud nebylo dřevo chemicky upraveno, je tento popel je sám o sobě dobrým hnojivem a lze ho též kompostovat v přiměřené míře.

Pokud byste měl zájem dozvědět se víc o těžkých kovech v uhlí, doporučuji tuto diplomovou práci, strana 14: dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/7163/zapletalov%C3%A1_2008_dp.pdf

Ondřej Vosátka, 8.1.2013

Môžu ísť do kompostu podrvené vetvičky z tisu?

Podrcené větvičky tisu do kompostu dát můžete. Jehličí se obvykle rozkládá trochu déle než např. listí.

Bc. Ondřej Vosátka, 19.10.2012

 

Mohu dávat do kompostu dřevěný popel z krbu?

Dřevěný popel z krbu je dobrým zdrojem uhlíku pro kompostování. Ovšem, aby proces rozkladu probíhal správně, je potřeba nezapomenout udržovat správný poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostu - ideálně 30:1, tj. má být dodržen optimální poměr uhlíkatého (C) s dusíkatým (N), lidově řečeno „hnědého se zeleným“. Čím starší, tmavší a dřevnatější materiál máme, tím je v něm obsaženo více uhlíku, čím je materiál čerstvější, šťavnatější a zelenější, tím obsahuje více dusíku.

Bc. Ondřej Vosátka, 19.10.2012

Jak je to s kompostováním cigaretového popele a nedopalků a to jak s filtrem, tak bez. Dočetl jsem se že cigaretový popel není vhodný ke kompostování.

Máte pravdu, popel z cigaret a nedopalky nejsou vhodné ke kompostování. Popel vykazuje zvýšený obsah rizikových prvků jako je kadmium, arsen, olovo a zinek; dále pak dehtové látky a jiné polyaromatické uhlovodíky. Filtry jsou zpravidla vyráběny z rozložitelného biopolymeru "celulóz-acetátu" a jsou také nasyceny výše zmíněnými látkami. Kompostovat se dají, ale rozhodně nejsou žádným přínosem pro kompost a Vaší zahradu.

12.2.2012, Pavel Pšenička

Je škodlivé nebo užitečné kompost zaházet hlínou?

Škodlivé to určitě není. V některých publikacích se to dokonce i doporučuje z důvodu navázání živin na minerální struktury jílovitých materiálů. Hlinito-písčitá část dodá kompostu celkem dobrou strukturu.

25.3.2012, Pavel Pšenička

Dají se kompostovat jehličí a šišky z borovic? Pokud ano, jaký mají poměr C:N?

Suché jehličí má celkem vysoký obsah C:N, pohybuje se někdě kolem 100 - 120:1 jako piliny či hobliny.V kompostu jehličí působí kyselotvorně, tedy okyseluje kompost, ale samozřejmě záleží v jaké míře ho do kompostu dáváte. Nikdy by nemělo být dominantní složkou kompostu je vhodné ho zkombinovat s posekanou trávou a starou zeminou či dalšími bioodpady.Určitě to je uhlíkatá složka, takže je nutné ji kombinovat s čerstvým a zeleným materiálem. Šišky jsou vysloveně dřevitá hmota, ještě v případě pokud se jedná o borovicové šišky, které mají obsah dřevní hmoty v šiškách ze všech jehličnanů (snad kromě sekvoje a zeravy) největší. Borovicové šišky v postatě zkompostovat nelze, doporučil bych je sbírat a používat jako palivo do kamen, nebo místo třísek na podpal.
Pěkné dny a mnoho zdaru při kompostování přeje za Ekodomov
Jan Šarapatka a Lucie Sádlová
15.6.2011

Lze dát do kompostu větve z psího vína?

Větve ze psího vína se dají samozřejmě také kompostovat, je to živá hmota, jako každá jiná. Doporučuji větve rozsekat na malé kousky (drtičem větví, štěpkovačem, sekačkou) a samozřejmě vzhledem k tomu, že tato rostlina má tendenci zakořeňovat z řízků a odnoží, tak bych doporučil rozsekané větvičky namočit na 14 dní do vody aby pěkně nahnily - vytvoříte tzv. jíchu a tím znemožníte regeneraci pletiv. Celé to poté můžete dát do kompostu, ale je důležité kompost alespoň 2 krát za rok překopat.
Mnoho zdaru při kompostování přeje
Za Ekodomov
Jan Šarapatka a Lucie Sádlová
15.6.2011

Je možné kompostovat popel z dřevěných a rašelinových briket?

Dřevěný popel se samozřejmě kompostovat dá a je do kompostu skoro žádoucí vzhledem k jeho minerálnímu složení, které obohacuje živinový potenciál kompostu. Dalším pozitivem je zásaditost popela, který upravuje pH kompostu. I když se mi nepodařilo zjistit, jak je to u popela z rašelinových briget, jelikož rašelina jako substrát je kyselá (má nízké pH). Jen si zjistěte, zda nejsou brigety lepeny nějakým pojivem na bázi formaldehydu (neměly by být), jelikož pak je celá ekologie těchto briget značně pokroucena. Nežádoucí do kompostu je však popel z uhlí či uhelných briget pro vysoký obsah síry a potenciálně i těžkých kovů. Děkujeme za Váš dotaz i za to, že kompostujete.

Jan Šarapatka, 5. 3. 2011

Dá se kompostovat popel z briket a uhlí? Pokud ano, za jakých podmínek?

V menším množství se doporučuje kompostovat popel ze dřeva pro vysoký obsah vápníku a draslíku (v množství max. do 1 - 2 l/m3 kompostu; popelem rovnoměrně posypávat kompost). Použité dřevo by však nemělo být ošetřené, aby se do kompostu nedostávaly škodlivé látky. Z obdobných důvodů se zpravidla nedoporučuje používat ke kompostování popel z uhlí.

04.02.2008 19:29

Bojujeme s mechem na zahradě...

Máme hodně kyselou půdu a použili jsme na radu jiných zelenou skalici, ale mech jenom zčernal a zakrátko se objevil zase.

Problémy s mechem na Vaší zahrádce budou nejspíše díky vhodným podmínkám. Mechy mají obecně velice rádi stinná a hodně vlhká místa, proto abyste zbavila Váš trávník mechu, doporučuji, spíše než použití chemických přípravků, prosvětlit, provzdušnit a „vysušit“ trávník. Velice účinná jsou v tomto případě vertikutace – prořezání trávníku, kdy odstraníte odumřelé listy trávy i s mechy a trávník provzdušníte. Podle kyselé půdy a problému s mechem soudím, že Vaše zahrádka je v blízkosti lesa, což by vysvětlovalo typické podmínky vhodné pro výskyt mechů.

Pavel Pšenička, 5.5.2010 12:51

Dá se pomocí žížal zpracovat odpad z chmelnice - "chmelovina"?

Domnívám se že ano, určitě by se to dalo vyzkoušet a pokud by se to osvědčilo, lze ve spolupráci s panem Filipem, který má s vermikompostováním dlouholeté zkušenosti, vypracovat projekt a metodiku jak chmelový odpad zpracovávat na vermikompost. Pokud byste to chtěla  zkusit, pošlete prosím více informací. Jaká je produkce chmeloviny, jestli je to jednou ročně nebo zda vzniká průběžně, jestli jsou s tím spojeny ještě další odpady, jestli je chmelovina již zkvašená, jakou má konzistenci atd...

Tomáš Hodek

 

Chmelovina je organický materiál, takže se dá určitě zkompostovat. Co se týče dotazu na zpracování chmeloviny pomocí žížal, nedokážeme   odpovědět, my v tomto směru nemáme s chmelovinou žádné zkušenosti... Žížaly jsou tak trochu vybíravé, ne každý bioodpad pozřou s chutí, asi by bylo dobré to vyzkoušet a zkusit to žížalám dát ...

Jan Šarapatka, 16.07.2005 00:20

Je možné kompostovat mech?

Po jarním provzdušnění kultivátorem jsem nahrabal asi 4 kubíky mechu. Mám obavy, abych si po kompostaci nezaneřádil mechem zahradu.

 

Mech samozřejmě možné kompostovat je, ale platí u něj to samé, jako u všech jiných materiálů: měl by se promíchat s materiálem jiným. Mech je pravděpodobně mokrý a sám o sobě by sesedl a nedostal by se k němu žádný vzduch. Samotné 4 kubíky mechu by se tedy kompostovaly špatně. Co se týče roznesení mechu po zahradě, tak u zralého kompostu by to neměl být problém.

M. Férová

 

Mech je organického původu a lze ho tedy bez problému zkompostovat stejně jako trávu, listí atd. Problém mechu v trávníku je zapříčiněn špatnými podmínkami pro růst trávníku, tzn. nedostatečná výživa, zastínění apod. Je dobré, pokud máte mech v trávníku, do trávníku aplikovat nějaké hnojivo nejlépe organické (např. hnůj či kompost) nebo anorganické (zelenou skalici, tj. síran železnatý) nebo pořádně travník pročesat železnými hráběmi a vyčesaný mech zkompostovat s ostatním materiálem ke kompostování. Nebojte se a mech klidně kompostujte, ke kompostování je vhodné skoro všechno co vyroste na zahradě, či vznikne v kuchyni při přípravě pokrmů.

J. Šarapatka, 31.03.2009 02:34

Jaký vliv mají třísloviny (množství dubových listů na pozemku) na růst kořenové zeleniny a zakořeňování rostlin vůbec?

Přes všechny snahy (separace dobového listí mimo kompost z trávy aj. zahradních a domácích zbytků vápno, písek, vyžilá přebytečná zem), se u nás kořenové zelenině nedaří. "Prý" to má souvislost s tříslovinami z dubového listí?

Odpověď:

Význam tříslovin není ještě zcela objasněn. Bylo zjištěno, že v ranných stádiích vývoje rostliny ji chrání před hmyzem, houbami a na bakterie mohou mít též inhibiční účinek - proto se v kompostu listy obsahující třísloviny rozkládají déle. Dubové listí patří do kategorie listí se střední délkou rozkladu (např. listí topolu a buku se rozkládá déle). Nevylučuji, že třísloviny mohou mít vliv i na růst kořenových rostlin, ale nezdá se mi příliš pravděpodobné, aby jen díky nim kořenová zelenina ani nezakořenila. Naopak, listí obsahuje mnoho živin a vitamínů důležitých pro růst rostlin. Pravděpodobně v tom bude více faktorů jako např. typ půdy, její prvkové složení, živiny v půdě.

Zkuste se podívat na tento odkaz, sice je o chorobách kořenové zeleniny, ale třeba Vás navede správným směrem: http://af.czu.cz/mazakova/Choroby zahradnich a polnich plodin/Choroby korenove zeleniny.pdf

Ondřej Vosátka, 12.12.2012

Mohu dát do kompostu listí z lískových ořešáků?

Listí z ořešáků do kompostu dát můžete. Problém může činit jeho pomalejší rozklad, jehož důvodem je údajně inhibiční (pozastavující, zpomalující) vliv na mikroorganismy. Zkušenosti se ale velice různí. Pokud udržíte optimální podmínky v kompostu a listí nebude tvořit vyloženě jeho většinu, myslím si, že nebudete mít problém. Zkuste začít menšími dávkami listí. 

Ondřej Vosátka, 13.11.2012

Někdo mi říkal, že do kompostéru nepatří listí z ořešáku, proto bych se Vás chtěl zeptat jestli patří nebo nepatří.

Toto tvrzení je takový zažitý mýtus, který se už delší dobu snažíme vyvrátit.

Listí ořešáku nepochybně obsahuje různé látky (alkaloidy), které jsou baktericidní a hůře se rozkládají, ale pokud budete dodržovat zásady správného kompostování, mělo by se bez problémů rozložit a ze zkušeností zahradníků i často vyplývá, že takový kompost je kvalitnější. Ostatně i Vy můžete vyzkoušet kompostování s a bez ořešákového listí a porovnat jejich účinky na růst rostlin.

Základní pravidla kompostování si můžete přečíst na našich stránkách: http://www.kompostuj.cz/vime-jak/jak-vyrabet-kompost/zakladni-pravidla-kompostovani/

Pavel Pšenička, 20.1.2012

Potřebuji se (pokud možno bezplatně) zbavit cca 4m3 listí a drobných větví po likvidaci starého ořechu.

Ořechové listí je možné kompostovat, avšak v takovém množství to může být dost komplikované díky různým silicím, které mají baktericidní účinky, brzdí kompostovací proces a mohou ovlivňovat kvalitu kompostu. Doporučuji uskladnit listí s drobnými větvemi v pytlích a postupně přidávat do kompostéru s dalšími kuchyňskými bioodpady, trávou a ostatním listím. Dalším řešením je oddělené předkompostování a pozdější přimíchání do kompostéru. V případě, že nemáte vlastní kompostér, můžete všechen materiál odvézt na sběrný dvůr, kde by od Vás měli bioodpad bezplatně odebrat.

Pavel Pšenička, 3.11.2011

Můžu nechat na jahodách spadané ořechové listí? Jahody jsou na netkané folii.

Spadané ořechové listí můžete na jahodách nechat, ale lepším řešením asi bude jeho postupné kompostování. Často se diskutuje o (ne)kompostování ořechového listí z důvodu obsahu silic a podobných látek, které brzdí rozvoj mikroorganismů. Je ale určitě možné ořechové listí kompostovat postupně spolu s dalšími bioodpady ze zahrádky a kuchyně. Toto řešení bude jistě užitečné i pro správnou funkci netkané folie a růst jahod, kterým můžete později kompostem přilepšit. O pravidlech správného kompostování a dalších možnostech kompostování se dočtete na našich internetových stránkách.

Přeji hezký den a úspěšné kompostování
Pavel Pšenička a Lucie Sádlová, 17.10.2011

Mohu dávat do nádoby na bioodpad skořápky od vajíček a na podzim ořechové a jabloňové listí?

Obecně je vše, na co se ptáte – skořápky, listí z ořechu a jabloně – možné kompostovat a firmy, které svážejí bioodpad s těmito druhy bioodpadu nemají žádný problém. Odpady, které jsou ze svozu bioodpadu vyloučeny, jsou živočišné zbytky jako mléčné výrobky, maso, kosti atp. Doporučujeme Vám ale obrátit se přímo na firmu, která u Vás bioodpad sváží, může mít pro svoz bioodpadu svá speciální pravidla.
Více informací o kompostování a sběru bioodpadu se dozvíte na našich internetových stránkách www.kompostuj.cz

http://www.kompostuj.cz/Lucie Sádlová, 11.5.2011

Z jakého důvodu se nedoporučuje kompostovat listí z ořechu vlašského

Ořechové listí jako materiál přírodního původu podléhá rozkladu, a tak jej lze samozřejmě také kompostovat.

Problém je, že na povrchu ořechového listu je vosková vrstvička (tzv. kutikula), která ochraňuje ořechové listí proti přílišnému vypařování vody, nebo naopak proti přílišnému přemokření a slouží také jako mechanická ochrana proti okusu škůdci. Takovýto typ listů mají i další druhy stromů (duby, hrušeň, bříza, akát, atd.). Tyto listy, pokud se kladou ve vodorovných vrstvách na kompost (častý a nevhodný zvyk), se opravdu kompostují špatně. Listy tak totiž vytvářejí vodě odolnou vrstvu, která vysychá, a listí se v podstatě nezkompostuje. Důležité tedy je, aby se tyto opadané usušené listy rozdrtily na menší kousky a poté zamíchaly do kompostu (čím menší kousky, tím se větší povrch listu dostane do styku s mikroorganismy a rychleji se rozkládá). Jak listy rozdrtit? Listí můžeme nasbírat a zavázat do pytlů a pytle poté sešlapat, nebo listím můžeme nechat projet travní sekačku či použít štěpkovač nebo zahradní drtič na větve. Při kompostování zejména ořechového a dubového listí se uvolňují třísloviny (tzv. taniny). Jsou to hořké, trpké látky, které při velkém množství okyselují kompost (podobná je např. lesní hrabanka - vhodné pro kyselomilné rostliny např. rhododendrony). Vhodné je tedy vždy listí kompostovat společně s dalšími materiály převážně dusíkaté povahy - tj. čerstvá posekaná tráva, zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně - prostě vše zelené a dužnaté. Tím se nám zaprvé vyváží pH (kyselost, resp.zásaditost kompostu) a za druhé vyrovná poměr uhlíku k dusíku (C:N), protože suché listí je zástupcem uhlíkaté složky společně se senem, slámou, dřevní štěpkou atd. Takovýmto postupem získáme kvalitní kompost. Shrnutí na závěr: ořechové listí lze a může se kompostovat - je potřeba ho však nadrtit na malé kousky a pořádně promíchat s ostatním materiálem ke kompostování.

Ing. Jan Šarapatka, Ekodomov, 18.10.2010

Lze běžným způsobem kompostovat dubové listí? Prý tleje velmi pomalu.

 

 

Ano, dubové listí lze kompostovat běžným způsobem při dodržení správných zásad kompostování viz Pravidla kompostování, vždy je dobré, aby skladba kompostovaného materiálu byla pestrá. Doporučuji proto, aby i dubové listí bylo před kompostováním smícháno s dalšími organickými zbytky (posekaná tráva, zelené zbytky z kuchyně, další zbytky květin a rostlin apod.). Pokud je listí suché, je nutné ho zvlhčit viz Sledování kompostu.

Tomáš Hodek, Ekodomov

 

Dubové listí lze samozřejmě také kompostovat. Problém je, že na povrchu dubového listu je vosková vrstvička (tzv. kutikula), která ochraňuje dubové listí proti přílišnému vypařování vody, nebo naopak proti přílišnému přemokření a také jako mechanická ochrana proti okusu škůdci. Takovýto typ listů mají i další druhy stromů (ořešák, hrušeň, bříza, akát, atd.) Tyto listy se opravdu kompostují špatně, pokud se kladou ve vodorovných vrstvách na kompost (častý, nevhodný zvyk). Listy tak vytvářejí vodě odolnou vrstvu, která vysychá a listí se v podstatě nezkompostuje. Důležité tedy je, aby se tyto opadané usušené listy rozdrtily na menší kousky a poté zamíchaly do kompostu (čím menší kousky, tím se větší povrch listu dostane do styku s mikroorganismy a rychleji se rozkládá).

 

Jak listy rozdrtit? Listí můžeme nasbírat a zavázat do pytlů a pytle poté sešlapat nebo listím můžeme nechat projet travní sekačku či použít štěpkovač nebo zahradní drtič na větve.

 

Při kompostování zejména dubového a ořechového listí se uvolňují třísloviny (tzv. taniny). Jsou to hořké, trpké látky, které nám při velkém množství okyseluji kompost (podobná je např. lesní hrabanka - vhodné pro kyselomilné rostliny např. rhododendrony). Vhodné je tedy vždy listí kompostovat společně s dalšími materiály převážně dusíkaté povahy tedy - čerstvá posekaná tráva, zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně - prostě vše zelené a dužnaté. Tím se nám zaprvé vyváží (neutralizuje pH) a za druhé vyrovná poměr uhlíku k dusíku (C:N), protože suché listí je zástupcem uhlíkaté složky společně s senem, slámou, dřevní štěpkou atd. Takovýmto postupem získáme kvalitní kompost.

 

Shrnutí na závěr: listí lze kompostovat - je potřeba ho nadrtit a promíchat z ostatním materiálem ke kompostování.

Jan Šarapatka, Ekodomov

25.06.2009 08:17

Patří na kompost i ořechové listí?

Já si myslím, že ano, ale setkal jsem se s názory několika lidí, kteří mi tvrdili, že ořechové listí obsahuje nějaké toxické látky a do kompostu nepatří.

Listí je materiál vhodný ke kompostování, protože obsahuje cenné minerální látky. Jsou některé druhy stromů, např. ořešák, jírovec (kaštan), jejichž listí hůře tleje. To ale neznamená, že ho nelze kompostovat. Vhodné je listí nasekat (například pomocí sekačky) na menší kousky, snáze se pak rozloží. Důležité je také dbát na vyvážený poměr živin v kompostu a spolu s listím kompostovat trávu a další tzv. zelené odpady, které na rozdíl od listí obsahující více dusíku než uhlíku.

16.11.2005 02:12

Dá se kompostovat zelená slupka i se skořápkou od vlašských ořechů?

A jestli ano, jak?

Stejně jako ořešákové listy i zelené slupky lze kompostovat. Je ale potřeba kompostovat je společně s dalším materiálem jako např. se štěpkou, posekanou trávou či kuchyňským bioodpadem. Listy a slupky ořešáku doporučuji přimíchávat do poměru 1:4.

Skořápka je velice tvrdá, odolná a v kompostu se rozkládá hodně dlouho, proto by možná bylo lepší najít pro skořápky jiné využití. V případě kompostování pak hodně trpělivosti :)

Pavel Pšenička, 5.5.2010 12:42

Patří do kompostu novinový papír?

Novinový papír do kompostu dát můžete. Je to zdroj uhlíku a lze s jeho pomocí upravovat vlhkost v kompostu. Dříve byla tiskařská barva toxická - obsahovala olovo, dnes pokud vím, tento problém odpadl. Rozhodně bych ale nedoporučoval dávat do kompostu povoskovaný a jiným způsobem modifikovaný papír (časopisy, nepromastitelný papír). Doplňující informace o kompostování novinového papíru se také můžete dočíst zde: www.kompostuj.cz/index.php.

Bc. Ondřej Vosátka, 7.11.2012

Lze kompostovat i krabice, je nějaké specifikum? Například krabice od banánů mohou být kompostovány, ale např. krabice od plen (mají ještě speciální lesklý potisk) nemohou? Nebo to může být jakákoliv krabice?

Jakého označení se mám držet? Přemýšlím nad skladbou svého kompostu a myslím, že by nebylo marné dát i krabice (na menší kousky) - taktéž kvůli oleji z kuchyně, který by se mohl do nich nasáknout...

Odpověď:

Krabice a kartony doporučujeme opakovaně použít a poté využít modrých kontejnerů na tříděný papír, kde se dají recyklovat a využít materiálově. Pokud nejsou vhodné pro recyklaci (jsou zašpiněné, mastné apod.) je možné je kompostovat, ne ale pokud obsahují nebezpečné látky pro životní prostředí. Obecně lze kompostovat jakýkoli papír, ale čím méně potisku obsahují, tím lépe. Potisk někdy může obsahovat rizikové prvky. V případě kuchyňského oleje doporučuji sbírat a odevzdat v nejbližším sběrném dvoře, kde ho dokáží lépe využít.

Pavel Pšenička, 3.2.2012 

Lze nějak urychlit rozklad lepenky?

Nevím co se pod pojmem lepenka skrývá. Pokud se jedná o lepenkový karton, tak ten stačí dostatečně zvlhčit a jeho rozklad půjde velmi rychle. Lepenky na sobě nesmí ležet ve štosu je nutné je zamíchat s ostatním materiálem.  V případě, že má lepenkový karton nějaký povrch, lak, lamino apod., pak je třeba tento povrch z kartonu odstranit.

Tomáš Hodek, 27.10.2012

Patří do domácího kompostu novinový barevně potištěný papír? Není nějak škodlivý?

Odpověď: Obecně novinový papír i barevně potištěný doporučujeme přednostně k materiálovému využití (recyklaci). Pokud k tomu není vhodný (je mastný, špinavý apod.), tak je možné ho kompostovat. Obsah rizikových prvků v inkoustech je možný, ale bohužel nevíme v jakých koncentracích. Každopádně na novinovém papíru je toto množství velmi nízké a navíc při kompostování se některé látky odbourávají a rizikové látky jako jsou těžké kovy jsou zafixovány do organické hmoty a je značně omezena jejich tzv. mobilita, tedy jejich přístupnost pro rostliny (a tím i potravní koloběh) a podzemní vody. Více o rizikových a toxických látkách látkách, jejich výskytu a působení najdete na stránkách ekologické organizace Arnika arnika.org. 

Pavel Pšenička, 6.1.2012

Obaly od vajec nejsou, myslím, vhodné pro sběrový papír. Můžu je dávat do kompostu?

Máte pravdu, obaly od vajec se skutečně nehodí do sběrového papíru z několika různých důvodů. Pro kompost jsou ale poměrně vhodné, poměr C:N (uhlíku k dusíku) je u nich velmi vysoký okolo 200-400:1 a tedy vyvažují materiál buhatý na dusík. Je ale třeba obaly natrhat na menší kousky a promíchat s ostatním materiálem. Nebo například postupně přimíchávat do kuchyňského bioodpadu.

Přeji hezký den a "zdravý" kompost

Pavel Pšenička, o.s. Ekodomov

06.12.2009 13:15

Mohu do kompostu ukládat i použité papírové kapesníky (popř. v jakém množství)?

Vzhledem k tomu, že použité ubrousky ano, myslela bych si, že i kapesníčky, ale raději se ptám :)

Jak správně předpokládáte, tak papírové kapesníčky do kompostu ukládat lze. Bez problému se rozloží a případný přenos infekce se nepředpokládá díky teplotě, která by měla být ve správně vedeném kompostu dostatečně vysoká, a díky dlouhé době zrání.  Na otázku množství se těžko odpovídá. Předpokládám, že papírových kapesníků nebudete mít nikdy tolik, aby jejich velmi uhlíkaté složení mohlo ovlivnit proces kompostování. Jde jen o to, aby byly kapesníky smíchány s jiným materiálem, ideálně aby byly přidány do kompostu s větším množstvím čerstvého materiálu, aby došlo k jeho samovolnému zahřátí.

Pavel Pšenička, Ekodomov, 8.1.2010 13:34

Nevadí při kompostování papírových utěrek a ubrousků to, že papír je bělený chlórem?

Většina papírových ubrousků a utěrek je vyrobena z recyklovaného papíru, kde se bělení skoro neprovádí. Bělení chlórem již začíná být minulostí. Chemikálie použité na bělení dřevoviny byly zdrojem environmentálních problémů v 80. a 90. letech a v současnosti papírenský průmysl používá alternativy ke chlóru jako kyslík, ozón a peroxid vodíku.

Když je papír bělen elementárním chlórem, vznikají vedlejší produkty jako chlórové sloučeniny, např. dioxiny a furany. V některých zemích, jako např. Britské Kolumbii, vedly v roce 1992 vysoké koncentrace těchto kontaminantů k uzavření některých rybářství. Inovace technologií ale eliminovala používání elementárního chlóru - 1. Technologie bez elementárního chlóru (Elemental Chlorine Free - ECF) nebo 2. Bezchlórová technologie (Totally-Chlorine Free - TCF). Obě tyto technologie redukují množství sloučenin chlóru uvolněných do prostředí. Technologie bez elementárního chlóru (ECF) využívá oxid chloričitý (ClO2) namísto chlóru (Cl2). Kompletně bezchlórové bělení (TCF) vynechalo z bělícího procesu chlor úplně.

Něktré kapesníčky samozřejmě bělené jsou a jsou také aromatizované. Bohužel nedisponujeme žádnou studií, která by sledovala rezidua chlóru z kompostovaných kapesníčků v kompostu. Můžeme však vycházet ze studií inženýra Miroslava Kaliny, který sledoval rezidua fungicidů aplikovaných na dovážené tropické ovoce. Z této studie je patrné, že  fungicidy (obsahují různé látky, některé jsou i na bázi chlóru či jiných halogenidů) se při procesu kompostování bez problému rozkládají. Jak dokazují nové výzkumy, nejsou po 6 týdnech kompostování už prokazatelné. (Kalina, Kompostování a peče o půdu, 2004, str.23)

V ČSN 46 5738, která omezuje obsah sledovaných prvků v hmotách používaných pro kompostování, je uvedeno, že z hlediska této normy jsou mezi neproblematické látky ke kompostování považovány i odpady z výroby papíru a celulózy.

Závěrem tedy mohu říci, že rizika přechodu nebezpečných chlorových látek do kompostu z kompostovaných kapesníčků se nemusíte obavát. Vzhledem k tomu, že kapesníčky jsou určeny k intimní hygieně a jsou považovany za sterilní materiál, nemohou představovat žádné riziko ani při kompostování či vyrobeném kompostu.

Jan Šarapatka, Ekodomov, 25.06.2009 08:10

Je možné dát do kompostu klasický kancelářský papír který prošel skartovačkou? V kombinaci téměř výhradně s trávou? Poradí si s tím kompost?

Ideální je tento skartovaný kancelářský papír vhazovat do modrého kontejneru na papír, tam najde určitě lepší uplatnění. Je samozřejmě možné ho i kompostovat, ale v kombinaci téměř výhradně s trávou bude kvalita kompostu nízká. Máme také špatné zkušenosti s kompostováním samotné trávy, která se velmi zhutňuje a nepropouští vzduch. Dochází tedy k hnití a zápachu.

Doporučil bych Vám kompostovat i jiné materiály o pestřejší skladbě. Platí taková základní pravidla, že mícháme materiály zelené s hnědým (tj. dusíkaté s uhlíkatým), vlhké se suchým, porézní s hutným.

Pavel Pšenička, 10.2.2010 22:03

Mame tu hromadu "kompostu", ale neni to ten spravny, davala jsem tam i plevel. Lze do kompostu davat plevel? Navic deda do nej vleval sve "fekaly", bere hodne leku, proto se obavam, ze ho nelze davat do zahonu.

Co s tim mohu udelat?

Odpověď:

Platí stejná pravidla pro správné kompostování (dobré provzdušnění, materiálová skladba, homogenizace apod.). Pokud zaručíte tyto podmínky, aktivita mikroorganismů bude veliká a díky ní dojde i k rozkladu látek, které zmiňujete - léky a potenciálně toxické látky. Toto dokazuje i řada výzkumů.

Pavel Pšenička, 3.2.2012 

Co je možné udělat s nakvetlým plevelem, který do kompostů dle rad nepatří, a co udělat s oddenkatým plevelem typu smetanka nebo bodlák apod. Jak jej zlikvidovat? Nebo je možné jej nějakým způsobem upravit a dát do kompostu?

Oddenkatý plevel je organická hmota, kterou by měly mikroorganismy v kompostu rozložit. Při kompostování dochází zhruba do dvou dnů od správného založení kompostu k jeho zahřívání na teplotu přes 50 °C vlivem vysoké aktivity mikroorganizmů. Tato tzv. horká fáze může  trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k hygienizaci kompostu, tedy ke zničení semen plevelů a zárodků chorob. Důležitým procesem pro zničení plevelů je přehazování kompostu, při kterém dochází k promíchání a provzdušnění materiálu, kdy odolnější oddenky a semena vyklíčí a zahubí se při dalším přehození, protože již vyčerpaly síly k dalšímu klíčení či růstu.
Dalším řešením je před kompostováním naložit oddenky a semena do nádoby s vodou. Po určité době pak dochází k jejich vyhnití a ztrátě schopnosti klíčení a růstu. Někdy se také doporučuje přidání vápna, které má díky vysokému pH dezinfekční účinky.
Na závěr si ještě dovolím drobnou poznámku, že ekologické zemědělství nezná pojem "plevel" a místo něj užívá pojem "doprovodné rostliny", které zvyšují biodiverzitu a pomáhají rozvoji užitečných živočichů. Chápu ale, že ne všichni jsou fandové "doprovodných rostlin" :)

Přeji hezký den a úspěšné kompostování oddenků a semen plevelů
Za o.s. Ekodomov Pavel Pšenička a Lucie Sádlová, 13.10.201

Doplňující dotaz:
Dobrý den pane Pšeničko, děkuji za odpověď. Přiznávám, že po všem, co jsem si přečetla, mi bylo trochu divné, že by i "doprovodné rostliny" byly v kompostéru rozloženy bez dalšího rozmnožení se. Proto jsem tento dotaz položila. :-) Co si pamatuji, nikdy jsme tyto rostliny na kompost nedávali a vždy byl problém co s nimi. Jen bych se ještě chtěla zeptat, nemám totiž klasický uzavřený kompostér, kde chápu, že se teploty nad 50 °C dosáhne snadno, ale otevřená kompostovací sila. Nechodím s teploměrem, abych teplotu prověřovala, ale u těchto sil je asi obtížnější tuto teplotu dosáhnout. Je, mimo hnoje, nějaká varianta, jak toho dosahnout? Asi bych pak viděla schůdnou cestu v tom namáčení.

Odpověď:
nemusíte se bát, i v kompostovacím silu lze dosáhnout teploty nad 50 °C. Postačí obyčejné kuchyňské bioodpady, tráva, nějaké ty "doprovodné rostliny" :), z dřevnatého materiálu štěpka či piliny a hlavně dostatek kyslíku. Právě kyslík je rozhodující pro rychlou činnost mikroorganismů a tím i větší produkci tepla. Ze zkušenosti vím, že i v kompostovacím silu se dosahuje běžně vysokých teplot. Jedna pražská škola v něm dokonce uvařila vejce při kompostování čerstvě posekané trávy. Chápu ale Vaši obavu o spolehlivost teploty. Jsou rostliny, jejichž semena vydrží extrémní podmínky. Proto je dobré kompost překopat, přinutit tak semena vyklíčit a v dalším překopání vyklíčené rostliny zahubit.

Pavel Pšenička, 20.10.2011

Lze kompostovat křenové listy?

Křenové listy lze bez problémů kompostovat. Vždy ale doporučujeme, aby skladba kompostovaných materiálů byla co možná nejpestřejší s vyváženým poměrem šťavnatých a sušších materiálů (neboli také zelených a hnědých nebo též listnatých a dřevnatých nebo vědecky ještě dusíkatých a uhlíkatých).

Pavel Pšenička a Lucie Sádlová, 13.10.2011

Zajímalo by mne co se stane s oddénkatým plevelem v kuželovém kompostéru

(tak jak je uveden v knize Kompostování pro všechny - Nicky Scott) kde by měly vše rozložit žížaly a nic se odtamtud neodebírá. Je to další možný způsob jeho kompostování?

Na malé zahradě kde je kompostování pouze studené a topení kompostu obtěžuje sousedy pachem nám pravděpodobně zbývá pouze plevel usušit a spálit nebo vyhodit. Z toho důvodu mne napadla tato varianta, avšak nevím zda je realizovatelná ani v teorii.

Navíc by mne zajímalo zda netušíte, kde by bylo možné sehnat tento typ "kompostárny" a za jakých podmínek funguje.

Oddenkatý plevel je organická hmota, kterou by měly mikroorganismy v kompostu rozložit. Při kompostování dochází zhruba do dvou dnů od správného založení kompostu k jeho zahřívání na teplotu přes 50 °C vlivem vysoké aktivity mikroorganizmů. Tato tzv. horká fáze může  trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k hygienizaci kompostu, to jest ke zničení semen plevelů a zárodků chorob. Důležitým procesem pro zničení plevelů je přehazování kompostu, při kterém dochází k promíchání a provzdušnění materiálu, kdy odolnější oddenky a semena vyklíčí a zahubí se při dalších fázích kompostování.

Různé druhy kompostérů najdete také na našem e-shopu www.ekodomov.cz/e-shop/.

O základních pravidlech správného kompostování se můžete dočíst na: http://www.ekodomov.cz/index.php?id=zakladni_pravidla_kompostovani

 

Ilona Pacáková, 15.6.2010 18:19

Je bezpečné používat kompost ze zelených odpadů ze zahrádky, kde jsou používány chemické přípravky na plevele (pampelišky) a slimáky?

Tyto a další chemické přípravky (povolené českou legislativou) by měly být během kompostovacích procesů degradovány na méně škodlivé až neškodné látky. Mělo by tedy být bezpečné používat tento materiál do kompostu i hotový kompost. A samozřejmě, čím lépe se staráte o kompost, tím lépe probíhají jednotlivé kompostovací fáze a tedy i rychleji a dokonaleji degradují škodlivé látky.

Pavel Pšenička, 03.11.2009 20:25

Ráda bych kompostovala kočičí exkrementy. Jak mám docílit požadované teploty 65°C kvůli likvidaci původců chorob či vajíček parazitů?

Mezi vhodné způsoby k dosažení podmínek hygienizace patří: dostatečný objem kompostu (alespoň 1 m3), dále provzdušňování (překopáváním se docílí i homogenizace biologického materiálu, což je také podstatné), surovinová skladba (poměr C:N přibližně 25-30:1) a správná vlhkost kompostu (orientačně nejjednodušší je "pěstní metoda", poznáte stiskem vzorku z kompostu v ruce, po uvolnění pěsti by se vzorek neměl drolit a neměla by z něho též odtékat voda). Samozřejmostí je rozdrcení materiálu na malé kousky, čímž se docílí lepší přístupnosti rozkládájícím mikroorganismům a proces kompostování to podstatně urychlí (resp. umožní). Vice v článku "Základní pravidla kompostování" zde: http://www.kompostuj.cz/vime-jak/jak-vyrabet-kompost/zakladni-pravidla-kompostovani/ .

Co se týká kočičích exkrementů, lze použít i kompostovací samočistící toaletu pro kočky, kterou můžete nalézt v našem e-shopu ( http://www.hbabio.cz/index.php?id=14&L=0 ). S využitím kompostovacího steliva lze celý materiál steliva a exkrementů kompostovat, samozřejmě za podmínek dosažení hygienizace.

Rád bych Vás ještě odkázal na podobný, již zodpovězený dotaz, a to zde: http://www.kompostuj.cz/index.php?id=162&backPID=107&tx_faq_faq=18.

Ondřej Vosátka, 12.1.2013

Máme velký přebytek koňského hnoje...

Jsem členkou jezdeckého oddílu a máme velký přebytek hnoje, který za drahý peníz vyvážíme kamsi na skládku. Přijde mi to zbytečné a snažím se najít alternativní řešení. Napadlo mě, že byste nám možná mohli nějak poradit - jestli třeba nespolupracujete s nějakými zahrádkáři, bio-farmáři apod. Další, co mě napadlo, bylo vyvážet hnůj do bioplynových stanic - nic o tom pořádně nevím, a tak nevím, jestli to není hloupost. Nachází se nějaká v okolí Prahy, nevíte? Náš oddíl se nachází na Praze 4.

Odpověď:
Koňský hnůj není do bioplynových stanic vhodný kvůli vysokému podílu slámy, díky jeho konzistenci se špatně homogenizuje s ostatními organickými materiály. Nicméně pro rostliny je podobně výživný jako hnůj kravský. Kvůli výhřevné vlastnosti koňského hnoje se často využívá do pařenišť. Pro zahrádkáře tedy rozhodně nachází své uplatnění. Dále se dá uplatnit ke kompostování.. Pokud se rozhodnete využít služeb "veřejné" kompostárny (v Praze lze nalézt, pokud vím, tři: v Malešicích, Úholičkách a Modletích - zde jsou kontakty a další informace: http://www.jena.cz/menu-2095-kontakty.html ) a jste fyzická osoba oprávněná k podnikání (resp. právnická osoba) platí se za každou tunu bioodpadu poplatek. Fyzická osoba s trvalým bydlištěm v Praze má příjem bioodpadu v kompostárně zdarma.

Doporučil bych Vám tedy obrátit se na nejbližší kompostárnu. Ale nejlépe, jak říkáte, by bylo domluvit se se zahrádkáři či biofarmáři, domnívám se, že by někteří měli zájem a Vám by se to vyplatilo i finančně (oproti vaší současné situaci). Budu se nadále zkoušet ptát potencionálních zájemců, aby tato výživná surovina přicházela na zmar.

Koňský hnůj lze též sušit a pytlovat a případně prodávat.. předpokládám ale, že by to pro Vás nebylo příliš časově ani technicky praktické.

Ondřej Vosátka, 12.1.2013
 

Mám sušené slepičáky, mohu je přidat do kompostu a v jakém množství?

Odpověď:
Vzhledem k tomu, že slepičáky jsou velice silné dusíkaté hnojivo je potřeba s nimi i takto zacházet. Můžete je použít i samostatně jako dusíkaté hnojivo. Na kompost samozřejmě mohou přijít, ale je potřeba je přidávat v menším množství. Na kompost o objemu 1m3 bych dal maximálně dvě kolečka slepičinců, ale záleží také na stáří. Čím starší, tím méně dusíku a tím můžete přidat do kompostu větší mnmožství. Optimální by bylo slepičince přidávat např. lopatou postupně, společně s dalšími bioodpady. Při větší dávce doporučuji slepičince dobře promýchat do kompostované hmoty.
Příjemné podzimní dny a mnoho úspěchů při kompostování
přeje za Ekodomov
Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 19.9.2011


Chci se zeptat na kompostování psích exkrementů, kompostér je možné buď koupit nebo vyrobit. Za jak dlouho se v něm exkrementy zkompostují?

Ráda bych si nějaký vyrobila, jen nevím, jak velký ho udělat, mám jednoho psa - labradora. Musím exkrementy zasypávat vápnem? Kde koupím to vápno? Je k dostání i v OBI?

Odpověď:

Pro kompostování psích exkrementů jsme hledali optimální nástroj, který by byl spolehlivý a jednoduchý. Psí exkremety představují potenciální hygienické riziko a při jejich kompostování je nutné zajistit jejich hygienizaci. To znamená, že nezbytné aby se kompostovaný materiál zahřál optimálně až na 70°C alespoň po dobu jedné hodiny, nebo 55°C po dobu 21 dní. Při domácím kompostování se těchto teplot málo kdy dosáhne. Z dostupných prostředků pro zpracování psích exkrementů můžeme proto doporučit psí toalety http://www.ekodomov.cz/e-shop/index.php?main_page=index&cPath=12.

Zde se nejedná o kompostování, ale rozklad exkrementů vo vodním prostředí pomocí bakterií a enzymů. Výsledná tekutina se vsakuje do půdy. Jedná se o speciální psí septik, který si můžete zapustit do trávníku a pohodlně do něj uklízet psí exkrementy. Pokud dodržujete předepsaný návod, tak septik funguje spolehlivě a uživatelé si jej chválí. Zatím nemáme zkušenosti ze zimního období neboť jej prodáváme od jara. Předpokládám, že jediný problém, který by potenciálně mohl vzniknout je křehnutí plastového víka mrazem, takže při vkládání exkrementů bude třeba vyšší opatrnosti aby se víko nerozbilo. Septik je pod zemí, takže by zamrznout neměl, může se však rozklad zpomalit, pak by mohla pomoci teplá voda. Příští rok najaře budeme mít více vlastních zkušeností i zkušeností od zákazníků.

Tomáš Hodek, 26.7.2011

Zajímalo by mě jak naložit s lidskými výkaly z kadibudky. Lze je použít na kompost?

Fekálie lze v zásadě kompostovat. Z hygienických důvodů je však nutné zajistit teplotu nad 65°C nejméně po dobu 6 dnů. Důležité je také dodržovat základní zásady kompostování (dobrá surovinová skladba, překopávání apod.), aby se bioodpady (včetně fekálií) přeměnily v kompost. Při hnojení čestvými nebo nerozloženými zbytky fekálií může dojít k infekci hnojeného ovoce či zeleniny.

13.08.2006 23:42

Lze kompostovat psí exkrementy?

Psí exkrementy je určitě možné kompostovat, ale pouze za speciálních podmínek intenzivního kompostování např. v kompostovacích boxech (http://www.ekodomov.cz/e-shop/index.php?main_page=index&cPath=12). Je důležité, aby byla zajištěna hygienizace exkrementů, tedy zničení nebezpečných bakterií, zárodků parazitů apod. 

Pokud byste potřeboval ještě podrobnějsí informace ohledně kompostování exkrementů "z hlediska potřeb města", prosím, napište.

Pavel Pšenička, Ekodomov, 2.3.2010 8:54 

Dá se kompostovat znečištěná podestýlka z hoblin od morčete?

Chystáme se chovat morče a zajímalo by mne, zda se dá kompostovat znečištěná podestýlka z hoblin. Bydlíme v bytě a máme malý balkon, existuje nějaký vhodný domácí kompostér do těchto podmínek?

Podestýlku od býložravých domácích mazlíčků je možné bez problému kompostovat. Problémem by ale bylo, kdybyste chtěla kompostovat pouze podestýlku, protože je velmi suchá a poměr dusíku k uhlíku je příliš nízký (zhruba 1:200). Ideální by bylo smíchat podestýlku a např. bioodpad z kuchyně. Poté je možné ho kompostovat klasickým způsobem, vermikompostování či komunitním kompostováním (vhodným na sídliště).

Pavel Pšenička,  17.2.2010 11:42

Jak je to s kompostováním výkalů domácích zvířat - drobní hlodavci, pes, kočka, králík, apod.

Pokud není vhodné přidávat exkrementy do kompostu, jaký jiný způsob likvidace doporučujete?

Výkaly většiny domácích zvířat lze kompostovat za určitých podmínek. Vzhledem k tomu, že výkaly mohou obsahovat různé původce chorob či vajíčka parazitů, je nutné zajistit při kompostování takovýchto materiálů teplotu nad 65°C po dobu nejméně 6 dnů.

V zahraničí existují i speciální kompostéry na fekálie viz Dog Waste Composter Step-By-Step nebo Composting Dog Waste.

Podestýlku pro kočku je možné kompostovat pouze v případě, že je to výslovně uvedeno na obalu. Při jejím kompostování je nutné zase dodržet výše uvedenou teplotu.

25.02.2006 00:32

 

Kompostovat psí výkaly samozřejmě lze, je to zase a jenom organický materiál podléhající biologickému rozkladu. Jedná se o to, že psí výkaly jsou výkaly masožravých živočichů a mohou na sebe navázat patogenní organismy, které přenášejí nemoci i na člověka.

Další možnost je psí výkaly vždy zapravovat (v určitém množství max 10 výkalů) do hloubky  (cca 15-20 cm pod povrch kompostu) domácího kompostéru či do půdy a lehce zasypat vápnem. Inspiraci jak "vyrobit" takový kompostér lze najít (v angličtině) na

http://www.cityfarmer.org/petwaste.html,

http://homepage.mac.com/cityfarmer/PhotoAlbum22.html,

http://www.youtube.com/watch?v=l8UlP_V_6O4.

Psí výkaly nelze dávat do speciálních sběrných popelnic na bioodpad (ty jsou určeny jen pro rostlinné zbytky).

16.3.2009

 

Existuje speciální kompostér (do země) na psí exkrementy, viz http://www.ekodomov.cz/e-shop/index.php?main_page=index&cPath=12.

21.3.2011

Aby kompost nesmrděl při kompostování trusu domácích zvířat...

Mám kozu, králíky, slepice, můžu nějak vytvořit kompost s jejich trusů i se zbytky slámy, aby kompost nesmrděl?

Určitě je možné kompostovat hnůj aniž by zapáchal. Je ale potřeba dbát na správný poměr uhlíku k dusíku v kompostovaném materiálu. Kejda, trus, hnůj apod. obsahuje velké množství dusíku, a tak poměr C:N je pouze asi 1:4, proto je dobré prokládat tento materiál dřevnatějším materiálem jako je štěpka, piliny, suché listí atp. Tyto materiály mají totiž mnohem méně dusíku v poměru k uhlíku, zhruba 1:50-300. Pro ideální poměr 1:25 je to tak výborné řešení. Abyste ještě více potlačil zápach, je dobré přidávat i zeminu (do 20 %). Samozřejmě nezapomínejte ani na dobré promíchání kompostovaných materiálů a pravidelné překopávání po 2-3 měsících.

Pavel Pšenička, 23.2.2010 20:56

Mohu dávat do kompostu plesnivé plody (dýně a rajčata)?

