Užitečné rady a tipy

Zachycenou přebytečnou vodu z vermikompostéru, tzv. „žížalí čaj“, lze po smíchání s vodou v poměru 1:1 použít jako vynikající hnojivo na pokojové rostliny.

Pokud se při vermikompostování objeví nežádoucí vinné mušky, jejich vajíčka na zbytcích ovoce zničíte v mikrovlnné troubě (po dobu 2 minut), zmrazením, pařením neby mytím v horké vodě. Na samotné mušky lze použít mucholapku:

• Alisonina mucholapka:
  Do malé sklenice, např. od přesnídávky, dejte 3 polévkové lžíce vody,
  1 polévkovou lžíci octa, čtyři kapky saponátu na mytí nádobí a špetku
  pekařského droždí. Nádobu umístěte na povrch podestýlky.
• Myrysina mucholapka:
  Do sklenice dejte na dno kousek banánu. Udělejte kornout z papíru
  a připevněte ho ve sklenici špičkou dolů.

Žížalám prospívá vlhké listí. To obsahuje minerály, které žížaly potřebují. Je proto vhodné na podzim sbírat listí a žížalám ho dát.

Pokud se objeví zápach, důvodem je pravděpodobně nahromadění většího množství bioodpadu, který žížaly nestačily zpracovat. Nahromaděný bioodpad rovněž zvyšuje vlhkost substrátu, který potom hnije a zapáchá. Upravte vlhkost natrhaným papírem a zkontrolujte množství žížal.

Pokud máte nedostatek malých žížal, je to signál, že se nerozmnožují. S největší pravděpodobností se jedná o špatnou podestýlku. Zkontrolujte vlhkost a je-li vysoká, přidejte suchý papír nebo lepenku. Může to být dáno také nevhodnou skladbou bioodpadu. Důležité je míchat „hnědé se zeleným“ = uhlíkaté s dusíkatým (optimální poměr je 20 - 30 : 1, tj. 20 - 30 krát více uhlíku než dusíku. Obecně platí, že čím starší, tmavší a dřevnatější materiál máme, tím je v něm obsaženo více uhlíku, čím je materiál čerstvější, šťavnatější a zelenější, tím obsahuje více dusíku.)

Pokud máte velké množství malých žížal, můžete je věnovat. Pokud je nebude chtít nikdo z přátel, můžete se obrátit na nás, rádi si vaše přebytky vezmeme. Rozhodně je nepouštějte ven, ve vermikompostéru se většinou chová kalifornský hybrid, který u nás není původní a do volné přírody tedy nepatří.