Vracíme, co si bereme. Víme jak, víme proč.
<<< Zpět na galerii Miss kompost 2016

51. Petr Plechata, Praha 6

 
 
 
 
 

Proč jste začali kompostovat?

Veškeré rostlinné zbytky z domácnosti kompostuji už dlouhá léta. V „paneláku“ na sídlišti je to trochu problém, ale zřídil jsem si v keři u zadního vchodu plastový kompostér z odpadového materiálu (nádoby 50 a 40 litrů s uříznutým dnem, bez víka, pravidelně provzdušňuji vyřazenou lyžařskou hůlkou). Posledních několik let je základem mých obědů v pracovní dny vlastnoručně připravovaný zeleninový salát ("insalata mista" dle sezónní nabídky). Čím dál víc mi vadilo zbytky vyhazovat, protože jich mám denně několik dcl. Po nástupu do současné práce jsem začal uvažovat o interiérovém vermikompostéru. Nastudoval jsem co nejvíce informace o chovu žížal, zamítl možnost nákupu drahého vybavení, prohlédl a posoudil řadu návodů (převážně anglosaského původu na Youtube) a shromáždil základní materiál. Po skončení zkušební doby jsem díky velké toleranci mých kolegů a nejbližších nadřízených mohl svoji ideu uskutečnit a zřídit si kompostér na chodbě pracoviště (úřadu). V první polovině července jsem zakoupil násadu cca 50 kalifornských hybridů Eisenia andrei (50 hal/ks -no nekup to!), sestavil první provizorní kompostér z kbelíků a odebral ze svého velkého kompostéru kyblíček již téměř zralého kompostu na základ (samozřejmě po kontrole nepřítomnosti hnojníků kvůli nežádoucému křížení druhů).

Jaký má kompost jídelníček?

Na základ jsem použil cca polovinu navlhčeného a natrhaného plata od vajec a kyblíček téměř zralého kompostu (mj. zdroj chvostoskoků a další drobné fauny). První týdny jsem „krmivo“ pro narušení struktury dával zmrazit, ale servíroval samozřejmě s normální teplotou. Kromě většinou EIZ nedoporučovaných citronů (cibulové slupky se v úřadu nevyskytují ☺), jsou základem jídelníčku „andreiek“ slupky z okurek, oškrabky z mrkve, filtry se sedlinou z jednoporcového kávovaru, vyvařený zelený čaj, okrojky z paprik a listové zeleniny, jadřince z jablek, příležitostně zbytky květin, banánové a mandarinkové slupky, předpokládám, že si smlsnou na nati z ředkviček. Poté, co jsem ve společné kuchyňce umístil sběrnou nádobku na zbytky, už dostaly andreiky i slupky z ananasu (jsem zvědav, jak rychle si s nimi poradí), další sedlinu a několik sáčků vyvařeného ovocného čaje. Krmivo v kompostéru doplňuji dle potřeby i každý den (pracovní, samozřejmě). Na závěr týdne nasypu na povrch cca lžíci jemně drcených skořápek z vařených vajec.

V případě, že jste si kompostér sami vyráběli, popište postup jeho výroby.

Vyšel jsem ze základního návodu na vermikompostér ze stejně velkých kbelíků, ale upravil jsem si jej. Na konci prázdnin se mi podařilo zakoupit u stánku s párky v rohlíku u stanice metra stohovatelné kbelíky od hořčice a kečupu s víky o objemu 10l, kus za 10 Kč. Instalovat vypouštěcí ventil na žížalí čaj do základové nádoby mi připadalo moc složité, stejně jako manipulovat často s celou touto nádobou. Navíc by celá sestava byla zbytečně vysoká. Podařilo se mi sehnat menší kbelík na zachycování žížalího čaje (od „mazláku“, ale asi by stačila i vyšší miska) a ten vycentroval do spodního kbelíku. Chovný kbelík jsem postavil na okraj této sběrné nádoby. Samozřejmě jsem kbelík navrtal. Síť otvorů do dna o průměru 2,5 mm jsem navrtal jen do takové vzdálenosti od okraje, aby čaj kapal jen do sběrné nádoby. U první sady (žluté) jsem vyvrtal i otvory po obvodu cca 3 cm nade dnem, i když jsem správně tušil, že bude čaj vytékat v omezené míře i tudy. U druhého kompostéru - již domácího (červený) – jsem vyvrtal otvory jen do dna, ale z úzké plastové nádoby jsem udělal „větrací šachtu“, umístěnou nad děrovaným dnem, též s otvory 2,5 mm. Zatím jde ale o pokus - o účinnosti po zasypání se mohu jen dohadovat. Třetí kbelík jsem nanýtoval na víko a obé společně provrtoval dírami (průchody) 8 mm. Přes vrchní kbelík je natažená „čepička“ z netkané textilie s našitou gumou po obvodu (proti muškám, vylétajícím z biomasy) a na ni pokládám další děrované „volné“ víko. Na povrch zbytků (resp. později do nejvýše umístěné nádoby) umisťuji také nádobku na odchyt mušek (ředěný ocet s kapkou jaru). Sice mám v záloze i čtvrtý kbelík, předpokládám ale, že nebude potřeba, protože po odebrání hotového kompostu (předpokládám na jaře) se objem zbylé biomasy silně zredukuje. Pro zlepšení vzhledu je kolem sestavy kbelíků volný válcový kryt ze zbytku paropropustné fólie, pro zlepšení manipulace je sada kbelíků postavena na pojízdnou poličku (určenou původně pod větší květináč).