I plísně se v průběhu kompostování vyskytují přirozeně a podílejí se na rozkladu organického materiálu. Pokud kompostování probíhá za správných podmínek, kdy teplota přesahuje 50° C po několik dnů až týdnů, dochází k tzv. hygienizaci, kterou plísně i potencionální patogeny nepřežijí (též zaniká klíčivost semen plevelů). Oficiálně v této (první) termofilní fázi má teplota dosahovat až 65° C a po dobu 21 dní by neměla neklesnout pod 55° C. Ke splnění těchto podmínek hraje zásadní rozdíl také objem vašeho kompostu, který by měl být alespoň 1 metr kubický.

Ondřej Vosátka, 12.12.2012

Kdyz v komposteru vidim plisen - napr. na citrusove slupce, je to normalni? Co mohu udelat, abych se ji zbavila??

Nekde jsem cetla, ze pomuze hypermangan, je vsak k prirode setrny?

Odpověď:

Plísně v kompostu jsou přirozené a patří mezi první rozkladače. Také slouží jako potrava žížalám a dalším organismům. Existuje ale několik tisíc druhů a některé plísně mohou být škodlivé pro naše zdraví. Zejména díky toxickým látkám, které vytvářejí v pozdějším stádiu vývoje a také kvůli mikroskopickým sporám, pomocí kterých se rozmnožují. Dalo by se říct, že pokud uvidíte bílou vláknitou strukturu, půjde o "tělo" plísně, ale pokud začne černat či zelenat, znamená to, že se začínají vytvářet ony spory, které se později mohou rozprášit do ovzduší a negativně tak působit i na zdraví. V tom případě je dobré jednak zabránit jejich vzniku v rané fázi a jednak zabránit jejich rozprášení. Podle mého názoru postačí překrytí kompostem nebo dalším materiálem.

Pavel Pšenička, 3.2.2012

Mám problém s chatařem, nosí nahnilá jablka pod moji chatu do lesa ty tam zavánějí a navíc vosy mě letají až do chaty. Poradte co dělat nebo čím je posypat.

Doporučil bych Vám promluvit s Vaším sousedem a požádat ho, aby si pořídil kompostér a začal tato jablka kompostovat. Společným kompostováním nahnilých jablek, trávy, listí a dalších bioodpadů se jablka zakrývají (nelákají hmyz), vytvářejí se dobré kompostovací podmínky a při dodržení základních pravidel kompostování vzniká kvalitní kompost.

Pokud by Váš soused odmítal kompost na své zahrádce, můžete mu nabídnout svůj kompostér se společným kompostováním vašich bioodpadů a tím byste se stali komunitními kompostáři.

Krajním řešením (a věřím že i ne příliš žádoucím) by bylo řešení tohoto problému přes obecní úřad v rámci občansko právního sporu nebo s odborem životního prostředí. Váš soused se totiž dopouští vytváření černé skládky a podle zákona 185/2001 i neoprávněného nakládání s odpadem.

Nejlepší řešení je ale vždy domluva a doufám, že společně najdete vhodné řešení tohoto problému a nebudete muset využívat krajních řešení.

Pavel Pšenička, 25.10.2011 

Je vhodné dát do kompostu krmnou řepu? Naskytla se mi možnost získat větší množství zbytků nahnilé řepy sběrem z pole kde byla vloni pěstována. Obávám se však zavlečení háďátka řepného.

Během kompostování by mělo dojít ke zničení většiny chorob a škůdců. Je ale nutné zajistit dobré podmínky, aby došlo k zahřátí kompostu na teploty alespoň 70 °C po určitou dobu. K tomu je třeba dobrý přísun vzduchu, pravidelné překopávání kompostu apod. V tomto případě bych se trochu obával, abyste si zbytečně nepřidělal starosti a problémy s Háďátkem.

2.4.2012 14:33, Pavel Pšenička, Ekoporadce

Mohou plesnivá jablka na kompostu a jeho další používání nakazit ovocné stromy?

Jablka (ale i další ovoce) napadené monilií lze kompostovat za předpokladu, že vznikne kompost strukturou podobný zemině. Monilie nedokáže přežít volně v půdě (po rozkladu jablka či jiného ovoce zaniká). Problém by mohl nastat v případě, že nebudete správně kompostovat, tj. ovoce se úplně nerozloží, pak může docházet k šíření. Další informace o výskytu škodlivých organizmů při kompostování najdete v článku Ing. Kazdy "Co s listím, trávou a se zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně?".

02.10.2006 17:31

Jak správně naložit se shnilými jablky. Je možné je kompostovat?

Ing. Kazda napsal pěkný článek o výskytu škodlivých organizmů při kompostování. Pokud jsou jablka napadena moniliovou hnihobou je možné je kompostovat, za předpokladu, že hotový kompost se pak podobá úrodné tmavé půdě a neobsahuje nerozložené části (např. jablek, které by mohly být zdroji této choroby - monilie totiž není schopná přezimovat bez plodů v půdě či kompostu.) Na webových stránkách www.vsuo.cz/vyzkum/och/choroby/monilie/monhnil.htm je obrázek monilie peckovin...obdobně vypadá i monilie u jabloní.

16.08.2008 19:38

Zajimalo by me, jak je to se citrusovym ovocem, banany? Patri to do kompostu ci nikoliv?

Mam kamaradku, jejiz rodice na kompost davaji jen zeleninu a ovoce, kterou lze pestovat v CR. 

Odpověď: Slupky od citrusových plodů můžete také vkládat do kompostu, protože se jedná o bioodpad, ale není vhodné je kompostovat ve velkém množství, protože jsou náchylné k plesnivění. Fungicidy, kterými se ošetřují, se v kompostu zpravidla rozkládají. Mikroorganismy rozkládající ovoce a zeleninu nerozeznávají, zda se jedná o plody vypěstované v cizině nebo v České republice. Pavel Pšenička, 6.1.2012 Návazný dotaz: Vaše odpověď ohledně mikroorganizmů, že nerozeznají, z jaké země ovoce pochází, je logická. Jen jsem si to chtěla ověřit. Na druhou stranu ovoce, které nepěstujeme u nás, může mít v sobě nějaké látky, které mohou být pro naši zem/prirodu nebezepečné. Je to možné? Myslím to tak, že např. dojde k jejich přemnožení (např. americké žížaly u nás, apod.) a nebudou mit tady sve predatory. Odpověď: K přenosu mikroorganismů mezi kontinenty dochází běžně a není možné toto regulovat. S chemickými látkami je to stejné a jejich rozklad je víceméně stejný kdekoli. Nepůvodní druhy rostlin a zvířat není podle zákona o ochraně přírody a krajiny dovoleno vědomě šířit do české přírody. Pavel Pšenička, 3.2.2012

Co slupky od citrusových plodů. Nevadí to, když to nejsou plody z našich krajů?

Slupky od citrusových plodů můžete také vkládat do kompostu, protože se jedná o bioodpad, ale není vhodné je kompostovat ve velkém množství, protože jsou náchylné k plesnivění. Fungicidy, kterými se ošetřují, se v kompostu zpravidla rozkládají. Mikroorganismy rozkládající ovoce a zeleninu nerozeznávají, zda se jedná o plody vypěstované v cizině nebo v České republice.

Když mi doma shnije kilo pomerančů nebo oloupu dvě velká pomela, je to příliš velké množství citrusů, abych se měl obávat hniloby v kompostu?

Záleží na velikosti Vašeho kompostu. Ale zpravidla toto množství nevadí, zvláště pokud jsou jinak dodržovány základní pravidla kompostování.

26.02.2008 20:25

Dají se kompostovat slupky od citrusových plodů?

...vždyť v obchodech bývá vždy napsáno, že kůra citrusových plodu je chemicky ošetřena a není vhodná ke konzumaci.

Citrusové plody není vhodné kompostovat ve velkém množství, protože jsou náchylné k plesnivění. Fungicidy, kterými se ošetřují, se však v kompostu zpravidla rozkládají.

16.11.2005 02:16

Banán do kompostu (ne)patří?

Jak můžeme kompostovat slupky z banánů a pomerančů, když jsou chemicky ošetřené a nezpůsobilé k požívání? Ty chemikálie se při kompostování rozloží, takže pak přejdou do půdy a z ní do nových rostlinek, kde bychom je mohli sníst? Četla jsem názor, že takové chemicky ošetřené slupky do kompostu nepatří. Můžete prosím vysvětlit tento problém?

Slupky z jižního ovoce (pomeranče, banány) je možné kompostovat. Jen bychom měli mít napaměti, že jsou náchylné k plesnivění a proto není vhodné je kompostovat ve velkém množství. Fungicidy, kterými se ošetřují, se v kompostu bez problému rozkládají. Jak dokazují nové výzkumy, nejsou už po 6 týdnech prokazatelné. (Zdroj: Ing. Miroslav Kalina: Kompostování a péče půdu, GRADA, 2004)

02.10.2006 15:45

Je možné vytvořit kompost pouze z hub? Jaká jsou případná pozitiva a negativa? Je dobré houby přidávat na normální kompost?

Odpověď:

Jenom z hub kompost nevyrobíte, rovněž přidáváním hub zásadním způsobem výslednou kvalitu kompostu neovlivníte. Přidávání hub do kompostu je však určitě možné, i zde platí, že čím pestřejší skladba kompostovaného materiálu, tím lépe. Vždy však záleží na množství.

Tomáš Hodek, 3.6.2013

Mohu do kompostu přidat piliny z pokáceného ořechu?

Ano. Alopatické látky jsou hlavně v listech. I listy však můžete přimíchat. Ořechové listy nelze kompostovat samostatně.

Tomáš Hodek, 3.6.2013

Můžu kompostovat popel ze dřeva, které bylo pořezáno motorovou pilou s mazáním řetězu eko olejem?

Odpověď:

Ano, můžete.

Tomáš Hodek, 18.3.2013 

Můžu dát do kompostu větve z thůje rozsekané drtičem?

Odpověď:

Ano, můžete.

Tomáš Hodek, 18.3.2013 

V rámci obce řešíme problém jakým způsobem likvidovat posekanou trávu z fotbalového hřiště.

Z předchozích dotazů jsem pochopil, že kompostování asi není úplně správná volba. Můžete mi prosím poradit, jaký je nejvhodnější způsob ekologické likvidace hřišťové trávy - vzhledem k četnosti sekání i množství vyprodukovaného odpadu.

Odpověď:
V případě, že chcete likvidovat velké množství trávy a nemáte možnost jej spolu s ostatními bioodpady kompostovat, můžeme Vám poradit následující:
1. trávu můžete odevzdávat do nejbližšího sběrného dvora, tato služba by pro Vás měla být zdarma
2. obraťte se na Váš obecní či městský úřad s dotazem, zda neplánují ve Vaší obci / městě zavedení svozu bioodpadu, případně si zkuste zmapovat situaci ve Vašem okolí (obce, zahradnické firmy, zemědělci), zda není ve Vaší blízkosti kompostárna. V kompostárnách se cena za 1 tunu bioodpadu pohybuje okolo 400 Kč.
3. V případě, že byste chtěli trávu likvidovat lokálně, mohli byste si pořídit kompostér JORA 400, ve kterém byste trávu předkompostovali a následně by již bylo kompostování snadnější a rychlejší.
Více informací ke kompostování a separaci bioodpadu naleznete na našich internetových stránkách www.kompostuj.cz.

Lucie Sádlová, 11.5.2011

Po navršení trávy jsme pozorovali lehký dým unikající z hromady a zvyšující se teplotu...

V sobotu jsme na chalupě sekali přerostlou trávu, bylo jí hodně a samozřejmě byla po dešti dost mokrá. Po jejím navršení jsme v neděli pozorovali lehký dým unikající z hromady a zvyšující se teplotu. Opravdu se kompostový polotovar zahřívá jen na 65 stupňů, nemůže dojít k samovznícení? (máme v blízkosti thůje). V panice jsme hromadu rozprostřeli na pás o výšce asi 30 cm. Prosím uklidněte nás nebo poraďte.

Dým, který jste pozorovali, byla pára uvolňující se kompostovaného materiálu. Po založení kompostu se očekává rychlé a silné zahřátí hromady, kdy můžete dosáhnout i vyšších teplot než 65°C (na kompostárnu běžně dosahují teploty okolo 75°C. Záleží ale na několika faktorech, jimiž jsou velikost částic, vlhkost, přístup vzduchu či složení mikroorganismů. Dalo by se říct, že čerstvě posekaná tráva je ideálním materiálem, protože je dost vlhká a nasekaná na malé části. Proto zde kompostovací procesy probíhali natolik intenzivně. 
Samovznícení byste se bát nemuseli, protože materiál je příliš mokrý a kdyby se vysušil, rozkladné procesy tlení by se zastavily. Čeho byste se ale mohli bát je právě nízká vlhkost a tím pádem přerušení kompostování nebo naopak vysoká vlhkost a rychlý úbytek kyslíku v kompostu, kdy by se nastartovaly hnilobné anaerobní procesy a kompost by začal charakteristicky zapáchat.

Vysoká teplota je při kompostování velice důležitá, protože se při ní zničí choroboplodné zárodky a většina semen plevelů, proto bych doporučil využívat čerstvě posekanou trávu ke kompostování společně s plevelem. Je ale nutné hlídat správnou vlhkost a přísun vzduchu, tráva má totiž tendenci sesedat.

Pavel Pšenička

11.5.2010 17:49

Vedeme doma zásadní spor o uložení pilin do kompostu. Jak to s nimi je?

Podle dostupné literatury jsou piliny ideální na vyvážení poměru uhlíku a dusíku (např. při smíchání s posečenou trávou). Ovšem druhý tábor tvrdí, že piliny jednoznačně zpomalí příp. zastaví tlení v kompostu, protože jsou příliš zásadité (?). Jak to tedy s nimi je?

Piliny jsou samozřejmě velice vhodný materiál ke kompostování. Za prvé, jak jste již zmiňoval, díky pilinám dodáváme do kompostu uhlík a tím zajišťujeme optimální poměr C:N a to je v zahrádkářských "travních" kompostech, kde se mnoho uhlíkatého nevyskytuje, velice důležité. Díky malé velikosti pilin, je rozklad celkem rychlý.

Dále piliny do sebe absorbují vodu - vhodné pro přemokřené komposty, na druhou stranu je potřeba na tuto schopnost myslet - piliny Vám mohou, pokud máte sušší kompost, absorbovat veškerou vodu a tím vlastně vysoušet kompostovanou hmotu. Vlhkost je potřeba sledovat a nebojte se občasného zalití kompostu konví.

 

Jak zjistit optimální vlhkost je jednoduché - vložíte ruku do středu kompostu a vyjmete hmotu, zmáčknete v dlani pokud hmota drží tvar dlaně, je vše v pořádku, pokud se rozpadne je kompost příliš suchý, pokud vám teče po dlani voda je hmota přemokřena - takže dodat piliny. Posledním pozitivem je, že piliny a nebo hobliny, jsou drobný strukturní materiál a tím nám pomáhají provzdušňovat kompostovanou hmotu. Co se týče pH, neviděl bych v tom žádný problém, zahradní komposty mají spíše problémy s kyselostí (listí, tráva, atd.), takže mírná zásada ve formě pilin určitě neuškodí spíše naopak.

23.09.2009 14:29

Mám kompostér K390. Je vhodný pro zkompostování jarní trávy s mechem vyhrabané travní frézou?

Mladá tráva obsahuje hodně dusíku. Pro proces kompostování je dobré, pokud je poměr dusíku k uhlíku optimální. Vhodné je tedy mladou trávu promíchat s "uhlíkatým" bioodpadem (např. s listím, štěpkou z prořezaných větví), tak docílíte lepšího poměru uhlíku k dusíku a v případě přidání štěpky i lepšího provdušnění kompostu. Kompostování samotné mladé trávy může být problematické. Může dojít k zapaření a vytvoření aerobních podmínek (v kompostu bude nedostatek kyslíku), což způsobí nedostatečný rozklad, který může být doprovázen mírným zápachem apod.

18.03.2008 13:43

Samotná tráva se nedoporučuje kompostovat, jak to řešit?

Mám zahrádku o velikosti cca 130m2 a nemám tam nic jiného než trávu. Něco jsem zde přečetl a zjistil, samotná tráva se nedoporučuje kompostovat. Ale já nemám přístup k žádným dřevěným štěpkám a jim podobné. Tímto prosím o pomoc, co s trávou.

P.S. Mulčovač se mi zdá pro tak malý prostor zbytečná investice.

Určitě bych Vám nedoporučil kompostovat pouze trávu, i když by to do jisté míry šlo. Máte ale celou řadu možností, co přidávat do kompostu. Velmi vhodný je kuchyňský bioodpad, který je svým složením i strukturou velice pestrý, navíc také vytváří dobrý poměr uhlíku a dusíku

Dále je možné kompostovat plevel ze zahrádky, spadané listy, piliny, hnůj atp. případně můžete oslovit Vaše sousedy s prosbou o nějaký materiál. Pak už jen stačí správně kompostovat.

Pavel Pšenička, 11.5.2010 17:49

Kompostování trávy z větších ploch

Důležité je nedávat do kompostu pouze trávu, jelikož poté se nejedná o kompostování, ale o silážování (nepříjemný zápach, tvorba kyselin), nevytvoří se kvalitní kompost. Dále je důležité jednou za 3-4 měsíce kompost překopat, aby se zaktivovaly mikroorganismy a tím i rozkladné procesy, které bioodpady rozkládají (můžete částečně nahradit urychlovačem, ale je to zbytečné). Důležité je udržovat optimální poměr C:N (uhlíku : dusíku), tedy dodávat do kompostu i dřevnaté složky jako piliny, hobliny, dřevní štěpku, usušenou trávu - dá se řící, že vše co je hnědé je uhlíkaté a vše co je zelené (čerstvé) je dusíkaté. Mezi další bioodpady samozřejmě patří veškeré organické zbytky z kuchyně jako jsou slupky od zeleniny a ovoce, staré pečivo, čajové sáčky, kávové filtry či lógry, skořápky od vajíček. Jediné co by se tam nemělo dávat jsou mléčné výrobky a maso (syrové či vařené), jelikož se může na nich vyskytnout jedna nebezpečná bakterie Clostridium botulinium, která způsobuje botulismus - velice nepříjemnou nemoc nervového ustrojí. Dále je důležité sledovat vlhkost kompostu a nebát se ho občas, pokud to vyžaduje, zalít konví s vodou. Takže, čím pestřejší kompost, tím lépe, alespoň třikrát za rok překopat a sledovat zda není přiliš suchý či přemokřený (optimum poznáte tak, že sáhnete do jádra kompostu a hmotu zmáčknete v dlani, pokud drží tvar a neteče z ní voda je to v pořádku).

Pro kompostování vaší plochy bych doporučil kompostovací silo, možná dvě. Odkaz naleznete zde: http://www.kompostery.cz/kategorie/silo-s-900.aspx.

Není to finančně náročné, ale není to bez práce. Kdo chce kompostovat z tak velké plochy, překopávat prostě musí. Můžete z toho udělat setkání pro přátele - soutěž kdo překope nejvice atd..., když bude odměnou vychlazené pivo a něco dobrého k snědku, určitě se někdo najde:-)

Jan Šarapatka, Ekodomov, 04.05.2009 19:30

Mohu dát zbytky půdy a trávy po vertikutaci do kompostu?

Koupil jsem dům s devastovanou zahradou. Začal jsem s vertikutací - hrůza, co toho vyhrabu. Kam s tím? Do kompostu asi sotva, nebo?

Samozřejmě že zbytky půdy a trávy (vertikutační zbytky) můžete do kompostu s klidným svědomím dát. Je to organická hmota jako jakákoli jiná. Kompostu to neuškodí a Vy si tím můžete zlepšit strukturu výsledného kompostu (jelikož do kompostu dodáte již stabilní drobovitou hmotu). Dále tyto zbytky mohou fungovat jako starter - je v nich spousta půdních mikroorganismů, takže se toho určitě nebojte. Pokud toho máte ale opravdu hodně, tak to můžete rovnou přidat například k ovocným stromům nebo tam, kam potřebujete dodat hlínu, abyste si nezahltil kompost pouze hlínou.

Jan Šarapatka, Ekodomov, 20.10.2009 11:37

Je možné kompostovat větší množství sena?

Jak přesně postupovat, s čím seno kombinovat?

Kompostování sena se zdá být problematické a to ze dvou důvodů. Většinou se jedná o velké množství materiálu najednou a za druhé seno je suché a málo nasáklivé. Většinou se však seno v pohodě zkompostuje pokud ho dobře promícháte s hlínou a dalšími bioodpady. Důležité je, aby hmota byla co nejvíce homogenní. Takže doporučuji rozsekat na malé kousky např. pojezdem travní sekačkou.  Pokud to nelze, musíte seno vrstvit střídavě s hlínou (tloušťka vrstvy max. 10 cm) a poté prolévat vodou (nebo ještě lépe zředěnou močůvkou či hnojem). Další možností je seno nechat částečně nakvasit ve vodě (udělat tzv. senou jíchu), aby se započal rozkladný proces a pak po cca 2-4 týdnech můžete rozložené seno promíchat s hlínou a dalším bioodpadem a zkompostovat ho. Jde o to, že seno je vlastně zakonzervovaná píce, která je odolná vůči vodě - pokud ho chceme zkompostovat, musíme ho obalit mikroorganismy a ty potřebuji vodu. Další možností, jak využít nepotřebné seno či slámu v zahradě, je využít jej jako mulč k ovocným stromům, na záhonky pod jahody, pod okurky a všude tam, kde nechcete, aby se plody dotýkaly země (inhibujete tím tvorbu plísní u jahod, hnilob u okurek a hlavně růst plevelů).

Jan Šarapatka

01.07.2009 14:16

Je možné kompostovat jen čerstvě nasekanou trávu, bez kombinace s dalším zahradním materiálem?

Kompostovat pouze čerstvě nasekanou trávu v podstatě není možné. To, co se děje na kompostu, když tam dáte pouze trávu, je anaerobní proces (hnití), protože se k materiálu nedostane vzduch. I poměr uhlíku k dusíku je velmi nízký. Čerstvá tráva je totiž materiál bohatý na dusík. Díky nedostatku uhlíku většina dusíku opustí materiál buď ve výluhu nebo v plynném stavu, a tak ho zbytečně ztrácíme. Kdo již někdy viděl kompost, na který se dává pouze čerstvá tráva, ví, že během několika týdnů z trávy vznikne černá hmota, která uvolňuje tmavý výluh, který někdy z kompostu vytéká. Takový kompost také rozhodně nevoní. Proto je nutné trávu smíchat s jiným materiálem, nejlépe s loňským listím, štěpkou z větviček z ořezu stromů, pilinami nebo jiným strukturnějším materiálem. Pokud žádný takovýto materiál nemáte je dobré trávu prohazovat alespoň zeminou či nedokompostovanými zbytky z loňského roku. Trávu je také dobré nechat trochu zavadnout, ne však vysušit na seno!

01.04.2009 11:40

Jak nejlépe naložit s drtí ze zahradního odpadu?

Jedná se o jemnou drť větviček ovocných stromů po letním a jarním řezu a o vinné revy, dále o větévky po sestřihu živého plotu z tújí. Lze tento materiál kompostovat společně (túje a ostatní)? Je možné tuto drť zapravit rovnou bez kompostování do vinice?

Tento materiál, který jste popsal, je ke kompostování to nejlepší co můžete mít. Jemná štěpka se v kompostu celkem rychle rozloží a přitom Vám pomůže díky svojí struktuře provzdušnit další hmotu kompostu (posekaná tráva, kuchyňské bioodpady, atd.). Samozřejmě tuto štěpku můžete použít i jako mulč jak na vinici, tak ke kořenům ovocných stromů. Mulč chrání povrch půdy proti nadměrnému vysoušení, či naopak promočení a také proti vzdušné a vodní erozi a zamezuje růstu pelvelům. Obvykle se klade vrstva mulče do cca 5cm. Na druhou stranu, pokud tyto zbytky zkompostujete, získáte větší jistotu, že jste zneškodnil potenciální škůdce a zárodky chorob vašeho ovoce. Díky tepelné fázi při kompostování se většina původců chorob ať virového či bakteriálního původu zneškodní. Neplatí to bohužel pro choroby způsobované virusem tabáku a některé druhy hub a  plísní - nádorovitost košťálovin, sklerotiniová hniloba salátu a rez fazolová. Kompostováním také vytvoříte humus, který je součástí kompostu a je velice potřebný pro kvalitu půdy. Co se týče zbytků od túje tam bych byl trochu opatrný - túje obsahuje alkaloid thujon, ten je jedovatý a způsobuje inhibici rozkladných procesů (zabíjí některé mikroorganismy v kompostu), ale můžete ho do kompostu v malém množství klidně přidat (2-5%). Je dobré ho rozdrtit na opravdu malé kousky a zamíchat s ostatním materiálem v kompostu. Další možností je ořezávky z túje rozdrtit a použít jako mulč právě pod živý plot z tújí.

Co tedy závěrem: můžete Vaší štěpku použít i jako mulč ke stromům či přímo do vinice, anebo tyto zbytky zkompostovat (vytvořit přidanou hodnotu štěpce) a použít na podzim či na jaře příštího roku jako kvalitní hnojivý substrát (kompost) pro vaše jablíčka i víno.

Jan Šarapatka, 23.03.2009 19:43

 

Dřevnatou drť lze kompostovat společně s materiály, které obsahují více dusíku. Ideální je jí uschovat a přimíchávat jí do kompostu k posekané trávě, či jinému zelenému odpadu. Zbytky po řezu tújí lze kompostovat jen rozdrcené a v malém množství. Obsah jedovatého thujonu a vosková vrstva prodlužují dobu rozkladu. Odpad je lepší (po rozdrcení) využít jako mulčovací materiál pro tújové živé ploty. Můžeme však založitoddělený kompost jen z tújí, který ponecháme dlouho tlít [viz Kalina 2004].

Co se týče zapravování do půdy, pokud se zapravuje takto uhlíkatý materiál, dochází při jeho rozkladu k odčerpávání dusíku z půdy. Nejsem však vinař, proto Vám neporadím, v jakém množství a v jakou dobu by bylo zapravování přijatelné.

Magdalena Férová

2. Co dělat s živočichy a hmyzem v kompostu

If you can read this, you have to activate javascript for your browser. This extension was brought to you by TYPO3-Macher, die TYPO3-Agentur.
Mouchy, octomilkyPotkani, myšiSlimáciŽivočichové a hmyz
Pri prehazovani ci naslednem presati kompostu shledavam velke mnozstvi bilych larev na delku cca 3cm, tloustka malicku lidske ruky.

O jake zivocichy se jedna a jsou kompostu prospesne ci nikoliv? Muzou na zahrade nasledne skodit? Nejedna se o zakuklene slimaky?

Odpověď:

V kompostu se nachází nejrůznější hmyz bílého zabarvení, od chvostoskoků (prospěšní pro kompost) po larvy masařek a chroustů či jiných brouků. Larvy mohou škodit i nemusí. Např. larvy chrousta na zahradě mohou škodit tím, že prokousávají kořínky rostlin, které pak odumírají. Může se ale ojediněle jednat i o larvy vzácných listorohých brouků. Bez obrázku lze jen těžko usuzovat, dle Vašeho popisu by se o slimáka jednat nemělo. Zkuste srovnat s obrázky larev, doporučil bych:

cs.wikipedia.org/wiki/Chroust_obecn%C3%BD

obchod.acheta.cz/index.php

www.ifauna.cz/bezobratli/forum/r/detail/586218/larva-v-kompostu

researchnews.osu.edu/archive/heatshokpix.htm

www.poradte.cz/rostliny-a-pestovani/1552-ci-to-jsou-larvy-v-kompostu.html

ještě bych podotknul, že larvy masařek (předposlední odkaz) se nacházejí hlavně v blízkosti  rozkládajích se těl zvířat.

Ondřej Vosátka, 8.12.2012 

Na oknech našich tříd v blízkosti kompostu se objevují hejna drobných mušek. Vloni byy také, ale ne v takovém množství. Lze to nějak řešit ?

Pravděpodobně se jedná o octomilky. Vyskytují se zejména v letních měsících především v blízkosti zkvašeného ovoce, kde se rychle množí. Dále mají rády skladké šťávy, víno apod. Existují různé lapače, které octomilky nalákají feromony, a na které se pak "přilepí". Doporučil bych však překopat kompost tak, aby se na jeho povrchu vyskytovalo co nejméně ovoce. I když jsou octomilky otravné, a prakticky se jich dá zbavit jen těžko, nejsou zdraví nebezpečné.

Bc. Ondřej Vosátka, 19.10.2012

Moc prosím poraďte - v kompostu je tisíce zelených masařek a much, hnus jak je zničit? Žádné masové odpady tam nedáváme, jen odpad rostlinný...

Zelené masařky kladou vajíčka na hnijící a zkažené maso. Opravdu tam nemáte žádné maso, omáčky, zbytky vařených jídel nebo zdechlinu? Pokud ne, zkuste najít červy masařek, na čem se pasou. Je možné je ještě najít na odřezcích z hub (ale ty teď moc nerostou). Zkuste tedy detekovat, co je zdroj rozšíření a ten na kompost nedávat. Jinak samozřejmě nejlepším řešením je kompost pořádně celý překopat. To znamená vzít vidle a pěkně celou hromadu přehodit pěkně vedle a pak zase zpátky. Promíchejte s čerstvou trávou a pilinami. Tím hmotu provzdušníte a zajistíte zvýšení teploty až na 60°C. Teplo by mělo vajíčka masařek zničit a červy vyhnat. Dejte prosím vědět, co byl zdroj tak masivního rozmnožení, zda ho najdete. Držím palce a doufám, že se boj s masařkami povede.

Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, Ekodomov, 19.7.2011

Z kompostéru vyletují ohromná množství octomilek a létají do přilehlých bytů...

Bydlím v činžovním domě. Do dvora jsme pořídíli kompostér a od jara jej používáme. Z kompostéru ale vyletují ohromná množství octomilek a létají do přilehlých bytů. Zkoušela jsem vyrobit dle návodů na internetu příslušné mucholapky (voda, ocet, jar..), hodně mušek tam sice skončilo, ale na jejich celkovém množství se to neprojevilo. Přibližně měsíc sypu do kompostéru urychlovač kompostu. Po oteplení, které teď nastalo, ale vyšlo najevo, že ani toto nezabralo a octomilky se množí dál. Prosím poraďte, co s tímto problémem dělat. Pokud to nevyřeším, budeme muset kompostér na jaře zase zrušit a to bych byla velmi nerada.

Problém octomilek je asi jeden z nejhorších pro uživatele kompostérů a zejména pak vermikompostérů. O to horší je to problém, když byste kvůli tomu musela zrušit kompost.

Přidáním urychlovače kompostu tento problém nijak nevyřešíte, protože jde pouze o směs bakterií, které se dostanou na povrch materiálu a v podstatě hned "pracují", takže přeskočíte období přirozeného množení původních bakterií(zhruba 1-2 dny). Jestli nepomáhají ani pasti z našich stránek, doporučil bych Vám posypat kompostér dřevěnými pilinami, které mají dezinfekční účinky, vysouší povrch a poměr C ku N je mnohem větší než u kuchyňského bioodpadu. Octomilky tyto podmínky nemají rády a hůře se množí. Pro začátek zkuste slabší vrstvu asi jednoho cm a pokud by to nestačilo, zkuste vrstvu zvýšit nebo na povrch kompostéru navrstvit ještě štěpku z větví či kmenů.

S touto metodou ještě nemáme velké zkušenosti, tak bych Vás i požádal, jestli byste nám poslala Vaše zkušenosti a postřehy.

Pavel Pšenička, Ekodomov, 30.11.2009 16:29

Co pomůže, když nás doma obtěžují vinné mušky?

Mám takový problém, se kterým si nevíme doma rady. Máme uzavíratelný kompostér postavený celkem blízko okna a dost jsou nám na obtíž mouchy (asi octomilky), které na nás doma stále útočí. Proto se obracíme na Vaši poradnu. Nevíte jak máme zabránit výskytu mušek/zda to vůbec jde. Sice bychom mohli kompostérek přemístit dál, ale z důvodu naší lenosti ho chceme mít blízko dveří, což je např. v zimě při napadeném sněhu praktické řešení.

 

Na vinné mušky můžete použít některou z následujících mucholapek, které si lze velmi jednoduše vyrobit:

 

Alisonina mucholapka:

Do malé sklenice, např. od přesnídávky, dejte 3 polévkové lžíce vody, 1 polévkovou lžíci octa a čtyři kapky saponátu na mytí nádobí a špetku pekařského droždí. Nádobu umístěte v blízkosti kompostéru.

 

Myrysina mucholapka:

Do sklenice dejte na dno kousek banánu. Udělejte kornout z papíru a připevněte ho ve sklenici špičkou dolů. Samozřejme účinnost těchto mucholapek neni 100%.

 

Dále můžete, především zbytky ovoce a zeleniny, které nejvíce lákají vinné mušky v kompostéru, vždy překrýt jiným bioodpadem, např. zaschlou trávou, štěpkou, zeminou (tu pouze v malém množství).

29.01.2007 23:20

Máme v kompostérech potkany.

Otravu tam sypat nechci, na klepce se nechytají. Mám strach kvůli malým dětem i že se rozmnoží a nastěhují do chaty, domu, nebo poškodí potrubí atd. Máte nějakou radu?

Odpověď:

Řešením může být využít pro kuchyňské zbytky otočný kompostér http://www.kompostuj.cz/vime-jak/vyrobte-si-komposter/otocny-komposter/. Pokud máte ještě zbytky ze zahrady mohu doporučit kombinaci otočného kompostéru s běžným zahradním kompostérem nebo s kompostováním na volné hromadě. Otočný kompostér můžete využívat výhradně na zbytky z domácí kuchyně a do zahradního kompostéru můžete dál dývat zbytky ze zahrady. Zateplené otočné kompostéry ferementují během 4 - 6 týdnů. Zferementované kuchyňské zbytky, které jsou již z větší části rozložené nejsou již pro potkany atraktivní a můžete je pak přesunout na zahradní kompost.

Další možností je pořídit si kočku :-)

Tomáš Hodek, 30.10.2012

Na pozemku, kde mame umisteny komposter a kde je v blizkosti rovnez piskoviste se zacli obevovat vetsi hlodavci, pravdepodobne krysy nebo potkani. Zajimalo by me jestli to muze byt zpusobeno pritomnosti komposteru, pripadne jak by tomu slo zabranit.

Potkani se mohou vyskytovat v blízkosti kompostéru, pokud kompostujete kuchyňské zbytky a vše kromě tzv. zeleného bioodpadu (podrcené větve, tráva). Doporučil bych vám je odříznout od potravy buď pořízením vhodného kompostéru - na trhu je např. uzavřený otočný kompostér JORA, nebo kompostovat tyto kuchyňské zbytky přímo doma ve vermikompostéru alespoň nějaký čas. Dále je možné využít různé nástrahy, plašiče a staničky s požerovými nástrahami, ovšem tato poslední varianta se mi zdá nejméně vhodná z hlediska životního prostředí. Pokud se rozhodnete využít pasti, doporučil bych Vám informace na pasti.cz/privacy.html, část "potkani a krysy". Poslední varianta, která mě napadá, je pořídit si kočku.

Bc. Ondřej Vosátka, 19.10.2012

Jsou myši v kompostu problém?

Na podzim se nám do plastového nastěhovaly a nyní, když promrzá, tak vlastně "kompostují" za něj. Je jich tam ale celkem velké možství, tak nevím jak se jich budu zbavovat, a je-li to nutné.. Dětem zatím dělají velkou radost, jak při každodenní donášce zbytků z kuchyně vyskakují do sněhu.

Myši v kompostu by do určité míry problémem být neměly. Obecně se dá říct, že čím více organismů – zvířátek v kompostu žije, tím je ekosystém zdravější. Věřím, že se jim tam moc líbí, protože kompost je hřeje a mají tam částečně i zásobu potravy. Podle mého názoru se myši z kompostu rozutečou až se oteplí, začnete na zahrádce pracovat a začnete kompost překopávat či odebírat. Kdyby se tak nestalo a situace se ještě zhoršila, určitě napište. Snad jsem Vám alespoň trochu pomohl a budu velmi rád za Vaše další informace o myškách v kompostu, případně i za fotografie.

Pavel Pšenička, Ekodomov

10.2.2010 21:26

Jak na slimáky bez chemie?

Na pozemku Šárynky se hojně vyskytují slimáci. Jak si s nimi poradíme, aniž bychom použili chemii či zoufalý noční sběr při svitu čelovky (který jsem v létě 2008 provozovala opakovaně a neúspěšně - přemnožení slimáci mi stejně nakonec "sežrali" vše kromě pórku)? Již jeden rok, od září 2008, si na rodinné zeleninové zahrádce u domu úspěšně ověřujeme, že velmi efektivní způsob vypořádání se slimáky je chovat nenáročné sympatické kachny INDICKÉ BĚŽCE.

Nejdůležitější rysy:

- Nelétají, stačí jim tedy zábrana vysoká 50cm.

- Jsou masožraví, zeleň je nechává docela vklažnými, tedy je lze vypustit na zeleninovou zahrádku (kromě krátkého období jarních výsevů, kdy hrozí, že pošlapou křehké rašící roslinky).

- Jedná se o lehké plemeno, navíc chodí vzpřímeně (připomínají tučňáky), tedy "netahají" břicho po zemi a neponičí tak zeleninu.

- Snáší vajíčka - tedy další užitek kromě "slimáčí patroly".

- Jsou velmi krásní a zábavní na pohled. Kamarád jim říká "flašky" ... kdo je viděl, pochopí.

Naše tři indické běžce (foto dodáme) jsem zakoupila u pana Procházky z obce Luka nad Jihlavou http://www.chovprochazka.estranky.cz/.

Jelikož se mne lidé často ptají, kde lze indické běžce sehnat, vyhledala jsem na internetu pěkně zpracovaný seznam jejich chovatelů v ČR. Seznam je sympatický svým rozsahem, obsahuje i chovatele neregistrované v Českém svazu chovatelů:

http://www.klubvodnidrubeze.estranky.cz/stranka/seznam-plemen-vodni-drubeze-a-jejich-chovatelu.

Snad Vám bude tento seznam nápomocen pro případ, že jste se nechali inspirovat a indické běžce sháníte.

Kateřina Hodková, 19.10.2009 13:28

Do kompostu se mi nastělovaly desítky plzáků španělských. Pokud tam nakladou potomstvo, budu ho i s kompostem roznášet po zahradě. Jak to vyřešit, aby pak nebyli slizáci všude?

 

 

Ekologickou cestou "boje" se slimáky jsou:

 

- přípravek Nemaslug (hlístice) http://www.biocont.cz

 

- kachny indičtí běžci (lze sehnat i u českých chovatelů)

 

- v knize Zdravá zahrada (k dispozici např. v našem e-shopu) autorka paní Vlašínová popisuje, cituji: "fintu, jak mít kompost "předžvýkaný" od plzáků a přitom čistý."

 

Lze najít i jiná doporučení týkající boje proti slimákům na zahradě, například použití popela. Doporučuje se popelem posypat záhony kolem dokola. Slimáci nejsou schopni překonat popel a tak se nedostanou na záhonek. Jediná nevýhoda je, že prudší déšť povětšinou popel zkropí a zplaví do půdy.

10.08.2008 16:10

Svépomocí jsem si vyrobila vermikompostér do bytu a nastěhovala do něj žížaly dendrobena. Asi po měsíci a půl jsem v kompostu objevila obrovské množství malých bílých teček, které se hýbou.

Jsou malé asi 1 mm, možná menší, a v kompostu je jich opravdu hodně. Pár dní nato začaly z kompostu vyletovat černé mušky, srovnala jsem je s obrázky octomilek, ale vypadají spíš jako smutnice. Bojím se, že to bílé jsou vajíčka smutnic. Ty mušky se tam mohly dostat, když jsem zkompostovala uschlou sazenici máty i se substrátem, v němž možná nějaké smutnice přežily.

Odpověď:

Ty bílé čárky budou hlístice. Jedná se o velmi rozšířený půdní organismus a do vermikompostéru v podstatě patří. Problematika mušek je řešena zde:

Tomáš Hodek, 2.4.2013

Ve vermikompostéru mám obrovské množství malých broučků, tak ten milimetr, ale nejsou bílí (jako zmiňovaná chvostoskoci), ale spíše oranžoví, do červena.

Vypozorovala jsem na nich, že mají tykadla, ale jinak jsou maličcí. Nikde neskáčou, jen lezou a všude možně. Dřív ve vermikompostéru nebyli. Co jsou zač? Vadí? A co s nimi? Vermikompostér je v bytě.

Odpověď:

Může se jednat štírky nebo nějaké roztoče. Pokud zůstávají v kompostéru a neobtěžují Vás, určitě nevadí. V kompostéru budou po tu dobu, pokud tam budou mít co konzumovat, když se změní složení kompostu nebo fáze jeho rozkladu je vysoce pravděpodobné, že zmizí nebo se jejich výskyt značně omezí.

Tomáš Hodek, 6.3.2013

Poraďte mi, prosím, co s ponravami v kompostu?

Mám dobrý kvalitní kompost, používám 3-letý cycklus. Při letošním rozvozu po zahradě a jako zimní nastýlku jsem si všimla, že v něm mám snad všechny velikosti tohoto škůdce. Ty největší hodím slepicím, ty malé mi nejspíš sežerou půl zahrady včetně růží... Víte, jak je spolehlivě zahubit? Všechny?

Odpověď:

Zde se nabízí více cest jak se ponrav zbavit. Jednou z nich může být nalákání ponrav na hnůj. Zkuste se podívat na diskusi zde: http://www.zahradka.unas.cz/ponravy.htm

Ondřej Vosátka, 25.11.2012

Objevil se nám na zahradě krtek. Známi nám říkali, že je to kvůli kompostu, protože jsou v něm žížaly a ty jsou pro krtka lahůdkou. Je to pravda? Máte nějakou radu, jak vypudit krtka ze zahrady?

Co se týče krtka a dalších podobných živočichů, tak můžete být hrdá na to, že ho na své zahrádce máte. Je to známka kvalitní půdy se známkami života. Čím větší druhová rozmanitost - biodiverzita, tím odolnější bude Vaše zahrádka. Lépe čelí chorobám a škůdcům. Krtek například dokáže dostatečně provzdušnit půdu a zbavit Vás hmyzích škůdců. Navíc zeminu z krtinců můžete využít při předpěstování rostlin nebo k přihnojování. Když ale budete trvat na jeho zbavení se, tak se ho snažte odpudit (např. zvukovým odpuzovačem) na místo, kde Vám nebude překážet.

Pavel Pšenička, 3.2.2012

Pořídili jsme si vermikompostér do bytu (can-o-worm) a chov žížal se krásně rozrůstá, máme spousty tekutého hnojiva, záhada jsou pro mě malí bílí broučci /cca 1 mm/, kterých je ve vermikompostéru doopravdy požehnaně

a stejně tak plavou i na hladině ve stočeném tekutém hnojivu, často jich je tolik, že pokryjí celou hladinu a pořád se "mrcasí" - můžete mi prosím napsat, o jaké zvířátko se jedná?

Odpověď:

Ničeho se nebojte, tito malý broučci se jmenují chvostoskoci a žijí v symbióze se žížalami.
Jsou součástí edafonu - společenství živočichů žijících v půdě či kompostu.
Často je jich ve vermikompostéru velké množství, ale ničeho se nebojte. Chvostoskoci působí jako rozkladači odumřelých těl žížal a dalších živočichů. To, že jsou chvostoskoci přemnožení je ukazatel toho, že vermikompost je převlhčený - má tedy vyšší vlhkost než 85%. Zkuste tedy dodat a promíchat vermikompost s pilinami nebo tam natrhejte karton. Uvidíte, že se množství chvostoskoků sníží.
Pěkné letní dny a mnoho zdaru se žížalami přeje za Ekodomov

Jan Šarapatka a  Lucie Sádlová, 19.8.2011

Jak to zařídit, aby mi v kompostu nebydlely slepýši?

Bydlíme pod lesem a vždycky jich tam je dost....

Pravdou je to, že slepýši a ještěrky jsou indikátory velmi čistého prostředí. Na vaší zahradě se vyskytují, protože je v ní klid. Slepýši nejsou vůbec škodliví a ani nebezpeční tvorové, a proto je v kompostu můžete s klidnou duší nechat, jen pozor až budete překopávat, abyste je nezranila. Pokud se jich chcete přeci jen zbavit, musíte je pravidelně rušit. Pořiďte si nějaké zvíře pohybující se v zahradě, které bude rušit onen klid a slepýši ze zahrady zmizí. Třeba i ovečky, které ušetří i několik sečí trávy, husy, kachny, psa nebo slepice. Ty však jsou schopny slepýše i sežrat. Další možností je jim vytvořit aleternativu za kompost, mají rádi vlhko a teplo, takže například staré lino nebo koberec položený na trávu někde v rohu zahrady nebo placáky (placaté kameny) položené volně na zemi. Nejlepší však je, je opravdu nechat v kompostu a když ho překopáváte tak je prostě hodit stranou. Pokud máte fobii z hadů, tak mějte napaměti, že "slepýš není had".

Jan Šarapatka, Ekodomov

Viz také příspěvky do diskuze na www.zahrada.cz:

http://www.zahrada.cz/forum/mala-mechanizace/jak-na-slepyse-22144/?kotva=jak-na-slepyse-22518#jak-na-slepyse-22518

Do kompostéru sa mi nastěhovali mravenci. Co s tím?

Pokud správně kompostujete a minimálně 3 x za rok (tj. 1 x za 4 měsíce) kompost přehazujete, tak se mravencům tento útok na jejich sídlo nebude zamlouvat a sami se přestěhují se.

Co se týče přítomnosti mravenců v kompostu, tak jsou to v podstatě další  učastníci kompostování (záleží také jací jsou to mravenci - zda ti lesní velcí, kteří jsou velice expanzivní či ti drobní černí nebo červení). Pokud zabírají pouze část kompostu nebál bych se, že naruší proces kompostování, spíše naopak. Pokud je osídlení v celém objemu kompostu a mravenci z něho expandují do dalších částí zahrady či zástavby - doporučil bych kompost zrušit - překopat, prosít a udělat ho jinde.

20.10.2008 16:09

3. Třídění bioodpadu v bytě bez zahrady, svoz bioodpadu, vermikompostování, komunitní kompostování

If you can read this, you have to activate javascript for your browser. This extension was brought to you by TYPO3-Macher, die TYPO3-Agentur.
Domácí drtič odpadůKomunitní kompostování Možnosti třídění bioodpadu v bytě Nádoby na bioodpad, komunální svoz bioodpaduVermikompostování
Proč nesplachovat bioodpad do toalety? Dělá to problémy v čistírnach vod?

Důvodů proč nevhazovat bioodpad do toalety či do kuchyňského drtiče je hned několik.

Samozřejmě jeden z nich je, že to způsobuje problémy v čistírnách odpadních vod, které nejsou stavěny na tak velký objem biologického materiálu a proces čištění vody by byl přerušován a destabilizován (proto je v některých městech, jako např. v Praze, zakázáno používání domácích kuchyňských drtičů). Pokud spláchnutý materiál neskončí v čistírně odpadních vod, zanáší kanalizační systém, anaerobně se rozkládá a vzniká nepříjemný zápach a také může způsobovat eutrofizaci vod.

