Vracíme, co si bereme. Víme jak, víme proč.

Jak realizovat spolupráci zemědělce s obcí

Nejefektivnější způsob využití bioodpadu vychází ze spolupráce obcí se zemědělci. Vyplatí se obcím, zemědělcům i občanům.

Stávající legislativa však této spolupráci není příliš nakloněna. Přesto ji lze realizovat. Nabízíme zde tři základní modelové možnosti.

  1. Zemědělec provozuje průmyslovou kompostárnu nebo bioplynovou stanici schválenou pro zpracování bioodpadů
  2. Zemědělec zpracovává vlastní bioodpad a bioodpad obce v malém zařízení
  3. Zemědělec zpracovává zelené zbytky nebo bioodpady, které zůstávají v majetku obce, zemědělec přebírá až hotový kompost

Podívejte se na video "Zemědělská kompostárna"

1. Zemědělec provozuje průmyslovou kompostárnu nebo bioplynovou stanici schválenou pro zpracování bioodpadů

Zemědělec bioodpad zpracovává na své náklady a ve svém zařízení. Příjem odpadů a jeho zpracování řeší standardním způsobem jako zpracovatel odpadu a výsledný kompost využívá na obhospodařovaných pozemcích nebo jej prodává. Příjem má rovněž od obce z poplatku za zpracování bioodpadu.

Postup:

  • zemědělec získá statut osoby oprávněné pro nakládání s odpady na základě žádosti podané u příslušného krajského úřadu
  • nakládá s bioodpadem v souladu se zákonem o odpadech
  • kompost ukládá na zemědělskou nebo lesní půdu, nebo jej předává, či prodává dalším osobám na základě registrace u ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)

Více informací o zisku pro zemědělce a obce >>>   

Nahoru

2. Zemědělec zpracovává vlastní bioodpad a bioodpad obce v malém zařízení

Tato varianta řeší situaci, kdy zemědělec chce vyrábět kompost – organické hnojivo především pro vlastní potřebu, ale nechce budovat nákladná zařízení pro zpracování bioodpadu a plánované množství zpracovávaného bioodpadu nepřesáhne 150t za rok. Zpracováním zelených zbytků od obce si zvýší množství vyrobeného organického hnojiva a obci vyřeší problém při nakládání s bioodpady. Tento model využívá většina malých zemědělských kompostáren v Rakousku.

Nejmenší a nejjednodušší standardizované zařízení pro zpracování bioodpadů je „malé zařízení“ v souladu s § 33b odst 1) písm. b) zákona č. 185/2001Sb o odpadech, které je povolováno na základě kladného vyjádření obecního úřadu obce s  rozšířenou působností dle § 79 odst. 4 písm. e) téhož zákona. Postup jak takové zařízení vybudovat je velmi dobře popsán v publikaci Zřizování a provoz malých kompostáren - Metodika pro praxi z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Na základě ustanovení § 12 odst. 3) zákona č. 185/2001Sb o odpadech je k převzetí odpadu do svého vlastnictví oprávněna právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení podle  § 33b odst 1) písm. b) stejného zákona. Předpokládáme, že v případě zemědělce se bude jednat buď o fyzickou osobu zemědělského podnikatele nebo právnickou osobu podnikající v zemědělství a může tedy zelené bioodpady od obce přebírat do svého vlastnictví.

Pojem zelené bioodpady je upřesněn ve vyhlášce č. 341/2008 Sb v příloze č. 1 seznam B. Jedná se o odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství, ale také o komunální odpady – složky odděleného sběru, odpad ze zahrad a parků včetně hřbitovního odpadu a další. Zemědělec tak ve svém zařízení může zpracovat prakticky všechen bioodpad rostlinného původu a to jak ze své zemědělské činnosti tak od obce.

Aby zemědělec mohl kompost použít jako hnojivo musí vědět jaké minerální a organické látky jsou v kompostu obsaženy. Za tímto účelem si musí nechat udělat rozbor kompostu. Rozbor dělá například Výzkumný ústav rostlinné výroby (www.vurv.cz). Pokud vzorek kompostu splňuje parametry kompostu, pro jeho použití na zemědělskou půdu, je třeba jej zaregistrovat. Registrace kompostu se provádí podle zákona 156/1998 Sb. „o hnojivech“ a o registraci hnojiva rozhoduje. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (www.ukzuz.cz).

Kontrolní rozbory stačí provádět 1 x za rok. Kvalita kompostu je sledována dodržováním technologického postupu a sledováním vstupních surovin. O přijatých surovinách a postupu kompostování se vedou záznamy v provozním deníku. Pro malá zařízení není povinná váha proto lze hmotnost přijatých surovin odhadovat (například přepočtem objemu dovezené hmoty).
Takto vyrobený a registrovaný kompost může zemědělec použít pro svoji potřebu a nebo jej dále prodávat.