Proč jste se rozhodli právě pro tento kompostér?

Jednoduchá stavba - v zásadě necelá hodina práce jen s akuvrtačkou a 2 vrtáky (2,5 a 8 mm), extrémně nízké pořizovací náklady (50 - 100 Kč). Ušití „čepice“ (realizovala manželka na šicím stroji) do práce nepočítám, netkaná textilie se dá provizorně uchytit jen delší gumou, hůře se s ní jen manipuluje. U červené sady jsou záchytná nádoba a spodní kompostová nádoba vycentrovány 3 seříznutými a tavnou pistolí přilepenými zátkami od vína. Takto v nejbližší době upravím i starší žlutou sadu.

Co děláte nebo se chystáte udělat s vyrobeným kompostem?

Z exteriérového kompostéru vybírám zralý kompost obvykle na jaře a částečně na podzim, kompost rozdělím. Část na pěstování květin a bylinek v domácnosti a na balkóně, větší část vždy věnuji sousedce, která pečuje o květiny v předzahrádce. Pokud něco zbude, využiji kompost do záhonku s levandulemi („Guerrilla Gardening“). Hnojní žížaly se snažím do kompostéru vracet, ale mnoho jich tam nebýváí.
Z kancelářského vermikompostéru pochopitelně po pouhých 3,5 měsících dosud žádný kompost nemám, ale již jsem začal rozdávat přebytky žížalího čaje (týdenní přírůstek 2 – 4 dcl). Kompost využiji na pěstování květin, bylinek a sazeničky zeleniny, popř. rozdám kolegům na přilepšení kancelářské floře. A také mám již předběžnou objednávku na násadu žížal do klasického kompostu (žádosti o poskytnutí žížal na krmivo či návnadu bych odmítl - přišlo by mi to nefér po jejich odvedené práci).

Jakékoli další sdělení:

Po necelých 4 měsících chovu se mi andreiky natolik rozmnožily, že jsem mohl vytvořit „oddělek“ 60 žížal jen z nejvyšší vrstvy kompostu (tedy více než původní násada) a vzít je domů do dalšího vermikompostéru. Opravdu se velmi rychle množí a jsou žravé (i při pravidelném krmení se téměř 2 poslední týdny povrch biomasy držel několik cm pod hranou nádoby).
K chovné stanici andreiek vedu jednoduchý chovný deník. Zaznamenávám především (obvykle v pátek po práci) objem do láhve odlévaného žížalího čaje.
V těchto dnech jsem naplnil první kbelík. Jeho obsah dosáhl téměř 8 kg biomasy a žížal, významný podíl tvoří sedlina z více než 1 kg mleté kávy.
Andreiky jsou skvělé! ☺

 

25.07.2019 19:05

 

Vítězové Miss kompost 2016

1. Kompost č. 23
Michal Novák z Roztok
2. Kompost č. 52
Miroslav Veverka ze Žandova
3. Kompost č. 24
Veronika Hniličková z Benešova

 
 
Internetové hlasování

Kompost č. 6
Zdeňka Hatinová z Libníkovic

 
 
Regionální kategorie Praha

1. Kompost č. 51 - Petr Plechata
2. Kompost č. 25 - Kateřina Čápová
3. Kompost č. 5 - Hana Kroutilová
4. Kompost č. 30 - Bohumila Zahrada