Dalším významným důvodem je, že přicházíte o materiál, který by mohl být kompostovacími procesy přeměněn na kvalitní organické hnojivo. Dále můžete spláchnutím bioodpadu "krmit" hlodavce žijící v kanalizačním systému.

Asi by se daly jmenovat ještě další důvody, ale myslím, že tyto jsou hlavní.

Pavel Pšenička, Ekodomov, 25.10.2009 19:26

Zpracovávám analýzu proveditelnosti zpracování bioodpadu v obci.

Můžete mi úvést finanční stránku, pořizovací a provozní náklady, na kolik obyvatel je např. jeden kompostér, klady a zápory atd.?

Odpověď:

Srovnávací tabulku najdete na www.kompostuj.cz/vime-jak/jak-vybrat-komposter/.

Tomáš Hodek, 8.2.2013

Velmi vážně již dlouhou dobu uvažuji o komunitním kompostování v místě bydliště.

Pokud vyberu vhodné místo, seženu peníze na kompostér, zařídím vše potřebné na obci, domluvím se se sousedy apod., kdo zařídí vlastní realizaci komunitního kompostéru? Bylo by to ve spolupráci s Ekodomovem nebo svépomocí?

Odpověď:

Možné jsou obě varianty, tedy že Vám komunitní kompostér dodáme na místo realizace a Vy si ho nainstalujete svépomocí nebo můžeme zajistit vše potřebné pro instalaci včetně základního proškolení Vás a zájemců z komunity. V prvním případě využíváme přepravce TopTrans a "poštovné" účtujeme podle jejich tarifu. Ve druhém případě účtujeme dopravu + náklady na instalaci a materiál pro usazení kompostéru. Samozřejmě Vám nabízíme úplnou podporu informačních a osvětových materiálů a bezplatného internetového poradenství. Také se můžeme dohodnout na osobní konzultaci v naší pražské kanceláři, kde můžeme projít i další možnosti komunitního kompostování včetně možností financování. Také doufáme, že dojde k prodloužení akreditace dobrovolnické služby a mohli bychom Vám tak nabídnout i zapojení mezi dobrovolníky a benefity, které z dobrovolnické činnosti podle zákona plynou.

Pavel Pšenička, 7.2.2012

Návazný dotaz: Děkuji moc za odpověď. Momentálně jsem ve fázi shánění co možná největšího množství informací a sepisování malého dotazníku pro pro sousedy,abych zjistila,jestli bude o to vůbec zájem. pevně doufám,že ano. Sídliště jsme veliké a bydlí zde mnoho mladých rodin napohled orientovaných směrem k eko,bio...věcem. Příští týden bych ráda na magistrát pro souhlas s umístěním na jejich pozemek.Je to teprve začátek,který odkládám snad už dva roky :) Až bude něco hotovo, ráda se na Vás opět obrátím.

Odpověď:

Budu Vám držet palce při vytváření komunity a shánění potřebných povolení. Pořízení komunitního kompostéru je poměrně nákladná záležitost, která samozřejmě přináší své ovoce v podobě výhod nejen pro komunitu, ale také pro městskou kasu. Proto bych při cestě na magistrát zkusil získat finanční příspěvek na pořízení a instalaci kompostéru. Dotaci je také možné získat z Operačního programu životní prostředí z osy IV na předcházení vzniku odpadu. Kdybyste potřebovala poradit, rádi Vám pomůžeme. Kontakty na další komunitní kompostáře najdete také v naší kompostovací seznamce.

Pavel Pšenička, 10.2.2012

Bydlím v bytě s terasou v panelovém domě na Praze 13 bez možnosti domluvy na komunitním kompostování v našem domě.

Není někde v okolí možnost se do komunitního kompostování připojit? Moje bydliště je v ulici Melodická 11, ale v podstatě jsem ochotná s bioodpadem dojem po celé Praze 13. Zatím dovážím bioodpad do sběrného dvora. Děkuju za odpověď či případný kontakt.

Odpověď:
Nejbližší komunitní kompostéry od Vás jsou v Praze Řepích v ulici Španielova, zde je kontakt na správce:

adresa: Španielova 1285/18, Praha - Řepy
kontaktní osoba: Ivana Štětinová
mobil: +420 728 753 653
e-mail: ivastetinova(at)seznam.cz 
region: Hlavní město Praha

Zkuste paní Štětinové zavolat a domluvit se s ní. Většinou kompostéry slouží pro občany bydlící u kompostérů, ale snad Vás neodmítnou.
Další komunitní kompostér, kam byste se mohla zapojit je na Smíchově, kousek od zastávky Kavalírka, tam je komunita celkem malá, takže si myslím, že možnost připojit se k ní je reálnější. Pan Kellner je moc fajn mladý pán. Kompostér se nachází v ulici:
adresa: Nad Buďánkami II./2701, 150 00  Praha 5 - Smíchov
kontaktní osoba: Michal Kellner
e-mail: nadbudankami2(at)seznam.cz 
mobil: +420 733 724 020
region:  Hl. m. Praha

Další kompostéry jsou pak převážně na Praze 10 ve Vršovicích a Strašnicích. Kompostéry instalované v rámci našeho projektu najdete na tomto odkazu:

http://www.ekodomov.cz/osveta-a-sluzby/osvetove-projekty/minimalizace-vzniku-bioodpadu-komunitnim-kompostovanim-obcanu/#c848

Nevím zda používáte kompostovací tašky či sáčky.
http://www.ekodomov.cz/e-shop/index.php?main_page=index&cPath=2&zenid=fbmpk4g5fvbo2t4t6flivsjp65
http://www.ekodomov.cz/e-shop/index.php?main_page=product_info&cPath=7&products_id=4

V těchto sáčcích Vám bioodpad vydrží klidně i 2 týdny a můžete ho poté vyvést třeba na kompost na chalupě (pokud disponujete), či k babičce na kompost pokud má zahradu, nebo prostě oslovit někoho kdo má zahradu a kompostér. Je dobré si to domluvit u více kompostářů a pak dělat pravidelné kolečko. Tím bude vaše frekvence na jednotlivých kompostérech přijatelná a každý s tím určitě bude souhlasit.
Pěkné poslední prázdninové dny a mnoho úspěchu v separaci bioodpadů
přeje za Ekodomov
Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 29.8.2011


Snažím se navrhnout vhodný způsob pro kompostování v našem společenstvu vlastníků - starý dům s 12 byty. Vlastníme malý dvorek.

Bohužel jsem si jistá, že s 20tis. za komunitní kompostér nikdo nebude souhlasit. Musím sousedy přesvědčit a částka nesmí být vysoká.
Jak vhodné jsou pro nás klasické plastové kompostéry? Jak velký objem pro náš dům? Jaká je doba rozkladu? Bude při rozkladu zapáchat? Je třeba dát nějakou pauzu při plnění? Máme nárok na nějakou podporu od města?
Jako vhodný způsob mě napadlo, mít kompostéry dva.
V zimě se pravděpodobně nebude proces probíhat, můžeme i tak vkládat bioodpad do kompostéru? Dá se podomácku a levně zateplit na zimu?
Děkuji za odpověď a jsem si jistá, že s Vaší pomocí přesvědčím sousedy a budeme zase o krůček dál. (M.S., Jihlava)

Odpověď:

Pro 12 bytů bychom Vám opravdu doporučili dva menší plastové kompostéry typu Thermoking 400. Zde je odkaz: www.ekodomov.cz/e-shop/index.php
Nevím, kolik máte zeleně na dvorečku, předpokládám že nějaký strom či trávu tam mít budete. Klidně si nejprve pořiďtě jen jeden a uvidíte, jak rychle ho zaplníte. Samozřejmě je lepší mít dva - do jednoho plníte a druhý naplněný zraje. Doporučuji Vám Termoking proto, že se nám osvědčil - lépe udržuje teplotu a tím je zajištěn rychlejší a kvalitnější rozklad kompostované hmoty. To je vlastně odpověd i na vaši další otázku. Kompostér můžete plnit i přes zimu, bioodpad zmrzne a tím zmrzne voda v buňkách (pletivech), struktura bioodpadů se tak naruší zevnitř a po oblevě dojde k rychlejší biodegradaci. Při správném kompostování by k zapáchání nemělo docházet - je důležité však dodržet určitá pravidla, to znamená zajistit optimální poměr C:N a vlhkost. Vzhledem k tomu, že bioodpad z domácností je převážně N - dusíkatý, je vhodné si zajistit pytel pilin či hoblin - to je C- uhlík - a přidávat k vloženým bioodpadům z kuchyně. Dále je důležité se vyvarovat ukládání masa a živočišných zbytků do kompostéru (tj. zbytků vařeného či syrového masa a mléčných výrobků), skořápky od vajíček a suché kosti lze. Pokud by Vám připadal kompost suchý - bioodpady se nerozkládají a zasychají, nebojte se vzít konev s vodou a kompost pořádně prolít. Důležité také je  umístit kompostéry na nezpevněnou plochu (trávu, hlínu, atd.)
Při takovéto péči by nic nemělo zapáchat, vše by se mělo rozkládat a zhruba za rok byste měli mít hotový kompost.
Dotaci od města určitě zkuste domluvit - na odboru ŽP je myslím paní Macháčková, pokud sepíšete jako společenství vlastníků žádost o finanční příspěvek na komunitní kompostování vašeho společenství vlastníků, město by Vám ty 3 tisíce mohlo dát. Žádost Vám můžeme pomoci zformulovat. Nebo se obraťte na Ekoinfocentrum Jihlava na paní Janu Kotoučkovou 721862692, ta Vám ráda se žádostí pomůže.
Držím palce, věříme, že se to povede.

Za Ekodomov Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 19.7.2011

Stále více uvažuji o možnosti zřízení komunálního kompostéru pro naše malé sídliště, které čítá cca 50-60 bytových jednotek.

Obracím se na Vás, protože jsem se začala zajímat o různé způsoby kompostování. Již jsem do své domácnosti pořídila Can-O-Worm vermikompostér, především pro zábavu a poučení pro své děti. A stále více uvažuji o možnosti zřízení komunálního kompostéru pro naše malé sídliště, které čítá cca 50-60 bytových jednotek. Bydlím v Liberci, bohužel nemám žádné informace, jak nejlépe postupovat. Nemáte přehled již zřízených kompostérů v našem kraji?

Odpověď:

Na začátek si vás jen dovolím opravit v používaných termínech. To o co máte pravděpodobně zájem je komunitní kompostování, jelikož komunální kompostování je vlastně již svoz bioodpadu zajišťovaný obcí do kompostárny či bioplynové stanice. Komunitní kompostéry nejblíže od Vás jsou buďto v Ústí nad Labem.Níže posílám odkaz na naše stránky, kde je seznam komunitních kompostéru, které jsme instalovali v rámci projketu z OPŽP. www.ekodomov.cz/osveta-a-sluzby/osvetove-projekty/minimalizace-vzniku-bioodpadu-komunitnim-kompostovanim-obcanu/ můžete kontaktovat správce a zajet se tam podívat. Další možnost je zajet si do Jiřetína pod Bukovou, kde mají 6 našich komunitních kompostérů, kterými si vyřešili bytovou zástavbu v obci. Můžete kontaktovat pana starostu: Ing. Josef Kucin, určitě Vám rád předá nějaké informace.

Jak postupovat při zakládání komunitního kompostéru Vám mohu sdělit já. Nejprve je potřeba vytypovat místo kam kompostér umístit doporučuji napřiklad v blízkosti kontejnerových stání na tříděný odpad, nebo na předzahrádce domů. Dále pak zjistit kdo je majitelem tohoto pozemku - majitelem můžou být buďto obec (místo u kontejnerů), nebo např. bytové družstvo či správce nemovitosti. Je potřeba zajistit souhlas s umístěním. Když máte toto vyřešeno začnete s osvětou u lidí v domech - letáčky, dopisy. Tím se zjistí reálný zajem o kompostéry. Nemyslím, že bude vysoký. Lidé se prmárně budou bát, že to bude smrdět. Poté se zvolí kolik je potřeba kompostérů. Ve vašem případě bych zvolil zatím jeden na zkoušku a poté dle reálných zkušeností další. Maximálně však tři, cca 20 domácností na jeden kompostér. Toto vše se vztahuje na komunitní kompostér, který realizujeme a vyrabíme my. Ekodomov.Jsou to ty šedivé uzamykatelné kompostéry, které mate na fotkách v odkazu na našich stránkách, viz výše. Jako komunitní kompostér může samozřejmě sloužit i jednoduchý dřevěný nebo plastový zahradní kompostér, zde však není pořešeno zamezení vniknutí hlodavců - což je jeden z rizikových faktorů komunitního kompostování v bytové zástavbě. Odkaz níže: www.ekodomov.cz/e-shop. Pak je jen potřeba sehnat finance na pořízení kompostéru a máte to vyřešeno. Peníze můžete sehnat na městském uřadu - z rozpočtu odboru pro ŽP, z regionálních dotačních titulů, nebo se na to složí lidé kteří budou kompostovat. Tak to je tak v kostce vše. Pokud budete mít ještě nějaký dotaz, neváhejte mne kontaktovat.

Za Ekodomov Jan Šarapatka, 15.7.2011

Ráda bych Vás touto cestou požádala, zda byste byl(a) ochoten podělit se o dobré i špatné zkušenosti se zavedením komunitního kompostování.

Kontakt na Vás jsem vyhledala na stránkách Ekodomova, z nichž čerpáme inspiraci. Jsme obec o 470 obyvatelích.  Svozová společnost nám nabízí možnost vyvážení biopopelnic na 60 km vzdálenou skládku bioodpadu. Připadá nám to neekologické a neekonomické. Rádi bychom kompostovali u nás v obci a chtěli bychom začít právě komunitními kompostéry na veřejných prostranstvích. Proto by nás zajímalo zejména, zda se lidé zapojili a hlavně zda vydrželi několik let, zda zájem neopadl? Kolik domácností využívalo jeden kompostér. Podařilo se, aby lidé neházeli do kompostéru, co tam nepatří? Opravdu byl kompost tak kvalitní, že se dál rozsypat na přilehlou zelenou plochu? S jakými problémy jste se setkali? Apod.   Osvědčil se Vám tento způsob a počet kompostérů rozšiřujete nebo od tohoto způsobu nakládání s bioodpady ustupujete? Můžete nám doporučit kvalitní kompostér? V příloze naleznete typ, který bychom event. volili.  Děkuji mnohokrát za Vaši ochotu a spolupráci, starostka obce...

---

Pokusím se zodpovědět vaše dotazy ke komunitnímu kompostování ve Vaší obci. Komunitní kompostování pomocí malokapacitních komunitních kompostérů je řešení v těch případech, pokud se bavíme o bytové zástavbě (činžová či sídlištní). Máte takový typ zástavby v obci? Ve velkých městech je to v podstatě prozatimní řešení, než dojde k systematickému komunálnímu svozu bioodpadu. Pokud u Vás převládá rodinná zástavba, doporučil bych podporu domácího komopostování, či zbudování tzv. malého zařízení. To znamená možnost zpracování zeleného odpadu do 150 tun ročně v rámci zelených odpadů (zde je myšleno zahradní a veřejná zeleň). Podrobnosti o malém zařízení naleznete v příloze co vám posílám - ve vyhlášce a metodickém pokynu MŽP. Co se týče zkušeností z komunitním kompostováním, máme převážně pozitivní  zkušenosti. O komunitní kompostér se ve většině případů stará správce - dobrovolník, který většinou inicioval založení kompostéru. Kapacitně se velikost  komunity pohybuje od 10 - do 40 rodin. Kompostéry jsou uzamykatelné, tím zamezujeme, aby lidé, kteří nejsou zapojení do kompostování vnikali do kompostéru. Kvalita kompostu záleží na vstupním materiálu,  většinou se po cca 12 -15 měsících kompost z komory proseje a nadsítná frakce se použije zpět do kompostéru a podsítná (jemná frakce) se použije jako substrát (třeba na veřejnou zeleň).  Pokud máte další otázky, zavolejte mi na telefon: 739319658 nebo napiště doplňující dotazy. Mnoho info máme na webu.

Jan Šarapatka, 4.1.2011

Bydlím na sídlišti v Praze 6, kde bychom měli zájem kompostovat bioodpady v kompostérech...

Prosím o zodpovězení následujících dotazů:

Můžete mi doporučit nějaké podklady k tomuto tématu či poskytnout odkaz?

Viz sekce "Komunitní kompostování" na našich webových stránkách.

Jaké jsou s takovým kompostérem zkušenosti?

V současné době se u nás připravuje první realizace. Máme pouze reference z Velké Británie, kde tento typ kompostérů údajně funguje dobře. Navrhli jsme některá vylepšení - kompostér neni plechový, ale je ze speciálního plastu, měl by být tedy zcela bezúdržbový. Vše se ukáže až po první nebo dalších instalacích. Stávající projekt komunitního kompostování se rozjíždí v Kobylisích v místních podmínkách a tak bude mít velkou referenční hodnotu.

Jak ovlivňuje kompostovací proces zevní teplota, tedy, zda v zimě ke kompostování dochází?

Ovlivňuje a proto je kompostér zateplen, aby vliv byl minimální a kompostovací proces probíhal po celý rok.

Jaké jsou provozní náklady?

Nyní je lze těžko odhadnout. Kromě nákladů na výrobu klíčů a občasný úklid okolo kompostéru mne nic nenapadá.

 

Předpokládám, že se musí doplňovat nějaká vsádka organismů. Jak je vsádka organizmů citlivá na přehřátí a na chlad?

Vsádka organismů se do kompostéru sice může dát, ale pokud se kompostuje kuchyňský odpad, je to zbytečné. Kuchyňský odpad má ideální složení a tak stačí dbát na to, aby se větší kusy (pokud vůbec nějaké budou) předem nalámaly nebo rozkrojily, aby se proces urychlil.

Obtěžuje kompostér své okolí zápachem?

Kompostér sám o sobě zápachem obtěžovat nemůže, obtěžovat může obsah kompostéru. Co a jak se do kompostéru dává, záleží na lidech, kteří kompostér provozují. Pokud jsou dodrženy obecné zásady kompostování, kompostovaný materiál, tedy ani kompostér nezapáchají.

Jsou nějaké požadavky na umístění kompostéru jak z hlediska hygienického, tak funkčního (např. jak daleko má být od obydlí, může být umístěn na otevřeném slunci)? Vyžaduje se povolení od hygieniků?

Umístění kompostéru musí být takové, aby bylo pro lidi, kteří ho používají, co nejpříjemnější, tedy příchod k němu, pokud možno, po zpevněných plochách a co nejblíže obydlí. Samotný kompostér musí stát na nezpevněné ploše (potřebuje vsakování nebo odtok zbytkové vody). Na otevřeném slunci to není určitě nejlepší, ale pokud by nebylo zbytí, tak i toto umístění by se snad dalo akceptovat. Kompostér je izolován, což by mělo fungovat jak na slunce, tak na mráz. Povolení hygieniků by potřeba být nemělo, nejedná se o stavbu. V každém případě je nutný souhlas majitele pozemku. Pokud je pozemek Váš, je to jednoduché, pokud je družstva či jiné osoby, pak je nutné sehnat svolení družstva či příslušné osoby. Pokud je pozemek obce, je třeba o umístění požádat, což je proces nesmírně zdlouhavý, ale nezbytný.

Kolik je třeba kompostérů pro dům o 60 bytech (asi 180 osob)?

Může to být jeden, mohou to být dva. Osobně bych doporučoval napřed jeden, a pokud by se ukázalo, že je to málo přidal by se druhý. Vše záleží na tom, kolik lidí se ve skutečnosti do kompostování zapojí a jak intenzivně třídí. Rozdíly v produkci bioodpadu mohou pak být velmi rozdílné.

S tím souvisí otázka, jak dlouho trvá než se vsádka kompostéru promení na kompost?

V kompostéru by to mělo trvat cca 1 rok. Vše však záleží na tom, co se do kompostéru dává (skladba a připravenost materiálu ke kompostování).

18.04.2006 14:42

Bydlím v panelovém domě a chtěli bychom mít na trávníku za domem kompost.

Bydlím v panelovém domě s 24 bytovými jednotkami. Za domem máme kus trávníku. Myslím, že by tam docela dobře mohl být kompost. Trávník není naším majetkem, patří městu. Můžete mi prosím poradit, jakými kroky mám začít? Bude také třeba přesvědčit ostatní občany ke spolupráci - třídění bioodpadů - proto také prosím o odkaz na zákon (nebo vyhlášku?) o třídění bioodpadu , který, tuším, měl letos vstoupit v platnost. Chci vyrobit nějaké letáčky a získat pro kompostování nejen obyvatele našeho domu, ale i domů okolních, protože se jedná o poměrně velký vnitroblok. První kroky zřejmě povedou na úřad, že. Tak na to se vyloženě těším. Trochu mám také obavy z údržby kompostu. Víte o nějakém místě, kde už toto funguje?

Nejrpve by bylo dobré zjistit potenciální zájem ostatních obyvatel bytů o kompostování. Poté podat žádost na městský úřad o souhlas s umístěním kompostéru. Součástí této žádosti by měl být popis kompostéru, předpokládaný počet kompostujících rodin a způsob, jakým bude vyrobený kompost využit. Pokud máte souhlas s umístěním kompostéru, nezbývá než pořídit a instalovat komunitní kompostér, který je vhodný pro kompostování na sídlišti.

Cena kompostéru je 19 635,- Kč (cena ke dni 15.1.2008). Kompostér můžete zakoupit společně s dalšími zájemci, případně požádat město o dotaci.

Více informací o komunitním kompostování naleznete pod odkazem Komunitní kompostování.

Tento způsob kompostování je úspěšně realizován v Chrudimi na sídlišti U Stadionu, dále v Praze na sídlišti Řepy a ve Sdružení TEREZA.

16.01.2008 11:07

Jak mám postupovat, když bych ráda založila komunitní kompost na sídlišti?

Určitě je potřeba, má-li člověk něco takového zařídit, nějaká úřední procedura, jistě máte vypracovaný i způsob, jak nejlépe oslovit spoluobčany, aby je nápad zaujal a podpořili ho, neřku-li začali nosit bramborové slupky na správné místo. Určitě víte, jak odpovědět na argumenty typu "budou tu mouchy a potkani".

Komunitní kompostování je výhradně záležitostí příslušné komunity. Důležité je, kde kompostér bude umístěn a toto umístění je nutné domluvit s majitelem pozemku. Co se týče oslovení spoluobčanů, je důležité poukázat na pozitivní zkušenosti, které již dnes s komunitním kompostováním existují. Základem je dobrovolnost a zabezpečení kompostéru proti vkládání nežádoucích příměsí. To se dá řešit jeho uzamčením. Ti co budou mít zájem kompostovat, vyzvednou si klíček. Uzavření kompostovacího boxu rovněž chrání bioodpad uvnitř kompostu před hlodavci, kočkami a psy. Pokud se do kompostéru nebude ukládat živočišný odpad, problémy se zápachem nebudou. Doporučujeme použít kompostér, který naleznete na našich stránkách v sekci Komunitní kompostování. Můžeme Vám pomoci s jeho obstaráním a instalací.

16.07.2005 13:56

Měla bych zájem o kompostér do paneláku, který by mohl být na balkóně.

Nevím, jak to vychází rozměrově a který typ kompostéru byste mi doporučili, ale představovala bych si velkou nádobu na balkoně celoročně, do níž bychom ukládali kuchyňský biodopad cca 2x týdně z našeho kuchyňského kyblíku. Jde mi o to, zda se kompostér musí také vynášet, popř jak ho udržovat, abych na podlaze balkonu neměla binec a nelákalo to zbytečně vosy a nechtěný hmyz.

Odpověď:

Pro rychlé a efektivní kompostování po většinu roku je vhodný malý otočný kompostér JORA JK 125. Má dvě komory s průduchy a pravidelné otáčení zajistí velmi rychlé kompostování srovnatelné s průmyslovou kompostárnou a hotový kompost získáte zhruba za 2 měsíce. V tomto kompostéru lze dosáhnout teploty až 75 °C, což umožňuje kompostovat i gastroodpady a živočišné produkty. Vzhledem k většímu množství vznikající vody při procesu kompostování doporučujeme podložku pro její zachycení. Také skladba bioodpadů často vyžaduje přidávání uhlíkatého a suchého materiálu v podobě pilin nebo pilinové podestýlky z chovu domácích zvířat.

Pro pomalejší a nízko-údržbové kompostování by byla vhodná nádoba podobná komunitnímu kompostéru, jen v menším provedení a opět s podložkou pro zachycení přebytečné vody. Otázkou je, jestli by nebylo zajímavé oslovit Vaše sousedy a navrhnout jim možnost komunitního kompostování.

Další možností je vermikompostování, tedy kompostování za pomocí žížal. K tomu se používá celá řada vermikompostérů, ale je tu jen důležité udržovat stabilní teplotní podmínky. Je tak většinou nutná izolace vermikompostéru pro zamezení promrzání v zimě a přehřívání v létě.

Pavel Pšenička, 10.2.2012

Chtěl bych začít kompostovat na balkoně v bytě, měl bych představu o nějaké nádobě tak na 10 - 15 litrů a bez zápachovém vedení kompostu, který neteče.

Je nějaká taková možnost jak si vyrobit substrát pro květiny? Nechci kalifornské žížaly, jen vzduch.

Odpověď:

Možnosti kompostování kuchyňských bioodpadů na balkoně jsou díky počasí dost omezené a přes zimní měsíce je nutné kompostér zaizolovat, aby -pokud možno- nepromrzal nebo ho nechat zamrznout a čekat na jaro. Pro omezení vodních výluhů je důležité mít kompostér vzdušný a zajistit dobrý přísun vzduchu, případně ještě přidávat suchý dřevní materiál (jako např. piliny), který zároveň omezuje zápach. Bohužel objem 10 - 15 litrů je pro kompostér velmi nedostatečný, pro srovnání standardní kuchyňská nádoba na bioodpad má stejnou kapacitu a naplněná je u čtyřčlenné rodiny zhruba za týden. Doporučoval bych Vám vyzkoušet možnost komunitního kompostování po domluvě s dalšími zájemci nebo zkusit vytvořit nějaký vzdušný kompostér na míru. Jak vytvořit vlastní kompostér a možnosti komunitního kompostování včetně používaných komunitních kompostérů najdete na našich stránkách.

Pavel Pšenička, 1.12.2011

Jaký je nejjednodušší a zároveň pak nejlevnější možnost třídění bioodpadu v bytě bez balkonu? Kompostovač za 10 tis. se mi momentálně zdá dost...

Nejjednodušší způsob jak třídit bioodpady je pořídit si koš na separaci, který si můžete koupit v našem e-shopu viz:  http://www.ekodomov.cz/e-shop/index.php?main_page=product_info&cPath=7&products_id=4 Vyjde Vás to na 605 kč včetně 90 kusů sáčků a máte na rok vystaráno s tím, že koš máte již napořád. Jediné, co je potřeba domyslet je, kam s vytříděným bioodpadem. V sáčcích vám bioodpad vydrží 10 - 14 dní bez zápachu a výluhu - delší doba držení bioodpadu v sáčku je již riziková v tvorbě mírného zápachu. Poté, co sáček naplníte (např. naše vegetariánské domácnosti sáček naplní za cca týden), musíte jej odnést na kompost, do kompostéru či kompostejneru (hnědé svozové popelnice). Nevím odkud jste, jelikož například v Praze, Písku, Nové Pace, Uherském Hradišti, Zruči nad Sázavou a dalších a dalších městech je již možné bioodpady třídit do hnědých popelnic na bioodpad, které si můžete objednat. V případě bytové zástavby se tak může domluvit na jedné popelnici celé bytové družstvo. V případě, že ve Vašem městě svoz bioodpadu nefunguje, je variantou také komunitní kompostování (o něm se dozvíte více na našich internetových stránkách). Uzamykatelný komunitní kompostér si můžete pořídit společně s dalšími poblíž žijícími domácnostmi a po domluvě s vaším městským úřadem jej postavit někde poblíž vašich domů. Dašlí variantou je odnášet bioodpad ke známým či příbuzným se zahradou a kompostem, či vozit na kompost na chalupu či chatu. Tento způsob třídění osobně praktikujeme a zdá se nám bezproblémový a finančně nejméně nákladný. Tedy třídit bioodpady se dají i bez balkonů - koš můžete přidělat na dvířka kuchyńské linky, nebo postravit vedle košů na třídění. Nebojte se, pokud nenecháte koš 3 týdny naplněný, nehrozí ani invaze octomilek. Pěkné prázdninové dny a mnoho zdaru ve třídění bioodpadu přeje za Ekodomov

Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 19.8.2011

Uvažuji o tom, že bychom pro náš dům zajistili celoroční svoz bioodpadu. Bydlíme v Praze 7.

Chci se zeptat, kam konkrétně by byl náš bioodpad svážen a co se s ním potom bude dít (zda bude někde konkrétně kompostován, anebo zda z něj bude vyráběno biopalivo či něco jiného).

Odpověď:

Ke zpracování bioodpadu na území Prahy společnosti zpracovávající odpady (např. Pražské služby) využívají nejbližší kompostárny. V současné době se jedná o kompostárny v Úholičkách, Modleticích a Malešicích, jejichž provozovatelem je společnost Jena. Myslím si ale též, že společnosti zpracovávající bioodpad mají pro to i svá zařízení - kompostárny. Z bioodpadů tedy vzniká kompost, který se vrací zpět do přírody, ale který by měl splňovat také určité podmínky (např. projít hygienizací, neobsahovat nevhodné příměsi apod.).

Objednat svoz bioodpadu lze i přes naše stránky, viz www.kompostuj.cz/zapojte-se/svoz-bioodpadu-v-praze/

Doporučuji si přečíst článek zde: ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-v-praze-vznika-kompost-a-co-se-deje-s-bioodpadem

Ondřej Vosátka, 28.1.2013 

Ráda bych třídila bioodpad. Jak zjistím, kde jsou nejbližší nádoby či zda někdo v okolí (Praha 7 - Letná) neprovozuje kompostování? Existuje nějaká "kompostovací seznamka" pro sdílení kompostování?

Sběr bioodpadu v Praze zajišťují celoročně Pražské služby. Poskytnou Vám nádobu o objemu 120 či 240 litrů a za poplatek (1000 - 1600,- / rok) Vám ji budou pravidelně odvážet. Samozřejmě je možné domluvit se se sousedy a tuto částku hradit společně. Objednat svoz bioodpadu v Praze můžete i na http://www.kompostuj.cz/zapojte-se/svoz-bioodpadu-v-praze/.

V případě komunitního kompostování najdete kontakty na správce v naší kompostovací seznamce. Bohužel nevím o komunitním kompostéru v blízkosti Letné. Kdybyste vytvořila komunitu (10-15 rodin) je možné požádat městskou část o komunitní kompostér či příspěvek a začít komunitně kompostovat.

22.3.2012, Pavel Pšenička
 

Kde se dá u nás koupit kompostovací nádoba, kterou lze umístit např. na balkon?

Tj. nádoba, která by na rozdíl od klasického komposteru měla dno? V obchodě ani při hledání na internetu jsem neuspěla.

 

V současné době, dle našich dostupných informací, nejsou na našem trhu kompostovací nádoby, které by sloužily ke kompostování na balkonech nebo doma v uzavřených prostorách. V zahraničí existují různé možnosti. Na základě vzrůstající poptávky po těchto systémech se snažíme přenést zahraniční zkušenosti do ČR. O nových způsobech využití bioodpadu v uzavřených prostorách budeme informovat na našich webových stránkách. Pokud vše půjde podle plánu, první informace by měly být známy již během podzimu letošního roku.

15.11.2005 23:17

Kde je možné objednat speciální popelnici na bioodpad?

Jaké jsou možnosti likvidace bioodpadu pro činžovní dům. Někde jsem četla, že je možné objednat speciální popelnici na bioodpad, ale nejsem schopna to již nalézt.

Nádoby na bioodpad opravdu existují - jsou to speciálně upravené, převážně hnědé popelnice o objemu 120 a 240 litrů, určené pro bezproblémovou separaci bioodpadu. Dle novely zákona o odpadech je stanoven rok 2013 - jako rok, kdy budou mít všechny obce a města za povinnost separovat minimálně 5 kategorií odpadu včetně bioodpadu. Několik desítek měst již komunální svoz bioodpadu realizuje.
Hnědou popelnici na bioodpad si můžete objednat od technických služeb obce (v současnosti zavádí tuto službu stále větší množství měst včetně Prahy). Vedle klasické popelnice na směsný odpad si postavíte  hnědou na bioodpad a zaplatíte za ni okolo 400 Kč (120 l) - 700 Kč (240l) ročně.


A co vše do ní lze vyhodit? Nejen posekanou trávu a spadané listí, shnilé ovoce, menší větve, starou zeminu, ale i zbytky zeleniny a ovoce, slupky od brambor, čajové sáčky, kávové filtry, skořápky od vajíček a další odpad organického původu. Svoz je ale prováděn většinou jednou za 14 dní, ale pouze ve vegetačním období, tzn. od začátku dubna do konce listopadu.


Pokud Vaše město tuto službu neposkytuje, můžeme Vám ještě nabídnout možnost komunitního kompostování - kompostování v uzavřených boxech pro občany bydlící v bytové zástavbě.

Více na http://www.ekodomov.cz/index.php?id=komunitni_kompostovani.

Jan Šarapatka

12.3.2010 15:47

 

Kam s plnými sáčky bioodpadu, které se mi do 3 měsíců rozloží?

Objednal jsem naší rodině Biokoš od firmy HBABio a kompostovatelné sáčky jsou již taky na obzoru – vzhledem k tomu, že moji rodiče jsou přehnaně čistotní a bydlíme v činžáku na Praze 7, tenhle způsob separace bioodpadu snad prosadím (na žížalový kompost se křenili mnohem více). Je tu však jeden problém – kam s plnými sáčky bioodpadu, které se mi do 3 měsíců rozloží? Prosím poraďte, docela to spěchá.

Separace bioodpadu se v Praze rozbíhá v okrajových částech (např. Dolní Chabry) a nepředpokládám, že by v nejbližší době začal separovaný sběr i na Praze 7. V zásadě máte několik možností. Buď si vytříděný odpad vozit na zahrádku, na chalupu či k babičce podle Vašich možností. Takto to již dnes mnoho lidí dělá a využívají pro to většinou tetrapakové krabice od nápojů, které nepropouští vlhkost a odpad se do nich dobře ukládá nebo používají již zmiňované kompostovatelné sáčky od firmy HBABio. Pokud nemáte tuto možnost a bylo by vás ve vašem domě více těch, kteří by měli zájem využívat bioodpad, zkuste najít na dvoře uvnitř bloku domů nebo na jiném místě, které nebude daleko od vašeho domu vhodnou plochu pro malé komunitní kompostoviště. Je vhodné, aby se kompostovalo v boxech, které ochrání bioodpad před hlodavci a rovněž je nutné se o kompostovací místo starat. Další možností je zakoupit speciální kompostér, který se instaluje většinou do některých společných prostor domu. Kompostér je plně automatický a zajišťuje potřebnou hygienizaci bioodpadu, vyžaduje minimální údržbu a není třeba nic přehazovat. Ve všech případech je konečným produktem kompost, který se dá použít na květiny v domácnosti i na zvelebení zeleně v okolí. Poslední varianta zaručuje komfortní výrobu kompostu, ale je také nejdražší. Další možností je požadovat zavedení odděleného sběru bioodpadu na odboru ŽP Prahy 7. Pokud by lidí, kteří by takovou službu požadovali bylo víc, věřím, že se tím městská část začne zabývat.

16.07.2005 00:36

Kam je možné vozit bioodpad z kuchyně na Praze 4?

Jsem z Prahy Michle a ráda bych poprosila o radu, kam je možné vozit bioodpad z kuchyně. Obyčejně ho vozíme do sběrného dvora na Praze 4, ale zjistili jsme, že končí v kontejneru s ostatním odpadem jako je starý nábytek apod. s tím, že se prý přes zimu nesbírá. Bioodpad nechceme házet do popelnic na smíšený odpad.

Velice nás těší Váš zájem o odpovědné řešení problematiky bioodpadů.
Bohužel máte naprostou pravdu, že komunální svoz bioodpadu funguje v Praze pouze v sezónním období. Tento problém se sice řeší, ale ke svozu v zimním období asi v dohledné době nedojde.

Pokud byste chtěli tento problém řešit rychleji, máte prakticky 2 (3) možnosti.

  1. Vermikompostování v bytě za pomoci žížal viz.
     http://ekodomov.cz/index.php?id=vermikompostovani
  2. Nebo komunitní kompostování viz.
     http://ekodomov.cz/index.php?id=komunitni_kompostovani
  3. (V případě, že máte zahradu, je optimální možností klasické
     kompostování
     http://ekodomov.cz/index.php?id=separace_bioodpadu_v_rodin_dome )

Snad jsem Vám alespoň trochu poradil. Přeji hodně štěstí a budu samozřejmě rád za informace o řešení Vašeho problému.

Pavel Pšenička, Ekodomov, 10.2.2010 21:32

Jaké možnosti zpracování bioodpadu má město (asi 6 tis. obyv.)?

Ráda bych se informovala o bioodpadu v obci. Jaké možnosti zpracování má město (asi 6 tis. obyv.), které nemá ve svém oklolí žádnou kompostárnu či spalovnu, kde by mohlo zneškodňovat bioodpad z města, včetně odděleného sběru od obyvatel. Jaké by bylo vhodné řešení? A mohli byste mi,prosím, zdělit i možnosti financování, v jakých částkách by to bylo možné. Důvod mého zájmu, je obor, který studuji (odpadové hospodářství) a také nevím, jak by tento problém mohlo město ideálně řešit, aby plnilo POH.

Systém sběru a zpracování ve středně velkých městech není úplně jednoduchý. Možností je ale celá řada.

Zkuste se ještě podívat na mapy kompostáren a bioplynových stanic "BPS" ve svém okolí (kompostárny: http://www.zeraagency.eu/kompostarny/public/, bioplynové stanice: http://biom.cz/cz/produkty-a-sluzby/bioplynove-stanice), kde by mohli zpracovávat bioodpady. Další možností je najít šikovného zemědělce, který by měl mít velký zájem na zajištění kompostu jako organického hnojiva pro svá pole. Nejvíce kompostu pak používají ekologičtí zemědělci (http://www.biospotrebitel.cz/page.php?selected=1241). Zemědělci mohou také žádat o dotaci na kompostárnu/BPS v rámci Programu rozvoje venkova od MZE.
Další možností je investice města do vlastní kompostárny či tzv. malého zařízení (dle vyhlášky 341/2008 Sb. (http://www.kompostuj.cz/vime-jak/legislativa/ ,kde se ze zkušeností menších obcí ukazuje nemalá úspora peněz za zpracování komunálních odpadů.
Takovým menším řešením pro první zájemce o separaci bioodpadů, ale za to velkou osvětou v daném městě je tzv. komunitní kompostování (http://www.kompostuj.cz/vime-jak/komunitni-kompostovani/).
Větší město, kde je velké zastoupení rodinných domů s vlastní zahradou může také využít možnosti dotování zahradních kompostérů a tím podporování domácího kompostování.
Asi poslední možností, které mě napadá je napojení se na systém sběru bioodpadu jiného města.

Pavel Pšenička, 24.3.2010 19:43 

Je možné koš a sáčky na bioodpad nechat i přes zimu na balkoně?

Koš s kompostovatelnými sáčky není vhodné nechávat na mrazu. Všechny plastové součásti mrazem křehnou a zvyšuje se riziko poškození sáčků i koše. Koš je konstruován na umístění v interiéru - co nejblíže ke zdroji - tedy do kuchyně.

05.05.2008 16:31

Budou v Praze na Jižním Městě nádoby na bioodpad?

Chtěla jsem se zeptat, zda nemáte tušení, jestli a kdy se v "popelnicových hnízdech" kromě "standardních, plastových, skleněných a papírových" popelnic objeví i popelnice na bioodpad.

Podle stránek Pražských služeb je možné třídit bioodpady na celém území Prahy. Bohužel ale pouze v „sezóně“ během vegetačního období od 1. dubna do konce listopadu. Tato služba je zpoplatněna částkami za pronájem kompostejnéru podle velikosti. Je tedy na Vás, jak moc budete třídit bioodpady. Je také možné domluvit se s Vašimi sousedy a spravovat kompostejner společně. Bohužel se mi nepodařilo dovolat na callcentrum pražských služeb, abych zjistil více informací, ale v dohledné době bych kompostejnéry mezi ostatními nádobami na tříděný odpad neočekával a to hlavně z důvodu čistoty bioodpadu, který se velice špatně dotřiďuje.

Více informací najdete na stránkách Pražských služeb na

http://www.psas.cz/index.cfm/sluzby-obcanum/nase-nabidka/bioodpad-ze-zahrad-a-domacnosti/

Pavel Pšenička, 11.5.2010 18:07

Potřebovala bych nutně umístit dřevěný (typ z Veroniky) vermikompostér na balkon (cca okolo -5 C). Jak jej mám izolovat, aby žížaly přežily?

Odpověď:

Zaizolováním vermikompostéru teplo nevyrobíte. Žížaly teplo nevytváří, to byste jim musela topit. Doporučuji vermikompotér umístit do budovy.

Tomáš Hodek, 8.2.2013 

Co dělat s vermikompostérem, aby fungoval, žížaly totiž pochcípaly...

Začali jsme vermikompostovat cca před osmi měsíci. Rozjezd byl pomalý, vybírali jsme, co tam dát, ale pak jsme tam začali dávat kuchyňské zbytky ve větším množství (skořápky, obaly od vajec, listí, citrusy a podobně). Pak to začalo i trochu smrdět - jako zkvašeným ovocem, no a nakonec žížaly chcíply. Máme hodně zbytků, tak jsem dokoupili další patra, ale přesto to nefunguje.


Odpovědi:

Podle všeho to vypadá, že žížaly překrmili. Další osobní zkušenost mám s přílišnou vlhkostí, je třeba občas materiál provzdušnit promícháním a podle potřeby přidat roztrhaný papír, žížalám chutná hodně vlnitý karton (dvojvrstvé krabice), krabice od Pizzy... Také je třeba zkontrolovat, zda paní dostatečně často (1x, někdy i 2x týdně) odlévala tekutinu ze sběrné nádoby.
Množství bioodpadu a rozjezd: Záleží hodně na zvyklostech co do vaření základní suroviny versus polotovary. V produkci domácností mohou být rozdíly opravdu velké. Já vařím pro 5 jedno teplé jídlo denně (někdy dvě) ze základních surovin. Mám v bytě dva vermikompostéry, oba jsme je nastartovali teď v listopadu a protože mám hodně odpadu, ještě pořád tam nedávám všechno. Ten náběh je opravdu několikaměsíční, taky jsem už párkrát v minulosti překrmila, chce to trpělivost. Vyplácí se pořídit třeba i násady dvě nebo sehnat u kamarádů, přes internet občas taky někdo nabízí (všimla jsem si jednou na nějakém diskusním fóru), když se mu přemnoží.
Kateřina Hodková, 7.3.2013

Žížaly se zřejmě nestačily zadaptovat na druh a množství organickýho materiálu. Důvodem zápachu bude asi vyšší vlhkost ve vermikompostéru (navzdory obalům od vajec?). Pokud paní začala s citrusama, tak jim s adaptací moc nepomohla. Takže bych jí poradil stejně, ať dá žížalám čas a začne zlehka přikrmovat pro žížaly lehce stravitelným substrátem (třeba i ten obal od vajec), sleduje dění ve vermikompostéru a dle uvážení přidává další druhy. Hold metoda pokus omyl je ta nejlepší a nejcennější zkušenost.
Ondřej Vosátka, 10.3.2013

Ráda bych si založila kompost pomocí žížal. Zajímá mne jaký kompostér je ideálně k použití mimo speciálních (drahých) verikompostérů. Stačí obyčejný kompostér?

Odpověď:

Obyčejných kompostérů je více druhů, pokud bude kompostér splňovat základní principy pro vermikompostování ( www.kompostuj.cz/vime-jak/vermikompostovani/ ), lze jej použít. Důležité je, jaké místo máte vyhrazeno pro vermikompostování (venku, uvnitř domu...). Vermikompost má vyšší vlhkost, proto je důležité tuto vlhkost (tzv. žížalí čaj) účinně odvádět (např. perforované dno a odvod do nádoby k tomu určené. Dále musí mít žížaly možnost pohybu za novou potravou (proto mají vermikompostéry perforovaná dna, kterými přelézají z nižšího patra do vyššího). Také záleží na tom, jaké žížaly máte vlastně na mysli. Pro domácí vermikompostování se používá kalifornský druh žížaly Eisenia Foetida. Její předností je vysoká produktivita (denně pozře až 1/2 své váhy) a rychlé rozmnožování. Žížaly, které se vyskytují u nás volně v přírodě můžete najít v zahradním kompostu, ale jsou v předostech kalifornského druhu daleko za nimi. Žížaly snáší jen určité teploty (optimálně 19° - 22° C), nemají rády sluneční svit, ani vítr.

Doporučil bych Vám také tyto odkazy:
http://stary.biom.cz/publikace/kompost/06.html
http://www.zizaly.com/ktere-si-vybrat-/

Vermikompostér si můžete relativně snadno vyrobit, představivosti se meze nekladou. Celkem jednoduše se dá vyrobit z lavorů (nejspodnější lavor má otvor jen na odvod vlhkosti, další lavory na něm mají perforovaná dna). Jen je dobré mít na paměti výše uvedené zásady a zásady, které můžete nalézt v uvedených odkazech.

Ondřej Vosátka, 10.2.2013 

Se sousedy na patře se od května dělíme o 4patrový vermikompostér VermiHut a zdá se, že pro 6 a půl člověka je malý. Uvažuji o přikoupení dvou pater, ale nejsem si jistá, zda by to žížaly zvládly.

Ráda bych znala, jestli máte nějakou podobnou zkušenost.

Odpověď:

Vše záleží na produkci zbytků pro kompostování. Dokoupením pater se dá zvýšit kapacita kompostéru. Maximální doporučený počet pater na jeden kompostér je 7. Je však třeba, aby žížaly byly v kompostéru dostatečně namnožené. Pokud tedy budete dokupovat patra a nebudete chtít čekat, doporučuji dokoupit i žížaly. Z naší zkušenosti (dva dospělí a 3 děti se psem a slepicemi) může pětipatrový plně osídlený kompostér stíhat zpracovávat kuchyňské zbytky. Sedmipatrový kompostér je již poměrně těžký pro manipulaci s patry. Pokud máte dost prostoru může být lepším řešením druhý kompostér, kde pak máte dostatečnou rezervu na dokupování pater.

Tomáš Hodek, 22.11.2012

Je možné nechat kompostér VermiHut celoročně venku na zahradě? Tedy i v době velkých mrazů? Mám obavu, že žížaly tam zmrznou?

