Vracíme, co si bereme. Víme jak, víme proč.

Půda bez humusu nezadržuje vodu

Absence humusu a organické hmoty v půdě ovlivňuje vysychání krajiny ale i povodně. Pokud se voda nemá kde zachytit, z půdy odtéká a půda ztrácí vlhkost. Při přívalovém dešti dochází ke zvodnění povrchové části půdy a na povrch jsou vyluhovány jemné jílové částice, které vytváří vrstvu ztěžující další průsak vody. Vyschlá půda pak funguje jako stanová celta. Pokud je půda suchá, povrchové pnutí vody drží kapky vody vcelku a kapky klouzají dolů, aniž by prošly porézním povrchem. Rostliny tak trpí nedostatkem vláhy, klesá hladina podzemní vody a studně vysychají. I krátkodobý přívalový déšť pak přinese ničivou povodeň a půda pod povrchem zůstane vyprahlá a suchá. Toto jsou stinné stránky intenzifikace zemědělské výroby s rozoranými mezemi a obřími lány, využívání průmyslových anorganických hnojiv a odvodňování krajiny napřímenými vodními toky. Jen v České republice bylo odvodněno 1.081.836 ha (25,4 %) zemědělské půdy a 72,2 % zorněno. Z 90.959 km vodních toků bylo v ČR upraveno 36.527 km (40,2 %) a délka toků tu byla v minulém století zkrácena o jednu třetinu! [1] Situace je dále zhoršována budováním odvodněných zpevněných ploch. Například jen za rok 2006 přibylo v ČR 117 ha zastavěné plochy [2]. Pokud má půda dostatek organické hmoty a dokáže si udržet vlhkost, naváže voda v kapilárách dešťové kapky a voda se začne rychle vsakovat. Voda zůstává v půdě a krátké přívalové deště se na zvýšení hladiny vodních toků prakticky neprojeví. Kompostováním a aplikací kompostu tak předcházíme vysychání půdy i povodním.

[1] O. Syrovátka, M. Šír a M. Tesař, Změna přístupů ke krajině - podmínka udržitelného rozvoje Text byl v roce 2001 přednesen na konferenci "Tvář krajiny - krajina domova" 23. prosince 2002, www.jeseniky.ecn.cz/Herminovy/Studie/Syrovatka.htm

[2] STATISTICKÁ ROČENKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2007, Půda a horninové prostředí, www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFMVTMNS/$FILE/kap_b3.pdf