Vracíme, co si bereme. Víme jak, víme proč.

Víme proč

 
Projekt Kompostuj.cz přináší možnosti reálných úspor, a to v řádech miliard korun,

které mohou získat obce, firmy, školy a instituce, ale i jednotlivci. Projekt působí rovněž na zmírnění dopadů globálního oteplování a vytváří účinnou prevenci proti povodním.

My lidé chceme mít pevnou půdu pod nohama a tak půda často mizí pod silnicemi, chodníky, domy, nákupními a logistickými centry. V tomto případě však již nemáme pod nohama půdu, ale mrtvou horninu, která se podobá holé skále nebo poušti. Proto je nutné půdu do měst vracet, a to do truhlíků za okna, na střechy, balkóny či terasy.

Půda často zbytečně degraduje i na polích.

Někteří hospodáři dávají přednost rychlému a krátkodobému zisku před dlouhodobou péčí o půdu. Maximalizace výnosů vede k vysoké chemizaci a úbytku organické hmoty v půdě. Půda pak nedokáže zadržovat vodu a živiny a dochází k půdní erozi. Touto erozí je v ČR ohroženo 50 % zemědělských pozemků. Majitelé půdy by se měli zajímat, jak se s jejich majetkem nakládá, aby nedocházelo k erozi a snižování jeho kvality.

Do podpory péče o půdu se může zapojit každý. Je to jednoduché a získáme mnoho.

Zapojit se můžeme tím, že budeme třídit organické zbytky a případně je i svépomocí kompostovat. Kompost pak lze využít k ozeleňování bytů, dvorů, okolí domů, potřebný je na zahradách, v sadech, vinicích a samozřejmě na polích.

Celkovému množství 8,9 mil. tun kompostovatelných odpadů, které v ČR ročně vyprodukujeme a které lze využít pro přípravu organických hnojiv, odpovídá hodnota živin v ekvivalentních průmyslových hnojivech za 3,5 - 5 miliard Kč. I přes tuto materiálovou hodnotu více než 1,5 milion tun biomateriálu každý rok končí zbytečně na skládkách. Pokud bude tento biomateriál vytříděn a zkompostován, může nahradit chemická hnojiva, která si nyní kupujeme do truhlíků, na zahradu a která se masivně využívají v zemědělství. Kompost přitom půdě dodává organickou hmotu, která váže vodu a živiny. Vzniká tak zdravá půda, ze které vyrůstají výživné a chutné potraviny bez chemie.

Péčí o půdu rovněž předcházíme klimatickým extrémům.

Zdravá půda dokáže při deštích absorbovat vodu, která se na slunci odpařuje a vzniká tak nejvýkonnější klimatizační jednotka na světě. Kvalitní půda porostlá trávou na rozloze velikosti areálu jaderné elektrárny Temelín má větší chladící výkon než je výkon této elektrárny. Dostatek vody v půdě tak zabraňuje přehřívání a vytváří pro člověka příjemné klima. Odpařená voda ve vzduchu při západu slunce kondenzuje a v podobě rosy se vrací na zem. Při kondenzaci vzniká teplo a snižují se tím teplotní výkyvy.

Půda je v ČR největší zásobárnou vody.

90 % veškeré snadno použitelné vody je obsaženo v půdě a jen 10 % je ve všech jezerech, rybnících a vodních tocích. Kvalitní půda je tak rovněž účinnou ochranou proti povodním. Zvyšování množství ploch, kde se ve městech může zasakovat voda v půdě, ale i zadržování dešťové vody pro její další využití na zálivku a i pro splachování či mytí je důležitou součástí vodního managementu a prevence povodní.

Péče o půdu má možnost zmírnit globální oteplování. Půdní eroze je celosvětový problém a celosvětově se rovněž snižuje schopnost půdy zadržovat vodu. Snižuje se tak cirkulace vody v rámci malého vodního cyklu v jednotlivých regionech a posilují se teplotní extrémy včetně bouří, větrných smrští a přívalových dešťů.

Problém zvyšování extrémů v počasí se nyní týká i České republiky. Český hydrometeorologický ústav eviduje oblasti, které v rámci České republiky trpí nadprůměrným suchem a zároveň eviduje oblasti s vysokými srážkami většinou v podobě přívalových dešťů, které pak způsobují bleskové povodně a materiální škody. Tyto suché oblasti se kryjí s oblastmi, které jsou zemědělsky nejvíce využívané a které jsou také postiženy největší půdní degradací a vodní erozí. Jedná se o Polabí a jižní Moravu. Tento jev dostal název "zemědělské sucho". V hornatých a lesnatých oblastech jako je například Plzeňsko nebo Jeseníky jsou naopak srážky nadprůměrné.

05.05.2016 19:31