Vermikompostér VermiHut je v našich klimatických podmínkách zapotřebí na zimní měsíce přesunout do prostoru s teplotou, která se pohybuje nad 5 st. C (chodba, schodiště, garáž, záchod, sklep, ...). Venku by zmrzly. Při teplotách mezi 5 - 15 st. C žížaly přežijí, ale nebudou vykazovat přílišné aktivity (nebudou moc "žrát" a množit se). Kdybyste možnost přestěhování do interiéru neměl, můžete žížaly ušetřit smrti a někomu je darovat nebo je dát na zimu jinému vlastníku vermikompostéru (pokud bydlíte v Praze, tak například k nám do Ekodomova).

Kateřina Hodková, 15.10.2012

Chci si pořídit domácí kompostér a potřebovala bych prosím poradit:

1) Jaký typ kompostéru vybrat pro rodinu (4 osoby), máme poměrně velkou produkci bioodpadu, vytipovala jsem si ten menší jednopatrový na nožičkách, bude nám stačit?

2) Co s kompostérem a žížalami, když budeme delší dobu mimo domov (týden až 14 dní).

3) Kdy začnete rozesílat žížalí násadu.

Odpověď:

Předpokládám, že máte vytipovaný tento http://www.ekonakup.cz/kompostery/vermikompostery/vermikomposter-worm-farm nebo nějaký podobný. Podle toho co píšete, myslím, že pro takovou produkci bioodpadů bude malý. Nám se osvědčil vícepatrový vermikompostér jako je tento http://www.ekonakup.cz/kompostery/vermikompostery/vermikomposter-vermihut-4-patrovy-cerny. Systém, jak funguje se dočtete v popisu. Obecně lze říct, že čím více žížal, tím lépe.

Co se týče dalších dotazů, tak žížaly můžete nekrmit i delší dobu než 14 dní, určitě vydrží. Dokonce je lepší přestat je po tuto dobu krmit, materiál se zatím rozloží, předejde se množení octomilek, zápachu a vermikompostér se stabilizuje. Po špatných zkušenostech v zimním období rozesíláme násady pouze pokud jsou teploty nad 0°C, ale je možné si násadu vyzvednout v naší pražské kanceláři.

Pavel Pšenička, 2.2.2012

Měla bych zájem o vermikompostování. Jsme čtyřčlenná rodina, psík, zahrádka a malý chov králíků cca 12 ks. Múžete mi prosím nastínit co vše je třeba pro začátek s cenovou kalkulací?

Nejspíše budeme řešit vermikompostér balkonový. Jak je to teď s "násadou" žížal - je k dispozici? A za jak dlouho se zreprodukují k odpovídajícímu množství na "čtyřpatrový" je to adekvátní velikost pro 4 - člennou rodinu? V případě, že bychom bychom potenciálně zvážili i pokus o venkovní vermikompostování je možné do tohoto způsobu i dát žížalám k dispozici králičí vnitřnosti atd.... ?

Odpověď:

Z Vašeho dotazu soudím, že byste chtěla vermikompostovat všechen organický materiál jak z domácnosti, tak i ze zahrádky a chovu zvířat. K vermikompostování je možné využít více druhů žížal. Nejčastěji se používá ž. hnojní, andrei a hybrid těchto dvou fetida andrei. Tím "nejvýkonnějším" je hybrid tzv. kalifornská žížala Eisenia fetida andrei, která se rychleji množí a rychleji rozkládá org. materiál. Má však i svou nevýhodu, jako "nepůvodní druh" by se správně neměla volně šířit do české přírody.

Při menším množství materiálu doporučujeme použít speciální nádoby "vermikompostér", ve kterém jsou právě kalifornské žížaly. Při větším množství materiálu a za použití kalifornských žížal se vermikompostuje na zpevněné a uzavřené ploše v pásových hromadách.

Je ale možné najít určitý kompromis mezi těmito variantami. Lze použít klasický zahradní kompostér a násadu žížal hnojních z nějakého vyzrálejšího hnojiště. To je podle mého názoru i Váš případ, kdy spojíte výhody obou metod za minimálních investičních nákladů (prakticky jen náklady na zahradní kompostér - od 1000,- do zhruba 4000,-).

Co se týče cenové kalkulace, tak vermikompostér lze pořídit za 700-2500 Kč a násadu žížal za 300 Kč. Při větším množství materiálu je pak nutné pořídit více takových vermikompostérů. Vermikompostování v pásové hromadě vyžaduje stavbu zpevněné plochy, jejíž cena se špatně odhaduje. Je také nutno počítat s tím, že venkovní vermikompostování je limitované teplotami nad 4 °C a že vermikompostér je "živý organismus", kterému je třeba věnovat větší péči.

Čtyřpatrový vermikompostér dokáže pojmout množství bioodpadu zhruba pro 1 průměrnou rodinu. Je ale často rozdíl mezi rodinami, které vaří hodně a převážně zeleninová jídla a rodinami, které vaří méně. Násada žížal obsahuje přibližně 300 ks dospělých žížal, základní substrát a kokony žížal. Při dostatečném množství potravy se žížaly začnou rozmnožovat, klást kokony a jejich počet se může zdvojnásobit za +-2 měsíce. Jako všechny živé organismy i žížalí populace reaguje na množství potravy a životní prostředí, podle kterého se množí, samozřejmě s časovým zpožděním. Násadu žížal vám můžeme připravit a při teplotách nad 0 °C i expedovat poštou.

Při balkónovém vermikompostování je důležité zabezpečit vermikompostér proti promrzání v zimě a naopak přehřívání v létě. V obou případech dochází ke smrti žížal.

Co se týče vermikompostování králičích vnitřností, tak bych se tomu raději vyhnul z hygienických důvodů a snažil se je využít jiným způsobem. Ještě bych dodal, že podle české legislativy byste neměli vědomě vypouštět nepůvodní druhy organismů do české přírody. Proto bych ve venkovním vermikompostéru využil žížaly hnojní, kterou najdete v každém kvalitním hnojišti.

Pavel Pšenička, 6.1.2012

Dobry den, jsme 4 clenna rodina zijici v panelakovem byte, kde bezna pokojova teplota je okolo 20st, radi bychom si poridili vermikomposter.

Zahradu mame asi 30km od bydliste, kde mame kompost a prijde mi lito vyhazovat bioodpad jen tak do kose.... takze bych rada mela doma vermikomposter tohoto typu vcetne nasady kalif.zizal. Rada bych se zeptala, zda je vhodny pro odpad z kuchyne, zbytky jidla, papir bez potisku, atd.... na fotografii komposteru Antonia jsou zbytky z kuvhyne v komposteru a v tabulce uvadite, ze to neni vhodne...tak Vas prosim o radu. Komposter by zustal v byte.

Odpověď:

Vermikompostéry, které nabízíme jsou přímo určené ke kompostování kuchyňských organických zbytků především z přípravy jídel. Je možné vermikompostovat i zbytky jídel včetně masa a mléčných produktů, ale raději to nedoporučujeme z hygienických důvodů. Pro začátek bych Vám doporučil vermikompostovat slupky od brambor, mrkve, jablek, citrusových plodů apod., čajové sáčky, kávu, atd. Poté až se Vám žížaly dostatečně namnoží (cca 2-4 měsíce) a Vy si budete vermikompostováním více jistá, můžete vyzkoušet i další materiály. I přesto, že tyto žížaly mají nižší nároky na kvalitu prostředí, někdy se může stát, že jim nový materiál vyloženě nesedne a podle toho reagují. Většinu problémů najdete v zodpovězených dotazech na naší kompostovací poradně. Vaší výhodou také je, že máte zahradu a v případě velkého množství bioodpadu můžete využít zahradní kompostér.

Vermikompostér Antonie je jednopatrový, ale zkoušíme i přidávání dalších pater, aby se stal uživatelsky komfortnější. Samozřejmě nás můžete (po předchozí domluvě) navštívit v naší pražské kanceláři, kde Vám rádi poradíme a všechny typy vermikompostérů ukážeme.

5.3.2012, Pavel Pšenička

Dnes jsem viděla jeden vermikompostér od vaší společnosti v praxi, chtěla jsem před výrobou domácího vidět originál :-). Zaujaly mě dvě věci - octomilky a v mase směsi kompostu a odpadu sousta bílých broučků či červíků

tak cca 2 mm velkých. Je to v pořádku?

Odpověď:

Živočichy, které popisujete patří k vermikompostování, ti malí bílí broučci jsou chvostoskoci a ty malé bílé tenké žížalky/červíci jsou hlístice. Když tam uvidíte menší asi 3-4 mm dlouhé červy, pak jde s největší pravděpodobností o larvy octomilky a je dobré se jich zbavit, než se stačí zakuklit a vylíhnout jako dospělec octomilky. Máte pravdu, není to úplně v pořádku, nebo spíše - je to přirozené, že se octomilky takto množí a napomáhají rozkladu, ale rozhodně to není příjemné mít v bytě roje mušek a případně poslouchat stížnosti sousedů. Jak na octomilky najdete v již zodpovězených dotazech, viz http://www.kompostuj.cz/index.php?id=162&backPID=162&tx_faq_faq=169.

Na vinné mušky můžete použít některou z následujících mucholapek, které si lze velmi jednoduše vyrobit:

Alisonina mucholapka: Do malé sklenice, např. od přesnídávky, dejte 3 polévkové lžíce vody, 1 polévkovou lžíci octa a čtyři kapky saponátu na mytí nádobí a špetku pekařského droždí. Nádobu umístěte v blízkosti kompostéru.

Myrysina mucholapka: Do sklenice dejte na dno kousek banánu. Udělejte kornout z papíru a připevněte ho ve sklenici špičkou dolů.

Samozřejme účinnost těchto mucholapek neni 100%.

Dále můžete, především zbytky ovoce a zeleniny, které nejvíce lákají vinné mušky v kompostéru, vždy překrýt jiným bioodpadem, např. zaschlou trávou, štěpkou, zeminou (tu pouze v malém množství).

Pavel Pšenička, 16.12.2011

Dají se kompostovat nejedlé houby (v malém množství v domácím vermikompostéru)? Může případný obsah jedovatých látek v několika houbách dělat problém žížalám nebo negativně ovlivnit kvalitu kompostu?

Bohužel vám na tuto otázku neumím zcela fundovaně odpovědět, ale ze zkušenosti se pokusím, alespoň polemizovat. V kompostu se rozkládá většina složitých látek jako např. fungicidy na citrusových plodech, zbytky pesticidů na listech rostlin, různé alkaloidy z rostlin (M. Kalina, GRADA 2004), takže předpokládám, že i jedovaté látky, které jsou obsaženy v plodnicích jedovatých hub. Tyto látky jsou podobné látkám, které jsem vyjmenoval, a proto se domnívám, že pokud nevyhazujete na kompost desítky kilogramů těchto jedovatých hub (což si nedokáži představit, pokud nepracujete v mykologickém ústavu), tak by to němělo mít vliv na toxicitu výsledného kompostu. Dále některé bioodpady během procesu kompostování většinou primárně zplesniví a některé plísně v sobě také obsahují toxické látky a kompost si je rozloží. To samé např. klíčky od brambor (jedovatý solanin - ve vysokých dávkách může být smrtelný) a také se krásně zkompostují a nikdy jsem žádného kompostáře neslyšel říkat, že se tam nesmějí dávat. Takže, má odpověd je spíše ano. Ale lépe jedovaté houby vůbec nesbírejte a sbírejte jen ty, u kterých jste si 100% jisti.

Doporučil bych se ještě zeptat odborníků z České Mykologické společnosti.

Ing. Jan Šarapatka, 8.11.2010

Mám už třetí měsíc domácí vermikompostér a kromě mušek a plísně tam nyní jsou i červi, co s tím?

Bojím se, aby se nerozšířili po bytě... zároveň za celou dobu z kompostu nevytekla žádná přebytečná voda,

ačkoli díry ve dně jsou, není to divné? Dále se chci zeptat, zda po třech měsících je dobré vznikající kompost oddělit a nechat uležet jinde bez žížal nebo po jaké době?

 

Na rozkladném procesu se podílí mnoho organismů, proto není výjimkou, že nalézáte ve vašem vermikompostéru mušky, plísně a červy. Výskyt plísní ve vermikompostéru není vždy špatný a nebezpečný, společně s bakteriemi jde o první rozkladače bioodpadu a po rozložení a snížení vlhkosti
plísně ustupují a přicházejí na řadu žížaly. Některé kmeny plísní (aktinomycety) jsou dokonce nezbytné pro tvorbu kompostu, vytvářejí typickou vůni lesní zeminy.


Pokud by ale byl rozvoj plísní příliš velký, je možné je omezit např. vysušením, posypáním pilinami či natrhaným/skartovaným papírem. Také je možné bioodpad po vložení zahrnout již hotovým vermikompostem.


Stejným způsobem můžete eliminovat i výskyt vinných mušek, zejména pak přidáváním pilin. Můžete také použít některou z následujících mucholapek, které si lze velmi jednoduše vyrobit:

Alisonina mucholapka:
Do malé sklenice, např. od přesnídávky, dejte 3 polévkové lžíce vody, 1 polévkovou lžíci octa a čtyři kapky saponátu na mytí nádobí a špetku pekařského droždí. Nádobu umístěte v blízkosti kompostéru.

Myrysina mucholapka:
Do sklenice dejte na dno kousek banánu. Udělejte kornout z papíru a připevněte ho ve sklenici špičkou dolů. Samozřejme účinnost těchto mucholapek neni 100%.


Žížaly mají rády vlhké prostředí, proto je dobré občas vkládat do kompostéru namočené proužky papírové lepenky případně kompost lehce zalít. Kompost bychom měli oddělit až poté, co se v této poslední vrstvě vermikompostéru žížaly nevyskytují. V tu chvíli je již kompost zralý a neobsahuje hmotu, kterou by byly žížaly schopné ještě rozložit.

Vámi zmiňovaný problém s červy ani nemůsí být problém, důležité je zjistit, o jaký organizmus se jedná. Mimo žížal se ve vermikompostéru vyskytuje celá řada doprovodných organismů jako jsou chvostoskoci, roupice, větší roztoči atp. Tyto organismy nejsou nijak škodlivé a nemusíte se jich obávat. Je také možné, že Vámi popsanými červy jsou larvy octomilek. Ty po určité době vytvoří kuklu  na stěně
vermikompostéru, ze které se vylíhne dospělá muška. Abychom Vám mohli lépe poradit, poprosili bychom Vás o fotografie Vašeho vermikompostéru, ze kterých bude patrné složení bioodpadů i problematické organismy.

Bc. Ilona Pacáková

16.6.2010 13:54 

Před cca dvěmi měsíci jsme si od Vás domů přivezli vermikompostér. Bohužel jsme hned na začátku překrmili. Tedy objevila se plíseň...

Snížila jsem vlhkost papírem a nyní se plíseň objevuje jen lokálně. Přidala jsem i listí a piliny. To pomohlo. Prosím o radu v jakém poměru mám dávat potravu. Tedy zelené a hnědé. Vlhkost my pořád přijde dobrá. Pokud hlínu zmáčknu nikdy neteče voda. Ovšem také my přijde, že žížaly tolik nežerou. A rozmnožují se pomalu. Jaký čas potřebují na to aby se rozrostl jejich počet? Také máme malé žížaly, ale myslím že malé množství. Mohu do kompostéru často zasahovat. Nebo by měl spodek zůstat vždy bez zásahu aby měli žížaly svůj klid. Další dotaz se týká vody. Tepre nyní se ve spodní nábobě objevila voda. Ovšem čirá. Nikoli žížalí čaj. Je to známka špatného postupu? Jak dlouho trvá než se kapalina začne tvořit? Odpověď: Problém s překrmením je velmi častý a my doporučujeme v této chvíli přestat krmit a počkat, až bude materiál již částečně rozložený (nedá se na něm dobře rozpoznat původní složení). Po této době (cca 2-3 týdna) je možné začít znovu, ovšem v menším dávkování a pozvolném zvyšování dávek v závislosti na rychlosti žížal a povaze kompostovaného materiálu, který také hraje velkou roli v rychlosti vermikompostování. Doporučuji Vám bioodpady připravit (nalámat, nakrájet apod.) na malé kousky, aby se rychleji rozkládaly. Dobrým startérem je vylouhovaný čaj (bylinkový či klasický), ten mají žížaly velice rády. Co se týče vlhkosti, pak žížaly preferují spíše mokřejší prostředí a není tak nutné kompost tolik vysušovat. S vlhkostí souvisí i výskyt plísně. Předpokládám, že je čistě bílá vláknitá a vytváří hustou síť vláken. Tato plíseň není moc na škodu, postupně se překrývá čerstvým bioodpadem a vytváří potravu pro žížaly, které se jí často živí. Jen je dobré vyvarovat se přechodu plísně do zelené nebo černé barvy, kdy houba vytváří spory a může vytvářet zdravotní potíže. Rozmnožování závisí na podmínkách, ale tyto žížaly jsou méně náročné a rozmnožují se rychleji - častěji kladou kokony. Zkuste se podívat do kompostu a zkuste najít asi 2-3 mm velké žluté až jantarové kuličky. Pokud jich tam najdete více, je to dobré znamení, že se žížaly množí. To je asi i jediný důvod, proč zasahovat do spodních pater. Další zásahy jsou víceméně zbytečné a nahrazují práci žížal, které svou činností materiál promíchávají a provzdušňují. Voda, která vzniká je pravděpodobně raný žížalí čaj, který svou barvou napovídá, že kompost ještě není úplně vyzrálý. Není také tak "silný" a není třeba ho ředit pro použití jako zálivky rostlin. Vyloženě zkažený žížalí čaj byste jistě poznala, je tmavě hnědý až černý, zapáchá po žumpě a na hladině se tvoří lesklá vrstvička hnilobných bakterií a nálevníků. To se ale stává při úplném zamokření spodního patra a úplnému omezení přístupu vzduchu. Pavel Pšenička 12.12.2011

Ráda bych začala doma kompostovat s žížalkami a udělat jim kompostér. Prosím o informaci, jak hodně perforované má být dno a boky jednotlivých plastových krabic/pater, toto se mi nedaří v návodech najít.

Uvažuji z plastových krabic cca 35x25x10 cm. Jak hustě a jak cca velké díry, aby byly dostatečné, zároveň jimi žížaly třeba nepropadávaly.

Odpověď:

Pro dimenzování velikosti vermikompostéru je dobré zvážit množství bioodpadu, které v domácnosti vytváříte. Pokud máte možnost, tak s prostorem nešetřete a spíše použijte větší nádoby. Ten, který najdete v našem e-shopu má rozměry 40x40 cm. V této chvíli zkoušíme podomácku vyrobený vermikompostér z Ikea bedýnek http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/60177604/  o rozměrech 42x55x16, které jsou podle mého názoru velikostně i finančně výhodné. Možná to teď vyznívá, že dělám reklamu nějaké společnosti, ale navštívili jsme mnoho obchodů a tento typ je prozatím bezkonkurenční. Kdyby se Vám podařilo najít výhodnější možnost, budeme moc rádi. Co se týče množství a velikosti děr, tak doporučujeme z jedné bedýnky vytvořit "základnu", ve které jsou větší díry (okolo 7 mm) ve stěnách v úrovni zhruba 2 cm ode dna a v rozestupu asi 3 cm. Na přesných číslech nezáleží, je důležité, aby základna byla vzdušná a případně schopná zadržovat žížalí čaj (výluh). Z druhé bedýnky vytvoříte už domov pro žížaly a velikost děr by měla být menší než je průměr žížaly, tedy asi 2-3 mm a naopak hustota děr by měla být větší. My jsme pro zjednodušení udělaly 4-5 pruhů o dvou řadách děr s rozestupem zhruba 1 cm. Dva podobné pruhy pak i ve stěnách. Víko by mělo také obsahovat dýchací otvory, ale ne příliš, aby se uvnitř udržela vlhkost a vermikompost nevysychal. Tento model jednopatrového nestohovatelného vermikompostéru by měl být dostatečně vzdušný a celková cena by měla být okolo 220,-. Pro použití více pater je důležité udělat několik větších otvorů (5 mm, myslím, postačí) ve dně, aby mohly žížaly prolézat. 

Pavel Pšenička, 2.12.2011 

Zakoupila jsem u Vás vermikompostér, ke kterému byla přiložena i tkanina, která na dně spodního patra zabraňovala protékání hotového kompostu do nádrže na žížalí čaj. Jaký typ tkaniny to byl a kde ho třeba mohu sehnat?

Tato tkanina by měla být vyrobena z netkané lisované textilie na bázi plastu, čili podobná té, která se používá např. na záhony pro zakrytí jahod apod., nebo jako střešní odvětrávací fólie. Tento umělý materiál se téměř nerozkládá nebo jen velmi pomalu. Proto je možné ho vyčistit a opět použít. Je ale i možnost, kterou bych osobně doporučil, použít přírodní materiál např. jutovou textilii, která má podobnou zádržnou schopnost, ale po čase se rozloží. Navíc je mnohem lépe průchozí pro žížaly samotné. Cena jutové tkaniny se pohybuje okolo 40,- za m2 a lze ji koupit v zahradních či domácích potřebách. Pro představu ceny a gramáže Vám posílám i odkaz http://www.jutovatkanina.cz/jutova-tkanina.htm.

Pavel Pšenička, 10.11.2011

Jak v paneláku řešit bioodpad?

V bytě můžete pro separaci bioodpadu využít vermikompostér – nádobu, která slouží k rozkladu bioodpadu a následné tvorbě vermikompostu (velmi kvalitní organické hnojivo) za pomoci žížal. Nebo můžete dávat bioodpad do košů, které nabízíme (viz odkaz níže) a pak jej odvézt na kompostér na chalupu nebo k někomu, kdo kompostér vlastní. Vermikompostér si můžete pořídit například na http://www.ekonakup.cz/kompostery-a-kompostovaci-toalety/vermikompostery. Více informací jak správně kompostovat se můžete dočíst na http://www.kompostuj.cz/vime-jak/kompostujeme-na-sidlisti/.

Povinnost třídit odpad má obec ze zákona. Za každý objem odpadu, který vyveze na skládku je povinna platit, separovaným sběrem se zmenšuje objem směsného komunálního odpadu určeného na skládku a ekonomické náklady s tím spojené. Můžete kontaktovat zastupitele nebo radního pro životní prostředí, aby urychlili zavedení odděleného sběru bioodpadu.

Prosím poraďte, jak domov pro žížaly založit?

V nedávné EVVO soutěži s karlovarským krajem jsme do školy vyhráli vermikompostér.

Ten nám byl včera (ve středu ráno) dopraven. Dnes jsem se pokoušela vermikompostér zprovoznit, ale neúspěšně. Rychle za Vámi spěchám, protože mám obavy o žížalky. Jsou v plastových přípravkách, uloženy na stinném místě s vhodnou teplotou, s dírkami ve víkech k dýchání...nicméně ve vermikompostéru by jim bylo určitě lépe. Nevím, zda takto mohou nějaký čas přežívat?....

Vermikompostér vidím poprvé v životě. Náš školník jej dobře složil. Problém je v přípravě podestýlky. Zřejmě nám k ní chybí materiál. V příručce je napsáno, že nám mělo být dodáno : 1ks lepenky, 1 pytlík vermikulitu, 1 kostka kokosových vláken a 1 pytlík natrhaného papíru. Kromě 1 pytlíku vermikulitu nám však nebylo dodáno nic. Vlastně 2 ks "ubrousků" - vlaknitého materiálu a 1 čtvereček bílého polystyrenu o rozměrech cca 10cmx10cm.

Další postup k založení vermikompostéru však pracuje se všemi materiály, které nám měly být dodány. Dostali jsme nějaké náhradní materiály - ubrousky a polystyremn - k azložení nebo nám materiál chybí? Je možné nám jej poslat, abychom mohli vermikompostér, co nejrychleji založit?

Odpověď:

Výrobce vermikompostéru zřejmě zapomněl přiložit kokosové vlákno apod. To však nemusí být problém, vlákno slouží jako strukturální materiál pro násadu, aby měly žížaly v čem žít, něž se vytvoří stabilní vrstva vermikompostu. Nahradit ho můžete například natrhaným/skartovaným papírem či novinami, pilinami atd. vždy ale navhčenými. Předpokládám, že samotná násada žížal obsahuje množství vermikompostu, které poslouží stejným způsobem.

Ze začátku se vyvarujte velkému krmení žížal, aby nedošlo k překrmení a velkému množení plísní a octomilek. Pro začátek jsou vhodné čajové šáčky (a vylouhovaný čaj obecně), kávová sedlina a slupky od zeleniny. Ovocné slupky jsou také vhodné, ale obsažené cukry více přitahují octomilky. Pro urychlení rozkladu doporučujeme slupky ještě trochu rozkrájet (např. banánovou slupku na drobné kousky, jablka minimálně rozkrojit apod.).

Další možné příčiny problémů při vermikompostování a jejich řešení najdete v naší kompostovací poradně.

9.2.2012, Pavel Pšenička

Chtěl bych si na bytě vyrobit vermikompostér s kalifornskými žížalami.

Chtěl bych ho mít umístěný přes léto na balkoně a v zimě v bytě. Balkon je orientován na jihozápad a slunce na něj svítí cca od 10 hodin až po západ. Můj dotaz zní, zda je na tomto místě vhodné vermikompostér mít (dočetl jsem se že kalifornské žížaly přežijí v rozmezí 7-33°C - mám obavy z příliš velké teploty). Další dotaz je, jak velký objem by mělo mít jedno patro kompostéru pro 2 lidi. Počet žížal předpokládám nákup 1 balení.

Odpověď:

Podrobné informace o vermikompostování najdete na našich stránkách. Balkonové vermikompostování je určitě možné, ale jak správně píšete, je třeba dbát na teplotu, která by neměla klesnout pod 4 °C a stoupnout nad 33 °C. K tomu je dobré vermikompostér odizolovat např. polystyrenovými stěnami, které odrazí velké teplo a přímé sluneční záření a částečně zabrání nízkým teplotám. Ideální je ovšem najít chladnější temné místo v bytě, kde bude vermikompostér celoročně. Co se týče velikosti, tak čím větší, tím lepší :) Na našich stránkách narazíte na vermikompostér Antonie o objemu 25l z běžně dostupných bedýnek s možností přidání dalších pater. Podle této formy je možné si vyrobit vlastní vermikompostér.

18.3.2012, Pavel Pšenička

Zkušenosti s vermikompostérem - zasouvání jednotlivých pater do sebe, únik žížal...

Prednedavnom som kupil od firmy Respo Trading nadobu na kompostovanie pomocou dazdoviek. Oni ju kupili z bioobchodu Maly princ v Trencine.. A to zas maju od vas...

Moje prve prekvapenie bolo, ked som otvoril krabicu a nasiel som komposter inej farby. To by mi samozrejme az tak nevadilo... Dalsie prekvapenia nasledovali potom...

Je iny, ako je na obrazku v ponuke (na webe Respo Trading a Ekodomov)... To by opat nebol problem, len je dost nestastne technicky rieseny. Ma 4 poschodia, v ktorych sa da kompostovat... problem je, ze tie poschodia do seba prilis hlboko zapadaju... to sposobuje, ze je pre samotny biodopad a dazdovky podla mojho nazoru malo miesta medzi jednotlivymi poschodiami, cca 1,5 az 2 cm.

Ak by sa do jednotlivych poschodi naplnilo viac bioodpadu, tak by sa dno poschodia nad biodpadom dotykalo bioodpadu a tlacilo by na neho. Doslo by tak okrem ineho aj k jeho znecisteniu, co pri polozeni na zem v byte moze byt problem. vacsi problem je, ze ked sa dvihne poschodie vyssie (ked sa polozi na bioodpad), tak vznika po krajoch nadoby cca 4 az 6 mm medzera, co umoznuje uniku dazdoviek...

V podstate to vychadza tak, ze ked pouzijem iba jedno poschodie, tak mam presne tolko priestoru na kompostovanie, ako pri 4 poschodiach, ktore do seba zapadaju.

Vy ste si to uz pozreli? Co sa s tym da robit? Nieco som nepochopil alebo v com je problem?

Este malickost... Chyba tam napr. aj vrecko natrhaneho papiera (na webe je uvedene, ze tam bude...) naproti tomu tam je biela textilia...

Odlišnost je daná tím, že jsme naše info ještě neaktualizovali. Co se týče barvy, tak je to jedno. Co se týče víka, tak tam už to jedno není a nové víko má významný přínos pro kvalitu kompostování. V kompostéru nedochází ke kondenzaci a pokud kompostér nemáš zrovna u topení tak nebo v přesušené místnosti, tak i vlhkos kompostoavného materiálu se optimalizuje natolik, že nevzniká téměř žádný výluh - žížalí čaj.

Co se týče zasouvání jednotlivých pater do sebe, tak to je tak naprosto správně a toto je právě podstata tohoto kompostovacího systému. Když naplníš patro bioodpadem, dáš na něj další které začneš postupně plnit. V patrech, které jsou pod tím, kde se aktuálně ukládají bioodpady žížaly pojídají bioodpad, dochází k tvorbě vermikompostu CO2 a vody a materiál zmenšuje svůj objem. Právě díky propracovanému systému sít, které se do sebe zasouvají zůstává celý objem vermikompostéru v kontaktu. To je nutné aby mohly žížaly migrovat celým vermikompostérem a vermikompostovací proces dobře fungoval. Ze spodních patrech, kde po nějakém čase už není žádná bioodpad - potrava pro žížaly se tak žížaly postupně přesouvají do vrchnějších pater. Pokud chceš sundat patro a položit ho na koberc musíš si tam dát igelit nebo něco jiného.

Co se týče úniku žížal, tak ten opravdu nehrozí, pokud je k tomu nějakým zásadním způsobem nedonutíš například prudkou změnou PH. Žížaly jsou světloplaché a nějaká potulka je neláká.

Tomáš Hodek, 26.3.2010 17:55

Co je to vermikulit?

Vermikulit je hořečnatoželeznatá slída. Více informací naleznete např. na

http://www.mineraly.org/klubjm/muzeum/008/text.htm

16.02.2006 19:43

Zkušenosti s vermikompostérem

Jo, jo, zizalky. Take myslim, ze mam sepsat ty nase zkusenosti s komposterem, ale porad to odkladam,.... Ale mozna je to dobre, vloni jsem je musela pres leto kazdy tyden cistit a dosusovat kartony, protoze mi porad tekly. Ja jsem usoudila, ze je to proto, ze v letni zelenine je vic vody a ze se tim tlakem proste vytlacuje... V lete se v Tuchomericich svazi bioodpad, takze jsem valnou vetsinu davala do hnede popelnice a zizaly v podstate jen chovala. Davala jsem jim caj, bylinky, kavu, slupky ze zeleniny a to je asi tak vsechno.  Takze kdybych to sepisovala vloni, byla by polovina informaci o tom, jak susit prilis mokry kompost a co tam davat a co ne.... A take, ze jsem si vsimla, ze ve vlhcim kompostu se ty zizalky lepe mnozi.... V zime funguje v pohode, to tam davame veskery bioodpad krome ovoce a skorapek od orechu a seminek....
Ale pak u nas byl Tomas Hodek a jen tak mezi reci se zeptal, co zizaly. Podival se na to a povida, ze to nejak kape. Rekla jsem mu, ze to je prece normalni, ze uz zacina jarni zelenina a ze jsem tam dala nate od redkvicek a listy ze zeleneho salatu,... Zakroutil hlavou, utahl mi ten sroub, ktery je u odtoku.
No a Svete, div se. Zizaly se nam prestaly pocuravat. Houby, ze vaha tech hornich vytlacovala vodu z tech dolnich pater. Opravdu to teklo kolem toho sroubu. Od te doby tam davam vsechno, protoze mi vetsinu v kompostu nezabiraji stare krabice, ktere jsem tam davala na vysuseni. Ted je to uplne naopak. Od te doby  jsem zatim odnesla do hnede popelnice tri pytliky. Vsechno ostatni snedly nase zizaly. Vodu odpoustim, namicham a hnojim domaci i balkonove kvetiny, nemusim kazdy tyden prerovnavat kompost a vlastne s nimi nemam zadne starosti. Kdyz tam neni tolik papiru, je tam vetsi teplota {take do toho porad nestrkam, nerovnam to a nevetram,....}. Material se rozklada rychleji a v podstate nam ten jeden komposter staci {coz je co rict, my mame opravdu hooodne velkou spotrebu certve zeleniny, takze tam konci vnejsi listy salatu, spousta bramborovych slupek, oloupane kousky brokolice, vyvarena zelenina z polevky, ktera nejde snist, lusky od hrasku, veskere nate, tvrde kousky koreni jako je kopr, suche listy domacich a balkonovych rostlin, odkvetle kvetiny,.....}.  Vlastne nemam, co bych k tomu vic napsala, protoze tech pet minut, co se Tomas tomu komposteru venoval mi usetrilo uz hodiny casu. Takze, Diky Tome :-)  

Vera Friedl

Kde mohu sehnat vermikulit?

Vermikulit lze využít při vermikompostování. V případě zakoupení vemikompostéru je vermikulit dodán s vermikompostérem včetně dalších materiálů potřebných k vytvoření podestýlky pro žížaly. Vermikulit se používá také k líhnutí hadů. Lze ho zakoupit ve specializovaných obchodech či na internetu např. na http://mojeakvarium.vltava2000.cz.

22.02.2006 13:24

Může se stát, že se žížaly dostanou z vermikompostéru? Pokud by človek měl vermikompostér v bytě, bylo by to celkem nepříjemné.V horní části vermikompostéru jsou vidět malé otvory.

Za určitých okolností se to stát může, ale představte si světloplachou a vlhkomilnou žížalu, která má ideální životní podmínky ve vermikompostéru a pravidelný přísun potravy. Aby se taková žížala rozhodla, že z vermikompostéru uteče, musí k tomu mít pádný důvod.

Osobně se mi to stalo jednou poté, co jsem do vermikompostéru vysypal ovesné vločky, které po několika hodinách nabobtnaly a díky vysokému obsahu cukru začaly kvasit. Vznikající alkoholy a nedostatek kyslíku donutily žížaly utéct na, pro ně, nepříjemné podmínky.

I tento problém se ale nechá velmi rychle vyřešit podobně, jako další nepříjemnosti. Na našich stránkách najdete seznam problémů a jejich řešení včetně již zodpovězených dotazů. Vermikompostování se určitě nemusíte bát.

2.4.2012 13:30, Pavel Pšenička

Pořídili jsme si vermikompostér do bytu (can-o-worm) a chov žížal se krásně rozrůstá, máme spousty tekutého hnojiva, záhada jsou pro mě malí bílí broučci /cca 1 mm/, kterých je ve vermikompostéru doopravdy požehnaně

a stejně tak plavou i na hladině ve stočeném tekutém hnojivu, často jich je tolik, že pokryjí celou hladinu a pořád se "mrcasí" - můžete mi prosím napsat, o jaké zvířátko se jedná?

Odpověď:

Ničeho se nebojte, tito malý broučci se jmenují chvostoskoci a žijí v symbióze se žížalami.
Jsou součástí edafonu - společenství živočichů žijících v půdě či kompostu.
Často je jich ve vermikompostéru velké množství, ale ničeho se nebojte. Chvostoskoci působí jako rozkladači odumřelých těl žížal a dalších živočichů. To, že jsou chvostoskoci přemnožení je ukazatel toho, že vermikompost je převlhčený - má tedy vyšší vlhkost než 85%. Zkuste tedy dodat a promíchat vermikompost s pilinami nebo tam natrhejte karton. Uvidíte, že se množství chvostoskoků sníží.
Pěkné letní dny a mnoho zdaru se žížalami přeje za Ekodomov

Jan Šarapatka a  Lucie Sádlová, 19.8.2011

Potřebovala bych pár kalifornských žížal do malého bytového kompostéru. Nevíte, jestli se dají sehnat v Praze?

Lze zakoupit v našem eshopu s možností osobního odběru V Praze, viz Násada žížal do vermikompostéru.

duben 2011

 

Chystáme sa založiť si vermikompost a vyrobiť si ho doma, rád by som sa preto spýtal, kde v Prahe by som si mohol zadovážiť dážďovky.

Na stránkach kompostuj.cz sa síce uvádzajú kontakty na predajcov, tí sú však všetci dosť mimo Prahu (kde žijem). V e-shope je zase ponuka iba spolu s kompostérom (ktorý sa chystáme vyrobiť svojpomocne). Vedeli by ste mi prosím poradiť?

 

V prípade malého odberu (tj. pre 1 vermikompostér) dážďoviek, Vám dokážeme násadu zabezpečiť aj my v Prahe. Cenovo to vychádza na 300 Kč a je nutný osobný odber. Upozorňujem, že ak sa chystáte vyrobiť si vlastnoručný vermikompostér, objednajte si dážďovky až po zostrojení kompostéru, pretože bez vhodného mikroekosystému Vám dážďovky neprežijú. Dajte vedieť keď budete pri konci s konštrukciou a odber dážďoviek bude tým pádom aktuálny.

Násada žížal do vermikompostéru v našem eshopu.

Martin Timko, Ekodomov, 25.3.2011

Vyrobily jsme si domácí kompostér na žížaly. Sehnali jsme ale jen průhledné krabice a protože jsme chtěli žížalám dopřát tmu, tak jsme krabice zvenku nastříkali sprayem na plast. Lak se ale začal časem odlupovat a odpadává tak,

že je v kontaktu se žížalami a vniká v malém množství do bioodpadu. Zajímalo by mě, zda přítomnost malých částeček laku žížalám a vzniklému kompostu může uškodit -.zda je nutné vše vyndat a lak důkladně oškrábat, případně koupit úplně nové krabice..Zajímalo by mě, zda přítomnost malých částeček laku žížalám a vzniklému kompostu může uškodit - zda je nutné vše vyndat a lak důkladně oškrábat, případně koupit úplně nové krabice...

Laky patří do kategorie „nebezpečný odpad“, který může obsahovat organická rozpouštědla a další nebezpečné látky, které se špatně odbourávají v životním prostředí a negativně jej ovlivňují. Pokud se tyto látky dostanou do životního prostředí, mohou kontaminovat půdu i vodu, mohou se dostat do potravního řetězce a tedy i s potravou až k nám. Doporučuji Vám krabice odnést do sběrného dvora a vyrobit si nový vermikompostér. Můžete jej vyrobit například ze dřeva, informace viz. www.ekodomov.cz Nebo můžete použít dva kbelíky, do jednoho vyvrtat na dně otvory, aby byla odváděna přebytečná vlhkost, a kbelíky zasadit do sebe. Kbelík by bylo vhodné opatřit víkem, které zabraňuje vysoušení a případné nežádoucí migraci žížal vně kbelíku. Substrát z původní krabice by bylo vhodné vysypat například na noviny a viditelné částečky laku vysbírat a odnést je společně s vyprázdněnou původní nádobou do sběrného dvora.

30.08.2010

Jak často mohu používat ředěný roztok (čaj ze žížal)?

Vermifluid, nebo také česky žížalí čaj se může aplikovat na list anebo do zálivky. Pokud ho používáte do zálivky pro pokojové rostliny, můžete ho aplikovat stejně pravidelně jako zálivku vody. S tím, že jako preventivní hnojivová zálivka se doporučuje rozředit žížalí čaj zhruba 0,5 -1,0  na litr vody. Vzhledem k tomu, že vermifluid má v podstatě pouze pozitivní účinky na výživu a zdraví rostlin, tak se nemusíte ničeho obávat. Jen ještě připomínám, že nelze samozřejmě zalévat čistým vermifluidem, tím by došlo ke "spálení" rostlinek. Doporučuji se podívat na tyto stránky, kde je vše o vermikompostování a případně zavolat panu Peclovi, který je největší kapacita v ČR na tuto problematiku, kontakt je na stránkách.
www.ekovermes.cz.

Jan Šarapatka, 11.10.2010

Kde můžeme sehnat žížaly pro malý domácí kompostér?

Rádi bychom začali třídit a kompostovat bioodpad naší domácnosti. Vzhledem k tomu, že nemáme v dosahu žádný kontejner pro kompostovatelný odpad rozhodli jsme se pro domací kompostér, který jsme si sami vyrobili podle zkušeností kamaráda. Jediné co nám nyní chybí jsou žížaly. Nedokázali byste nám poradit, kde můžeme sehnat žížaly pro malý domácí kompostér? Na internetu jsem našla pouze nabídky velkého množství žížal, vhodné spíše pro velké zahradné kompostéry.

Do domácího zahradního kompostéru nejsou potřeba nasazovat žížaly, protože se do něj po určité době stáhnou z půdy.
Pokud máte ale na mysli domácí vermikompostér jako je např na našich internetových stránkách http://www.ekodomov.cz/index.php?id=vermikompostovani, pak Vám můžeme nabídnout násadu kalifornských žížal k vyzvednutí v kanceláři v Praze nebo Vás odkáži na chovatele, kteří by Vám je mohli poslat poštou. Seznam najdete na http://www.ekodomov.cz/index.php?id=kontakty_na_prodejce_zizal (doporučuji pana Pecla - Ekovermes, který nabízí velmi kvalitní násadu)

Pavel Pšenička, 23.3.2010 0:50

 

Kde se dají sehnat žížaly do vermikompostu?

Žížaly vhodné k vermikompostování (Eisenia foetida, Eisenia andrei či žížaly známé pod obchodním názvem kalifornské žížaly) se dají koupit přes internet, viz kontakty na dodavatele žížal. Případně, pokud bydlíte v okrese Nový Jičín a okolí, můžete zakoupit žížaly od firmy Karel PECL-EKOVERMES, což je rodinná firma se zaměřením na chov žížal a výrobu velmi kvalitního ekologického organického hnojiva - vermikompostu. Cena žížal je 0,125 Kč za ks + 5 % DPH + náklady spojené s balením a případným poštovným. Dodává se obvykle zeleninová bednička, kde jsou žížaly zahuštěny na 380 - 450 ks na 1 l chovného substrátu, což znamená, že cena 1 bedničky se pohybuje okolo 950,- až 1 200,- Kč dle hustoty.

22.02.2006 13:51

Kde sehnat násadu žížal do vermikompostéru?

Učím na základní škole v Hodoníně a zakoupili jsme si od Vás vermikompostér. Chtěli bychom začít s jeho užíváním, ale chybí nám násada žížal. V Lužicích, kousek od našeho města je prodávají, našla jsem si tu informaci na vašich webových stránkách v zimě, ale teď to nemohu najít. Prosím o kontakt na firmu.

Určitě máte na mysli pana Filipa. Kontakt na něj je http://www.naturhumus.ic.cz. Ostatní kontakty na dodavatele žížal najdete na http://www.ekodomov.cz/index.php?id=kontakty_na_prodejce_zizal

Pavel Pšenička, 25.3.2010 12:34

Uvažuji o zakoupení vermikompostéru do školy. Odpad by se skládal z tudíž z šlupek ovoce, ohryzků apod. Lze odpad vyhazovat celý nebo je zapotřebí jej pokrájet?A vydrží žížaly přes prázdniny?

Vermikompostér je samozřejmě vhodný edukativní nástroj na ukázku kompostování pro děti. Již několik desítek škol mají náš vermikompostér a jsou více či méně úspěšní.

Nemůžete brát vermikompostér jako automatickou krabičku na kompostování - je to obrovská zoologická zahrada a je potřeba se o ni starat. Některé školy nám totiž volají, že jim to nefunguje, ale oni se o žížalky vůbec nestarají. Když budete žížalky dostatečně krmit a sledovat proces, aby nedocházelo např. k přílišnému přemokření či naopak vysychání, či k nějakému jinému nestandardnímu procesu, bude vše probíhat v pořádku a hlavně se vám žížalky namnoží a tím budou rychleji a lépe bioodpad zpracovávat. Co se týče bioodpadu, rostlinné zbytky ze svačin (ohryzky, šlupky od banánů, pomeranče!!tam dávat pomálu, zbytky salátu, paprik, rajčat atd.) ve třídě jsou optimální. Vždy je lepší celé kusy bioodpadu nakrájet (natrhat) na menší kousky, jelikož tím vlastně zvětšíte jejich plochu a mikroorganismy se žížalami se k němu lépe dostanou. Pokud žížaly nakrmíte, vydrží vám 2 - 3 týdny bez dozoru, ale poté je třeba opět přikrmit. Myslím, že se dá společně s další kolegyní naplánovat dvě až tři náštěvy za prázdniny do školy a žížalky nakrmit. 

Jan Šarapatka, 03.08.2009 12:23

Přemnožily se mi žížaly ve vermikompostéru, co s tím mám dělat?

Pokud máte klasické zahradní žížaly, tak nejlepším způsobem bude část žížal odebrat z vermikompostéru a odnést například do zahrady, parku nebo je nabídnout někomu o kom víte, že má zahradu nebo, že kompostuje. Pokud se ale jedná o kalifornské hybridy, tak tyto podléhají zákonu o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.) a je tedy zakázáno tento nepůvodní druh vědomě šířit do české přírody. V takovém případě Vám doporučuji je odnést například do Ekodomova, nebo věnovat někomu, kdo má vermikompostér. Existuje několik způsobů jak oddělit žížaly od vermikompostu. Například se doporučuje dávat bioodpady pouze k jedné straně vermikompostéru. Postupně se většina žížal přesune k té straně vermikompostéru, ke které se bioodpady dávají. Na obdobném principu je založen i další způsob. Povrch vermikompostéru (horní patro), se doporučuje posypat moukou či jinými pochutinami, které mají žížaly rády. Ty se postupně přestěhují do horní části vermikompostéru. Další způsob je založen na skutečnosti, že žížaly nemají rády světlo, a proto hned zalézají zpět do půdy. Doporučuje se tedy vysypat vermikompost na hromadu a postupně vždy část hromady rozhrnout do tenké vrstvy. Žížaly z vermikompostu se tak ocitnou na světle a zalezou do velké hromady vermikompostu. Takto lze postupně rozhrnout celou hromadu a oddělit tak žížaly od vermikompostu. Aby nedocházelo k přemnožení je důležité žížaly nepřekrmovat. Doporučuje se dávat zhruba 0,25 kg odpadů na 0,5 kg žížal za den.

Kolik žížal při vermikompostování je potřeba?

Zajímáme se o vermikompostování a po jednom neúspěšném pokusu se teď chystáme na snad už úspěšný pokus. Zjišťovali jsme, že žížaly konzumují zhruba polovinu vlastní hmotnosti. Teď ale přemýšlíme, v jaké době se to počítá - jestli průměrná rodina produkuje 5 kg bioodpadu za týden, tak máme mít 10 kg žížal? Nebo těch 5 kg rozpočítáme po dnech a hmotnost žížal bude odpovídat dvojnásobné hmotnosti odpadu za jeden den?

Kalifornské žížaly sice konzumují bioodpady velice rychle oproti ostatním druhům žížal, ale nedá se říct přesné množství, protože rozklad bioodpadu je závislý na několika faktorech. Těmi jsou zejména:

Teplota - pokud je příliš nízká či naopak vysoká, žížaly jsou méně aktivní až neaktivní. Ideální je pokojová teplota.

Vlhkost - žížaly kalifornské milují převlhčený materiál. 

Druh bioodpadu - některé materiály jako např. čajový sáček, listy zelininy se rozkládají rychleji a naopak tvrdé sušší materiály jako např. kořeny, oddenky atp. potřebují více času.

