Vracíme, co si bereme. Víme jak, víme proč.
<<< Zpět na galerii Miss kompost 2017

6. Mateřská škola, Náchod, Havlíčkova 1848, Mgr. Michaela Trejtnarová, 547 01 Náchod

 
 
 
 
 

Proč jste začali kompostovat?

Naše pětitřídní mateřská škola se nachází v Náchodě, na Plhovském sídlišti, obklopeném zámeckým lesem. A to bylo důvodem, proč jsme se před několika lety rozhodli vybudovat přírodní zahradu plnou života. Postavili jsme si dřevěné mobilní záhonky a začali vrstvit kompost, aby nám vše, co zasadíme, pěkně vyrostlo. Z našich dětí se staly zahradníci, kteří se každým rokem těší na jaro.
„Jaro, jaro, už je tady, těšíme se do zahrady!“ volají děti, když nám ve třídách už nestačí okenní parapet, na kterém máme v pěstebních nádobách vzrostlé sazeničky. Zamýšlíme se nad tím, co jsme stihli připravit přes zimu a co nás čeká nyní – na jaře, než zasadíme rostlinky do záhonů.
Připravujeme nářadí a zahradní kolečka, aby nám uvezla pohrabanou trávu a zbytky listí. Každé jaro začínáme prohrabáváním a kypřením záhonků a přitom pozorujeme rozkladače a drobné živočichy, kteří nám pomáhají s tím, aby byla půda úrodná.
Listí, tráva, klacíky – to vše děti nakládají a vozí na kompost. Ale na který? Máme jich totiž několik. Naše „okno do půdy“ je kompost v břehu zahrady, kam ukládáme trávu, listí a zbytky z květníků. Oknem potom pozorujeme bujarý život rozkladačů. Velký kompost máme naproti, tam kompostujeme větve, listí a zbytky rostlin ze zahrady. No a jeden kompost máme přímo ve školce – Vermikompostér. Do něj nosíme vše, co mají rády kalifornské žížaly. Hlavně slupky a zbytky ovoce i zeleniny. O žížaly se staráme několikrát týdně.
V naší školce už všichni víme, že kompostováním vracíme živiny do naší zahrady. Víme, co do kompostu patří a co ne. A když něco nevíme, tak se to rádi naučíme!
A co je pro nás odměnou? Mlsání ovoce a bylin z naší zahrady. A když jsme za oknem ve školce- chodí nám na zahradu mlsat srnky, zajíci a spousta ptáků, kteří k nám zavítají ze zámeckého lesa.
„Naše školní zahrádka je pro děti, ale i zvířátka“

Jaký má kompost jídelníček?

Jako správní chovatelé, jsme si museli nastudovat podrobnosti o vermikompostování a připravit pro naše žížaly vedle pěkného bydlení i pestrý jídelníček. Čím je krmíme, a co jim prospívá, si zapisujeme do plánu žížaliště. To proto, že jsme začátečníci a chceme, aby se žížalám u nás dařilo a měly přirozené prostředí.
Někdy také doneseme nějaké dobroty z domova, to jsou hlavně slupky z banánů, čajové sáčky a skořápky z vajec, nebo sedlinu z kafe, které vypil táta.
Hlavní součástí jídelníčku rozkladačů v kompostu na školní zahradě jsou zbytky z údržby naší zahrady, tj. posečená tráva, listí, vyhrabané zbytky z trávy, nalámané větvičky.

V případě, že jste si kompostér sami vyráběli, popište postup jeho výroby.

Protože jsme zvědaví, přáli jsme si do kompostu vidět. Jaký je tam život a co tam ti rozkladači dělají. Když jsme vymýšleli a budovali přírodní zahradu, naším požadavkem bylo vytvoření kompostu s oknem a okenicí. Zahradníci z firmy ARBORISTIKA Žďárky, s.r.o. nám jej vybudovali přesně podle našeho přání.
Pod strmý břeh ukotvili silné kůly, mezi ně naskládaly slabé kmeny a doprostřed vsadili okno s okenicí. Za okno a kůly můžeme vrstvit kompost. Díky mezerám proudí ke kompostu dostatek vzduchu a ze stran je přístupný pro pozdější manipulaci a vybrání. Okno je stále zavřené, abychom rozkladače nerušili při práci. Ale to je jen do doby než přijdou děti a okenici otevřou, aby mohly pozorovat, co se v kompostu děje. Naštěstí je „okno do půdy“ ve stínu stromů, tak nám na něj nesvítí ostré polední slunce. To by se našim rozkladačům nelíbilo, vždyť i žížala je ráda ve tmě pod zemí.
A když je pozorujeme, dějí se za oknem zajímavé věci:
rozmnožují se nám tam žížaly, mnohonožky a také svinky. Od spodního okraje kompost tmavne a čerstvá vrstva tleje a ubývá.

Proč jste se rozhodli právě pro tento kompostér?

Myslíme si, že kompostování na školní zahradě je velmi důležité. Sečeme trávu, hrabeme listí, čistíme záhony a víme, že se nám tento bioodpad hodí právě pro tvorbu kvalitního kompostu. Ten potom využíváme zpátky do záhonků, aby nám rostlo vše, co zasadíme. Děti znají koloběh v přírodě a vědí, co rostliny potřebují k životu.
„Okno do půdy“ je kompostování, při kterém je zaručena jednoduchá manipulace s bioodpadem a hlavně mohou děti oknem pozorovat, jak rozkládání probíhá a kdo se na něm podílí.
To hlavní, co díky kompostování poznáváme je, že člověk svým chováním a jednáním utváří prostředí kolem sebe. Prostředí, ve kterém žije a které chce mít zdravé a krásné.
Naše děti již vědí, že bez rozkladačů bychom nemohli žít, že my „velcí“ potřebujeme ty „malé“ ke svému životu.

Co děláte nebo se chystáte udělat s vyrobeným kompostem?

Kompost potřebujeme každý rok na doplnění mobilních záhonků všech tříd – Koťat, Berušek, Veverek, Krtečků i Čmeláků. Vermikompost zase použijeme k setí a přesazování rostlinek ve školce.

Jakékoli další sdělení:

Důkazem o našem vřelém vztahu k žížalkám je naše básnička "O ztracené žížale"
„Ztratila se žížala,
zabloudila v dešti.
Na cestě jí našly děti,
měla velké štěstí.
Odnesly jí do zahrady,
uložily do hlíny -
do pěkné z listů peřiny.
Spokojeně si tam žila,
po chvíli se rozmnožila.
Dnes už její dětičky
dělají nám v kompostu
ŽÍŽALKOVÉ CHODBIČKY.“
(vlastní tvorba)

 

07.11.2017 18:35