Vracíme, co si bereme. Víme jak, víme proč.

5. Simona Lekki

<<< Zpět na Miss kompost 2014

Kompost "Co les dal ..."

Kompost vznikl tak trochu z donucení. Získali jsme totiž pozemek s lesem, který už dlouhá léta jen kosilo 2 x ročně místní zemědělské družstvo, k vlastnictví se nikdo nehlásil. Sousedi používali les jako skládku, jak komunálního, tak zahradního odpadu (pokosená tráva, spadané jablka). To vše vyváželi hned na kraj lesa, nejlépe k pěšince vedoucí do lesa. Když jsme začali na louku a do lesa chodit a pracovat, obtěžoval nás zápach zahnívajících hromad a také jejich umístění. Proto jsem se rozhodla vybudovat na kraji lesa kompost.

Rozměry: půdorys asi 2 m x 2 m, výška 1,5 m

Kompost je z místních přírodních zdrojů, jen kvůli zpevnění je nahoře svázán lýkovým provázkem. V náletovém lese jsme udělali probírku stromů, z menších stromků nebo větších větví jsem udělala konstrukci kompostu - v rozích čtverce 2 m x 2 m jsem vždy zapíchla pár centimetrů od sebe dva rovné, silné klacky a mezi ně jsem vodorovně pokládala další větve vždy nastřídačku na protějších stranách - jak se staví hranice na oheň (soused si to dokonce myslel a přišel se zeptat, jestli to budu zapalovat). Nahoře jsou svislé klacky svázány k sobě navzájem i po celém obvodu kvůli zpevnění.

"Kompostér" jsem si vyrobila tímto stylem, protože

a) hezky zapadá do krajiny,

b) byl levný - stál mě jen pár dnů práce (prozatím místo není hlídané a nechtěli jsme do něho investovat peníze),

c) volná hromada by mohla lákat místní lesní zvěř a nechtěla jsem, aby to rozhrabávala a vypadalo to jako dřív,

d) po pár letech se zkompostuje celý kompost včetně konstrukce a nemusí se řešit přemisťování (očekáváme změnu územního plánu a stavbu domu a pak bude kompost vhodnější na jiných místech).

Při založení kompostu jsem jako "menu" použila malé větve z lesní probírky spolu s navozeným zahradním odpadem. Větví bylo víc  a nebo větší než je vhodné, takže ze začátku k pravému kompostování (tlení při vyšších teplotách) asi nedocházelo. Hromada jen pod tíhou sněhu sesedla. Další roky jsme začali přidávat i posekanou trávu nebo seno a zbytky zeleniny a kompost začíná mít tu správnou vůni a konzistenci. Také už párkrát dostal koňskou koblihu, kterou zanechal na našem pozemku některý koník od sousedů.

Hotový kompost nejspíš použijeme na pěstování dýní.  Letos jsem na zkoušku zasadila asi 10 semínek a byť nakonec útok slimáků přežila je jen jedna rostlinka, úspěšně se rozlezla po větší části kompostu a dokonce se urodilo několik, i když malých dýní Hokkaido.

Perlička - letos jsem ještě před rozlezením dýně část sena nahoře rozhrnula, abych tam schovala zbytky zeleniny, a k mému milému překvapení jsem tam objevila hada (teda užovku nebo slepýše, nerozeznám je od sebe), tudíž z kompostu se neplánovaně stal i hadník a mé permakulturní srdce zajásalo ;o)