Velikost částic - čím menší jsou částice, tím rychlejší je jejich rozklad. Např. pokud dáte do vermikompostéru celé jablko a rozkrájené, čas rozkladu bude výrazně odlišný.

To jsou asi základní faktory, které spolu různě souvisí a ovlivňují se. Obecně ale lze říct, že bioodpad se ve vermikompostéru rozloží za 2 - 3 měsíce. Pokud jste větší rodina a produkujete více bioodpadu, doporučuji vermikompostér zvětšit, přidat ještě jeden nebo právě zmenšit velikost částic bioodpadu (rozkrájet na menší kousky).

Přeji úspěšný druhý pokus a budu rád, když nám napíšete vaše osobní zkušenosti s vermikompostováním.

Pavel Pšenička, 16.3.2010 14:11

Kde je možné koupit žížalový kompostér?

Vermikompostér je možné koupit přímo u nás.

Více informací o vermikompostéru (cena, fotografie, návod)naleznete na stránce Vermikompostování.

25.11.2005 18:45

Mám vermikompostér a nemohu docílit toho, aby mi žížaly přelézaly do dalšího patra,

kde mají připravenou novou podestýlku a novou baštu. Často horní vrstva spodního patra klesne a přestane být v kontaktu s horním dnem a žížaly se drží více ve spodních vrstvách a nahoru se jim moc nechce. Je možné také kompostér promíchat klackem a tak provzdušnit? Zároveň však dojde k narušení podestýlky, nenaštvu tím své pracovnice

Žížaly přelézají ze spodního patra do vrchního za potravou. Pokud nechtějí přelézat do vrchního patra, svědčí to o tom, že ve spodním patře se mají dobře - mají ještě dostatek potravy. Z tohoto důvodu doporučuji stále ještě přidávat bioodpad do spodního patra (z Vašeho emailu vyplývá, že zde ještě podestýlka a bioodpad slehává, takže je zde ještě dostatek místa) a v momentě, kdy již nebude možné do spodního patra přidávat bioodpad, tak potom založit vrchní patro. Vermikompostér je možné provzdušnit. Pokud ale kladete bioodpad ve vrstvách, je vhodné tento způsob používat především ke kontrole stavu žížal a procesu vermikompostování.

ve16.01.2008 09:54

Přežijí žižaly v teplotě kolem 10 stupňů C ve sklepě?

Žížaly, které se používají k vermikompostování, jsou náročnější na teplotu prostředí v porovnání s žížalami, které běžně nacházíme v půdě. Optimální teplota pro vermikompostování je cca 20 stupňů C. Při nižších teplotách se "apetit" žížal i jejich rozmnožovací schopnost snižuje. Literatura uvádí, že při teplotě prostředí kolem 4 stupňů C žížaly hynou. Pokud tedy ve sklepě bude stálá teplota okolo 10 stupňů C a budou zde mít dostek potravy, dobrou podestýlku a odpovídající vlhkost, měly by ve sklepě žížaly přežít. Samozřejmě jejich výkonnost bude nižší - nebudou zpracovávat tolik bioopadu a také jejich populace se nebude příliš rozrůstat.

16.01.2008 10:56

Je přítomnost plísně ve vermikompostéru nebezpečná?

Dotaz 1:

Založila jsem si v bytě vermikompostér s kalifornskými žížalami a záhy se mi tam objevila plíseň. Co se s tím dá dělat? Předpokládám, že to není zrovna zdravé... Je přítomnost plísně v této formě nebezpečná?

Odpověď na dotaz 1:

Výskyt plísní ve vermikompostéru není vždy špatný a nebezpečný, společně s bakteriemi jde o první rozkladače bioodpadu a po rozložení a snížení vlhkosti plísně ustupují a přicházejí na řadu žížaly. Některé kmeny plísní (aktinomycety) jsou dokonce nezbytné pro tvorbu kompostu, vytvářejí typickou vůni lesní zeminy. Pokud by ale byl rozvoj plísní příliš velký, je možné je omezit např. vysušením, posypáním pilinami či natrhaným/skartovaným papírem. Také je možné bioodpad po vložení zahrnout již hotovým vermikompostem.

Pavel Pšenička, 5.5.2010 12:4

Dotaz 2:

Mám nově vermikompostér a mám jeden akutní problém. Nejspíš z chleba se v něm rozšířila plíseň. Co s tím mám dělat? Předpokládám, že to není ideální stav. Zbytky chleba, které jsem byla schopná identifikovat jsem odstranila. Už se zdálo, že je problém vyřešen, ale plíseň to nakonec přežila a vykvetla ještě krásněji a na větším území, kamarádí se s logrem i květákem.

Odpověď k dotazu 2:

Určitě jste udělala dobře, když jste chleba odstranila. Ostatní plísní napadený materiál doporučuji ošetřit výše popsanými metodami. Problematické materiály ve vermikompostéru jsou hlavně tučné potraviny, zejména pak živočišného původu.

Přidáváním papíru (nejlépe papírových proložek od vajec) či pilin je důležité k vyrovnání poměru uhlíku k dusíku a potlačení octomilek (vinných mušek). Při přidávání těchto materiálů je ale důležité sledovat vlhkost vermikompostu.

Pavel Pšenička, 21.5.2010 12:22 

Chtěla bych se informovat blíže o způsobu výroby domácího vermikompostéru.

Měli jsme na toto téma v naší ekologické poradně několik dotazů, tak bychom se rádi dozvěděli víc podrobností nad rámec Vašeho letáčku, který mi mimochodem připadá velmi vydařený.

Především by nás zajímal materiál, ze kterého má být vermikompostér vyroben. V letáčku se píše o dřevě, ale je možné použít i překližku, dřevotřísku apod. nebo doporučujete pouze masiv? A jaká má být jeho povrchová úprava, má být opatřen povrchovým nátěrem z důvodu vsakování zbytků jídel do dřeva? Zmiňujete se také o otvorech ve dně. Kolik a jak velké by měly být, resp. jaký poměr děr na plochu dna doporučujete? A jakou formou by toho bylo možné dosáhnout - dvojité dno s možností výsuvného "aparátu" pro pravidelné odstraňování vody? Také se v letáku píše o výhodách patrového vermikompostéru. Pro domácí výrobu mi to přijde poměrně složité, bude tedy dle Vašeho názoru pro běžné používání stačit kompostér jednokomorový? Jistě máte s vermikompostováním již mnoho zkušeností, zajímal by nás tedy také váš odhad velikosti vermikompostéru pro průměrnou tříčlennou rodinu. Bohužel si to ani podle údajů z letáku neumím pořádně představit. Například plocha dna 40 x 60 cm, výška tedy 20 cm?

 

Vermikompostování je velmi zajímavý způsob kompostování a jako každý způsob kompostování i tento má mnoho podob. V letáku o vermikompostování, který se Vám dostal do ruky, jsme se především snažili  vermikompostování ukázat jako jeden ze způsobů kompostování v místnosti, i když vermikompostovat lze i venku. Ale vraťme se k bedýnkám...

Vermikompostovat lze ve vlastně vyrobených vermikompostérech či v koupeném vermikompostéru. V zahraničí jsou na trhu různé vermikompostéry. U nás donedávna ještě nebylo možné vermikompostér zakoupit, dnes již nabízíme patrový vermikompostér. Tento vermikompostér je plastový. Jednotlivá patra mají perforovaná dna a umožňují žížalám prolézat k bioodpadům. Dole je pak umístěn zásobník na vodu. Samozřejmě si lze i nádobu k vermikompostování vyrobit. V úvahu přicházejí dva materiály, dřevo a plast. Dřevo má dobré izolační vlastnosti, ale zase rychleji podléhá rozkladu. Při výrobě vermikompostéru bych upřednostnila masiv. Osobně mám nejlepší zkušenosti s plastovým vermikompostérem. Nádobu z plastu lze zakoupit v běžném obchodě s domácími či kutilskými potřebami. Plastová nádoba se snadno udržuje v čistotě. Nádobu je vhodné opatřit pevným víkem. Otvory v nádobě mají sloužit k provzdušnění a odvodu přebytečné vlhkosti, případně vody. Otvory lze vyvrtat na dně vermikompostéru či na bočních stranách. Počet otvorů a jejich velikost je odvislá od velikosti nádoby. Obecně lze říci, že dno vermikompostéru je vhodné opatřit rovnoměrně rozestoupenými otvory, které umožní odtok vody. Otvory mohou být například kolem půl centimetru. Nádobu lze opatřit také otvory po stranách. Obvykle se otvory umisťují na dvou protilehlých (širších stranách) proti osobě. Ale viděla jsem i nádoby, kde otvory byly poměrně malé a kolem dokola horního okraje nádoby. Důležité je zajistit provětrávání nádoby. Lze si vyrobit také menší nádobu (bez víka) tj. zakrýt ji pouze netkanou textilií (černé barvy). Není třeba vyvrtávat žádné otvory. Netkaná textilie umožňuje proudění vzduchu. Rozmanitost je opravdu široká ... Vodu z vermikompostéru v případě otvorů ve dnu je vhodné zachytávat. Běžně lze využít starý tác či jinou mělkou nadobu, která je o něco větší něž vlastní nádoba na vermikompostování. Tác lze jednoduše umístit pod bedýnku, která má ve dnu otvory. Někdy lze mezi tác a dno bedýnky umístit např. plastové kelímky (dnem vzhůru), aby se zvýšila mezera mezi dnem a tácem a zvýšil se tak objem pro vodu. Vodu je třeba čas od času vypustit. Šikovný kutil si může vyrobit i patro pro odvod vody s odpouštěcím ventilem, takovým, jaký je u prodávaného plastového vermikompostéru. Ale s tím nemám osobní zkušenost, takový kutil nejsem . Plastový patrový kompostér, který si lze zakoupit, doporučujeme především školám. U vermikompostování je totiž velmi důležitá vhlhkost. Vermikompostér, který si lze koupit, je optimálně nataven tak, aby docházelo k odparu a odvodu přebytečné vlhkosti. Součástí dodávky vermikompostéru je i podestýlka a návod jak založit vermikompost. Učitelé si tak snadno založí substrát o optimální vlhkosti a pak už "jen" udržují danou vlhkost, což je pro ně výhodné. U vermikompostování v domácích podmínkách samozřejmě lze předpokládat větší snahu a možnost kontrolovat proces vermikompostování a tak samozřejmě není nutné používat plastový patrový vermikompostér. I když obecně patrové vermikompostéry (i ty, které si vyrobíme sami) jsou výhodné, umožňují totiž šetřit prostor. Tím, že dáme "dvě bedničky na sebe" ušetříme místo. Zpravidla ale doporučuji lidem nejdříve si vermikompostování "ošahat" tj. pořídit si menší nádobu a žížaly a zpracovávat jen část vlastních bioodpadů. Úspěšným vermikompostováním si žížaly lze namnožit a úspěšně pak začít takto využívat většinu vlastních bioodpadů. Na závěr ještě k rozměrům. Důležité je, aby vermikompostér byl nižší než širší. Velikost vermikompostéru je dána množstvím bioodpadů, které chceme vermikompostovat. Vzhledem ke stravovacím návykům a možnostem je produkce bioodpadů v domácnostech velmi různorodá, proto veškeré údaje o rozměrech je nutné brát jako orientační. Odhad rozměrů pro domácnost dvou dospělých lidí je: dno 40 x 60 cm a výška by pak měla být v rozmezí 20 - 30 cm.

11.08.2006 13:34

Dá se biologicky rozložitelný odpad kompostovat přímo na balkóně panelového domu?

Za jakých podmínek? Existují k tomu kompostéry (pokud možno ze dřeva), které nezapáchají?

V současné době, dle našich dostupných informací, nejsou na našem trhu kompostovací nádoby, které by sloužily ke kompostování na balkónech.

V zahraničí existují různé možnosti. Na základě vzrůstající poptávky po těchto systémech se snažíme přenést zahraniční zkušenosti do ČR. V současné době je již v České republice dostupný vermikompostér vhodný k vermikompostování, který lze umístit do předsíně, na chodbu, do kuchyně nebo přes léto na balkón. V současné době hledáme způsoby a ověřujeme další možnosti využití bioodpadů v podmínkách bytových domů. Jednou z možností využití bioodpadů z domácností v činzovních domech je také komunitní kompostování.

Takže rozumím tomu tak, že vermikompostér by se dal celoročně umístit na balkón (lodžii), který je zasklený? Stačí, když teplota na balkóně neklesne pod 0°C? Prý bývají tyto kompostéry izolovány polystyrenem a chlad/horko by na žížaly neměly mít větší vliv. Zvláště pokud by šlo o naše žížaly hnojní.

Vermikompostér lze umístit do prostor, kde se teplota pohybuje okolo 20°C, tedy i na balkón a to za předpokladu, že se tam udržuje výše uvedená teplota, což je zpravidla od pozdního jara do začátku podzimu. (Na zimu je vhodné vermikompostér přemístit do sklepa, chodby, předsíně či kuchyně). Při teplotách nižších než 18°C se u žížaly hnojní zpomaluje vývoj i rychlost přijímání potravy a při teplotě okolo 4°C hyne. Vermikompostér je možné izolovat. Při izolaci je však nutné dbát na to, aby zároveň byl zajištěn dostatečný přístup vzduchu, který žížaly potřebují.

04.04.2006 23:02

Do nového bytu chci koupit kompostér, který kompost přímo v kuchyni zpracuje na tekutinu, která se pak vylije.

Dívala jsem se na vaši nabídku, ale nikde jsem nenašla to, o čem jsem četla - kompostér, který kompost přimo v kuchyni zpracuje na tekutinu, která se pak vylije. V místě mého bydliště není nikde možnost kompostování, takže pořídit si koš a kompostovatelné sáčky a pak je házet do popelnice nemá smysl.

Kompostér do kuchyně nedělá přímo tekutinu, ale dělá z bioodpadu takový "rychlokompost", který se má stejně zarýt do zahrady. Zatím se však u nás neprodává. Pokud tedy nemyslíte drtič odpadu ve výlevce, což však dělá potom potíže v kanalizaci a v ČOV.

V současné době doporučujeme do bytu buď vermikompostér nebo pokud máte dobré sousedské vztahy, můžete se domluvit na komunitním kompostování.

Více informací najdete na našich stránkách:

http://www.kompostuj.cz/vime-jak/vermikompostovani/

http://www.kompostuj.cz/vime-jak/komunitni-kompostovani/

16.07.2005 14:33

Doslechl jsem se, že je možné mít malý "žížalový" kompost přímo v bytě...

Jaké jsou, prosím, možnosti žížalového kompostování a jak takový kompost založit? Kde lze získat vhodné žížaly a jak se o žížalový kompost pečuje?

Kompostování pomocí žížal je jednou z možností jak využívat bioodpady v bytě. K tomuto způsobu kompostování se hodí jen některé druhy žížal. U nás to je žížala hnojní (Eisenia foetida) nebo Eisenia andrei. Oba tyto druhy se přirozeně vyskytují v klasickém čerstvě založeném kompostu, kde se podobně jako při vermikompostování podílejí na rozkladu organických látek. Existujíi speciálně vyšlechtění hybridy žížal pro vermikompostování, u nás známé především pod názvem "kalifornské hybridy".

Žížaly k vermikompostování lze snadno objednat přes internet - viz kontakty na dodavatele žížal. Žížaly jsou relativně náročné na vlhkost a na dostatek vzduchu v prostředí, ve kterém žijí. Vermikompostovat lze v nádobě nebo v nádobách nad sebou. Nádoby z neprůhledného plastu nebo ze dřeva si lze zakoupit nebo vlastnoručně vyrobit. Důležité je zachovat optimální poměr stran 1:2:3. Nádobu je vhodné rovněž opatřit otvory ve stěnách nebo ve dnu pro odvod přebytečné vlhkosti a přirozeného provzdušňování. Pokud jsou otvory ve dně nádoby, je vhodné pod ni umístit tác na zachycení přebytečné vody, tzv. "žížalového čaje", který lze použít jako kapalné hnojivo ke květinám. Nádobu je vhodné také opratřit víkem, aby nedocházelo k vysoušení. Plocha nádoby se odvíjí od množství kompostovatelného bioodpadu. Na 1 kg bioodpadu týdně je třeba zhruba 0.2 m2. Místo v bytě lze ušetřit naskládáním nádob na vermikompostování nad sebe. Vermikompostéry dostupné na trhu jsou pak řešeny tak, že žížalám umožňují pohyb mezi patry, zpravidla také umožňují intenzivnější kompostování a lepší regulaci vlhkosti. V současné době je takový vermikompostér možné zakoupit i v ČR. V případě zájmu rádi poskytneme bližší informace. Žížaly ve vermikompostéru žijí v tzv. podestýlce, kterou může tvořit hlína, staré listí nebo natrhaný vlhký novinový papír. Do podestýlky se dávají také kousky bioodpadů. Pokud jsou moc velké, je vhodné je nakrájet na kousky menší než cca 5 cm. Žížaly mají rády zbytky ovoce a zeleniny, staré listí, trávu, čajové sáčky, kávové filtry, těsto, chleba, skořápky od vajíček... Pochutnají si na kávové sedlině nebo vlhké lepence. Nedoporučuje se jim dávat mléčné výrobky, zbytky masa a tuků. U žížalového kompostu je nutné sledovat vlhkost. Zásady zjišťovaní vlhkosti jsou stejné jako u klasického kompostování na zahradě. Je také důležité žížaly nepřekrmovat. Doporučuje se dávat 0.5 kg žížal na zhruba 0.25 kg odpadů na den.

16.11.2005 01:27

Jak nejlépe oddělit žížalky od vermikompostu, který chci odebrat z vermikompostéru?

Existuje několik způsobů jak oddělit žížaly od vermikompostu.

Například se doporučuje dávat bioodpady pouze k jedné straně vermikompostéru. Postupně se většina žížal přesune k té straně vermikompostéru, ke které se bioodpady dávají. Z druhé strany lze tedy potom snadno odebrat vermikompost.

Na obdobném principu je založen i další způsob. Povrch vermikompostéru (horní patro), se doporučuje posypat moukou či jinými pochutinami, které mají žížaly rády. Ty se postupně přestěhují do horní části vermikompostéru a spodní část je po sejmutí horní části možné odebrat.

Další způsob je založen na skutečnosti, že žížaly nemají rády světlo, a proto hned zalézají zpět do půdy. Doporučuje se tedy vysypat vermikompost na hromadu a postupně vždy část hromady rozhrnout do tenké vrstvy. Žížaly z vermikompostu se tak ocitnou na světle a zalezou do velké hromady vermikompostu. Takto lze postupně rozhrnout celou hromadu a oddělit tak žížaly od vermikompostu.

10.08.2008 13:47

Jak nejlépe založit a starat se o vermikompost?

Základní návod jak založit vermikompost a jak vermikompostovat naleznete v sekci "Vermikompostování", popřípadě v podsekci "Vermikompostér". Vzhledem k tomu, že při vermikompostování je velmi důležité zajistit žížalkám optimální podmínky (aby jim bioodpad šmakoval a vermikompostér tak fungoval), doporučuji zpočátku založit "malý" vermikompostér (např. jednu bedýnku odpovídajících rozměrů s perforovaným dnem, s víkem a s miskou na spodu) a vermikompostovat pouze část bioodpadů a postupně si žížalky množit, přidávat bedničky a vermikompostovat postupně více bioodpadů. Bedničky mohou být vyrobeny ze dřeva nebo z plastu. Dřevo lépe izoluje, ale je náchylné k plísním, houbám apod. Plasty jsou odolnější a lépe se čistí. Dobré zkušenosti jsou i s přepravkami na maso. Vermikompostér je možné i koupit v našem e-Shopu.

24.04.2008 12:01

4. Vysvětlení pojmů v oblasti kompostování

If you can read this, you have to activate javascript for your browser. This extension was brought to you by TYPO3-Macher, die TYPO3-Agentur.
Biodegradabilní plastyBokashiDomácí kompostovač Oxodegradabilní plasty
Podle jakých značek poznám kompostovatelný plast? Vím jen, že je to PLA a OK Compost, mají i nějakou grafickou podobu?

Odpověď:
Rozeznávání kompostovatelných plastů, či bioplastů, je aktuální problém. PLA můžete poznat klasickou značkou pro recyklaci (3 šipky které se následují a tvoří trojúhelník), ve které je číslo 7, které je přiřazeno "ostatním" plastům, mezi které spadá i PLA. V lepším případě je pod trojůhelníkem ještě nápis "PLA". Obrázek zde: http://www.quantumbalancing.com/recycle.htm
OK compost značka znamená, že výrobek splňuje normu EN 13432 - tedy všechny části výrobku včetně přísad splňují podmínky k tomu, aby se bez obtíží daly zkompostovat v průmyslové kompostárně (přesněji: rozklad 90% materiálu do 90 dnů v laboratorních podmínkách). Tato norma se vztahuje na evropský trh. Americkou obdobou tohoto standardu je ASTM D6400.
Zde jsou loga, která jsou uváděna ve spojitosti s výše zmíněnou evropskou normou (tím nejspodnějším si nejsem jistý) www.organics-recycling.org.uk/page.php
Na trhu se objevil i další symbol pro lepší rozpoznání bioplastů, vzešel ze soutěže, kterou vyhlásila společnost Cereplast. Obrázek zde: http://www.huffingtonpost.com/2011/04/26/bioplastics-symbol-eco-plastic_n_852588.html 
Pro zajímavost bych Vás rád upozornil, že kompostovatelný plast může být i ropného původu. např. PLC - poly-caprolacton, který lze dávat do směsi s PLA, pro vylepšení vlastností. Dále existují i plasty bioologického původu, které ale nejsou rozložitelné. Např. brazilská společnost Braskem vyrábí LDPE (nízkohustotní polyetylen) z cukrové třtiny, tento plast je od konvenčních plastů (na ropné bázi) prakticky k nerozeznání.
Symbolů pro kompostovatelný materiál existuje zkrátka více a často se překrývají ve smyslu na požadavky, které musí materiál splňovat. Vzájemně se tyto symboly liší např. dle světové oblasti. Například prvním zmiňovaným symbolem se nelze úplně spolehlivě řídit, pokud zde není dodatečně nápis PLA, proto nám to mohou ostatní symboly výrazně ulehčit.
Ondřej Vosátka, 29.1.2013

Zaujala mě bokashi bakterie.

V rámci mé ateliérové práce se věnuji nádobám na gastroodpad a jeho zpracování. 

Chtěla bych se zeptat: Po jak dlouhé době uz fermentace vzniká prvni hnojivo, šťáva... po jaké době už se šťávou / hnojivem mohu začít hnojit? Jak dlouho se vyrábí hnojivo / šťáva z 25 litrů? Během 10 dní fermentace, jak píšete, mohu nádobu / zavřený kontejner otevřít alespoň na chvíli? Jak má být široká vrstva vysoká těch 3 - 4 cm na hrst bokashi? Jaký je zájem o bokashi, kompostéry a kontejnery?

Odpověď:

Bokashi urychlují rozklad bioodúadu a jsou schopné pracovat aerobní i anaerobních podmínkách. Bohužel se nám zatím nikdy nepodařilo dosáhnout stavu, že by koš s kompostovaným materiálem nezapáchal. Spíše naoupak. Jinak materiál v nádobě se velmi účinně slehával a minimalizoval, takže protit běžnému koši se dal plnit několikanásobně víc než by se dalo do běžného koše.
V každém případě materiál, který vznikne v bokashi kompostéru není tím krásným černým voňavým kompostem na který jste asi zvyklá. Je to žlutohnědá hmota nevábného vzhledu a v našem případě i příslušně zavánějící, která se dá již zapravit do půdy jako čerstvý kompost nebo se dá dále kompostovat standardním způsobem. Nedá se použít do květináčů a nebo přímo ke kytkám. Asi i z tohoto důvodu je poptávka po Bokashi kompostérech minimální. naopak zákazníci si velmi pochvalují vermikompostéry viz http://www.ekonakup.cz/kompostery-a-kompostovaci-toalety/vermikompostery, které v domácích podmínkách vyrobí vysoce kvalitní hnojivo, které se dá uplaznit prakticky všude.

Tomáš Hodek, 1.11.2012

Slyšela jsem o možnosti likvidace bioodpadu z domácnosti pomocí bakterií Bokashi, dá se to někde sehnat?

Nádoby na EM Bokashi sehnat lze, ale je zde jeden problém, který limituje využití tohoto systému. Výstupem není kompost, ale zfermentovaný bioodpad, který je nutné po vyjmutí z nádoby buď dále kompostovat nebo zahrabat do půdy.

16.05.2008 17:59

Lze používat k přihnojení i nezralý kompost vzniklý pomocí bakterií Bokashi?

V ČR je již možné zakoupit Bokashi kyblík s bakteriemi pro domácí kompostování. Kromě toho, že je z něj produkována tekutina vhodná po zředění ke hnojení pokojových květin apod., produkuje kyblík nevyzrálý kompost, který je podle Vašich stránek vhodné zapravit do hlíny a nechat jej dozrát. Nicméně zatím nevím, jak dlouho je nutné nechávat bioodpad z kuchyně v kyblíku rozkládat po jeho naplnění a zda mohu pro větší objemy hlíny doma či na balkoně pěstovaných rostlin (např. v truhlíkách) používat i k přihnojení i nezralý kompost přímo po jeho vyjmutí z kyblíku.

Vzhledem k tomu, že v BOKASHI probíhá anaerobní proces, měl by se bioodpad rychle slehávat (doba zdržení v kyblíku by měla být maximálně 3 týdny). Jde o to, že v podstatě bioodpady tam přidáváte průběžně - takže je potřeba oddělit horní čerstvou vrstvu bioodpadů a spodní část (tmavou hmotu) vyjmout. Vzhledem k tomu, že se jedná opravdu pouze o surovou zfermentovanou organickou hmotu, je potřeba ji dále stabilizovat v půdě. Proto bych přidávání do truhlíku ihned po vyjmutí z kbelíku nedoporučoval. Nejprve bych vyjmutý zfermentovaný obsah pořádně promíchal se zeminou a alepsoň 3-4 týdny nechal venku stabilizovat. Po této době by pak mohlo být možno substrát použít do truhlíků.

Jan Šarapatka, Ekodomov, 10.09.2009 15:51

Co si mám představit pod pojmem "domácí kompostovač"?

Významů pro pojem "domácí kompostovač" je více a záleží, kde jste na tento pojem narazila. Na trhu je možné zakoupit bakteriální přípravky pracující jako urychlovače kompostu, které jsou označovány jako kompostovače. Také jsem narazil na několik populárně technických článků píšících o nádobách, které se umisťují na balkóny či přímo do bytu a vzniká zde klasický kompost. V tomto případě bych "domácí kompostovač" přirovnal k vermikompostéru (nádoba se žížalami) nebo automatickému kompostéru Naturemill. Popisy obou kompostérů najdete v našem e-shopu.

Rozložitelné tašky Tesco, Globus ... Mohou se dávat do kompostu?

S radostí jsem zjistila, že tašky, které dává společnost tesco, jsou deklarovány jako rozložitelné. Moje radost se ale změnila v bezradnost v okamžiku, kdy byla v tašce díra a já ji potřebovala vyhodit. Kam ji mám vlastně dát? Na dvoře máme kompost. Přijde mi ale divné "igelitku" hodit do kompostu? Patří do směsného odpadu? Je v pořádku, pokud pak přijde do spalovny nebo na skládku? Nebo s ní mám nakládat jako s plastem a hodit ji do žlutého kontejneru? Je v něčem lepší použít ji na vynesení odpadků v porovnání s obyčejnou nerozložitelnou igelitkou?

Tesco bohužel udělalo první, zatím však spíše populistický krok. Tašky z Tesca jsou vyrobeny z polyethylenu, do kterého je přidána tak zvaná oxodegradabilní složka. Tašky se tedy skutečně po čase začnou samy rozkládat. Doba kdy se taška začne rozkládat je dána oxodegradabilní složkou a nebývá kratší než 1/2 roku.

 

Jak tedy s taškou naložit?

-   Použijte je na výstelku košů na směsný odpad. Tento odpad jde do spalovny nebo na skládku. Ve spalovně se taška spálí a na skládce je šance, že se rozloží. 

-   Pokud ji dáte do kontejneru na plasty, tak v zásadě nic nezkazíte, protože těchto tašek tam v absolutním měřítku zatím nebude tolik, aby to nějak mohlo ovlivnit kvalitu suroviny pro recyklaci. Systémově to však správně není, neboť pokud se tašky mají recyklovat není důvod, proč by v nich měla být nějaká oxodegradabilní složka. Pokud by tedy tašky měly směřovat do tříděného odpadu, je používání čistě polyethylenových tašek a sáčků ekologičtější.

-   V žádném případě ji nepoužívejte na bioodpad a ani ji nevyhazujte na kompost. Sáček není biodegradabilní a při kompostování by Vám dělal potíže. Na sběr bioodpadů a kompostování jsou jiné sáčky, viz: kompostovací sáčky.

Tomáš Hodek, Ekodomov, 24.10.2009 19:47

5. Gastroodpady, zbytky jídel, živočišné zbytky

If you can read this, you have to activate javascript for your browser. This extension was brought to you by TYPO3-Macher, die TYPO3-Agentur.
Gastroodpady, zbytky jídel, živočišné zbytky
Patří do kompostu (bioodpadu) živočišné produkty (kromně skořápek z vajec) a patří do kompostu rostlinné zbytky z domácnosti?

Živočišné produkty jsou také bioodpady, ale jsou velmi specifické svým složením a záleží u nich na formě zpracování. Jde především o přítomnost nebezpečných bakterií a zárodků parazitů, a proto je nezbytná tzv. hygienizace, pří níž se tyto zárodky zničí. Proces hygienizace je legislativně stanovený na teplotu min 70°C po dobu alespoň 1 hodiny a velikost částic může být max 12 mm. Důležitý je také vysoký obsah tuků a bílkovin, které jsou náročnější na rozklad. V domácím kompostu lze vhodných podmínek pro rozklad a hygienizaci dosáhnout jen velmi těžko a tak se doporučuje kompostování živočišných produktů na speciálně zařízených kompostárnách či bioplynových stanicích. Rostlinné zbytky z domácnosti samozřejmě do kompostu patří.

Pavel Pšenička, 12.12.2011 

Je obecní úřad povinen postarat se o bioodpady ze školní jídelny, když není jejím zřizovatelem?

Co máme dělat s bioodpady živočišného původu ze školní jídelny? Veterinární asanační ústav je nechce a jiná možnost není (do cca 50 km není žádná kompostárna ani bioplynová stanice). Pokud by byla kompostárna nebo stanice v rozumné dojezdové vzdálenosti, musí mít tato nějaké povolení dle veterinárního zákona a jaké jsou povinnosti pro shromažďování a přepravu gastro odpadů živočišného původu? Odpověď: Váš dotaz uhodil na hlavičku jednomu velkému a stále plošně neřešenému problému v ČR. Bioodpady ze školní jídelny živočišného původu patří do tzv. gastroodpadů. Tedy je to stejný odpad, jako odpad ze stravoven a jídelen či restaurací. Momentálně tyto odpady nejsou z hlediska zákona dostatečně ošetřeny. Tedy, nesmějí se zkrmovat hospodářskými zvířaty a v podstatě nejčastěji končí ve směsném odpadu, idkyž by se měly třídit. Obec, i když není zřizovatelem školy, má povinnost, pokud škola řádně platí poplatky za odpad, se o odpady ze školy samozřejmě postarat resp. pomocí technických služeb města, či odpadové firmy zajišťovat jeho odvoz a zpracování. Jedná se o komunální odpad stejně jako odpad od občanů. Gastroodpady však do SKO - směsného komunálního odpadu nepatří. A producent by si měl v podastatě odvoz tohoto specifického odpadu zajišťovat sám. Z hlediska kompostovaní je potřeba, aby gastroodpady prošly tzv. hygienizací, což znamená: -maximální velikost částic před vstupem do hygienizačního zařízení: 12 mm, - minimální doba v hygienizačním zařízení při 70 °C (v celé hmotě): 60 minut, - minimální teplota celé hmoty materiálu v hygienizačním zařízení : 70 °C. zde zasílám odkaz na článek, který se této problematiky týká. www.tretiruka.cz/news/kam-se-ztraceji-kuchynske-odpady-a-co-s-nimi1/ Pokud jste z usteckého či karlovarského kraje existuje firma zajišťující odvoz a zpracocvání gastroodpadu www.bio-odpad.cz/index.php Zkuste se poptat v regionu - určitě to nějaký subjekt bude schopen řádně zpracovat. pěkné dny za Ekodomov přeje

Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 20.9.2011

Dočetli jsme se, že použitý kuchyňský olej nepatří do kompostu. Zajímá nás tedy kam s ním.

Odpověď: Vaše informace je částečně pravdivá, ale pokusím se Vám ji vysvětlit. Kuchyňský olej je samozřejmě také biologicky rozložitelný materiál a do kompostu patří, ale ne v tekuté formě a velkých objemech. Jde o to, aby se na kompost nelily hektolitry oleje. Tvrzení, že kuchyňský olej nepatří do kompostu, je založeno právě na tomto důvodu. Dalším důvodem, proč na kompost nelít kuchyňský olej je, aby nedocházelo ke kontaminaci půdy či spodních vod olejenatými látkami. Tyto látky mohou znehodnotit vodu i půdu a poškodit některé mikroorganismy, i přesto že se nejedná o minerální olej. Nejlepší řešení kompostování fritovacího oleje je nechat olej nasáknout do nějakého přírodního sorbentu - tedy například: piliny, kartonový papír, ubrousky a pak tento materiál dát na kompost. Násáklý olej se postupně rozloží v kompostu a nedochází k uvolnění tekoucího oleje do prostředí. Takto se tedy může kuchyňský olej kompostovat. za Ekodomov příjemné podzimní dny přeje

Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 19.9.2011

Proč nesplachovat bioodpad do toalety? Dělá to problémy v čistírnach vod?

Důvodů proč nevhazovat bioodpad do toalety či do kuchyňského drtiče je hned několik.

Samozřejmě jeden z nich je, že to způsobuje problémy v čistírnách odpadních vod, které nejsou stavěny na tak velký objem biologického materiálu a proces čištění vody by byl přerušován a destabilizován (proto je v některých městech, jako např. v Praze, zakázáno používání domácích kuchyňských drtičů). Pokud spláchnutý materiál neskončí v čistírně odpadních vod, zanáší kanalizační systém, anaerobně se rozkládá a vzniká nepříjemný zápach a také může způsobovat eutrofizaci vod.

Dalším významným důvodem je, že přicházíte o materiál, který by mohl být kompostovacími procesy přeměněn na kvalitní organické hnojivo. Dále můžete spláchnutím bioodpadu "krmit" hlodavce žijící v kanalizačním systému.

Asi by se daly jmenovat ještě další důvody, ale myslím, že tyto jsou hlavní.

Pavel Pšenička, Ekodomov, 25.10.2009 19:26

Jak ve škole likvidovat zbytky jídel z jídelny? Existuje nejaký typ "kompostování" či jiná cesta?

Zbytky jídel bohužel není možné kompostovat v klasickém kompostéru. Tento materiál podléhá zvláštnímu stupni hygienizace a Vy musíte zajistit teplotu vyšší než 65°C po dobu alespoň 5 dní, minimálně 2 překopávky a dobu zdržení nejméně 60 dnů podle vyhlášky č. 341/2008. Klasicky lze kompostovat pouze zbytky z přípravy jídel rostlinného původu, jako např. slupky od brambor, okrojky zelí, listy apod. To je asi nejjednodušší varianta a lze ji spojit i se zpracováním bioodpadu ze zahrady a školy a zároveň začlenit problematiku bioodpadů do výuky. S tím již máme zkušenosti na několika školách viz odkaz http://www.ekodomov.cz/ekovychova/skolni-vzdelavaci-projekty/bioodpad-neni-odpad/.

V případě, že byste chtěla tento problém řešit jako celek, je dobré spojit se se zástupci městského úřadu a nastartovat plán nákládání s biologicky rozložitelnými odpady včetně komunálního svozu bioodpadu, který bude podle nového zákona o odpadech od roku 2013 povinný pro všechny obce. Možnosti, jak zpracovat bioodpady jsou 2 - aerobní kompostování a anearobní digesce v biolynové stanici.

Pavel Pšenička, Ekodomov, 11.2.2010 12:10

Je možné házet do kontejneru pro bioodpad zbytky vařeného ČISTĚ ROSTLINNÉHO jídla? Co se stane, když ho tam vhodím?

Odpověď:

Do komposteineru (hnědé popelnice na bioopdady) lze vkládat všechny zbytky rostlinného původu, tedy i dušená či vařená zelenina. Když je vhodíte do biopopelnice, nic se neděje. Záleží však na nastavení a pokynech, které by měly být na popelnici uvedeny či by je mělo město, obec nebo technické služby předat občanům, kteří se do separace bioodpadů zapojili. Vařenými jídly, která se NESMÍ  ukládat do hnědých popelnic, se rozumí převážně zbytky knedlíků, rýže, těstovin s omáčkami a samozřejmě veškeré syrové a vařené maso - TO VŠE SE NESMÍ DÁVAT DO KOMPOSTEINERU. Tyto bioodpady jsou potenciálními nositely patogenních organismů, které rozkládají živočišné bílkoviny - salmonella, clostridium a mohou způsobit nemoci i u člověka.

Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 8.7.2011

Dotaz k odpovědi:

Děkuji za odpověď. Nerozumím ale tomu, když píšete "komposteineru lze vkládat všechny zbytky rostlinného původu" a zároveň "vařenými jídly, která se NESMÍ  ukládat do hnědých popelnic, se rozumí převážně zbytky knedlíků, rýže, těstovin s omáčkami". Jsem vegan, a všechno, co vařím, je čistě rostlinného původu (když nepočítám houby a droždí, který technicky nejsou rostlinné). Tzn. pokud mám knedlíky či těstoviny, jsou bez vajec, stejně tak jako omáčky jsou čistě rostlinné. Používám též různé alternativy k živočišným potravinám - tofu, seitan, sojové maso. Jde mi tedy o to, zda rozlišením pro to, zda je bioodpad vhodný pro kompostaci, je pouze jeho rostlinný/živočišný původ, nebo zda tím rozlišením je kazivost jednotlivých potravin (pochopitelně i ve vařené rýži či v sojovém mase se mohou přemnožit mikroorganismy, to se ale mohou i v syrové zelenině, např. v rozkrojeném melounu: www.agronavigator.cz/az/vis.aspx, zajímalo by mě tedy, kde je ta hranice a jak ji snadno rozeznat).   

Doplňující odpověď:

Kritériem rizikovosti kompostovaného materiálu je zejména zvýšený výskyt patogenních organizmů, které se převážně vyskytují u živočišných zbytků. Jak jste posílal, existují i výjimky - meloun, ale není jasně dokázené, zda to není způsobeno hygienou v barech. Otázka k omáčkám. Měl jsem na mysli typické české omáčky (guláš, koprovka, svíčková, rajská atd.), kde se vyskytují i kousky masa. Čili vzhledem k tomu, že jste vegan, můžete do komposteineru dávat 100% svých biologicky rozložitelných zbytků z kuchyně. Neměl byste vytvářet žádné větší riziko v rozvoji nežádoucích organismů v komposteineru. Ikdyž zde řešíme celkem zajímavý problém - podívejme se na hygienu popelnic z jiného úhlu pohledu. Větší polovina popelnic v ČR je na směsný odpad - kam se hází opravdu vše, včetně zkaženého syrového masa a odumřelých těl (koček, morčat, atd) a také nedochází k žádné epidemii, ikdyž rizikovost směsných kontejnerů je opravdu vysoká. Tedy závěrem - v kompostu se samozřejmě rozkládají jak rostlinné, tak i živočišné bílkoviny. Na vaši otázku, co patří do komposteineru neboli popelnice na bioodpad by měl nejlépe odpověd člověk nebo orgán, který vám tam popelnici přistavil a realizuje sběr biodpadů, jelikož záleží na fomě a technologii zpracování (kompostárna, kompostárna z hygienizační stanicí, bioplynová stanice). Zkompostovat se dá v podstatě vše, co je organického původu. Prvními dekompozitory na bioodpadu jsou samozřejmě bakterie a plísně. Tedy pak již záleží, jaké bakterie a co mohou způsobit lidskému organismu.

Jan Šarapatka, 11.7.2011

6. Správná kompostářská praxe, jaký vybrat kompostér, péče o kompost, problémy s kompostováním

If you can read this, you have to activate javascript for your browser. This extension was brought to you by TYPO3-Macher, die TYPO3-Agentur.
Jaký vybrat kompostér (plastový, dřevěný, otočný...), jak v něm kompostovat Ostatní typy kompostérůPřekopávání, vyvážená skladba, vlhkost, teplota Přípravky urychlující kompostovací proces Údržba a umístění kompostéru na zahradě
Vybrali jsme si typ otočný kompostér JORA JK-270 a chtěli bychom se informovat, zda není pro naši rodinku příliš veliký. Váhali jsme mezi typem JK-125 a JK-270. Jsme rodina 2 dospělí a 2 malé děti + větší zahrada.

Odpověď:

JORA JK125 bude pro Vaši rodinu dostačující na kuchyňský bioodpad, zahradní odpad se do ní žádný nevejde.

JORA JK270 pojme i zahradní odpad. Záleží na celkovém objemu zahradního odpadu, tj. jak velká je plocha trávníku, jak velká je plocha trvalková, jak často trávu sekáte, kolik máte stromů (listí), ajk velká je plocha zeleninové zahrádky - kolik zeleniny si pěstujete (natě), ...

Zjednodušeně můžete kalkulovat kapacitu takto: do JK270 vejde kuchyňský bioodpad ze 3 průměrných domácnosti, tj. cca 3x10lt / týden. Odpovídá-li množství Vašeho zahradního odpadu cca 20lt/týden, pak JK270 stačí (10lt z kuchyně + 20lt ze zahrady). Přesahuje-li zahradní odpad 20lt/týden, nevadí. Část ho dáte do JK270, zbytek (klacky, listy, část natí,...) budete kompostovat vedle na volné hromadě / v ohrádce, / v jakémkoli zahradním kompostéru.

Sami to takto děláme. Do kompostéru JORA je výhodné ze zahradního odpadu dávat zejména plevele již květoucí, plevele "nezničitelné" (pýr, ...), části rostlin postižené plísní (rajčata, ...), nahnilé plody (jablka, ...). Nemusíte pak u zahradního kompostéru tolik řešit horkou fázi kompostování kvuli zničení semínek plevelů, kořenů "obtížných" plevelů a šíření chorob (plísně, houbové choroby).

Ohledně zahradních kompostérů přikládám pro inspiraci proklik na naši unikátní fotogalerii českých kompostérů přihlášených do soutěže Miss Kompost v letech 2006-2014.

 

Kateřina Hodková, 25.6.2015 11:33

Mám kontejner - skládací box (viz foto) - hodí se na kompostování?

Slibuji si od toho, že tam nepůjdou moc slimáci a že nebude sousedovi smrdět. Je to taková moderní náhrada hnojiště. Nasadil bych žížaly, dal 5 cm zeminy jako základ. Dno není propustné, asi bych musel vyvrtat malé otvory a mřižku na výběr kompostu? Máme zahrádku, z ní by šlo do kompostu cca 5 koleček trávy. Pak máme asi 10 slepic - ty kuřince od nich by tam dávat šly?

 


Odpověď:

Kompostování ve skládacím boxu? Proč ne!
Akorát je třeba box pro kompostování jemně upravit.

1) Při kompostování vzniká zbytková voda, která se uvolňuje z rozkládajících se rostlinných buněk a je třeba zajistit odvod této tekutiny. Můžete te zařídit tak, že vynecháte dno a box postavíte na zem (to je bez práce) a nebo se s vrtačkou v ruce pusťte do perforace dna. Aby se otvory nezanesly je nutné aby měly průměr alespoň 2 - 3 cm (to jsou naše zkušenosti z komunitních kompostérů     Pokud je možnost, že by k Vám na pozemek mohly zavítat potkani nebo jiní nezvaní hosté, kteří by se mohly pod kompostem ubytovat a otvory si líst pro potravu, tak je lepší udělat více menších děr, pokud toto riziko u Vás není jsou lepší díry větší.

2) Kompost potřebuje vzduch. Díry ve spodní části zajistí že se ze zdola vzduch dostane ale je vhodné ba ys vzduch dostával i z boku. Ve zmiňovaných komunitních kompostérech, které nejsou z boku perforované přívod vzduchu zajišťují drážky v izolačním styroduru. Nepředpokládám, že budete chtít kompostér zateplovat a tak bych doporučil opět perforaci. V tomto případě otvory alespoň 10mm aby se neucpávaly. Zda z otvorů vytvoříte obrazce nebo je navrtáte v řadách je pouze na Vašem vkusu.

3) Vybírání kompostu a přehazování. V průběhu kompostovacího peocesu je dobré vložený materiál alespoň jednou překopat. Pokud máte chuť vyříznout si do stěny dvířka, které dáte na pant a opatříte petlicí je to jen na Vás. Jinak určitě postačí když řeknete spokojenému sousedovi (je spokojený protože Váš kompostér je vzhledný a nezapáchá) a společně stěny skládacího boxu - pardon kompostéru, ze kompoostu sejmete, kompost přehrnete na vedle položenou plachtu (pokud si nechcete umazat angilcký trávník) a po usazení stěn na své místo kompost přesunete zpět do kompostéru. Při vyprazdňování postupujete stejně akorát vynecháte návrat kompostu do kompostéru.

4) Oléé kuřince jsou skvělé, stejě jako veškerý další organický materiál, kteráý máte v domácnosti! Pokud Vám něco zbývá co nesnědí slepice tak šup s tím do kompostu. Čím je skladba pestřejší tím je kompost kvalitnější. Když si ke slepicím ppřídíte ještě kachny - indické běžce (http://www.laskominkyprokorinky.cz/podbabske-hospodarstvi/zvirata/) tak ty vás spolehlivě zbaví slymáků, kteří mají to štěstí, že nevlezly do výběhu ke slepicím.  

Tomáš Hodek, 1.6.2013

---
Rozměry i materiál (polyetylen) boxu se zdají být dostatečné i vhodné. Jak správně podotýkáte, měl by být zajištěn odvod přebytečné vlhkosti, nejlépe děravým dnem, případně i stěnami. Také by bylo vhodné, aby byl obsah boxu v kontaktu s okolním vzduchem - u boxu je udáváno, že je zcela uzavřen - tím by mohlo docházet k anaerobní fermentaci (rozklad organické hmoty za nepřístupu vzduchu a též proces, při jehož pochodu vzniká bioplyn) a k vytvoření nepříjemného zápachu.
Slepičí trus je vydatným zdrojem minerálních látek, lze ho jistě doporučit. Je však nutné brát ohled na vyváženou surovinovou skladbu kompostu (poměr mezi uhlíkem a dusíkem). Slepičí trus je vydatný na dusík, čerstvá tráva jej též obsahuje více (obecně čerstvý "zelený" materiál obsahuje více dusíku), proto je výhodné namíchat do kompostu také materiál bohatší na uhlík např. piliny, suchá tráva, lepenka apod.
Co se týká klasických žížal, ty jistě kompostu pomohou. Pokud byste ale stál o intenzivnější kompostování pomocí žížal zvolil bych spíše cestu vermikompostování, kde je využíváno vysoké produktivity menších žížal . Tato technologie však vyžaduje odlišnou nádobu kompostéru i jeho vnitřní uspořádání.

