Vracíme, co si bereme. Víme jak, víme proč.

Proč třídit bioodpad

Každý rok ukládáno více než 3 miliony tun směsných komunálních odpadů, z toho přibližně 40% tvoří biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO). Tyto bioodpady by mohly být vytříděny a využity pro výrobu bioplynu, elektrické energie a kompostu, který může obohatit zemědělskou půdu o tolik potřebný humus.

Za neplnění skládkové směrnice nám hrozí pokuty v řádech miliard Kč

Se vstupem do Evropské unie jsme se zavázali snížit množství bioodpadů ukládaných na skládky. Již v roce 2010 jsme měli snížit množství bioodpadů na skládkách o 25%, v roce 2013 to má být o 50% a v roce 2020 o 65% ve srovnání s množstvím v roce 1995. Česká republika své závazky neplní a hrozí nám pokuty v řádech miliard Kč Občané svým odpovědným přístupem tak mohou přispět k odvrácení zbytečných penalizací.

Třídění bioodpadů v domácnostech je řešení 

V případě, že by se ve všech domácnostech třídil bioodpad, mohly by veškeré dnes nevytříděné bioodpady z domácností pokrýt roční spotřebu elektrické energie pro cca 14 000 domácností a dodat potřebné organické hnojivo pro cca 76 000 ha orné půdy, což je pouze malá část veškeré zemědělské půdy, která by komposty z bioodpadů mohla využít.

Z jedné tuny bioodpadu

je možné vyrobit až 100m3 bioplynu, ze kterého se v kogeneračních jednotkách může vyrobit 198 kWh elektrické energie a 348 kWh tepla [1]. Zbytky rostlinných materiálů, které pod slunečními paprsky rostly a zrály, se v uzavřených reaktorech bioplynových stanic bez přístupu vzduchu rozkládají. Anaerobní bakterie, které rozklad realizují, produkují energeticky hodnotné plyny - především metan. Bioodpad se následně kompostuje a vzniklé organické hnojivo - kompost - se může dále aplikovat do půdy. Tím se využití bioodpadů maximalizuje. Průměrná roční produkce bioodpadu z domácností činí na jednoho obyvatele cca 50 kg [2] (bez zahradního odpadu), což představuje cca 10 kWh elektrické energie. Pro srovnání: Pokud máte doma novější (úspornější) televizi, můžete se za svoji roční produkci bioodpadu cca 1/2 roku dívat na zprávy (30 min denně).

Napřed separace, pak sequestrace

Pokud se bioodpad kompostuje a kompost ukládá do půdy, dochází k takzvané „sequestraci“, to znamená k uložení vázaného uhlíku do půdy ve formě humusových látek a organominerálních komplexů [Habart Jan; Kompostováním proti klimatickým změnám, aneb sequestrace a obchod s emisemi skleníkových plynů, 2003]. Z jedné tuny bioodpadu může být vyrobeno cca 0,4 tuny kompostu, tvořeného přibližně z 60% sušinou, která obsahuje až 40% uhlíku (C) [Kafka Zdeněk; Základy ochrany životního prostředí, 2006]. Uhlík tvoří necelou třetinu CO2. Jestliže C tvoří 12/44 CO2, může jedna tuna zkompostovaného bioodpadu ušetřit cca 0,352 tun emisí CO2. Kompostováním tak přispíváme ke snižování emisí skleníkových plynů a k ochraně životního prostředí.

[1] Váňa Jaroslav; Anaerobní digesce komunálních odpadů, biom.cz/cz/odborne-clanky/anaerobni-digesce-komunalnich-bioodpadu, 2002

[2] Vašutová, H., Hodek, T.; Ekonomické využití biodegradabilních plastů při separaci a nakládání s bioodpady, Sborník přednášek Odpady a obce a Hospodaření s komunálními odpady, 2005