Jak se stát oprávněnou osobou - PDF, 404 kB

Více informací o zisku pro zemědělce a obce >>> 

Nahoru

3. Zemědělec zpracovává zelené zbytky nebo bioodpady, které zůstávají v majetku obce, zemědělec přebírá až hotový kompost

Tato varianta řeší situaci, kdy je v obci zemědělec, který má prostor pro kompostování, ale nechce nebo má obavu pustit se do zpracovávní bioodpadů a má zájem o organické hnojivo - kompost. Může se jednat i o přechodnou dobu než se zemědělec naučí s bioodpadem pracovat a bude později kompostovat svým jménem na vlastní odpovědnost.

Při této variantě zůstává veškerá odpovědnost za nakládání s bioodpady na obci. Zemědělec zde funguje jako zaměstnanec obce, který provádí veškeré potřebné úkony související s příjmem a zpracování odpadů a jako subjekt, který obci pouze pronajímá prostor a případně techniku.

Díky skutečnosti, že kompostovaný materiál zůstává v majetku obce, bylo by možné kompostárnu provozovat jako komunitní dle §10a zákona o odpadech.

V § 10a zákona o odpadech v rámci vymezení pojmů se uvádí v odstavci (1) písmenu a) „komunitním kompostováním - systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků, údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost“

Mezi rostlinné zbytky ze zahrad patří také odkrojky z ovoce a zeleniny, natě, slupky od brambor a další rostlinné zbytky, které vznikají v domácnostech při přípravě pokrmů z ovoce a zeleniny vypěstované na zahradách na území obce. Protože však při sběru rostlinných zbytků nelze odlišit, zda se jedná o rostlinné zbytky, které si občan přinesl z chalupy, ze supermarketu nebo zda je má ze zahrady na území obce, vytváří tato definice pochybnosti. Některé obce rostlinné zbytky z domácností do systému komunitního kompostování automaticky zahrnují, jiné se omezují pouze na trávu a listí.
Pokud tedy obec v rámci obecně závazné vyhlášky stanoví, že v rámci komunitního kompostování bude zpracovávat rostlinné zbytky ze zahrad, je tak možné zpracovávat veškeré rostlinné zbytky z domácností, které mohou pocházet ze zahrad.

Dále v odstavci (2) se uvádí: „Obec může ve své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce“.

Jiné využití, například jako hnojivo na zemědělskou půdu, je možné na základě registrace u ÚKZÚZ.

Výsledný kompost je třeba registrovat u ÚKZÚZ, aby jej obec mohla dále distribuovat. Zemědělec pak kompost od obce získá jako částečnou kompenzaci za pronájem prostoru a techniky. Na základě dohody s obcí se může jednat o všechen kompost nebo jen jeho část.

Výhodou komunitního kompostování je nižší administrativní zátěž. Není nutné vést evidenci použitých materiálů, neboť komunitní kompostárna se nezřizuje ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a povinnosti vyplývající se zákona o odpadech se na tato zařízení nevztahují.

Vstupy a proces kompostování je však nutné sledovat pro udržení registrace kompostu u ÚKZÚZ. Doporučujeme proto, aby i komunitní kompostárna byla schválena jako malé zařízení, nebo aby měla alespoň parametry malého zařízení.

Zemědělec tak získá kompost pro vlastní potřebu a peníze za pronájem prostor a případně za pronájem techniky.

Postup:

  • obec se dohodne se zemědělcem na spolupráci a zaměstná zemědělce na částečný pracovní úvazek nebo na dohodu o provedení práce (max. 150 hodin za rok)
  • zemědělec pronajme obci plochu pro zřízení malého zařízení pro kompostování bioodpadu z obce
  • zemědělec pronajme obci zemědělskou techniku (traktor, pásový dopravník apod.)
  • obec / svazek obcí / mikroregion může získat až 90% investičních nákladů na dovybavení malého zařízení z Operačního programu životní prostředí, priority 4.1.
  • obec může zřídit více malých zařízení ve spolupráci s místními zemědělci tak, aby se optimalizovala dojezdová vzdálenost
  • při zpracovávání bioodpadů do 150 t / rok a 10 t v jedné zakládce si obec zajistí souhlas místního úřadu s rozšířenou působností s umístěním kompostárny
  • obec zajistí registraci kompostu u ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  • zemědělec vyrobený kompost převezme od obce a aplikuje jej na obhospodařované pozemky

Více informací o zisku pro zemědělce a obce >>>   

Nahoru