Pro zjištění vhodného dávkování nezbývá než trpělivě experimentovat. Vámi uváděné materiály jsou pro kompost jako dělané. Děkujeme za zajímavý dotaz.
Ondřej Vosátka, 1.6.2013 

Poridili jsme na chalupu velky plastovy kompost do ktereho hazeme rostline zbytky jidel. chtela jsem poprosit o radu, zda je potreba do kompostu pridavat tekutiny nebo zizaly aby se obsah lepe kompostoval, nebo se obsah sam zkompostuje?

Není potřeba speciálních přípravků, ale sám od sebe se kompost z bioodpadu bohužel nevytvoří. Musíme mu trochu pomoci, není to však náročné a vyplácí se to. K nastartování kompostovacího procesu postačí přidat ke kompostovanému materiálu trochu zeminy nebo zralého kompostu (popř. hnoje). Tímto způsobem se kompostovaný materiál "naočkuje" přirozeně se vyskytujícími bakteriemi, houbami a živinami. Dále musíte bakteriím, které mají přeměnu materiálu v kompost na svědomí, umožnit vhodné podmínky k rozmnožování a k přeměně materiálu. Mezi nejdůležitější podmínky, které lze sledovat a ovlivnit patří: vlhkost, surovinová skladba (poměr uhlíku k dusíku), míra provzdušnění a teplota. Odkázal bych Vás na "Základní pravidla kompostování" www.kompostuj.cz/vime-jak/jak-vyrabet-kompost/zakladni-pravidla-kompostovani/, kde jsou popsány metody jak jednotlivé podmínky dodržovat a sledovat. Co se týká surovinové skladby, tak jde o udržení uhlíkatých a dusákatých látek ve vhodném poměru. Dusíkaté látky představují zejména "zelené" organické materiály jako např. čerstvé zbytky zeleniny, čerstvě posekaná tráva nebo také močůvka a drůbeží trus. Uhlíkaté látky jsou zastoupeny v organických materiálech jako jsou např. dřevěné piliny, suché listí a kůra. Základní pravidlo je, že čím je materiál starší a dřevnatější tím obsahuje více uhlíku a čím víc je zelenější a čerstvější, tím je v něm obsaženo více dusíku. Jako optimální poměr (C:N) je doporučeno kolem 30:1. Uhlíkatých látek by tedy mělo být zastoupeno mnohonásobně více než dusíkatých. Skladbu surovin je samozřejmě možné měnit "za pochodu".

Bc. Ondřej Vosátka, 3.11.2012

Léta jsem měla kompostér sestavený z vyřazených drátěnek z postelí. Kompost jsem měla skvostný. Teď mi manžel postavil kompostér z betonových tvárnic, je krásný, vysoký, ale kompost se mi tam netvoří, vše tam mokvá a teče.

Kde je chyba?

Odpověď:
Mohlo by se jednat o špatný přístup vzduchu do kompostéru, a tím k nedostatečnému odvodu vlhkosti. Asi Vás nepotěším, ale drátěnky z postelí jsou v tomto ohledu účelnější než betonové tvárnice. Pokud je kompostér příliš vysoký a nemá ze stran alespoň malé otvory, nedochází k potřebnému provzdušňování obsahu, přebytečná vlhkost se nemá jak odpařovat a může docházet až k hnilobě. Pokud kompost silně zapáchá, je zmíněná příčina téměř jistá. S tím má samozřejmě souvislost i vlhkost kompostovaného materiálu. Pro úpravu vlhkosti bych doporučil na začátek promísit se suchým organickým materiálem - např. suché piliny, listí nebo papír a následně častěji kompost překopávat. Nejlepší by však bylo, kdyby měl obsah kompostéru větší přístup ke vzduchu (pokud nemá).
Také záleží na skladbě materiálu, který kompostujete. V materiálu může být příliš dusíkatých látek (více na http://www.kompostuj.cz/index.php?id=162&backPID=107&tx_faq_faq=54 ), ale předpokládám, že když jste předtím kompostovala bez problémů, že toto není příčinou.

Ondřej Vosátka, 3.11.2012

Jsme pětičlenná rodina, takže bioodpadu máme dost. Ráda bych pořídila kompostér, který bych chtěla umístit na lodžii a následný produkt bych využila na záhony na chatě.

Můžete mi doporučit jaký kompostér bych si měla pořídit aby fungoval i teď v zimě.

Odpověď:

Pro tyto účely se nám velice osvědčil otočný, uzavřený a odizolovaný kompostér JORA www.ekonakup.cz/kompostery/otocne-kompostery/zatepleny-otocny-komposter-jora-jk125-pro-celorocni-kompostovani . Jde o švédský "vynález", takže je opravdu funkční a raný kompost získáte přibližně za 1-2 měsíce. Je to zejména díky pravidelnému otáčení a tedy překopávání, promíchávání a intenzivnímu provzdušnění, podobně jako na průmyslové kompostárně. Při tomto systému se běžně dosahuje teplot nad 50 °C a během sezóny není problém i 75 °C, takže bioodpady jsou zároveň hygienizovány a je tak možné kompostovat i zbytky jídel včetně masa a mléčných výrobků. Bohužel je poměrně drahý, což z něj dělá zařízení pro skutečné nadšence o ekologii.

Je tu také možnost komunitního kompostování, kdy oslovíte ještě další obyvatele domu či své sousedy a společně nakoupíte a používáte komunitní kompostér před domem. Podobu může mít jak většího otočného kompostéru se zahradním kompostérem nebo uzavřený komunitní kompostér www.ekonakup.cz/kompostery/komunitni-kompostery/komunitni-komposter-pro-bytovou-a-sidlistni-zastavbu . Tento systém funguje velice dobře v Praze Řepích a na více než 30 ti místech po celé ČR. Komunitní kompostování se pak řídí podle stanovených pravidel. Při návštěvě Ekodomova v Praze můžete shlédnout a vyzkoušet všechny zmíněné možnosti. Bohužel z časových důvodů po předchozí domluvě.

Pavel Pšenička, 21.12.2011

Vlastním zahradu o výměře cca 2000 m2 a potřeboval bych radu, jaký typ kompostéru pořídit pro boiodpad ze zahrady (tráva, listí,...) králičí hnůj.

Zda kompostér zakrytý/otevřený, plastový, popř. jaký nejvhodnější pro celoroční kompostování. Stávající způsob je ukládání na volné hromadě, což chci změnit. Způsob jak kompostovat netřeba zodpovídat.

Odpověď:
Vzhledem k velikosti zahrady a množství bioodpadu je otevřené kompostování na hromadě s pravidelným překopáváním skutečně výhodné, ale předpokládám, že chcete dát kompostování na své zahradě nějakou formu. Plastové kompostéry, které jsou na trhu nejsou stavěné na tak velké množství a navíc nejsou moc funkční, takže byste s nimi asi nebyl moc spokojený.

Doporučil bych Vám vícekomorový kompostér o objemu komory alespoň 1 m3, podobný tomuto www.ekonakup.cz/kompostery/drevene-kompostery/masivni-modrinovy-komposter-typ-3000 . Výhody vícekomorového systému Vám jistě není třeba detailně popisovat. Takový kompostér si můžete zakoupit nebo i sám vyrobit, avšak z nějakého odolného dřeva.

Tyto a další možnosti (plastové, otočné, jedno i více komorové dřevěné kompostéry) můžete shlédnout i vyzkoušet u nás v Ekodomově v Praze. Z časových důvodů bohužel až po předchozí domluvě.

Pavel Pšenička, 21.12.2011

 

Jak velký kompostér pro trávník na ploše 1200 m2?

Chtěl bych založit kompost zejména kvůli posekané trávě. Posekanou trávu (1x za 14 dní) bych promíchával s hlínou a dalšími odpady dle existujících doporučení a návodů. Jak velký a jaký typ kompostéru mám volit? Je lepší dřevěná ohrada nebo plastový kompostér? Můžete mi na základě zkušeností z praxe velikost kompostéru doporučit?

Vzhledem k intenzitě sečení (rychlá degradace malých kousků trávy), by pro Vaši zahradu mohla postačit tradiční kapacita kompostéru - tedy zhruba kubíkový kompostér (krychle metr na metr, můžete použít euro palety). Je vhodné si udělat dřevěný a nejlépe tříkomorový. Tedy tři krychle vedle sebe, což je vhodné pro zajištění překopávání. Naplníte první a přehodíte do druhého, naplníte opět první a druhý přehodíte do třetího a první do druhého. Po opětovném naplnění prvního, by měl být kompost ve třetím již hotov. Jde samozřejmě o to, aby plnění trvalo alespoň 3 měsíce. Materiál v kompostu slehává, takže by zvolená kubíková kapacita měla stačit - záleží však také v jaké fázi trávníku travu sekáte, jaké je složení bylin apod. Takže úplně přesná kapacita bohužel nejde říci takto od klávesnice, trochu to asi budete muset pak odhadnout i Vy sám. Dále je důležité se snažit nevytvářet jednomateriálový kompost (zmíněná tráva), ale opravdu dodržovat optimílní poměr uhlíku a dusíku - tedy zelených - - šťavnatých a suchých - hnědých materiálů. Vyvarovat se silným jednomateriálovým vrstvám, snažit se promíchávat! Čerstvá tráva je rychle degradabilní a pokud není promíchána s jiným suchým materiálem (uhlíkatým - dřevěná štěpka, piliny, suché listí, seno, kůra apod.), není vhodné ji dávat na kompost samostatně - zeslizovatí a začne zapáchat. Zkoušel jste posekanou trávu ponechat jako mulč? Třiďte i bioodpady z kuchyně - prostě vše co je organického původu. Pokud máte přebytek zelených bioodpadů - zeptejte se třeba na pile, zda si nemůžete vzít pár pytlů pilin.

Co se týče plastového kompostéru, tak ten nemusí být až tak vhodně perforovaný, takže v něm nemusí probíhat pasivní aerace tak dobře, jako u dřevěného kompostéru. Pokud ho již máte, můžete ho použít na ty suché uhlíkáte materiály jako zásobník (piliny,štěpka). Výsledky u plastových kompostérů jsou sporné - zde je opravdu důležité optimální složení kompostu - některým lidem fungují, jiným ne. Plastové kompostéry jsou dělány pro tzv. "pasivní kompostování" - tedy pro použití biopreparátů (urychlovačů) a nepřekopávají se (technicky to vlastně ani nejde). Pokud si ho budete chtít pořídit - soustřeďte se na to, aby byl dobře perforovaný, alespoň tři řady otvorů. Kompostování je velice variabilní proces, odvislý od údržby a skladby kopmpostu.

13.09.2008 15:56

Chtěl bych si koupit plastový kompostér, mám zahradu asi 200m čtverečných jak velký kompostér mám zvolit.

Pro vaši plochu by měl postačit 400 litrový kompostér, záleží však na počtu a velikosti stromů, frekvence sekání trávy, atd.

Jan Šarapatka a Lucie Sádlová. 11.7.2011

Máme plastové kompostéry. Je potřeba bioodpad v nich nějak promíchávat?

Pokud ano, máte radu, jak to provádět? Vzhledem k velké náloži je to hodně obtížné promíchávat např. odpad až na dně. A ještě jedna otázka: odpad po navrstvení postupně klesá. Je vhodné jej stále dosypávat?

 

Plastové kontejnery pracují kontinuálně, tedy shora plníte čerstvý
materiál a zespodu odebíráte hotový kompost. Výrobce zaručuje produkci
kvalitního kompostu, ale díky kontinuálnímu procesu vzniká problém právě
s promícháváním. Proto je potřeba promíchávat bioodpad již v době, kdy
je do kompostéru vhazujete. Tím zabráníte dalším možným problémům jako
je vysychání, zahnívání, atp.
Základní pravidla míchání bioodpadu jsou:
1. vlhké se suchým
2. zelené (dusíkaté) s hnědým (uhlíkatým) např. čerstvě posekanou trávu
   s pilinami či štěpkou
3. hutný s porézním
Pokud se budete držet těchto pravidel, mělo by vše fungovat tak, jak má.
Postupné klesání, o kterém píšete, je naprosto v pořádku, protože
materiál se díky mikroorganismům a dalším organismům rozkládá, mění svůj
objem a strukturu a přeměňuje se v tzv. humus (složitý komplex
organických látek, minerálů, makro a mikrobiogenních prvků).

Pavel Pšenička

31.3.2010 12:18

 

Mám kompostér K390. Je vhodný pro zkompostování jarní trávy s mechem vyhrabané travní frézou?

Mladá tráva obsahuje hodně dusíku. Pro proces kompostování je dobré, pokud je poměr dusíku k uhlíku optimální. Vhodné je tedy mladou trávu promíchat s "uhlíkatým" bioodpadem (např. s listím, štěpkou z prořezaných větví), tak docílíte lepšího poměru uhlíku k dusíku a v případě přidání štěpky i lepšího provdušnění kompostu. Kompostování samotné mladé trávy může být problematické. Může dojít k zapaření a vytvoření aerobních podmínek (v kompostu bude nedostatek kyslíku), což způsobí nedostatečný rozklad, který může být doprovázen mírným zápachem apod.

18.03.2008 13:43

Je kompostování v termokompostéru rychlejší než v klasickém kompostu? Jak rychle se zbytky rozloží?

S termokompostérem bohužel zatím nemáme velké zkušenosti, ale obecně lze předpokládat, že kompostovací procesy v něm budou probíhat rychleji a intenzivněji díky lepší izolaci a tím pádem delší dobou hygienizace. Je ale důležité si uvědomit, že intenzita a kvalita kompostováví je závislá na několika dalších faktorech jako je např. složení kompostovaného materiálu, vlhkost, složení mikroorganismů a péče o kompost. Při správném kompostování by se měl bioodpad rozložit za 4 - 6 měsíců. Budeme moc rádi za Vaše osobní zkušenosti s termokompostérem.

Pavel Pšenička, 24.3.2010 19:18

Existuje u plastového kompostéru riziko, že by se z plastu po nějaké době začaly uvolňovat zdraví škodlivé látky?

Na odpověď jsme se zeptali českého výrobce plastových kompostérů:

Děkujeme Vám za Váš zájem o naše výrobky - kompostéry a kompostovací sila.

Také se budu snažit co nejlépe a fundovaně zodpovědět Váš dotaz. Začnu úplně jinou oblastí a to stomatologií - u klasické tmavé výplně (amalgám) je nezanedbatelnou složkou této výplně také rtuť, vůbec nejnebezpečnější prvek pro lidský organismus. Nicméně, pokud by tato látka nebyla dostatečně testována a vyzkoušena, určitě by se nepoužívala.

Podobné je to i s našimi kompostéry. Jsou vyráběny z recyklovaných plastů (ze 100%), které jsou pečlivě tříděny a vybírány pro výrobu. Jako základní materiál je používaný HDPE (vysokohustotní polyetylen) s určitou minimální povolenou příměsí PP (polypropylenu). Oba tyto polymerní materiály - jak HDPE, tak i PP jsou hojně používány jako obaly potravin, kosmetiky, jako materiály pro výrobu dětských hraček, jako obaly dětských hraček atd. Není proto sebemenší důvod obávat se z nějakého nebezpečí, které by Vám eventuálně mohlo hrozit. Recyklované plasty zpravidla obsahují stopová množství prachových částic a běžného zněčištění. Trochu problematická jsou používaná barviva - která obsahují min. množství některých těžkých kovů (např. olovo). Vše ale vyhovuje normám dle EN ČSN ISO pro používání těchto výrobků na zahradě.

Není potřeba se tedy ničeho obávat. Navíc hnojivo (humus), které si doma vyrobíte je mnohem hodnotnější pro Vaši zahradu, než drtivá většina běžně dostupných průmyslových hnojiv. Což je další pádný argument pro pořízení kompostéru. Pokud kompostujete, vracíte Vaší zahradě její majetek a dokonale tak uzavíráte koloběh látek v přírodě.

Doufám, že jsem Vaše očekávání (která se týkala odpovědi) naplnil a předem přeji hodně radosti při kompostování...

Tomáš Rudle, obchodní ředitel - skupina II JELÍNEK - TRADING, spol. s r.o.

02.06.2009 09:46

Mám 80m2 velkou zahradu. Jak velký si mám koupit kompostér?

Bydlím v řadovce a mám 80m2 velkou zahradu. Jak velký si mám koupit kompostér, aby mi stačil? Bude jen na trávu. Sekám každý týden.

Velikost kompostu nelze odvodit na základě velikosti plochy trávníku. Kompostovat samotnou trávu není vhodné. Mladá tráva totiž obsahuje příliš vody a místo ke tlení dochází při kompostování trávy ke hnití až k tvorbě zápachu. Vhodné je tedy kompostovat trávu s listím či s dřevní štěpkou. Tyto materiály trávu provzdušní. Do kompostu je také vhodné dávat  kuchyňské bioodpady (zbytky ovoce a zeleniny). Při kompostování je vhodné míchat více materiálů, viz základní pravidla kompostování. Trávu lze také použít na mulčování trávníku či ke stromům. Udrží se tak vláha. Obecně lze říci, že pro malou zahrádku stačí kompostér zhruba o objemu 1m3 či menší (650 - 800 l).

04.05.2006 00:08

Kompostujem bioodpad z okrasnej záhrady. Chcem rozšíriť komposotvanie aj o bioodpadz domácnosti (zelenina) a preto uvažujem o druhom komposteri. Aký typ by ste mi odporučili?

Pár rokov kompostujem bioodpad z okrasnej záhrady v klasickom drevenom komposteri z OBI, 2x ročne kompletne prehodim hromadu pričom na jeseň ju zároveň presitujem cez sito (15x15 mm), nadsitne späť do zakladky, podsitne necham na hromade ešte cez zimu premrznúť a na jar použijem v zahrade. Chcem rozšíriť komposotvanie aj o bioodpad z domácnosti (zelenina) a preto uvažujem o druhom komposteri. Ostať pri klasike (otvorený drevený) alebo vyskušať nejaký plastový ? Aký typ by ste mi odporučili ? Alebo radšej investovať do štiepkovača na konáre ?

Způsob jakým kompostujete bioodpad z okrasné zahrady je přímo ukázkový, jak by kompostování mělo probíhat. Pokud budete chtít zpracovávat ještě kuchyňské bioodpady, nedoporučuji je oddělovat od zahradního, ale naopak je přimíchat. Tím by se Vám měl vytvořit ještě lepší poměr uhlíku k dusíku. A jak jste zmiňoval, ušetřené peníze můžete investovat do štěpkovače, který je ohromným pomocníkem při kompostování dřevnaté hmoty.

Pavel Pšenička, 24.5.2010 17:58

 

 

Potesila ma Vasa odpoved.
Sam so prekvapený, že sa skutočne "vyrobí" relatívne kvalitný kompost po cca 1 roku len zo záhradného odpadu.
Vsádzka je prevážne pokosená tráva, náletova burina, uschlé kvety, konáriky s kríkov, ruži   a orezane vetvičky stromov z okrasnej zahradky cca 20x15 m.
Z dôvodu rozšírenia záhradky mi narastlo aj množstvo vstupnej suroviny a tak uvažujem  o druhom komposteri - plastovom.
A tiež zapojenie kuchýnskeho zeleného odpadu do kompostovania na posílnenie N k C. Pôvodne som myslel, že kuchynsky odpad by šiel do uzavretého plastového komposteru a zahradny ďalej do otvoreného dreveného.
Plastový ma lákal z dôvodu, že pracuje sám - netreba ho prehadzovať :-)
Asi ale bude vhodnejšie ako píšete miešať to spolu v jednom, len asi  vytvorim hneď vedľa druhý box (z drevených paliet)+ jemné sito na steny, dno je priamo na zemi. A cca po 2-3 mesiacoch prehodím z prvého do druhého.
Nepoužívam žiadne urychľovače, kompost je skôr v tieni pod  nízkou plazivou tujou, takže v lete v suchu občas zalievam.
A uvažujem, že na jeseň dám vzorku hotového kompostu na rozbor do VUPU - nech viem čo to vznika.
Ešte raz ďakujem a rady a teším sa na prípadny ďalší kontakt.

Marek H., Prešov

26.5.2010 8:16

Mám dotaz ohledně kompostéru Tumbleweed.

Chápu správně, že se kompost plní tak dlouho, dokud není zcela zaplněn a pak se 4 týdny čeká, dokud není kompost hotový? Během těchto 4 týdnů se kompostérem pravidelně otáčí? A co znamená, že kompostuje v zimě částečně? Byl by využitelný celoročně, pokud by stál v průjezdu domu (tento průjezd je z obou stran uzavřen dveřmi)?

Odpověď:

Otočný kompostér Tumbleweed má své největší výhody právě v otáčení, které Vám částečně nahradí překopávání, protože materiál v něm se otáčením promíchává a provzdušňuje. Proto je rozklad intenzivní a rychlejší. Pro kontinuální kompostování by bylo třeba dvou takových kompostérů a nebo po určité době celý obsah Thumbleweed dokompostovat v klasickém kompostéru. Nevýhodou také je, že pokud je relativně plný, těžko se otáčí. V případě, že ho budete mít mimo zahradu, je třeba počítat s odvodem přebytečné vody nebo přidáváním suchých pilin nebo podobného materiálu. Co se týče zimního období, tak Tumbleweed není zaizolovaný a pokud teplota klesne, mikroorganismy přestávají pracovat a v mrazech obsah jednoduše zamrzne.

Zajímavou alternativou, ovšem spíše pro domácí bioodpady, je otočný kompostér JORA, který má dvě komory jež pravidelně je střídáte, je zateplený a umožňuje téměř celoroční kompostování.

18.3.2012, Pavel Pšenička

Chtěla bych vás požádat o radu. Koncem června jsme u vás koupili zateplený otočný kompostér Jora JK 270 a začali ho nadšeně plnit.

Dáváme do něj převážně bioodpad ze dvou domácností, podestýlku od našich 2 morčat (jako základ jsou hobliny, seno, trocha papíru ze skartovačky a kompostovatelný kočkolit), tu a tam nějakou proložku od vajec a papírový kapesník, občas kousek nějaké trávy... Kompost zdá se pracuje, občas se z něj kouří, vždy hezky slehne. Nesmrdí, jen z něj při otevření lítají malé mušky. Před 14 dny jsme naplnili první komoru. Od té doby materiál zase trochu klesl, ale na povrchu začaly růst houby. Mají dlouhé bílé nohy a černé klobouky o průměru cca 2 cm. Znamená to, že děláme něco špatně? Máme do kompostéru něco přidat nebo je nechat? Můžete nám prosím poradit?

Odpověď:

Při práci s kompostem se můžete setkat s řadou hub (hlavně tedy plísní). Avšak při používání otočného kompostéru by k tomu nemělo docházet, protože pravidelným otáčením se kompostovaný materiál důkladně promíchává, provzdušňuje a díky intenzivní činností mikroorganismů i intenzivně zahřívá až na teplotu 75°C. Váš popis mi trochu napovídá, že kompostérem nedostatečně otáčíte. My na základě výrobce doporučujeme kompostérem otočit po každém naplnění nebo spíše každém vhození dávky bioodpadu. Je ale vhodné otáčet jím častěji právě proto, aby se materiál promíchal a provzdušnil, čímž urychlíte celý proces. Tímto pravidelným otáčením se z bioodpadu a pilin začnou tvořit menší kuličky (cca 5 cm v průměru). Ty je třeba rozmělnit nějakým nástrojem (lopatka, nůž, hrabičky) nebo ručně s rukavicemi. V případě ručního rozmělňování dávejte pozor na vysoké teploty. Přeji hezký den a úspěšné kompostování s otočným kompostérem.

Pavel Pšenička a Lucie Sádlová, 3. 10. 2011

Chtěla bych otáčivý kompostér. Pokud na podzim dám poslední kompostovatelný materiál, mám vše v kompostu nechat do jara, či je lepší tento typ kompostu (nezateplený) nechat prázdný a naplňovat jej až na jaře?

Je vhodné do tohoto typu kompostéru přidat urychlovač?

Odpověď:

Z vašeho dotazu mi není uplně jasné, zda již máte otočný nezateplený kompostér, či byste ho chtěla mít. Ale i přesto se pokusím odpovědět na váš dotaz. Bioodpady v nezatepleném otočném kompostéru typu Tumbleweed (níže zasílám odkaz) http://www.ekodomov.cz/e-shop/index.php?main_page=product_info&cPath=4&products_id=89 v zimě jistě zmrznou. Což není takový problém, jen bych nedoporučoval kompostérem točit, aby se kompostér nezničil. V kompostéru se zmrznutím hmoty vytvoří tzv. špunt, který neumožní překopání otočením. Pokud kompostér vyprázdníte a necháte ho prázdný, kam budete dávat bioodpad z domácnosti (kuchyňský bioodpad), který se bude tvořit i v zimě? Doporučuji tedy pokud budete mít na podzim v kompostéru zkompostovaný materiál, tak samozřejmě kompost použít ještě před zimou na zahrádku a klidně přidávat přes zimu bioodpady z kuchyně do prázdného kompostéru. Pokud nebude ještě kompost hotový, nechat ho v kompostéru a klidně přidávat přes zimu bioodpady z kuchyně také. Na jaře, až nebudou mrazy, klidně můžete použít i urychlovač kompostu, pokud budete mít kompostér plný, nechat týden až dva pracovat, a pak uvidíte, zda se objem zmenšil a je možno přistoupit k otáčení. Pokud půjde kompostérem otáčet a hmota uvnitř se bude překopávat, není potřeba urychlovače, jelikož nejlepším urychlovačem je kompostovanou hmotu pořádně provzdušnit (překopat), což je hlavní funkcí všech otočných kompostérů. Takže pak stačí jen pravidelně otáčet.

Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 21.7.2011

Jsme 2 rodiny s dětmi v malém činžovním domě ve městě. Máme u domu malá terasovitá políčka, na kterých roste tráva, keře.

V budoucnosti bychom rádi na zahradu vysadili pár bylinek nebo ovocné keře. Rádi bychom začali kompostovat. Kdy je vhodné s kompostovaním začít? Který typ kompostéru nám poradíte a kam ho umístit? Do kompostu chceme dávat zbytky ovoce a zeleniny, které zůstanou po vaření a další biologicky odpad. Doporučovali byste nám i nějaký konkretní plastový kompostér?

Odpověď:

Začít kompostovat lze prakticky kdykoli, ale rozkladné procesy začnou až při teplotách nad nulou a ve větší míře při teplotách nad 10 °C.  Kompostér umístěte na klidnější místo, kde - pokud možno - přiliš nefouká, nesvítí přímé sluneční záření a je zde dostatek pracovního prostoru např. pro štěpkování větví, přehazování kompostu či jeho prosévání.

Na českém trhu je celá řada kompostérů od plastových jednokomorových až po dřevěné a vícekomorové. Podle velikosti zahrádky a rodin, kterou popisujete, odhaduji velikost potřebného kompostéru okolo 500 litrů. Osobně doporučuji vícekomorový systém, tedy že do 1. komory plníte čerstvý materiál a po naplnění či určité době přehodíte do 2. komory, kde kompost dozrává. Při třech komorách je systém stejný, tedy z 2. do 3. a z 1. do 2. Při tak malém objemu ale není třeba tolika komor. Kompostér si můžete i vyrobit svépomocí. Inspiraci najdete na našich internetových stránkách www.kompostuj.cz/vime-jak/vyrobte-si-komposter/.

Nerad doporučuji konkrétního výrobce, protože se snažíme být, pokud možno, nezávislou poradnou. Osobně preferuji kompostéry dřevěné jakožto přírodní materiál, ale pokud budete vybírat z plastových, doporučuji Vám upřednostňovat ty, se kterými je snadná manipulace a pohodlné vybírání kompostu. Plastové kompostéry zpravidla fungují jako "kontinuální", kdy kompost nepřehazujete, pouze shora plníte a zespodu odebíráte hotový kompost. Právě vybírání je často hodně nepohodlné díky špatně umístěným otvorům a také jejich malým rozměrům.

Pavel Pšenička, 5.1.2012

Podle navodu na kompostovani v pytlich jsem se o to pokusila, ale prislo mi, ze to takto asi nema vypadat, jak zlepsit kompostovani?

Váš dopis o materiálu který po kompostování v igelitových pytlích byl dost suchý a neměl očekávanou kvalitu, komentuji takto:
1. Pravděpodobně byly použité materiály převážně suché a to je můžete hned na začátku kompostování vlhčit nebo míchat s vlhčímy materiály.
2. Když se později zjistí, že proces dává suchý produkt může se materiál v pytli vlhčit a promíchat.
3. Také se může materiál na dně pytle podobat mokrému kravskému hnoji a na povrchu být docela suchý. To stačí pytel obrátit tak aby vlhkost klesala do toho suchého materiálu.
4. I když materiál po dobu několika týdnů je jen mírně rozložený, může být použit
(a) k vyrobeni roztoku tak, že se materiál rozmíchá ve vodě a roztok se leje k rostlinám co právě potřebují přihnojit; - pevný zbytek se dá smíchat se suchými materiály buď „čerstvými“ nebo ty co jsou během procesu už lehce rozložené nebo zahrabat pod keře bobulovin
(b) na pohnojenì a to používám systém „zarytí do brázdy“.

Protože mám pozemek rozdělen na záhony o  šířce kolem 120 cm, vyryji na každém záhonu tři podélné brázdy na hloubku velkého rýče a to postupně. Když naplním kompostem, zašlapu a zasypu první brázdu tak vyryji druhou, naplním, zasypu a pak stejně tu třetí.

Takto použiji kompost před založenim jahodiště koncem léta, po sklizni rostlin co mají krátkou vegetační dobu. Každý rok zakládam nové jahodiště kde po dvou letech vytrhám rostliny a kompostuju. Samozřejmě zakořeněné odnože použiji na založení nového jahodiště.

Stejným způsobem zarývám kompost na podzim a je-li suchý vždy zaleji před zakrytím půdou. Prohnojené záhony jsou další rok vhodné pro pěstování rostlin které jsou náročné na na hnojení - dýně, squash, zelí a jiné košťáloviny, okurky, celer, pórek, papriky a také brambory. Způsob zarývání do brázdy se dá použít i na jaře.

Připomínám:
Do každého igelitovového pytle, pokud možno černého, dejte jen tolik materiálu abyste pytel mohla bez přílišné námahy přemísťovat, kontrolovat a obracet.

Pytle se mohou skladovat v izolované nebo neizolované bedně ale též během slunečných a teplých dnů se urychlí kompostování když se pytle nechají na slunci. Materiál je použitelný  po několika týdnech po rozmíchání ve vodě na zálivku nebo na zarytí, jak je popsáno dříve.

Hodně zdaru!
Ruzena Svedelius AgrD
BTF-Biological TransFormation of Renewable Organic Material
6.11.2012
Růžena Svedelius je finalistkou soutěže MISS Kompost 2010 a autorkou článku "Domácí kompostování: Jak na to?". 

Slyšela jsem o možnosti likvidace bioodpadu z domácnosti pomocí bakterií Bokashi, dá se to někde sehnat?

Nádoby na EM Bokashi sehnat lze, ale je zde jeden problém, který limituje využití tohoto systému. Výstupem není kompost, ale zfermentovaný bioodpad, který je nutné po vyjmutí z nádoby buď dále kompostovat nebo zahrabat do půdy.

16.05.2008 17:59

Lze používat k přihnojení i nezralý kompost vzniklý pomocí bakterií Bokashi?

V ČR je již možné zakoupit Bokashi kyblík s bakteriemi pro domácí kompostování. Kromě toho, že je z něj produkována tekutina vhodná po zředění ke hnojení pokojových květin apod., produkuje kyblík nevyzrálý kompost, který je podle Vašich stránek vhodné zapravit do hlíny a nechat jej dozrát. Nicméně zatím nevím, jak dlouho je nutné nechávat bioodpad z kuchyně v kyblíku rozkládat po jeho naplnění a zda mohu pro větší objemy hlíny doma či na balkoně pěstovaných rostlin (např. v truhlíkách) používat i k přihnojení i nezralý kompost přímo po jeho vyjmutí z kyblíku.

Vzhledem k tomu, že v BOKASHI probíhá anaerobní proces, měl by se bioodpad rychle slehávat (doba zdržení v kyblíku by měla být maximálně 3 týdny). Jde o to, že v podstatě bioodpady tam přidáváte průběžně - takže je potřeba oddělit horní čerstvou vrstvu bioodpadů a spodní část (tmavou hmotu) vyjmout. Vzhledem k tomu, že se jedná opravdu pouze o surovou zfermentovanou organickou hmotu, je potřeba ji dále stabilizovat v půdě. Proto bych přidávání do truhlíku ihned po vyjmutí z kbelíku nedoporučoval. Nejprve bych vyjmutý zfermentovaný obsah pořádně promíchal se zeminou a alepsoň 3-4 týdny nechal venku stabilizovat. Po této době by pak mohlo být možno substrát použít do truhlíků.

Jan Šarapatka, Ekodomov, 10.09.2009 15:51

Kde by se dal sehnat mikrokompostér do kuchyně?

Mikrokompostér jsme zařadili do našeho eshopu, viz Automatický kompostér Naturemill (fermentor do domácnosti). Pokud se sejde více zájemců, je možné dovést více mikrokompostérů za přijatelnejší cenu.

Informace o mikrokompostéru (anglicky) naleznete na http://www.naturemill.com/.

18.05.2006 22:34

Jaké se na našem trhu nabízejí kompostéry pro domácí použití?

Jednotlivé kompostéry, dostupné v ČR porovnává článek "Porovnání v ČR dostupných kompostérů", kde jsou uvedeny i kontakty na jednotlivé výrobce. Vlastnosti jednotlivých typů kompostérů a další užitečné informace jsou uvedeny v článku "Kompostovacie zásobníky - aké sú ?".

16.11.2005 01:16

Zajímalo by mě, jak je to s vznikem metanu při kompostování?

Na skládkách, kde se míchá jakýkoli odpad s biologickým, vzniká velké množství škodlivého metanu. Tedy se chci zeptat, zda se toto neděje i při kompostování biologického odpadu?

Odpověď:

Máte pravdu, na skládkách za přítomnosti organického materiálu skutečně vzniká skládkový plyn (směs metanu a oxidu uhličitého + další plyny s menším podílem). To je způsobeno anaerobní fermentací (hnití), tedy proces, při kterém není přítomen kyslík. Na skládkách se tento plyn jímá do jímek a je dále využit popř. mařen. Tento proces je využit také v bioplynových stanicích. Naproti tomu kompostování je proces, při kterém mikroorganismy potřebují přísun kyslíku, což je docíleno překopáváním. Samozřejmě i zde může docházet ke vzniku metanu, to je pak znamení, že kompost není dostatečně provzdušněn. Metan při kompostování tedy nevzniká, pokud se o kompost správně staráme.

Ondřej Vosátka, 25.11.2012

Jak zapricinit, aby se nam zbytky jidla rychle rozlozily?

Jak mohu ja doma pripravit podminky k tumu, aby se rychle rozlozily? Napr. Pod komposterem vyhloubit jamu a do ni zbytky jidla vlozit? Nicmene asi to je neralne, protoze je relativne dost zbytku jidla. Hm?

Odpověď:

Největší urychlovač kompostu je kyslík! Pokud budou mít mikroorganismy dostatek kyslíku, rozkladné kompostovací procesy budou probíhat správně a velmi rychle. Dalším předpokladem je správná homogenizace - jednotvárnost materiálu, dobré promíchání a samozřejmě i složení materiálu, protože jako všechny živé organismy i bakterie a houby potřebují ke svému životu živiny (mikro a makroprvky).

Pavel Pšenička, 3.2.2012

Lze založit kompost i teď na podzim - může i v těchto teplotách dojít k hygienizaci?

Koupili jsme zahradu, pokosila jsem ji, je to masa takových těch prvotních plevelů včetně semen. Chystám se postavit dřevěnou ohrádku a tam tento materiál uložit, mám ale pochybnosti, zda teď koncem podzimu může dojít v kompostu ke tlení a teplotě 50 stupňů. Pokud ne, můžu to naházet do ohrádky s tím, že se kompostování spustí až na jaře? Nebo je lepší nechat to na hromadách a teprve na jaře to tam přeházet a promíchat s jiným (jakým?) materiálem?

Odpověď:

Ano, kompost lze založit v jakémkoli období. Bude pak záležet jak velký váš kompost bude a jak se nastartuje rozkladný proces. U hromady okolo 1m3 se dá předpokládat, že k hygienizační teplotě ještě nyní může dojít někde ve středu kompostu. K povrchu bude teplota klesat. V každém případě i když k hygienizaci nyní nedojde není to problém. Na jaře, až budete mít zase hodně trávy, stávající kompost přehoďte a promíchejte s čerstvým materiálem. Celý objem kompostu se Vám zahřeje a dojde k hygienizaci standardním způsobem.

Tomáš Hodek, 27.10.2012

Chci se zeptat jak správně kompostovat podestýlku od ovcí (sláma) a slepic (piliny). Je lepší tyto 2 složky umístit zcela samostatně od kompostu ze zahrady a kuchyně? Nebo je umístit do společného kompostu?

Jak postupovat, aby v této variantě kompost dobře vyzrál?

Odpověď:
Nevím, jak velkou máte produkci ovčího hnoje. Samozřejmě by bylo nejlepší vše promíchat a dát na jednu zakládku.
Čím pestřejší je skladba kompostu, tím lépe probíhají kompostovací procesy. Vaše materiály jsou již skvěle namíchané - ovčí hnůj (výkaly se slámou) a slepičince namíchané s pilinami - jde o materiál vhodný ke kompostování, možná jen s mírnou převahou dusíkaté složky. Doporučuji, pokud můžete, nakombinovat i s dalším materiálem ke kompostování, pořádně promíchat a nechat pracovat. Pokud budete schopen, kompost 2krát až 3krát za rok překopejte  - tedy přehoďte a porvzdušněte. Do roka budete mít hotový velmi kvalitní kompost. Obávam se jen toho množství, jelikož optimální velikost kompostu, abyste byl schopen ho častěji překopávat by neměla přesáhnout 2 kubíky.
Závěrem tedy - nebojte se vše pořádně promíchat, určitě to bude lepší, než nechávat hnůj zvlášť. A pokud budete hromadu pravidelně (jedenkrát za 4 měsíce) překopávat, máte za rok kompost jako z kompostárny.
Pěkné podzimní dny a mnoho úspěchů při kompostování přeje za Ekodomov

Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 20.9.2011

Dobrý den, děkuji moc za odpovědi. Ještě doplňující dotaz: Je lepší pro tyto účely si zřídit 3-komorový kompost? Respektive míchat v jedné komoře hnůj od zvířat s odpadem se zahrady a kuchyně a jen dle uvedených intervalů překopat to druhé komory? Nebo kuchyňský a zahradní odpad přidávat až do druhé komory již po překopání hnoje a vše pak nechat dozrát ve 3 komoře?  Odpověď: Určitě ta první varianta. Tedy vše do první komory - promíchat, nechat termizovat a uležet a po naplnění přehodit do druhé komory a opět plnit čerstvý materiál do první.

Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 22.9.2011

 

Máme velkou zahradu (cca 2000m2). S tím souvisí, samozřejmě, i velké množství trávy. Bohužel nemáme čas (ani sílu) na přehazování takového množství kompostu tak, jak by se mělo - jsme rádi, když trávu posekáme...:o(


Je nějaký způsob, jak kompostovat převážně travní hmotu? Nějaké odpady z kuchyně a při dělání štěpek a dřeva samozřejmě také jsou, ale v porovnáním s trávou je to jenom malý zlomek. Děkuji za odpověď. PS: Někdo mi říkal, že se mu osvědčilo vápnění kompostu - jaký je Váš názor na tuto radu?


Odpověď:
K vápnění je to tak, že to je určitý přežitek z minulosti. Jelikož se kompostem rozuměla hromada, kde byla kombinace hnoje, živočišných zbytků (vnitřnosti, maso, atd...) a odpadu ze zeleně. Vápno primárně plnilo funkci hygienizační (desinfekční) a také vyrovnávalo pH díky okyselení z hnoje. Vápnění sice může urychlit proces rozkladu, ale zabije i mnoho organismů, které kompostovaný materiál rozkládají tou správnou cestou. Odborníci na kompostování se spíše přiklání ke správné kompostářské praxi, než k přidávání vápna do kompopstu (Kalina, Kompostování a péče o kompost, str. 31., Grada. 2009.). Vápnění má primárně zajistit neutralizaci kompostu, a to není potřeba pokud opravdu nedávám na kompost kyselinotvorné materiály (jehličí, dubové či ořechové listí, atd.) Doporučuji tedy nevápnit a spíše kompostovaný materiál promíchávat a pravidelně překopávat (cca 1 x měsíčně) v případě velké hromady. To je také další neduh zahrádkářů - vytvoří si ze léta sekání obrovskou hromadu trávy, kterou překope pak již jen nakladač. Doporučuji tedy dělat promíchané hromady kompostovatelného materiálu o objemu max 2 kubíky a udělat si více kompostovacích stanovišť. Bohužel mi je líto - ale správný kompost získáte pouze pravidelným přehazováním (překopáváním) a homogenizací hmoty (čím pestřejší skladba kompostu tím lepší a rychlejší rozklad s výsledným pH kompostu 7,5 - 8pH.)

V případě, že chcete likvidovat velké množství trávy a nemáte možnost jej spolu s ostatními bioodpady správně kompostovat, můžeme Vám poradit následující:

  1. trávu můžete odevzdávat do nejbližšího sběrného dvora, tato služba by pro Vás měla být zdarma

  2. obraťte se na Váš obecní či městský úřad s dotazem, zda neplánují ve Vaší obci / městě zavedení svozu bioodpadu, případně si zkuste zmapovat situaci ve Vašem okolí (obce, zahradnické firmy, zemědělci), zda není ve Vaší blízkosti kompostárna. V kompostárnách se cena za 1 tunu bioodpadu pohybuje okolo 400 Kč.

Více informací ke kompostování a separaci bioodpadu naleznete na našich internetových stránkách www.kompostuj.cz , celá škála již zodpovězených dotazů na vaše téma je také mezi zodpovězenými dotazy na www.kompostuj.cz/vime-jak/kompostovaci-poradna/ Hodně úspěchů Vám za Ekodomov přeje

Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 19.8.2011

 

 

Jak kompostovat v zimě? Kompost je zmrzlý, bioodpad se nerozkládá... Co s tím?

Pokud máte uzavřený zahradní kompostér, nejsou extremní mrazy a probíhá v něm intenzivní proces tlení (správná skladba, dostatek vzduchu a vlhkosti), pak materiál v kompostéru nemusí vůbec zamrznout a kompostovací proces, i když je zimou přibržděn, může probíhat celý rok. Stejné je to i u velkých hromad kompostu v kompostárnách, kde masa tlející hmoty nepromrzne.

Pokud máte malou kupu, může kompost skutečně zmrznout, pak se tedy počká, až kompost rozmrzne, proces kompostování pak normálně probíhá dál. V tomto období můžete shromažďovat odpad z domácnosti využitelný ke kompostování tak, že jej ukládáte do kompostovacího sila nebo na hromadu. Na jaře při jarním úklidu nebo po první seči zamícháte nashromážděný materiál do čerstvého zahradního odpadu a založíte novou kupu nebo jej přidáte ke kompostovanému materiálu.

15.11.2005 23:06

Potřeboval bych zjistit jak dlouhá by asi měla být aktivní fáze kompostování pro kompost složený asi z 60% z listí a ze 40% z chlévské mrvy s příměsí kalů ze septiku.

Také jsem se chtěl zeptat zda si myslíte, že na dozrání bude stačit 60 dnů.

Odpověď:
Veškerá doba záleží na četnosti překopávání - vaše kombinace kompostovaného materiálů je optimální s překopáváním jednou za 14 dní můžete mít kompost za 60 až 90 dní hotový. Aktivní fází - rozumím termickou fázi neboli fázi přeměny - ta je nejefektivnější prvních 14 dnů po překopání (provzdušnění).

Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 19.8.2011

Zajímá mě, zda by bylo možným řešením likvidace zeleně (hlavně trávy) z posečené louky (o výměře cca 1ha) "kompostováním" směsi na řezanku nařezaného sena a části "sklizně" v podobě zavadlé nebo

čerstvé nařezané trávy, při řezání vzájemně promíchané. Tuto směs mohu uložit na hromady, přikrýt, nebo jinak ošetřit, nemám ale možnost o "kompost" pečovat více jak 2 dny do roka. Výsledný produkt nemusí mít vlastnosti kvalitního kompostu , měl by být lidskou silou a běžným nářadím zpracovatelný a použitelný alespoň k tomu, aby se dal bez rizika zaplevelení či jiných škod na louce do louky rozhodit zpět . Cokoli navíc bude potěšitelný bonus. Moje dosavadní praxe - ukládání usušené trávy na hromadu a její postupný rozklad má ten nedostatek, že s hromadou se nedá několik let manipulovat( na zápach si nikdo neztěžuje) a pálení sena obtěžuje mě i okolí. Děkuji předem za jakoukoli odpověď, rád uvítám odkazy na literaturu nebo publikované příspěvky k mojí problematice v češtině nebo němčině.

Odpověď:
K vašemu dotazu - bohužel, váš požadavek na hygienizaci v kombinaci s časovou dotací 2 dny je těžko slučitelný. Nejvíce urychlíte proces kompostování pravidelným překopáváním kompostu, což v kombinaci s vaší produkcí a časovou dotací 2 dny za rok je velice složité.
Navrhuji tedy kompostovanou hmotu navršit do dlouhého, maximálně1,5 metrů vysokého krechtu o zákládně šířky max. cca 1,5m. Vytvoříte tím tedy (cca 10 - 20 metrů) dlouhou hromadu biomasy, nebo dvě, dle produkce a kapacity plochy. Tuto hromadu, pokud se nebude jednat o čerstvou hmotu, prolijte vodou a přikryjte geotextilií, či plastovou plachtou, tím docílíte udržení teploty a hygienizaci hmoty. Poté se pokuste, alespoň 2x za rok, tuto hromadu překopat - tedy odkrýt plachtu a vidlemi přehodit o metr vedle a opět zalít a zakrýt. Tím byste měl docílit další termické fáze a urychlení rozkladu. Zde je určité riziko samovznícení, jelikož teplota bude dosahovat až 70 °C,  je dobré někoho pověřit, aby alespoň týden po překopání hromadu průběžně kontroloval, ale nemělo by se nic stát. Toto řešení simuluje technologický postup v kompostárně.
Další variantou je pořídit si 3 ovce a nechat plochu vypásat.
V našem e-shopu naleznete několik knih o kompostování, které Vám mohou být inspirací.
To je asi vše co mohu poradit. Přeji mnoho zdaru.
Za Ekodomov
Jan Šarapatka a Lucie Sádlová
15.6.2011

Chtěl bych se zeptat zda si nezapleveluji zahradu a rostliny plevely z hlíny z přesátého ,,kompostu,, - úložiště všeho odpadu a vytrhaných plevelů ze zahrady.

Sekám sekačkou, vytrhávám pampelišky, a veškeré plevely, které se vytrhají při úpravě zahrady dávám na kompost-skládku na vymezené místo na zahradě. Tam to skladuji asi 3-4 roky.
Následně se snažím o přesátí přes síto, tuto hlínu navezu na záhony a část přes jemné síto pro sadbu do kelímků při předpěstování rajčat a paprik. Zde mi vyklíčí různé rostlinky.
Chtěl bych se zeptat:
1. Jaká je klíčivost např. pampelišky při tomto způsobu kompostování a této době. Nerozšiřuji si pampelišku?
2. Jak upravit hlínu pro rozsazování do kelímků aby se neobjevily nějaká vyklíčená semínka.
3. Mohu vhazovat na tuto mojí hromadu/ kompost???/ i kořeny pýru?




Odpověď:
Klíčivost pampelišky jistě nebude zanedbatelná, ale nejvíce se rozšiřuje oddenkem.
Zda si vaším kompostem rozšiřujete semínka plevelů? ANO pravděpodobně rozšiřujete.
Přičina je jedinná a prostá, váš materiál ze zahrady totiž nekompostujete ale pouze skládujete a nechávat zetlít "za studena".
Nejduležitějším bodem při kompostování je kompost, alespoň dvakrát za rok překopat. To znamená vzít vidle a pěkně hromadu přehodit na novou hromadu. Tím dostanete do kompostované hmoty kyslík a během několika hodin se vám celý objem biomasy začne zahřívat až na 50 °C - 65°C. Touto tzv. termickou fází vlastně kompostovanou hmotu hygienizujete - tedy ničíte zárodky různých chorob a škůdců (bakterálního či virového původu), snižujte denaturací bílkovin v semínkách plevelů jejich klíčivost a celkově urychlujete rozklad kompostovaného materiálu. Pokud překopete dvakrát do roka před zimou na podzim a brzy na jaře, máte příští podzim nebo další jaro a léto - krásný kompost bez nebezpečí přenosu chorob či plevelů.
S pýrem je to tak, že posekat před vykvetením (butonizací) a namočit na 3 týdny do kbelíku s vodou a zatížit kamenem. Vytvoříte tím tzv. jíchu (hnojivou vodu) pýr pod vodou bez přístupu kyslíku shnije a tak ani oddenkaté výběžky nepřežijí. Tuto jíchu vylejte do kompostu.Tím si zamezíte i přenášení pýru v kompostu.
Na závěr Vám doporučuji vyrobit si tříkomorový  kompostovací systém. Tedy vyrobit si ze dřeva, kamene, pletiva, proutí či klidně plastu tři stejně velké komory vedle sebe o objemu max. 1,5 kubíku. Tedy klidně z předu otevřené koje o stranách 1,5m x 1m x 1m
tři vedle sebe. Poté plníte do první koje, až se naplní přehodíte vidlema do druhé a opět plníte do první. Až opět naplníte první, tak druhou koji přehodíte do třetí, a první do druhé a zase máte první prázdnou. Tento systém vás donutí překopávat a správně kompostovat.

zde odkaz na náš obchod:
http://www.ekodomov.cz/e-shop/index.php?main_page=product_info&cPath=4&products_id=75

Tak přeji mnoho uspěchu, kompostujte!!! a hlavně překopávejte

za Ekodomov Jan Šarapatka, 18.5.2011

Začínáme hospodařit na koňské farmě a zajímalo by nás, je-li možné s obrovským množstvím koňského trusu založit kompost, jak správně a co nejjednodušeji na to.

Kromě kup hnoje - i několik let rozleželého máme snadný přísun sena (někdy plesnivého)-lze použít? Bude lepší udělat venkovní kompost, nebo nakoupit kompostéry?



Odpověď:
Váš problém je přímo ukázkový. Pokud máte pozemky a máte již uleželý hnůj, tak ho prosím použijte na pastviny či ornou půdu, je to skvělé hnojivo. Pokud nemáte pozemky, což bych se divil, ale máte stále přebytek hnoje, zkuste vyvěsit ceduli, že prodáváte uleželý hnůj za nějakou symbolickou cenu, uvidíte, že se zájemci objeví.
Co se týče kompostování koňského hnoje, samozřejmě se kompostovat dá, i v kombinaci se znehodnoceným senem, čerstvě posekanou trávou, bioodpady z kuchyně, spadaným ovocem, pilinami, hoblinami, listím, starou zeminou atd... Je zde však potřeba sledovat vlhkost, jelikož hoňský hnůj má tendeci vysychat. Čili jednoduše zalévat hadicí, nejlépe použít nějakou odpadní vodou.
Co se týče technologie kompostování, určitě kompostovat na volné hromadě. To vám žádný kompostér kapacitně nezvládne a je to zbytečná investice. Doporučuji využít staré zemědělské objekty - silážní jámy, kejdové jímky, retenční nádrže atd.
Je vhodné kompostovat na zpevněné ploše a zajistit si jímání močůvky (kompostovací vody), kterou použijete opět na vlhčení kompostu.
Dalším důležitým opatřením, které odlišuje kompostování od úložiště hnoje je PŘEKOPÁVÁNÍ. Tedy řízená aerace - provzdušnění a promíchání (homogenizace). Tedy opět doporučuji - pokud zvolená plocha prostorově vystačí - hromadit hnůj společně s bioodpady do dlouhé, max 1,5 - 2m široké hromady (krechtu - lichoběžníkového průřezu) a po navežení do určité délky (cca 10 -20 m) přehodit z jedné strany nějakám malotraktorem na nové místo (hned vedle), a tím kompost překopete. Dále nechat pracovat - bude se rapidně zahřívat - pozor na samo vznícení (koňský hnůj je toho schopen, záleží na té vlhkosti) a po měsící až dvou opět přehodit na původní místo. V podstatě praxe jako na běžné kompostárně.
Toto je takový jednoduchý prvotní postup, jak na to. Bohužel, nevím jakou produkci máte, počítal jsem s hnojem cca z 10 koní, ale praxe je v podstatě totožná jak s menší, tak větší produkcí hnoje.
Doufám, že jsem Vám alespoň trochu pomohl ujasnit si představu a odpověděl na váš dotaz.
V případě dalších otázek nás neváhejte kontaktovat.
Krásné dny a mnoho úspěchu v kompostování přeje za Ekodomov

Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 20.5.2011



Jak mohu zjistit množství kuchyňské soli v kompostu?

Praktikuji bokashi fermentování pro všechen kuchyňský odpad a mám obavu, že bude výsledný kompost obsahovat větší množství soli, které negativně ovlivní půdu. Je ji možné snížit před kompostováním, či po celém procesu?

Obsah soli se dá zjistit pomocí pH metru, nebo levnější cestou pomocí lakmusových papírků. Ve skleničce se připraví suspenze vzorku kompostu o hmotnosti 10 g v 50 ml destilované vody důkladným protřepáním po dobu 10 minut. Po usazení částic kompostu se určí hodnota pH ponořením lakmusového papírku do zkoumaného výluhu. Po vyjmutí počkejte, až se zbarvení ustálí a srovnejte jej se standardní stupnicí na krabičce. Čerstvý Bokashi kompost má zpravidla hodnotu pH kolem 4. Pokud Vám však test s lakmusovými papírky ukáže vysoké hodnoty pH – kolem 8,5 a více, tak to naznačuje zvýšený obsah solí. Hodnotu pH můžete ovlivnit buď proléváním a tedy ředěním obsahu solí v kompostu nebo přimícháváním chemických látek. U zasolené půdy je potřeba pH snižovat, lze tedy přidávat ke směsi materiálu síran amonný (1 až 2 kg na 1m3).

30.8.2010

Ráda bych věděla, zda je možné kompostovat i v zimě. Mohu do kompostéru, zasněženého na zahradě, dávat bioodpad? Bude kompostovací proces probíhat?

Samozřejmě na zahradní kompost můžete bioodpady odkládat i v zimě. Je dobré odhrnout z kompostu (vykopat) ve sněhu jámu a tam bioodpady ukládat. Samozřejmě neočekávejte, že se budou biooodpady nějak výrazně rozkládat. Vzhledem k tomu, že v tenké vrstvě (v malém objemu) promrznou a bakterie v ledu nežijou, tak se rozkládat nebudou, nebo jen pozvolna při oblevě. Ale na jaře to půjde s oblevou velmi rychle.

Nebojte se ničeho a kompostujte i v zimě.

Jan Šarapatka, 5.1.2011

 

Kompost jsem umístil do vykopané jámy, jak zajistit jeho provzdušnění?

Mám poměrně malou okrasnou zahradu, kde jsem měl problém s umístěním kompostu. Proto jsem vyhloubil díru cca 1x1x1 m. Stěny jsou z jedné strany betonové, z jedné kamenné a ze dvou hliněné. Je tedy obtížné zajistit provětrávání. Máte pro mne nějakou radu?

Pro lepší provzdušnění kompostu se doporučuje dát na dno kompostu porézní materiál (např. štěpku z větví) a zatlouci do kompostu kůly. Po navršení dostatečného množství bioodpadů kůly z kompostu odstranit. Průduchy po kůlech umožní lepší cirkulaci vzduchu v kompostu tzv. komínový efekt. (Viz schématický obrázek). Dále pro lepší provdušnění kompostu lze kompost proložit perforovanými rourami. Myslím, že výše uvedené způsoby by bylo možné zkombinovat. V případě, že by dno jámy bylo tvořeno porézním materiálem a vzduch by mohl cirkulovat i kolem stěn jámy (např. vložením rour), pravděpodobně by proces kompostování probíhal lépe než doposud, avšak nikdy by asi nebyl optimální.

 


16.05.2008 18:16

Kde získat základní stručné informace o kompostování?

Mám zahradu, kde se snažím kompostovat (drátěný kompostér), ale odpad (tráva a rozložitelné zbytky z kuchyně) se nerozkládá, spíše hnije. Potřebovala bych vědět jak by měl kompostér vypadat (materiál, velikost), jak dosáhnout požadované teploty v něm, zda podpořit rozklad nějakými prostředky, zda provhlčovat a jak vrstvit.

Při kompostování je třeba se držet několika základních pravidel. Jedno z nejdůležitějších je správná surovinová skladba kompostu. Do něho je vhodné dávat co nejpestřejší bioodpady. Mladá tráva obsahuje hodně dusíku a vody a velmi špatně se rozkládá. Vhodné je přidat materiály, které obsahují více uhlíku např. štěpka (nasekané větve) či piliny. Kuchyňské odpady mají obvykle optimální skladbu a tak se dobře rozkládají. Mají však v sobě hodně vody a pokud se kompostují s trávou, může docházet k hnití. Vhodné je tedy kompostovat spolu s trávou i listí a další zahradní odpad. Důležité je také odpady vrstvit tj. shrabané listí nedat hned na kompost, ale postupně ho zapravovat do kompostu a prokládat ho trávou. Více viz Zakladní pravidla kompostování. Informace o bioodpadech z kuchyně, které lze dávat do kompostu, naleznete v článku Kompostování bioodpadů z kuchyní (odkaz viz níže v souvisejících odkazech). Během měsíce by měl vyjít ještě článek o kompostování problematických bioodpadů ze zahrady.

Teplota v kompostu souvisí se skladbou surovin v kompostu. Pokud smícháte vhodné bioodpady, organizmy dostanou vhodnou potravu a začnou je rozkládat. Uvolňuje se tak teplo. Po čase se teplota v kompostu snižuje. Překopáním hromady se někdy obnoví rozkladné procesy a uvolňování tepla.

O kompostování existuje také nejrůznější literatura. Na stránce Literatura naleznete přehled titulů, které lze zakoupit ve specializovaných knihkupectvích nebo u nás (přes internet). Osobně doporučuji literaturu od Grady, která mi přijde velmi kvalitní. Knížka od Ing.Kaliny "Kompostování a péče o půdu" je kniha o kompostování a všem co s tím souvisí. Je velmi přehledná a dobře napsaná.

15.05.2006 11:56

Jaký je správný postup při kompostování?

Každý den máme nějaký bioodpad, který odnesu na kompost. A co dál? Kdy je třeba zasypat hlínou, projít vodou či přeházet, aby správně "fungoval"?

Základní pravidla kompostování najdete na našich stránkách http://www.kompostuj.cz/vime-jak/jak-vyrabet-kompost/zakladni-pravidla-kompostovani/. Přimíchávání zeminy je výhodou, protože se na ni váží humusové látky, ale není to nutné. Přehazováním promícháte a provzdušníte kompostovaný materiál. Doporučuje se kompost přehodit zhruba jednou za dva měsíce. Do přehozené hromady už byste neměla přidávat čerstvý materiál, proto se doporučuje trojkomorový systém, kdy přehazujete kompost z jedné komory do druhé až nakonec získáte kvalitní kompost. Existují také plastové kompostéry s kontinuálním průběhem, kde zvrchu přidáváte bioodpad a zespodu odebíráte kompost. U tohoto typu pak odpadá přehazování. Ke zjištění správné vlhkosti existuje velice jednoduchý test se smáčknutím v ruce, který je pospsaný v odkazu výše.

Pavel Pšenička, 7.4.2010 12:47

Existuje desinfekční přípravek, který zabrání klíčivosti trávy po použití kompostu?

Někde jsem četla, že existuje desinfekcní přípravek, který zabrání klíčivosti trávy po použití kompostu na záhonkách. Když jsem se ptala v obchodech nic o tom nevědí. Bohužel nebyl napsaný název tohoto přípravku a kde ho sehnat.

O tomto prostředku jsem bohužel také neslyšel, ale při správném kompostování by se měla semena většiny jedno i dvouděložných plevelů zničit. Dochází k tomu při první tzv. termické fázi kompostování, kdy se kompostovaný materiál zahřeje na teploty od 50 do 70 °C v závislosti na podmínkách a materiálu. Při této teplotě dochází také ke zničení choroboplodných zárodků (až na některé výjimky, jako např. spála růžovitých či klíněnky, takto napadené části rostlin je nutné ze zákona pálit).

Pavel Pšenička, 11.5.2010 17:46

Házíme bioodpad na hromadu ve svahu, měla by se hromada prosít a nechat v ní přes zimu působit nějaký přípravek?

Házíme bioodpad na hromadu ve svahu určite více nez 30 let. Odpad ze zahrady (ovoce, listí, plevel, tráva) a z kuchyně (vesměs zbytky ovoce a zeleniny, lógr, čajové sáčky apod). Hromadu nijak neupravujeme ani nepřehazujeme. Po odhrnutí horní vrstvy se materiál dá přeházet přes prohazovačku a vypadá, že by se dal použít. Měla by se taková zem ještě něčím upravit, aby rostliny na zahradě nebyly po použití něčím napadeny? Například hromadu prosít a nechat v ní přes zimu působit nějaký přípravek?

Způsob, který používáte pro zpracování bioodpadu z domácnosti a ze zahrady není úplně správný. K tomu, aby vznikl hodnotný kompost, musí kompostovaný materiál projít všemi procesy tlení za přístupu vzduchu a to za podstatně kratší dobu (6-9 měsíců). Kompost by měl dále ještě dozrát během zhruba 2 let, kdy se opět přehazuje a tím provzdušňuje. Výsledkem je kvalitní organické hnojivo obsahující látky nejlépe přístupné pro rostliny a půdní mikroorganismy.  Za tak dlouhou dobu jako je 30 let kompost degraduje a ztrácí své pozitivní vlastnosti. To však nebrání použití na zahrádce, čili ho klidně použijte.  Co se týče obsahu  chorobotvorných zárodků nebo semen plevelů, tak ty by se měly víceméně všechny zničieny během termické fáze, kdy je teplota kompostu okolo 60-65°C. Nevím ale, jestli této teploty Váš kompost dosáhl, tak je pro jistotu možné použít přípravek "Basamid granulát" dle návodu. Ten by měl kompost "vyčistit".

Pro budoucí zpracování materiálu ze zahrádky a domácnosti doporučuji použití kompostéru, kde by měly být zaručeny procesy vzniku kompostu a práce s kompostovaným materiálem o mnoho snazší. Inspiraci můžete najít na našich stránkách.

Pavel Pšenička. Ekodomov, 29.10.2009 18:29

Jak naložit s hnijícím kompostem?

V dubnu jsme zasili trávu a díky počasí a půdě se jí velice daří. To znamená i sekání 2 x týdně. Cca před měsícem (tj. v květnu) jsme založili kompost, kam sypeme posekanou trávu a prokládáme hlínou. Bohužel jsme kompost ničím nepřikryli a asi i díky častým dešťům nám nyní ze spoda vytéká tmavý páchnoucí výluh. Nyní jsme alespoň přes kompost přehodili igelit, ale jen z vrchu, aby ze stran šel vzduch. Nevíme však co s tím. Dost to zapáchá a neomezujeme tím jen nás, ale i sousedy :(

Jak nyní s hnijícím kompostem naložit? Pokud bychom chtěli kompost zrušit, jak postupovat? Záhony nemáme, pouze trávník.

Tráva je velký problém. Pokud ji nesmícháte s dalším strukturním materiálem, tak se Vám z kompostu stává siláž - kde se bez přístupu vzduchu vytvářejí hnilobné procesy (výluhy organických kyselin, čpavek, methan, sirovodík).

Kompostování je aerobní proces - proto je důležité, aby v kompostu byl vzduch - toho se dociluje pravidelným překopáváním (jednou za 8 - 12 týdnu), další provzdušnění hmoty docílíte přidáváním strukturního materiálu - hlína bohužel tolik strukturní materiál není, sesedává podobně jako čerstvá tráva a tím vzniká anaerobní (bezkyslíkaté) prostředí, samozřejmě ji do kompostu přidávat můžete. Doporučuji přidávat do kompostu dřevní štěpku, hobliny, starou kůru, piliny, suché listí, ale také bioodpad z kuchyně - ořezky od ovoce a zeleniny. Trávu, kterou ukládáte na kompost, nechte zavadnout, aby nebyla přiliš čerstvá. Pokud na kompost silně prší, můžete fólii na kompostu nechat po dobu dešťů, ale poté bych ji raději sundal (aby se Vám kompost přes léto nevysušil či naopak nezapařil).

Dále bych ve vašem akutním případě doporučil celý kompost překopat, dostat se až na dno. Celé dno posypat kousky kůry, hoblin, štěpkou anebo štěrkem - cca 5 cm vrstvu. Tím vytvořít lehkou drenáž, která odstraní zapáchající výluh na spodu kompostu a zároveň zajistí přísun vzduchu do kompostované hmoty.

Zdůrazňuji, že jednosložkový kompost (pouze tráva) není kompost, zkuste se porozhlédnout po zahradě a kuchyni - jistě naleznete spousty dalších bioodpadů.

Když to tedy shrneme, tak:

- pravidelně jednou za 2-3 měsice překopat

- nedávat do kompostu pouze trávu, ale přídávat i hnědé a strukturní bioodpady (jistě se někdo ze sousedů rád zbaví hoblin, pilin, kůry, nebo můžete použít i rozdrcené smrkové šišky)

- udělat na spodu kompostu drenážové lože ze štěrku nebo jiné strukturní hmoty.

Je to práce, ale určitě to pomůže - jak zní staré přísloví "bez práce nejsou koláče"- a takový kvalitní kompost to je pro zahradu velice dobrý koláč :-)

Jan Šarapatka, 30.06.2009 16:39

Jak se mohu zbavit zápachu kompostu?

Před třemi dny jsem založila kompost v kompostéru, z poloviny posekaná tráva a z poloviny staré listí, kůra, větve, suchá tráva. Zalila jsem ho vodou s urychlovačem kompostu a ještě přidala granulovaný kravský hnůj. Dnes se kompost zahřál tak, že se z něj kouří, ale také začal silně páchnout po hnoji. Je to tím, že jsem přidala příliš granulovaného hnoje (asi čtyři hrsti na necelý metr krychlový)? Nebo v této fázi smrdí každý kompost? Jak se mohu zápachu zbavit?

Situací, kterou popisujete, jste asi nastartovala příliš rychlou reakci v kompostu... Granulovaným kravským hnojem a urychlovačem jste pravděpodobně dodala do kompostu hodně živin a také mikroorganizmy, které začaly ihned pracovat - rozkládat organické látky, což může být spojeno i se zápachem. Optimálně založený kompost by neměl páchnout... Proti zápachu doporučuji kompost zředit tj. promíchat s trochou zahradní půdy (v množství max. 20 % zakládky).

28.04.2008 17:26

Jak zajistím v kompostu teplotu nad 65°C. Dá se to nějak ověřit při provozu kompostéru?

Teplotu kompostu nad 65°C Vám v kompostéru zajistí termofilní bakterie (bakterie "pracující" při vysokých teplotách nad 45°C), které k tomu budou mít vhodné podmínky, tedy vlhkost, dostatečný přístup vzduchu a kvalitně zpracovaný materiál. Kompostovací procesy můžete urychlit přídavkem bakterií "startérem kompostu", nadrcením větví, provzdušněním, provlhčením atp. Teplotu můžete sledovat subjektivně sáhnutím nebo objektivně teploměrem se sondou, kterou zapíchnete do kompostu. Ještě bych Vás upozornil, abyste nepřehazoval/neprovzdušňoval kompost během této termické fáze, protože se zde vytváří čpavek a ten by v plynné formě unikal. V opačném případě by byl přeměňován na dusíkaté sloučeniny = hnojivo.

Pavel Pšenička, Ekodomov, 29.10.2009 18:49

Dává popel ze dřeva, kuchyňský bioodpad a suché části rostlin v kompostu optimální poměr uhlíku a dusíku?

Při optimálním poměru uhlíku k dusíku (C:N) tj. 20 až 30:1 dochází k optimálnímu procesu kompostování tj. kompost nezapáchá a je jeho struktura se mění na drobtovitou. Poměr C:N je dán vstupními surovinami a jejich množstvím. Dle údajů v literatuře (Ing. Kalina: Kompostování a péče o půdu) má kuchyňský bioodpad poměr C:N 15:1 a odpad ze zahrady 40:1. Záleží o jaký bioodpad se jedná. Suchá stará tráva obsahuje hodně uhlíku, naopak mladá tráva má hodně dusíku. Popel ze dřeva je cenný hlavně pro obsah živin pro rostliny (obsahuje vápník, draslík, fosfor a hořčík). Bioodpad z kuchyně a ze zahrady má zpravidla vyvážený obsah C:N.

16.08.2008 21:57

Chtěl bych se zeptat na Váš názor o používání bakterií pro urychlení procesu kompostování.

Dočetl jsem se, že už po 60ti dnech mít kompost. Já zatím kompostuji bez bakterií a kompost mám po 12ti měsících a to se o kompost poctivě starám. Mám jej sestaven z plastových palet 120x120cm spojené drátem.

Odpověď:

12 měsíců je standardní doba, kompost se mnohdy nechává zrát 2 roky, popř. déle. Čím déle jej necháte zrát, tím bude kvalitnější. Ale teď k vašemu dotazu. Prodávají se urychlovače kompostu na bakteriální i enzymatické bázi (popř. chemické). Můj názor je, že pokud vyloženě na kompost nespěcháte, nechal bych konat bakterie přirozeně se vyskytující v kompostu. Navíc Vás to pravděpodobně vyjde i levněji. Nezřídka se vyskytují tendence řešit urychlovači špatné podmínky v kompostu, což je většinou slepá ulička. To jistě ale není Váš případ. Dále bych Vás odkázal na podobnou - již zodpovězenou otázku: http://www.kompostuj.cz/index.php?id=162&backPID=107&tx_faq_faq=90.

Ondřej Vosátka, 7.11.2012 

---

Ze zkušenosti víme, že bakterie dohánějí nějakou procesní nedostatečnost. Pokud se kompostuje správně, bakterie nejsou potřeba.

Tomáš Hodek, 23.11.2012

Řeším otázku vyvážení hnoje od koz z chlívů. Slyšel jsem, že je nyní na trhu nějaký silný bakteriální urychlovač kompostu , kterým lze hnůj pokropit a za nějaké měsíce vyvážet rovnou kompost.

Máte prosím o této možnosti nějaké info?

Za dobrých podmínek (vlhkost, dostatek vzduchu, teplota,...) by měl kompost vznikat i bez přídavku směsi bakterií. Urychlovače kompostu Vám rychle nastartují kompostovací procesy tím, že obejdete fáze přirozeného množení a šíření mokroorganismů 2-3 dny). Na kvalitu a vznik hotového kompostu už bude mít velký vliv Vaše péče o kompost.

Pokud byste měl zájem o urychlovač kompostu, doporučil bych Vám přípravek CITA od české firmy Sekol, který pracuje velmi rychle. Cena balíčku 25 g na 0,5-2 m3 kompostové zakládky se pohybuje okolo 100 Kč.

22.12.2009 09:27

Mám čtyřhranný kompostér, přístupný pouze z jedné strany.

Pokud spodními dvířky odeberu část rozloženého kompostu, okamžitě se do uvolněného prostoru vsype kompost nerozložený. Zpracovaný kompost ze zadní části komposteru je úplně nepřístupný. Máte nějaký tip, řešení? Dají se použít třeba nějaké zasouvací oddělovací vodorovné desky, nebo něco podobného? Máme jen malou zahrádku, dva kompostéry nebo víc místa kolem, bohužel, nejsou možné.

Tento problém bych zkusil vyřešit např. fixací horních vrstev vidlemi či nějakými kolíky. Prokládat kompostér deskami bych nedoporučoval nebo jen sítovými deskami tak, aby byl kompost bez omezení provzdušňován. Samozřejmě ideální by byl vícekomorový kompostér, kde by se materiál přehazoval a dostatečně uzrál. Nevím, jestli jsem Vám dostatečně poradil nebo Vás inspiroval, ale budeme moc rádi, když nám napíšete Vaše zkušenosti a postřehy.

Přeji hezký den a kvalitní kompost

Pavel Pšenička

01.11.2009 17:34

 

(Odpověď se nám tazatelce nepodařilo odeslat, email se nám vrátil jako nedoručitelný s odůvodněním, že adresát má již plnou mailovou schránku, takže odpovídáme alespoň takto...)

 

Je možné použít na impregnaci dřevěného kompostéru SOKRATES lazurit FORTE?

Dle údajů výrobce by měla lazura splňovat ta nejpřísnější kritéria pro použití na ošetření hraček. Proto by měla být zdravotně nezávadná a neměla by negativně ovlivňovat kvalitu kompostu. Zároveň by měla uchránit kompostér a prodloužit jeho životnost.

Pavel Pšenička, 27.10.2011

Nemáme kompost ani kompostér, bioodpad dávám do vykopané jámy v záhoně a když se naplní tak ji zahrnu a vytvořím jinou. Myslíte, že tím půdu obohacuji i když zde neproběhne správný "kompostovací" proces?

Pokud bioodpad zakopáváte do jámy, není tento způsob z hlediska využití živin příliš efektivní, ačkoli dříve se takto bioodpad čšasto ukládal k ovocným stromům. Bioodpad se takto ale rozkládá velmi dlouho, více než jeden rok, navíc pokud jej dáváte přímo do záhonků např. se zeleninou, hrozí, že např. plísně z bioodpadu přejdou na zeleninu. Jednoznačně Vám tedy doporučujeme bioodpad kompostovat. Rozklad bude rychlejší a živiny ze vzniklého kompostu budete moci využít mnohem efektivněji. O kompostování se více dozvíte na našich internetových stránkách www.kompostuj.cz.

Jakým přípravkem je vhodné natřít fošny, ze kterých budeme stavět bednění kompostu, aby déle vydržely a aby nedošlo ke kontaminaci kompostu škodlivými látkami?

K natření prken, ze kterých budete vyrábět kompostér, Vám doporučujeme přírodní rostlinný olej, nejlépe lněný, vhodný je i např. slunečnicový.

Pokud chcete použít syntetickou barvu/lak, vhodný je vodou ředitelný bezbarvý lak, ale v obchodech hledejte takový, který je s označením Ekologicky šetrný výrobek – EŠV. Takový lak/barva je pro kompost bezpečný.

Lucie Sádlová, 11.5.2011

Někde jsem četl (bohužel si opravdu nevzpomínám kde), že pod kompost má přijít drenážní vrstva ze štěrku, aby se lépe odváděla voda z rozkladných procesů.

Někdo zase tvrdí, že je to hloupost, že ta voda má právě v kompostu zůstávat, aby se zúčastnila rozkladných pochodů. Co je pravda ?

O drenážní vrstvě ze štěrku jste mohl slyšet pravděpodobně v souvislosti s komunitním kompostérem, kde štěrk skutečně funguje jako drenážní vrstva pro odvádění přebytečné vody. Je to z toho důvodu, že komunitní kompostér je určený především na zpracování kuchyňských bioodpadů, které obsahují okolo 80 % vody. Voda je sice důležitá pro výživu a aktivitu mikroorganismů – při jejím nedostatku zastavují svoji činnost na tak dlouho, dokud nebude opět dostatečná vlhkost, ale je – li příliš vlhko, dochází v důsledku nedostatku vzduchu k nežádoucím hnilobným procesům, a proto je důležité přebytečné množství vody odvádět. Štěrk má v tomto případě i další důležitou funkci, a sice že zajišťuje pasivní aeraci kompostovaného materiálu zespodu přes spodní rošt. U zahradních kompostů je štěrk prakticky zbytečný, pro vsakování přebytečné vody postačí jednoduché nakypření půdy. Ale aby bylo dodrženo potřebné provzdušnění kompostu, tak se do spodu kompostu nejčastěji vkládají na drobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka, dřevnaté stonky květin (apod.), čímž je zajištěna i odvodňovací funkce. Tato vrstva by však neměla chybět i ve vyšších partiích kompostu. Většinou je však problém s příliš suchým kompostem, který se musí naopak dovlhčovat. I když při rozkladných procesech vzniká voda, je ve formě páry a díky vysoké teplotě okolo 50 °C je snadněji odpařována pryč.

Může stát kompost u potoka?

Pokud ano, neměl by se zespodu zaizolovat proti vlhku, které, jak je známo, u potoka bývá?

 

Při procesu kompostování dochází k rozkladu organických látek. Rozkladné produkty těchto látek se mohou uvolňovat do okolního prostředí, proto není vhodné umísťovat kompost do bezprostřední blízkosti potoka. Na rozkladném procesu se podílí, mimo jiné, i půdní živočichové, kteří se do kompostu dostávají z půdy, na níž je kompost umístěn. Z tohoto důvodu není vhodné kompost od půdy jakkoli izolovat (např. vybetonováním kompostovací plochy).

04.01.2008 12:49

Impregance dřevěného kompostéru...

Zakládám si kompost, chtěl bych udělat ohrádku z prken, ale nevím, čím ho naimpregnovat, aby barva nevypouštěla do kompostu nějaké škodlivé látky. Můžete mi prosím poradit?

Co se týče impregance dřevěného kompostéru, záleží na použitém dřevě. Pro výrobu doporučuji modřín nebo borovici (mají dostatek pryskyřice), smrk je měkký. Taková ekologická impregnace u trámků a kůlu, které budou v půdě, nebo i u prken, je opálení dřeva ohněm (autogenem), tím se zatáhnou póry dřeva a povrch se zkompaktní.

Další možností je ekologický lak z konopného oleje:

http://www.mabeko.cz/?konopne-laky,6

nebo poté impregnace na bázi včelího vosku:

http://www.vseumel.cz/view.php?cisloclanku=2005020701.

Ale pokud zvolíte kompostér z tvrdého pryskyřicového dřeva (viz výše) a dřevo ohoblujete (ohoblováním zmenšíte tzv.chlupatost prken, vytvořenou přesekáním dřevních vláken na pile, a tím eliminujete zachycení kapiček vody a tak i potenciální hnilobu), pak je životnost takto upraveného dřeva bez impregance odhadována na 5 -8 let. Takže se to dá také zvládnout i bez impregnace.

Jan Šarapatk, 6.4.2010 14:35

7. Pomůcky usnadňující třídění bioodpadů a kompostování, kompostovací toalety

If you can read this, you have to activate javascript for your browser. This extension was brought to you by TYPO3-Macher, die TYPO3-Agentur.
Kompostovací toaletyKompostovatelné obaly (pytle, sáčky, tašky) Kuchyňské nádoby na bioodpadPomůcky ke kompostování
Ráda bych si na zahradě postavila kompostovací kadibudku.

Nechci nic nikam vynášet, ale přímo kompostovat v kadibudce, ale také nechci kupovat žádné kompostovací zařízení do ekotoalet. Mám zájem o levnou variantu, kterou zvládnu postavit svépomocí.

Odpověď:

Pokud nechcete nic vynášet máte v zásadě dve možnosti a) kadibudka postavená nad vykopanou dírou - žumpou - to asi nechcete ale je to nejlevnější. b) vyrobit záchod, kde se dají exkrementy kompostovat ale to už zase není tak levné. Chce to zajistit cirkulaci vzduchu a odseparování moči. Na tomto principu funguje toalete www.ekonakup.cz/kompostery-a-kompostovaci-toalety/kompostovaci-toalety. Dá se taková toaleta vyrobit i svépomocí. Stojí na Rozmarýnku v Brně ale také to není uplně zadarmo ... www.lipka.cz/rozmarynek-zahrada/zachod.

Tomáš Hodek, 9.10.2012 

Zabývám se prodejem a pronájmem ekologických toalet.

Jejich princip je založen na separaci tekuté a tuhé složky. Tuhá složka je zachytávána do kompostovatelných pytlů společně s toaletním papírem a hoblinani nebo rašelinou. Splňuje toto složení podmínky bioodpadu? V návodu švédského výrobce je, že lze toto kompostovat. Můj dotaz spíš je, zda mohu tento pytel vyhodit do kontejneru s bioodpadem.

Odpověď:

Ano, tento materiál by měl splňovat podmínky bioodpadu. Zde najdete tabulku kategorií BRKO.

Ještě musím upozornit, že někdy bývá problém se svozovou společností, které nemusí akceptovat pytle a sáčky, byť jsou v kompostu rozložitelné. Je dobré se pak s touto společností domluvit na podobě sáčku či pytle, které budou rozlišitelné schválené.

19.3.2012, Pavel Pšenička

Dočetla jsem se o kompostovatelném wc, ale nikde nemohu nic konkrétního nalézt.

v odkazech níže jsou firmy, které nabízejí kompostovací toalety v ČR. Princip je velice jednoduchý - je potřeba oddělit tekutou složku (moč) od pevné složky (stolice). Tím se zamezuje zápachu, jelikož zapach způsobuje převážně rozkládájící se močovina a také kyseliny cholové, které spolu reagují, pokud je vše dohromady. Z této reakce vychází převážně čpavek a sirovodík, které jsou primárními nositely zápachu. Je tedy možno pořídit si jen separační prkénko a ostatní si již můžete vybudovat sama. Moč odvedete drenáží (pískovo štěrkovou ) do zahrady a pevnou část můžete sbírat a kompostovat - doporučuji použít ještě před uložením na kompost bioenzym - přípravek, který vám pevnou složku předkompostuje a eliminuje možný zápach.
zde jsou odkazy na prodejce kompostovacích toalet:

http://www.elia.cz/ekotoalety/index.html

http://www.ekowc.cz/kompostovaci_toalety.htm

Příjemné dny a mnoho zdaru při kompostování přeje za Ekodomov
Jan Šarapatka a Lucie Sádlová

15.6.2011

Na zahrádce v zahradní kolonii chci udělat toaletu, kde budu separovat pevné součásti od tekutých.

Tekuté po zředění použiji na zálivku stomů. Pevné se budou shromažďovat ve sběrné nádobě (v suchu) a průběžně zasypávat suchou hlínou. Po naplnění nádobu odvezu na místo kompostování na jiné, nefrekventované místo. Odpovídá toto řešení všem předpisům?

Pokud si kompostujete pro svojí vlastní potřebu jako nepodnikající občan, tak se na Vás vztahuje pouze občanský zákoník, to znamená, že nesmíte nikoho ve svém okolí omezovat, ohrožovat...  To co popisujete odpovídá technologiím, které se běžně na trhu prodávají jako komplety a jsou pro tento účel odzkoušené. Na zásyp tuhé části se většinou používají piliny (na dosažení stejného efektu jich stačí méně sběrná nádoba déle vydrží). Při kompostování doporučuji dodržet kompostovací postup, který zabezpečí zahřátí zakládky kompostu a dojde tak k hygienizaci a k likvidaci přípdných choroboplodných zárodků.

Tomáš Hodek

31.3.2010 23:39

Kde lze sehnat samostatné separační prkénko?

Na serveru iDnes jsem si s velkým zájmem přečetl článek Postavte si na chalupě kompostovací kadibudku ve stylu moravského sklípku. Zajímalo by mne, kde lze sehnat samostatné separační prkénko. Mám u chaty klasickou „kadibudku“ s nádobou, kterou musím velmi často vylévat na kompost. Doplněním takového prkénka bych si jednoduše ulehčil práci.

 

Samostatné separační prkénko lze sehnat například zde: http://www.ecoshop.cz/vyrobek/7/0_ekologicke-toalety

Tomáš Hodek

20.4.2010 7:04 

Ve vašem obchodě (ekonákup), jsem si vyhledal kompostovací sáčky. Zajímalo by mě, jaký sáček by se podle Vás nejvíce vyplatil do panelového bytu?

Kompostovatelné sáčky KOMPOSTUJ.CZ (E402) nebo Kompostovatelné sáčky Mater-Bi Stelo 7 (E403) nebo Papírové sáčky na kuchyňské zbytky (E410). Nejde mi tak ani o cenu, jako spíše o ekologičnost a praktičnost těchto řešení.

Odpověď:

Pokud budete sebraný materiál ukládat do hnědé sběrné nádoby na bioodpad. pak pro Vás budou lepší kompostovatelné sáčky (E402), neboť pouze v sáčku snáze odnesete odpad po cestě do práce / do školy do sběrné nádoby. Pokud kompostujete, jsou technicky lepší sáčky papírové (E410), protože jsou při komunitním kompostování bezproblémové.

Tomáš Hodek, 28.2.2013

Po jaké době se musí kompostovací sáček odnést na kompost?

Doma používáme ke kompostování bioodpadu koš BioMat Combi s kompostovatelnými sáčky. Už víckrát se mi stalo, že protekl nebo se protrhl, i když ještě nebyl zaplněn ani do půlky.

Sáček by neměl v žádném případě protékat. Pokud se tak děje, je někde chyba. Buď je sáček špatně svařen, nebo do sáčku dáváte věci, které sáček prorazí. Dále je otázkou, jak jsou sáčky staré - kdy jste je kupovala. Pokud máte u sebe sáčky z Mater-bi a jsou starší než 2 roky, tak křehnou a pak se někdy skutečně stane, že se sáček protrhne, když se na stěny sáčku vytvoří větší tlak. Pokud by to byla chyba ve sváru a byly to sáčky koupené od nás, tak nám je pošlete a my Vám na naše náklady pošleme novou roličku.

Rozložitelné tašky Tesco, Globus ... Mohou se dávat do kompostu?

S radostí jsem zjistila, že tašky, které dává společnost tesco, jsou deklarovány jako rozložitelné. Moje radost se ale změnila v bezradnost v okamžiku, kdy byla v tašce díra a já ji potřebovala vyhodit. Kam ji mám vlastně dát? Na dvoře máme kompost. Přijde mi ale divné "igelitku" hodit do kompostu? Patří do směsného odpadu? Je v pořádku, pokud pak přijde do spalovny nebo na skládku? Nebo s ní mám nakládat jako s plastem a hodit ji do žlutého kontejneru? Je v něčem lepší použít ji na vynesení odpadků v porovnání s obyčejnou nerozložitelnou igelitkou?

Tesco bohužel udělalo první, zatím však spíše populistický krok. Tašky z Tesca jsou vyrobeny z polyethylenu, do kterého je přidána tak zvaná oxodegradabilní složka. Tašky se tedy skutečně po čase začnou samy rozkládat. Doba kdy se taška začne rozkládat je dána oxodegradabilní složkou a nebývá kratší než 1/2 roku.

 

Jak tedy s taškou naložit?

-   Použijte je na výstelku košů na směsný odpad. Tento odpad jde do spalovny nebo na skládku. Ve spalovně se taška spálí a na skládce je šance, že se rozloží. 

-   Pokud ji dáte do kontejneru na plasty, tak v zásadě nic nezkazíte, protože těchto tašek tam v absolutním měřítku zatím nebude tolik, aby to nějak mohlo ovlivnit kvalitu suroviny pro recyklaci. Systémově to však správně není, neboť pokud se tašky mají recyklovat není důvod, proč by v nich měla být nějaká oxodegradabilní složka. Pokud by tedy tašky měly směřovat do tříděného odpadu, je používání čistě polyethylenových tašek a sáčků ekologičtější.

-   V žádném případě ji nepoužívejte na bioodpad a ani ji nevyhazujte na kompost. Sáček není biodegradabilní a při kompostování by Vám dělal potíže. Na sběr bioodpadů a kompostování jsou jiné sáčky, viz: kompostovací sáčky.

Tomáš Hodek, Ekodomov, 24.10.2009 19:47

Je možné použít do kompostéru biotašku z kukuřičného škrobu? Pokud to jde, za jak dlouhou dobu se rozkládá?

Tašky vyrobené z materiálů na bázi škrobu jsou většinou určeny ke kompostování. Skutečnost, že je taška kompostovatelná by měl výrobce tašky deklarovat. Na trhu se dostávají i nejrůznější materiály ze směsi škrobu a polyethylenu a jiné směsové materiály, které jsou sice biodegradabilní (rozkládají se za pomocí mikroorganismů) ale nejsou mnohdy dobře kompostovatelné. Kompostovatelná taška by se měla rozložit v prostředí kompostu do 90 dnů. Kompostovatelné tašky se většinou vyrábějí ze směsi škrobu (většinou cca 60%) a dalších biomateriálů (například PLA cca 40%) takovéto tašky jsou přímo určené ke sběru bioodpadů a kompostování.

 16.11.2005 00:22

 

 

Je možné použít do kompostéru biotašku z kukuřičného škrobu? Pokud to jde, za jak dlouhou dobu se rozkládá?

Tašky vyrobené z materiálů na bázi škrobu jsou většinou určeny ke kompostování. Skutečnost, že je taška kompostovatelná by měl výrobce tašky deklarovat. Na trhu se dostávají i nejrůznější materiály ze směsi škrobu a polyethylenu a jiné směsové materiály, které jsou sice biodegradabilní (rozkládají se za pomocí mikroorganismů) ale nejsou mnohdy dobře kompostovatelné. Kompostovatelná taška by se měla rozložit v prostředí kompostu do 90 dnů. Kompostovatelné tašky se většinou vyrábějí ze směsi škrobu (většinou cca 60%) a dalších biomateriálů (například PLA cca 40%) takovéto tašky jsou přímo určené ke sběru bioodpadů a kompostování.

 16.11.2005 00:22

 

 

Je možné koš a sáčky na bioodpad nechat i přes zimu na balkoně?

Koš s kompostovatelnými sáčky není vhodné nechávat na mrazu. Všechny plastové součásti mrazem křehnou a zvyšuje se riziko poškození sáčků i koše. Koš je konstruován na umístění v interiéru - co nejblíže ke zdroji - tedy do kuchyně.

05.05.2008 16:31

Jak dlouho je možné skladovat kompostovatelné pytle a jaké jsou podmínky pro skladování?

Pytle se dají skladovat minimálně jeden rok bez obav ze ztráty kvality. U pytlů z materiálu Mater-Bi  jsme zaznamenali vyšší křehkost a trhavost pytlů po dvou letech. V současné době používáme materiál Bioplast, u kterého by údajně měla být skladovatelnost delší, to znamená, že by si měl pytel zachovat své původní vlastnosti z výroby i po dvou letech. Bohužel to nemáme zatím ověřené a tak jsem schopen garantovat rok. Přeci jen se jedná o přírodní materiál.

Co se týče skladovatelnosti, tak je dobré mít pytle uskladněné:

V suchu - pokud by byly ve vlhku a byly by přítomné aerobní bakterie, může dojít k degradaci materiálu

V  temnu - UV zážení má vliv pevnost materiálu, pokud by byly pytle na sluníčku, materiál se může stát křehčím a méně pevným.

 

Neměly by být na mraze - materiál je paropropustný a má v sobě vzdušnou vlhkost, pokud kapilární vlhkost v materiálu zmrzne, může dojít ke snížení pevnosti materiálu. Pokud je materiál v suchu, je riziko z poškození minimální, přesto jej však nelze vyloučit. Materiál jsem na mraze zkoušel skladovat a změna nebyla pozorována.

Neměly by být vystavovány vysokým teplotám, doporučují se teploty do 40°C. Tento materiál začíná tát již při teplotách od 100°C. Extruzní teplota je 140°C.

Jednorázové překročení doporučené teploty by nemělo mít žádný vliv. Pokud by se materiál skladoval v prostoru, například v nějaké plechové boudě, kde by přes léto byla dlouhodobě teplota nad 40°C, může opět dojít ke křehnutí materiálu.

Zkoušel jsem materiál Mater-Bi skladovat v nevytápěné suché garáži, kde se v největších vedrech v létě teplota blížila 40°C a v zimě zde mrzlo. Jeden rok skladování na kvalitu materiálu neměl sledovatelný vliv.

Další informace naleznete na: http://www.hbabio.cz/kompostpytle.html

 02.10.2007 15:52

Kde si mohu pořídit nějaké speciální nádoby/koše na bioodpad, které bych mohla mít v bytě?

V bytě můžete využít kompostovací koše s vyměnitelnými sáčky nebo vermikompostér. Koše, které nabízíme (viz odkaz níže) poskytují maximální funkčnost paropropustných kompostovatelných sáčků a tím i uživatelský komfort. Pokud bude biodegradabilní sáček v uzavřeném koši či jen v děrovaném koši, není odvětrávání stoprocentní. Obsah naplněného kompostovatelného sáčku můžete vysypat na domácí kompost nebo do komunitního kompostéru a sáček znovu použít nebo jej také uložit na kompost či do kompostéru. Vermikompostér slouží k rozkladu bioodpadu a následné tvorbě humusu za pomoci žížal. Pomůcky na sběr bioodpadu a kompostování si můžete pořídit například na: http://www.ekodomov.cz/e-shop . Více informací jak správně kompostovat se můžete dočíst na: http://www.kompostuj.cz/vime-jak/jak-vyrabet-kompost/zakladni-pravidla-kompostovani/.

Při mém zkoumání jak kompostovat, jsem nikde nenašel odpověď, zda také drtit podzimní odpad. Myslím tím natě, stonky rajčat, paprik,květiny....Nebo je na kompost ukládat celé? V případě že se mají drtit, jaký drtič je vhodný?

Všechny které sem doposud viděl mají jen otvor na větve a těžko si představit, jak tam soukám třeba mrkvovou nať.

Pokud všechny zmiňované dužnaté bioodpady rozdrtíte, urychlíte tím samozřejmě jejich rozklad, jelikož zvětšíte jejich povrchovou plochu a tím umožníte větší přístup bakterií ke kompostovanému materiálu. Speciální drtičky na tyto dužnaté odpady se však opravdu nevyrábějí. Většinou se využívají bubnové sekačky - odpad si rozložíte na trávník a bioodpady několikrát přejedete sekačkou. Ta vám to pěkně nadrtí a rovnou zůstane ve sběrném koši. Takto můžete likvidovat i spadané listí. Další možnost je sehnat někdě na burze či na venkově ruční sekačku na kopřivy či zelí. Měly to skoro všechny naše babičky. Jedná se o ruční stolní nožovou rotační sekačku, kterou se připravovaly kopřivy nebo zelí pro kachny, husy či drůbež. Další možností je lodyhy nastříhat velkýma starýma nůžkama nebo sekerkou. Samozřejmě tyto dužnaté bioodpady lze kompostovat i vcelku, rozkládají se celkem rychle. Takže pokud nemáte možnost sehnat výše zmíněné alternativy, nelamte si tím hlavu. Důležité je, že kompostujete a předcházíte tak vzniku bioodpadů ve směsném komunálním odpadu. Držíme Vám palce.

Jan Šarapatka, 30.10.2010 

Kompost je dobré před použitím v zahradě prosít, kde sehnat vhodné síto?

Dá se koupit ve stavebninách nebo přes web jako "prohazovací síto" viz http://www.vokberoun.cz/index.php?did=vok74a0dc2e9115562.01190045&nad=0000700830.

02.06.2009 09:41

8. Třídění odpadu (plasty, papír, sklo, hliník ...)

If you can read this, you have to activate javascript for your browser. This extension was brought to you by TYPO3-Macher, die TYPO3-Agentur.
Odpady (plasty, papír, sklo, hliník ...)
Jak je to s obaly od mléka, pribiňáku, jogurtu... a jak v paneláku řešit bioodpad?

Nemáme popelnice, kam patří obaly od mléka, pribiňáku, jogurtu, C/PAP, ALU, či tetrapaky. Můžeme je dát do papíru? A jak v paneláku řešit bioodpad? Nemáme ani jednu popelnici či kontejner. U nás ve Zlíně se sbírá odpad, ale řídící co tam pracují říkají, že si z nás dělají srandu, že je to jen na vydělávání peněz a že se plast zakopává společně s papírem. Nevidím do toho, takže nevím... Třídění asi moc neřeší, pořád odpadu přibývá... Já to řeším nákupy ne po sáčcích, ale po pytlích co se znovu dají naplnit či ideálně zkompostovat nebo dát do sběru. Ale nevím, zda ty pytle se můžou dávat do sběru, protože od toaleťáků se to už nesbírá, protože je to už 6x recyklované...

Odpověď:

Krabice například od mléka nebo džusů nazýváme nápojovými kartony. Organizovaný sběr těchto obalů probíhá již v mnoha městech a obcích v celé ČR. Kontejnery/popelnice, do kterých lze použitý nápojový karton odkládat, jsou černé barvy s oranžovým víkem nebo jsou sběrné nádoby označeny speciální oranžovou nálepkou s označením „Nápojový karton“. Do těchto nádob a kontejnerů patří výrobky s označením 81 C/PAP, 84 C/PAP/ALU, C/PE. V některých obcích je sbírán tento odpad do oranžových pytlů. V obcích, ve kterých nejsou speciální sběrné nádoby na nápojové kartony, je kontejner na plast označen nálepkou jak na plast, tak i na nápojové kartony, není to chyba, taková nálepka na kontejnerech bývá v případech, kdy v obci není samostatný sběr nápojových kartonů a ty se sbírají dohromady například s plastovými odpady. Při následném dotřídění jsou tyto materiály odděleny. Nikdy nevyhazujte krabice se zbytky nápojů. Před odložením do nápojového kartonu napustíme trochu vody, protřepeme a vylijeme. Takto jednoduše vymytý karton stlačíme a vhodíme do kontejneru nebo pytle určeného pro tento druh odpadu. Plastová víčka neoddělujeme, bude tak učiněno následně při zpracování odpadu v zařízeních k tomu vaší obcí či městem určených.

Obaly od Lipánků, Pribináčků apod. jsou z papíru, který je potažen jen supertenkou vrstvou polyethylenu, která nezpůsobuje problém při zpracování společně s vytříděným papírem (také je na Lipáncích a spol. pod značkou (trojúhelníček ze šipek) napsáno PAP, nikoliv C/PAP). Obaly od Lipánků, Pochoutek, Pribináčků a podobně je tedy možno házet všude do nádob na papír, pokud mají kovové víčko, pak samozřejmě bez víčka.

V bytě můžete pro separaci bioodpadu využít vermikompostér – nádobu, která slouží k rozkladu bioodpadu a následné tvorbě vermikompostu (velmi kvalitní organické hnojivo) za pomoci žížal. Nebo můžete dávat bioodpad do košů, které nabízíme (viz odkaz níže) a pak jej odvézt na kompostér na chalupu nebo k někomu, kdo kompostér vlastní. Vermikompostér si můžete pořídit například na: http://www.ekodomov.cz/e-shop. Více informací jak správně kompostovat se můžete dočíst na:http://www.kompostuj.cz/vime-jak/jak-vyrabet-kompost/zakladni-pravidla-kompostovani/.

Povinnost třídit odpad má obec ze zákona. Za každý objem odpadu, který vyveze na skládku je povinna platit, separovaným sběrem se zmenšuje objem směsného komunálního odpadu určeného na skládku a ekonomické náklady s tím spojené. Můžete kontaktovat zastupitele nebo radního pro životní prostředí, aby urychlili zavedení odděleného sběru bioodpadu.

Papírové obaly můžete třídit (do tříděného papíru však nepatří mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papírový obal) nebo vkládat do kompostéru. Rulička od toaletního papíru je většinou ještě recyklovatelná.

Našla som na vašich stránkach odpoveď na otázku, čo s hliníkom (viečka od jogurtu, plechovky od nápojov...) v ČR.

Na Slovensku máme ten istý problém. Vždy ma bolí srdce, keď musím vyhodiť hliníkový produkt do zmesového odpadu. Neviem o možnosti, ako ho ekologicky zužitkovať. Nepoznáte prosím kontakt na niekoho na Slovensku, kto by to bol schopný spracovať? (nejde mi o peniaze za výkup, len mi je ľúto vyhadzovať to do smetí)

Odpověď:

Většinou toto řeší podobné ekologické organizace jako jsou Priatelia Zeme nebo Greenpeace Slovakia. V ČR fungoval (nevím, jestli stále funguje) program sběru hliníku ve školách, které i mezi sebou soutěžily. Hliníkárna v Mníšku pod Brdy nabízí výkup tohoto hliníku formou, že Vy jim pošlete poštou v krabici hliník a oni Vám za něj pošlou peníze (bohužel nevím kolik, ceny se velmi liší v závislosti na kvalitě a cenách trhu).

28.3.2012, Pavel Pšenička  

Kam máme odnést nasbíraná hliníková víčka od jogurtů. Ve sběrných surovinách je nevykupují.

Hliníková víčka můžete odeslat do  ALUTHERMU

Alutherm CZ , s.r.o.
Prazska 900, 252 10 Mnisek pod Brdy
Tel.: +420-318-403 667
Fax: +420-318-403 520

Na hliníkových víčkách od jogurtu se však vydělat nedá. Sběrné suroviny mají povinnost od Vás víčka odebrat, ale určitě Vám za to nezaplatí. To byste musela přinést opravdu kusový hliník například 1 - 20 kg, tyto folie (víčka) by musela být slisována do kompaktní hmoty, pak by se mohlo jednat o výkupu. V Aluthermu Vám za to také nic nedají pokud nepošlete více jak 10 Kg, ale můžete to tam poslat a mít čisté svědomí, že se hliník využije, adresa viz výše. 
Bohužel v ČR ještě stále nefunguje systematický sběr hliníku, jelikož jeho produkce občany v ČR není v rámci EU natolik významná, aby se zde např. realizovaly automaty na prázdné zálohované plechovky, jako to funguje ve Skandinávii. Prostě s nadsázkou řečeno: stále pijeme přiliš lahvového piva oproti EU :-)
Podobný problém jako vy však řeší stále více občanů i měst, věříme proto, že díky tlaku veřejnosti dříve nebo později Ministerstvo životního prostředí zajistí zpětný odběr hliníku.
Pěkné dny a hodně vytříděného hliníku přeje za Ekodomov
Jan Šarapatka, 7.9.2011

 

  

6.2.2013 doplňujeme další výkupnu hliníku:

Výkup barevných kovů
Rudolf Tajbl
Velvarská 23
252 62 Horoměřice
tel.: 603 543 232

 

Za jak dlouho se rozloží obyčejný mikrotenový sáček?

Údaje o rozložitelnosti plastů na bázi ropných derivátů se velmi různí a z velké části i z důvodu, že tento materiál se běžně používá zhruba 50 let. Při rozkládání mikrotenových sáčků záleží také na několika faktorech jako je teplota, tlak, UV záření atp. Obecně se udává 10 až několik stovek let. Rozložitelné plasty na bázi škrobu a PLA se v kompostéru rozloží přibližně za 90 dní.

29.10.2009 18:50

Za jak dlouho se v půdě rozloží plast, sklo, papír a železo?

Rozložitelnost neboli degradabilita materiálů je závislá na dvou hlavních faktorech, jako vnější podmínky, struktura a složení daného materiálu.


Sklo je už podle svého složení (oxid křemičitý a oxidy různých kovů) velice stabilní a tím i odolný materiál a prakticky se nerozkládá.

Plastů je celá řada, ale nejběžnější jednosložkové polyetylen (PE) či polyetylen tereftalát (PET) se také téměř nerozkládá. U plastů hrají velkou roli okolní podmínky, zejména pak UV záření, které dokáže rozložit tyto polymery velice rychle. Jsou ale také známé rozklady pomocí enzymů mikroorganismů, kdy za kultivační teploty 55°C dochází k degradaci 8 - 17 µm za týden (http://www3.interscience.wiley.com/journal/111081884/abstract). V půdě nejsou takto ideální podmínky, takže proces bude značně pomalejší.

Bioplasty na bázi PLA (polylactic acid) v podmínkách kompostu rozkládají podstatně rychleji do 3 měsíců.

Papír je tvořen celulosou, takže je rozkládaný enzymem celulasou na glukosu. Tento enzym vytvářejí celulolytické mikroorganismy, které se vyskytují volně v přírodě nebo např. ve vysokém počtu v bachoru přežvýkavců. Rychlost rozkladu tedy závisí na podmínkách, které mají tyto mikroorganismy. V bachoru je to v řádech hodin, v půdě v řádech týdnů až měsíců a při nízké vlhkosti, kdy jsou mikroorganismy "zakonzervované" v řádech desítek let.

U železa je to trochu složitější, protože se v přírodě vyskytuje ve dvou podobách, jako dvoj a trojmocné. Železo, na které se ptáte je předpokládám dvojmocné (plechovka?) tedy Fe2+, pak záleží na obsahu kyslíku, se kterým reaguje a mění se na trojmocné (rez) s charakteristickou rezavou barvou. Tato reakce je vratná a v půdě probíhá oběma směry v závislosti na obsahu vody.

 

Pavel Pšenička, 18.4.2010 21:49

9. Legislativa, obce, statistiky, literatura, zdroje informací

If you can read this, you have to activate javascript for your browser. This extension was brought to you by TYPO3-Macher, die TYPO3-Agentur.
Legislativa, obce, statistikyLiteratura, zdroje informací
Bydlím v objektu "individuální rekreace", který je umístěn uprostřed pozemku v kategorii "lesní pozemek" (hospodářský les).

Snažím se o převod pozemku na "zahrada", neb tak v minulosti byl a i by měl v budoucnosti být využíván, nicméně nyní je to stále "les". Nedávno mi úřady nařídili odvoz hnoje atd., neb "do lesa nepatří". Mohu se zeptat, je-li nějaká zákonná možnost mít v lese umístěn kompost?

Odpověď:

Především kompost není hnůj. Je třeba rozlišit, zda to, co jste měla odvézt, byl skutečně hnůj nebo Váš kompost. Nevím o tom, že by nějaký zákon zakazoval umísit v lese domácí kompostoviště.

Tomáš Hodek, 5.3.2013

Měli bychom zájem nabídnout obcím v okolí sběr např. trávy apod. Zajímalo by nás co se s takovým odpadem nechá dělat apod.

Odpověď:

Kompostovat. 

Tomáš Hodek, 8.1.2013

Jaké legislativní nebo jiné nástroje na národní úrovni by mohly podpořit odklon BRKO od skládkování?

Odpověď:

Nejúčinější je vždy kombinace ekonomických nástrojů a osvěty. Důležité je, aby občané mohly ekonomické nástroje aktivně ovlivňovat, to znamená, aby byly zainteresováni na výši platby, kolik platí za skládkování obec, nebo v lepším případě dům nebo rodina. Pak lze zájem o snížení BRKO v SKO iniciovat zvýšením poplatku za skládkování a zároveň realizací osvěty, která vysvětlí význam oddělování BRKO ze SKO.

Tomáš Hodek, 14.5.2013

Má obecný úrad povinosť zbierať bioodpad?

Záleží, na kterou obec se ptáte. Pokud se jedná o obec v ČR, tak zde není zavedená povinnost přímo, ale pouze vyplývá ze zákona o odpadech. Zde se ukládá původci odpadů (kterým obec je), aby předcházela vzniku odpadů. To znamená, aby se postarala, že všechny složky, které lze z odpadu vytřídit, byly vytříděny a podle možností využity. Problém je, že pokud lidé nebudou vytříděný organický materiál doma nebo komunitně kompostovat a budou se ho zbavovat odložením do příslušných sběrných nádob, stává se tento materiál bioodpadem. Tady se dá odvolat pouze na obecné povinnosti původce odpadů, ale žádná speciální povinnost sběru (kromě snižování množství bioodpadů ukládaných na skládky) v zákonech není. Na Slovensku je to, pokud vím, velmi podobné.

Tomáš Hodek, 10.10.2012

Nedávno jsem navštívila MÚ v našem městě, kde jsem se pokusila předložit návrh - zatím jen ústně -na umístění ekosáčků na psí exkrementy ve městě a parku, popř. aby sáčky byly k vyzvednutí na MÚ.

Nezdálo se, že by se tento návrh setkal s velkým zájmem, proto jsem se rozhodla podat žádost písemně. Údajně je to pro město velmi nákladná záležitost, společnost není ještě dostatečně uvědomělá atd.
Prosím o Vás o radu jestli se dá v této věci něco udělat aby město mělo minimální náklady a žádost se setkala s pozitivní odezvou. Má už některé město tyto sáčky k dispozici? Pokud by se jednalo o klasické igelitové sáčky, žádost nebudu podávat.

Odpověď:
Velmi záleží na způsobu nakádání se sebranými exkrementy ve vaší obci. Pokud se sváží do spalovny, mohou být klidně sáčky igelitové a na výsledek to nemá vliv. Množství spotřebované ropy na sáčky je ve srovnání s náklady na hledání alternativ je zanedbatelné. Pro kompostování jsou lepší sáčky papírové, neboť se v kompostu lépe rozkládájí než kompostovatelný plast. Jedinou výhodou sáčků z kompostovatelného plastu je, že se snadno dají strčit do kapsy a mohou být kdykoli k dispozici a v kompostárně se rovněž rozloží. Pokud je tedy v obci zaveden systém sběru s papírovými sáčky doporučuji ho zachovat. Pokud sáčky v ulicích nejsou, mohu sáčky z kompostovatelného plastu doporučit. Ideální si najít v obci prodejnu, která sáčky bude prodávat. Rozdávání sáčků se nikdy neosvědčilo, neboť je lidé pak neužívaly k účelu, pro který byly rozdávány.

Zkuste oslovit nějakou prodejnu drogerie nebo zdravých potravin nebo něčeho podobného (nesmí se jednat o obchodní řetězec, neboť tam si v prodejnách o nákupu nerozhodují), kde by sáčky mohly prodávat, umíme je do prodejny dodat.

Tomáš Hodek, 10.10.2012
 

Kam umístit koňský hnůj pro vlastní potřebu aby sousedi nemohli nic namítat.

Zde bude nejspíše záležet, jestli jste zemědělec a chovatel koní, pro kterého platí různá nařízení miniterstva zemědělství o nakládání se statkovými hnojivy a pod. řešící také ochranu podzemních vod, ovzduší atd., nebo jste zahrádkář, který si přivezl od chovatele koní hnůj pro své rostliny. Tento případ se pak řídí občanským zákoníkem a vy nesmíte obtěžovat své sousedy zápachem apod. Tyto případy se pak v občanskoprávním sporu řeší výjimečně a spíše se přistupuje na domluvu mezi sousedy. Samozřejmě ideální prostor pro hnůj je tak v závětří dále od místa, kde by mohl sousedy obtěžovat.

Pavel Pšenička, 12.12.2011 

Je možné do školského zařízení instalovat kompostér?

Jsme malá mateřská školka, která ma varnou kapacitu max. 100 teplých jídel. Máme k dispizici zahradu s možností instalovat kompostér. Protože naše produkce bioodpadu je malá, stačil by nám pravděpodobně kompostér, který je nabízen běžně v obchodech (např. typ JRK 1400 Profi, KETER ECO kompostér 470 l apod.). Je možné ho do školského zařízení instalovat? Pro nás hraje roli i cena takového zařízení. Jak to vidí legislativa.

Odpověď:

Velice nás těší snaha řešit problematiku bioodpadů ve Vaší mateřské škole. Co se týče legislativy, tak pokud budete vytvářet odpady potažmo bioodpady, řídíte se zákonem 185/2001 Sb. o odpadech, ale pokud budete předcházet vzniku odpadu a dosavadní bioodpady budete využívat jako surovinu k dalšímu využití, pak se vymykáte české odpadové legislativě. To samé je i v případě sběru "bioodpadu" v budově školy. K nádobám se vztahuje zákon 343/2009 Sb. a povinnost denního vynášení odpadu. Sběrné nádoby na druhotné suroviny, nejsou tímto zákonem řešeny. Hygienickou nezávadnost košů na bioodpad máme podloženou rozbory hygienické laboratoře v Ostravě.

Chápu nedostatek financí, které jistě Vaši školku tíží, ale kuchyňské "bioodpady" jsou svými vlastnostmi odlišné od zahradních a je třeba vynakládat větší práci při jejich kompostování. Proto doporučuji zvolit kompostér, který umožňuje snadný přístup ke kompostovanému materiálu a lze ho snadno přehazovat. Právě přehazování je jedno z klíčových pravidel dobrého kompostování. Výborným kompostérem je otočný kompostér z řady JORA JK , který umožňuje celoroční kompostování a díky pravidelnému otáčení, promíchávání a provzdušňování také velice intenzivní rozklad a teploty až 75 °C. To zajišťuje kvalitní hygienizaci a možnost kompostování i živočišných produktů ve velmi krátké době srovnatelné s průmyslovou kompostárnou (cca 2 měsíce).

Co se týče zahradních kompostérů, tak se nám osvědčili dvoukomorové a tříkomorové dřevěné kompostéry JERY. A asi nejlepší je kombinace otočného a zahradního kompostéru, protože v otočném hygienizujete kuchyňský materiál a v zahradním dozrává společně se "zeleným" kompostem a mají k němu přístup, pro kvalitu důležité, žížaly.

Ještě se vrátím k finanční stránce, protože kompostování tak, jak jsem Vám ho popsal výše, je celkem nákladné, doporučuji oslovit Odbor životního prostředí, který by mohl projekt finančně podpořit. Další možností je dotace z OPŽP osa IV na předcházení vzniku odpadu. Někdy jsou také vypsány výzvy krajským úřadem.

8.2.2012, Pavel Pšenička

Chtěla bych se zeptat na stav sběru bioodpadu v ČR. Existuje nějaká statistika, kde jsou vedeny obce a města, ve kterých je tříděn a sbírán bioodpad?

Obecnou statistiku vede Český statistický úřad, kde najdete i časové řady a množství odpadu, komunálního odpadu, tříděného odpadu apod. Bohužel jsou zde starší údaje do roku cca 2009-2010. Další statistické informace najdete na stránkách Ministerstva životního prostředí, zejména pak v ročenkách a ve zprávách o stavu životního prostředí. Ucelená evidence měst a obcí, kde sbírají bioodpad bohužel neexistuje nebo o ní nevím.

27.2.2012, Pavel Pšenička

Koho kontaktovat, když lidé vyhazují bioodpad na pozemek patřící městu?

Nově jsme se přistěhovali do rodinného domu v Praze 8. Na sousední pozemek (patřící městu) si lidé navykli pravidelně vyhazovat shnilé ovoce, trávu, větve apod. Oblast je navíc označena jako přírodní památka. Jak se k tomu staví legislativa a koho bychom měli kontaktovat, aby se situace změnila.

Vlastně se jedná o černou skládku bioodpadů. Obrátit se můžete na odbor ŽP vaší městské části Prahy 8 a tam skládku nahlaste někomu z úřadu (doporučuji nafotit, zakresit do mapy). Městská část by to měla vyřešit.

Stačilo by, kdyby se tyto zbytky začaly kompostovat třeba i na místě. Zavedla by se tam malá kompostárnička, zaměstnal by se jeden nezaměstnaný, dostával by příspěvek od městské části a vše by se vyřešilo :-).

Oddělení kontroly ovzduší a odpadů ŽP:

- kontroluje zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem pouze na základě písemné smlouvy s obcí a zda fyzická osoba, která není podnikatelem, se zbavuje odpadu pouze v souladu se zákonem o odpadech,

- ukládá pokuty právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání, které využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem bez písemné smlouvy s obcí nebo nemají zajištěno využití nebo odstraňování odpadů v souladu se zákonem o odpadech. Současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím,

- ukládá fyzickým osobám pokuty za přestupek, kterého se fyzická osoba, která není podnikatelem, dopustí tím, že se zbaví autovraku v rozporu se zákonem o odpadech. Současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím,

- atd ....................

23.09.2009 14:27

Kde najdu adresy komunálních kompostovacích zařízení v celé České republice?

Bylo by prosím možné, mi sdělit veškeré adresy komunálních kompostovacích zařízení v celé České republice? Nebo kde bych takovou databázi našel?

Žádná ucelená databáze kompostáren zatím nebyla vytvořena. Sdružení Biom  (www.biom.cz) připravuje mapu kompostáren v celé ČR i s podrobnějšími  informacemi. Tato databáze by měla být dostupná přibližně za měsíc (jaro 2012).

Pavel Pšenička, Ekodomov

13.1.2010 22:27

Můj dotaz se týká provozu tzv. malého zařízení.

Jaké dokumenty, či povolení jsou potřeba pro zahájení provozu malé kompostárny, kromě splnění podmínek daných vyhláškou č. 341/2008, a metodickým pokynem mžp ? Zajímá mě zeména je-li potřeba mít zpracovaný projekt(případně kým a v jakém rozsahu) a stavební povolení?

Kromě podmínek z vyhlášky 341/2008 jsou potřeba další dokumenty.

V metodice Zřizování a provozování malých kompostáren publikovanou Výzkumným ústavem rostlinné výroby, najdete celý postup uvedení malého zařízení do provozu.

Pavel Pšenička , Ekodomov, 17.2.2010 11:51

Soused postavil kompostér u mého plotu, nemohu využívat svoji zahradu pro nepředstavitelný zápach. Existuje zákon upravující kolik metrů od plotu má být kompost postaven?

Obávám se, že žádný zákon (pravděpodobně ani vyhláška obce) neupravuje vzdálenost domácího kompostoviště od sousedova pozemku. Při dodržování základních pravidel kompostování, by dobře založený kompost neměl zapáchat.

09.06.2008 13:21

Jsou kalifornské žížaly rizikové řešení? Jak moc je kalifornský druh invazní?

Dotaz 1:

Občas listuju netem ohledně vermikompostování a uvažuju o nějaké variantě. Nemělo by v článcích o vermikompostování zaznít také to, že kalifornské žížaly jsou opravdu přece jen trochu rizikové řešení? Chápu, že se rychle množí, ale vykoumal už někdo nějakou studií, co se stane, skončím-li s vermikompostováním a vysypu je někam do rohu zahrady či do přírody? Sice jsem četla doporučení, že toto se dělat nemá, avšak moc bych nespoléhala na to, že to každý dodrží. Jak moc je kalifornský druh invazní? Nezakládáme si jako ekologicky smýšlející bytosti naopak na jeden z nových problémů? Nezlikvidují tito rychlí množivci v případě případných lokálních úniků (výsypů lidmi) také lokálně naše domácí žížalí populace? Bylo by možno tohle na vašem webu nějak rozvést?

Odpověď 1:

Je pravdou, že kalifornské žížaly (eisenia andrei) jsou speciálně vyšlechtěné žížaly, jsou ale vyšlechtěny z obyčejné žížaly hnojní (eisenia foetida), takže to opravdu není žádné geneticky modifikované monstrum. Tento kalifornský hybrid má (jelikož je původem z Kalifornie) celkem vysoký teplotní komfort, tedy nepřežije teplotu pod cca 4°C a nad 42°C a hlavně je striktně pojídač pouze organické odumřelé hmoty. Pokud se dostane do volného prostředí v půdě, musí vyhledat stanoviště, kde je dostatek organické hmoty, jakmile ji nemá tak umírá - což je rozdíl oproti žížale hnojní, která je schopná pojídat i různé jílovité částice a písek.  

Odpověď jsem prodiskutoval s chovatelem panem Karlem Peclem (z firmy Ekovermes), který spolupracuje s odborníky z Jihočeské univerzity.

Pěkné dny bez obav z introdukce kalifornskou žížalou :-)  přeje za Ekodomov 

Jan Šarapatka, 23.04.2009 19:49

 

Dotaz 2:

Ráda bych se zeptala, zda kalifornské žížaly (Eisenia andrei) nejsou invazní formou žížal. Sylšela jsem mnoho různých názorů od varování před nasazováním žížal na zahjradu (možnost nežádoucího rozšíření) až po názor, že se jedná pouze o vyšlechtěnou variantu žížal českých (Eisenia foetida). Jak to tedy je? Budeme zakládat kompost na zahrádce, která by v každém případě měla být ekologická.

Odpověď 2:

Kalifornské žížaly (Eisenia andrei) jsou opravdu speciálně vyšlechtěné z volně žijícího druhu žížaly hnojní (Eisenia foetida) a mohou se i s tímto druhem křížit. Jsou také řazeny mezi "invazní" druhy a podle zákona 114/1992 Sb. se nesmí vědomně šířit do české přírody. Na druhou stranu ale není zakázáno jejich používání pro zpracování organického materiálu, proto byly nakonec i vyšlechtěny. Tento druh je specifický několika vlastnostmi oproti žížale hnojní a sice že zpracovává organický materiál mnohem rychleji, množí se mnohem rychleji, dožívá se výrazně vyššího věku (až 16 let), neprokazuje migrační chování a je víceméně závislý na velkém množství potravy. Proto je možné kalifornské žížaly chovat na zpevněné ploše nebo v izolovaném vermikompostéru, kde má pro život ideální podmínky a rozhodně se nerozuteče do volné přírody.

Ve Vašem případě bych určitě nedoporučil vysazení kalifornských žížal na zahradu ať už z legislativního důvodu nebo prostě proto, že by neměly dostatek potravy a ideální podmínky. V zahradě máte jistě dostatek žížal obecných i hnojních. Můžete ale vytvořit nějaký uzavřený vermikompostér a hotový vermikompost aplikovat na zahradu, bude to rozhodně hodnotnější varianta. A domnívám se, že i legislativně korektní. Vermikompost od žížal kalifornských používá např. pan Michlovský (ekologický vinař).

Snad jsem všechny nejasnosti objasnil. Kdybyste přesto měla nějaké další konkrétnější otázky, mohl bych Vás odkázat na další specialisty v oboru.

Pavel Pšenička, o.s. Ekodomov

Jaký předpis určuje spůsob nakládání odpadů z kuchyň a jídelen?

Tento odpad má kód v katalogu odpadů:

20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

Jeho nakládání se upravuje nařízením  č.1774/2002 (ES), viz níže.

Pro ČR je tento odpad a jeho způsob zpracování  zahrnut v nejnovější vyhlášce č.341/2008 o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č.294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady).

V dnešní době lze tento odpad v podstatě pouze zpracovávat v bioplynové stanici, nebo kompostovat s předchozí hygienizací v hygienizační stanici.

Zde něco málo o nařízení č.1774/2002:

Dne 3. října 2002 přijala EU Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Toto Nařízení určuje přísná pravidla k ochraně zdraví zvířat a lidí, pro sběr, dopravu, ukládání, nakládání, zpracování a využití nebo odstranění všech vedlejších produktů živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Tato pravidla platí v celé EU od 1. května 2003. Od 1. května 2004 se týkají i naší České republiky a mají okamžitý dopad na způsob nakládání s tímto typem odpadů.Součástí BRO je také potravinový odpad. Pravidla pro nakládání s tímto odpadem jsou stále v rámci EU upravována (viz výše). V legislativě ČR byla již dříve částečně tato pravidla ošetřena, a to zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (§ 5 odst. 2 písm. c) a vyhláškou č. 299/2003 Sb., o opatřeních proti předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka (§ 58, § 93).

Odpad ze stravování (potravinový odpad) je definován jako „veškerý potravinový odpad včetně použitého stolního oleje s původem v restauracích, stravovacích zařízeních a kuchyních včetně ústředních kuchyní a kuchyní v domácnosti“ (Bod 15 v příloze I nařízení, jak je upraveno vyhláškou Komise č. 808/2003).

Nařízení č. 1774/2002 rozlišuje tři kategorie materiálů vedlejších živočišných produktů, kam je zařazen i potravinový odpad:

 - materiály I. kategorie,

   mezi které patří kromě jiných také kuchyňský odpad

   z dopravních prostředků v mezinárodní přepravě

 - materiály II. kategorie

   (v této kategorii není kuchyňský odpad zahrnut),

 - materiály III. kategorie,

   jiný kuchyňský odpad než uvedený v kategorii I.

Způsob zpracování potravinového odpadu podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1774/2002/ES:

   Materiály 1. kategorie

- odpad z pohostinství a stravování vzniklý v prostředcích mezinárodní přepravy

Způsob zpracování, zařízení - v případě odpadu z pohostinství a stravování podle kapitoly II čl. 4 odst. 1 písm. e) odstraněn jako odpad zahrabáním na skládce schválené podle směrnice Rady 1999/31/ES nebo odstraněn přímo jako odpad spálením ve spalovnách schválených v souladu s článkem 12 

   Materiály 3. kategorie

- odpad ze stravování a pohostinství jiný než odpad uváděný v čl. 4 odst. 1 písm. e)

Způsob zpracování, zařízení - v případě odpadu ze stravování a pohostinství uvedeném v odst. 1 písm. l) přeměněn v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování v souladu s postupem podle čl. 33 odst. 2, nebo, dokud tato pravidla nebudou přijata, v souladu s vnitrostátními právními předpisy

Pro nakládání s potravinovým odpadem platí:

 - Jak anaerobní digesce tak kompostování v uzavřených systémech jsou vhodné pro zpracování potravinového odpadu s předpokladem výroby prodejného produktu;

 - Anaerobní digesce je výhodnější z hlediska environmentální perspektivy, především proto, že proces produkuje metan, který může být využit k výrobě energie. Aerobní kompostování je malým odběratelem čisté energie;

 - Všeobecně řečeno, nákladově nejefektivnější a pro uživatele příjemné řešení bude záviset na tom, jak budou systémy sběru a zpracování sladěny společně. Projekt sběru a zpracování by měl být uvažován současně.

Vyhláška 341/2008 (ve formátu pdf, velikost 3,4 MB).

 02.02.2009 11:38

Jaké jsou možnosti, povinnosti, legislativa spojená s případným maloprodejem vermikompostu vytvořeného organizací?

Pokud byste pouze kompost prodávali, tak se k tomu žádné zvláštní povinnosti nevstahují, ale pokud byste se chtěli stát producenty kompostu, je nutná registrace podle zákona 156/1998 Sb. o hnojivech (formát PDF, velikost 68 kB), pomocných půdních látkách, pomocných rostliných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech). Bohužel velikost a druh organizace by na to neměla mít vliv. Další upravující vyhlášky, podle kterých se upravují požadavky na produkci a kvalitu kompostu, najdete na internetových stránkách ministerstva zemědělství www.mze.cz

Pavel Pšenička, Ekodomov, 19.1.2010 9:58

Existují legislativně stanovené podmínky a pravidla pro zakládání kompostu větších rozměrů?

Chtěla bych se zeptat, jestli jsou legislativně stanovené podmínky a pravidla pro zakládání kompostu větších rozměrů (tedy ne domácího). Jde mi o to, jestli se musí používat jako podklad folie pro případ, že by kompost nebyl správně založený a uvolňovaly se z něj nežádoucí látky do půdy a spodních vod. Probírám se zákony a vyhláškami, ale přece jen se v tom moc neorientuji.

Nevím co přesně máte na mysli pod termínem "kompost větších rozměrů", nicméně si myslím, že byste se vešli do limitů tzv. "malého zařízení" - tedy 10 tun na jednu zakládku, maximální obrat hmoty 150 tun ročně. Podle vyhlášky č.137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu... však musí mít vodohospodářsky zabezpečenou plochu již i tzv. kompostoviště, která se kapacitně pohybují od 50 - 500 tun kompostu za rok. Tedy pokud budete mít produkci maximálně 49 tun kompostu za rok, tak byste vodohospodářsky zajištěnou plochu mít nemuseli. Ve vyhlášce 341/2008 o podrobnostech nakládání s BRO je v definici malého zařízení zmíněn pouze odkaz na vyhlášku č.137/1998, viz výše. Dále je požadován pouze maximální sklon místa do 3°. Takže z té to jasné opravdu není. Když to shrneme - pokud budete kompostovat v řádech desítkách tun, tak je lepší vodohospodářsky plochu zajistit - stačí betonové panely s vyplněnými odizolovanými spárami a jímka nebo doporučuji použít jakékoliv silážní žlaby a plochy bývalých zemědělských skladů a další nevyužité zemědělské objekty, které mají plochu většinou vodohodpodářsky zajištěnou. Pokud by se nejednalo o komerční zařízení, ale vlastně o komunitní kompostování - volně na hromadě - je třeba dodržovat pouze občanský zákoník - tedy neznečišťovat okolí, hlukem, zápachem, prachem atd... Opravdu záleží na velikosti té zakládky a jakým způsobem budete kompostovat a kompost využívat. V příloze posílám vyhlášku a metodické pokyny k vyhlášce, kde jsou legislativně (zatím nejlépe) definovány všechny potřebné kroky pro malá zařízení a komunitní kompostoviště.

Jan Šarapatka, 6.4.2010 17:01

Existuje statistika, kolik bioodpadu vyprodukuje jedna průměrná škola či restaurace?

Takové statistiky bohužel nemáme. Je těžké definovat "průměrnou" školu nebo restauraci. Každá škola či restaurace je jiná a také každý jednotlivec vyprodukuje rozdílné množství bioodpadu. Záleží na ročním období, způsobu stravování atd... Pokud bychom vycházeli ze zkušeností při vermikompostování, je to cca 250 g na čtyřčlenou rodinu za den, tedy cca 60 - 70 g na jednotlivce za den. Nejlepším a nejpřesnějším způsobem by bylo udělat analýzu odpadů u reálné nádoby na směsný odpad, kam jdou odpady ze zvolené veřejné stravovny. Nebo - jeden den oddělovat bioodopady, třikrát to opakovat v různé dny a vypočítat z toho průměr.

17.02.2009 12:49

Existuje statistika o produkci biodpadu na území Prahy?

Produkce odpadu v Praze je k dispozici na portálu ENVIS Praha:

http://envis.praha-mesto.cz/%28rzij2hjfc1m0jx45ahzzmm55%29/zdroj.aspx?typ=2&Id=80226&sh=-835448865

 V rámci komerční služby sběru bioodpadů Pražskými službami se vybralo do hnědých popelnic v roce 2007 - 373 tun a v roce 2008 - 724 tun.

23.09.2009 14:12

Pracuji na propagačních materiálech pro třídění bioodpadu v obci. Nikde jsem ale nenašel jasný přehled, co patří a nepatří do kontejneru na bioodpad.

Obec objednala krytý kontejner pro bioodpad z domácností a otevřený kontejner na odpad z údržby veřejných ploch. Můžete zde prosím uvést heslovitě co tam patří a co ne?

Odpověď:

Co patří a nepatří do popelnic na bioodpad by měla určit obec, respektive ten, kdo bioodpady svaží a zpracovává - např. technické služby - jelikož díky formě a technologii zpracování bioodpadů se liší, i co do pepelnice (komposteineru) patří. Níže posílám výčet bioodpadů ze zahrad a domácností, co se může dávat do biopopelnice, tak jak to funguje ve většíně obcí, které třídí bioodpad.

Co je bioodpad: http://www.kompostuj.cz/vime-jak/jak-tridit-kuchynsky-bioodpad/co-je-bioodpad/

Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 11.7.2011

 

Chtěla bych se Vás zeptat, zda od Vás lze získat/koupit kompost.

Za domem máme Váš kompostér a začínáme ho používat - zem z něj bude ale až na podzim - a teď potřebuji na zeleninu na balkon - tak se ptám.

Odpověď:

Kompost dostanete v každém větším zahradnictví či na kompostárně.

Doporučil bych Vám kompostárnu JENA v Úholičkách, tam si můžete přijet s vozíkem a naloží vám klidně tunu kompostu za 850 kč.

Zde je odkaz, mají pobočky i v Malešicích a Modleticích:

http://www.jena.cz/cenik-materialu.html

http://www.jena.cz/files/cenik-2011.pdf


Jan Šarapatka a Lucie Sádlová, 20.5.2011

Soused má hodně velký pozemek a vozí hnůj od králíků,prasat a jiného dobytka k plotu s námi sousedící.

EXISTUJE ZÁKON O VZDÁLENOSTI UKLÁDÁNÍ ODPADU Z HNOJE ? Kvůli zápachu nelze zahradu plně využívat.



Odpověď:
Obtěžování zápachem či kouřem řeší jednak zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., jednak občanský zákoník.
Povinnosti provozovatelů malých stacionárních zdrojů jsou stanoveny v zákoně o ochraně ovzduší řeší §3 a §12. V §3.
V občanském zákoníku, v §127, někdy také nazývaným „generální klauzule“, se říká, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek (tzv. imise).
Vlastník se tedy může domáhat, aby nedocházelo k jeho obtěžování nad míru přiměřenou poměrům (tj. když nedochází k bránění výkonu práva, nicméně tento výkon činí obtížným nebo nepříjemným) a ohrožování výkonu jeho vlastnického práva (tj. ohrožování se týká přímo výkonu práva chráněného subjektu nebo jeho existence) jiným vlastníkem. Vlastníkem přitom mohou být jak fyzické, tak právnické osoby, tedy právě např. ony společnosti, které vlastní továrnu, jež je zdrojem zápachu. Ačkoli se žalobě podané za účelem ochrany vlastnického práva říká tzv. sousedská, neznamená to, že by pouze vlastník bezprostředně sousedící nemovitosti byl aktivně legitimován, tj. že by se s tímto žalobním návrhem mohl obrátit na soud. Z důvodové zprávy k občanskému zákoníku jasně vyplývá, že těmito negativními vlivy mohou být dotčeni i sousedé vzdálenější, což je právě v případě zápachu a jeho šíření velmi jednoduše představitelné. Žalobním petitem se pak může domáhat, aby byla rušiteli uložena povinnost zdržet se toho jednání, kterým ho obtěžuje či ohrožuje jeho vlastnická práva.
Kdo může provozovatele malých zdrojů kontrolovat?
Příslušným orgánem pro kontrolu malých zdrojů je obecní úřad. V případě nečinnosti si lze stěžovat na příslušném krajském úřadě na odboru kontroly. Tento orgán přezkoumává výkon státní správy svěřené obcím a mohou jim kontrolu nařídit.

Aktuální znění zákonů naleznete na Portálu veřejné správy nebo stránkách Ministerstva životního prostředí ČR.

Primárně  Vám doporučujeme pokusit se o domluvu, následně pak postupovat podle výše uvedených kroků.
Za Ekodomov

Jan Šarapatka, 20.5.2011 14:51



Potrebujeme navrhnúť obecné kompostovisko

a na prepočet, podĺa platných zákonov na Slovensku, potrebujeme vedieť mernú hmotnosť výsledného kompostu, to znamená počet kg na 1 m3.

 

Měrná hmotnost výsledného kompostu se odvíjí od množství vody a zralosti kompostu. Obecně lze říci, že 1 m3 kompostu v částecně vysušeném stavu váží 500 - 1200 kg.

Údaj je převzat od Branislava Moňoka ze SPZ na Slovensku. Na jejich www stránkách naleznete spoustu informací i o komunitním kompostování (např. příručku o obecním kompostovišti  nebo příručku pro domací a komunitní kompostovaní ).

 

Kotoulová a Váňa uvádějí v Příručce pro nakládání s komunálním bioodpadem (v tab.5 na str.43) následující měrné hmotnosti (kg/m3):

 komposty čerstvé 380 - 600

 komposty polozralé 500 - 700

 komposty zralé 700 - 1000

 komposty prosáté 800 - 1100

 komposty zemité 900 - 1300.

14.09.2006 17:10

Sepisuji krátký projekt týkající se zavedení třídění bioodpadu na škole...

Chci se proto zeptat:

- kolik kompostéru (jak velikých) je třeba pro cca 400 žáků

- jak často je třeba vyměňovat rozložitelné sáčky (zda je možné nechat je i několik dnů, aniž by zapáchaly, množily se v nich mušky,...) a kolik tím pádem může mít škola přibližnou sptřebu sáčků na školní rok

- zda existují možnosti, jak získat finanční podporu pro nákup rozložitelných sáčků pro další školní roky

Při hledání různých informací na internetu jsem zjistila, že Vaše organizace nabízí školám podporu při zavádění kompostování. Ještě před tím, než odešlu žádost o grant, bych se proto chtěla zeptat, jak vaše podpora probíhá a jak je možné ji získat.

 

K první otázce: záleží zda máte zahradu a možnost kompostovat i zahradní bioodpady. Pokud budete separovat pouze ze tříd postačí Vám bohatě dva plastové 350 litrové kompostéry. Pokud budete využívat i zahradní odpady což je velice dobré a žádoucí, pak bych doporučoval minimálně dva, ale
spíše tři 720 litrové kompostéry. Nemohu Vám to takto jednoduše říci. Vše vždy vychází z analýzy odpadů na škole - předpokládám z našich zkušeností, že ze tříd (máte cca 20 tříd??) se vyseparuje v počtu 400 dětí cca 5 -10 kg bioodpadu na celou školu za týden. Mohu Vám také doporučit dřevěný kompostér, který momentálně nabízíme školám se zahradou. Jsou lepší v tom, že jsou o mno lépe provzdušněné než ty plastové a to je zase žádoucí. Zde je odkaz, abyste měla představu, jak vypadají.
http://www.ekodomov.cz/index.php?id=instalace_komposteru.



Ke druhé otázce: sáčky jsou paropropusté, čímž je zajištěno, že se v nich může bioodpad zdržovat delší dobu - tedy není problém (z vlastní zkušenosti) nechat bioodpady v sáčku 2 až 3 týdny. Sáček odvádí vlhkost z bioodpadů, vysouší je a tím zamezuje tvorbě zápachu (anaerobním podmínkám) a ještě se zmenšuje objem vyseparovaných odpadů. Důležité je, aby sáčky byly zavěšeny v otevřeném koši, doporučuji přímo naše speciální koše-držáky, najdete je zde: http://www.ekodomov.cz/e-shop/index.php?main_page=index&cPath=2. Víko koše je velmi jemně "dírkované", což umožňuje provětrávání, ale dírky jsou natolik malé, že jimi octomilky neprolezou, tím se tedy zamezí z 80% i vzniku mušek. Doporučuji, a vychází to i z našich zkušeností, sáčky opravdu pořádně naplnit a pokud to je možné tak je použít vícekrát (tedy vysypat a znova dát do koše). Stalo se nám na jedné škole, že se do kompostéru vyhazovaly sáčky se třemi šlupkami - takže to byla spíše hromada bioplastových tašek než kompost - a v takovém prostředí se sáčky nerozloží. Potřebují být zahrnuty do kompostované hmoty. Vaši potřebu sáčků na 2 roky vidím tak na počet tříd - odhadem tedy 20 kusů "Start setu", což je 90 sáčků + koš (to činí 12 100,- Kč) + celodřevěný kompostér od nás - viz výše - 6 000,- Kč s instalací a dopravou. Takže celkem se vejdeme bohatě do 20 000,- Kč (započítávám ještě nějaké informační materiály, výukové materiály atd...)


Co se týče grantů: budou se nyní otevírat granty z MŠMT - s názvem Peníze do škol, kde je na jeden projekt na jednu školu vyčleněno 300 tisíc Kč. Takže z toho se může čerpat a pokrýt další potřeba.

 

Jan Šarapatka

2.4.2010 19:42

Jak je možné získat informační materiály, které jsou k nahlédnutí na Vašich webových stránkách?

Potřebovali bychom k naší akci propagační materiál, který jsem našla na vašich www stránkách a ptám se, zda bychom mohli tento materiál získat do začátku školního roku, kdy chceme informační kampaň pro žáky, rodiče a veřejnost začít a pokusit se je získat pro tuto činnost, která jistě v brzké době bude samozřejmostí.

Informační materiály lze od nás zakoupit. Pokud jsou skladem, můžeme je dodat okamžitě. Na základě dohody jsme schopni případně materiály upravit dle vaší potřeby nebo je na zakázku vyrobit. Můžeme pro Vás rovněž vyrobit materiály, které budou navrženy přímo pro danou informační kampaň. Více se dozvíte v sekci Osvětové materiály.

16.07.2005 14:04

Existují papírové pytle na bioodpad, které by bylo po naplnění možné vyhodit?

Bioodpad lze kompostovat spolu s papírovými nebo biodegradabilními sáčky (např. na bázi kukuřičného škrobu). V zahraničí se k separovanému sběru bioodpadu používají speciální papírové sáčky, které jsou odolnější proti "promáčení". Pokud máme správné informace, u nás zatím tyto sáčky nejsou dostupné. (Běžné papírové sáčky, např. svačinové, se k manipulaci s odpadem příliš nehodí, protože se rychle promočí a roztrhnou.

20.10.2006 19:21

Chtěl bych si doma zařídit malý kompost, můžete mi doporučit nějakou knihu nebo časopisy o kompostování?

Přehled literatury o kompostování lze nalézt na v sekci Poradna  pod odkazem Literatura. Zde je uveden přehled základní literatury o kompostování. Osobně doporučuji knížku od Ing. Kaliny "Kompostování a péče o půdu", kterou vydalo nakladatelství GRADA. Tato knížka obsahuje základní a ucelené informace o kompostování, které využije začínající i zkušený zahrádkář. Od stejného nakladatelství vyšla ješte jedna dobrá knížka - "Komposty, pařenište a truhlíky" (náhled titulní stránky je rovněž k dispozici na výše uvedených internetových stránkách). Tato knížka obsahuje návod na stavbu izolovaného kompostéru, kompostéru z palet a kompostéru z pletiva. Knížky lze zakoupit ve specializovaných knihkupectvích nebo si je můžete u nás objednat. (Ceny jsou uvedeny na výše uvedených internetových stránkách).

13.08.2006 23:36

Nahoru

16.05.2016 13:30