KOMPOST DÁVÁ ZAHRADĚ VÝŽIVU

Zdroj: deník Právo, 30. 3. 2011, středeční příloha Dům a Bydlení, strana 22, Radíme, autor Karolina Černá

Pokud třídíme odpad, víme, že ho zhruba ze dvou třetin tvoří organické zbytky. V obyčejných koších se tzv. dusí, mokvají a zapáchají. Když už je nehodláme v domě tolerovat, vyhodíme je do popelnice. Přitom mohou prospět rostlinám, šťavnatému ovoci a zdravé zelenině. Bez použití chemie.

Biorytmus kompostování
Ideální dobou k založení kompostu na zahradě je podzim. V bytě je to jedno, tam je stálé teplo po celý rok. Správný kompost je plný živých organismů a jako takový má svůj životní rytmus. ? Při jarním tání dochází vlivem dostatečné vlhkosti a zvyšující se teploty k velmi rychlému rozkladu veškerého bioodpadu nahromaděného přes zimu.

• Na jaře zahradní kompost přeházíme na vedlejší kupu. Neodebíráme jej však z horní vrstvy, ale z boku, aby v každé odebrané várce byly všechny naskládané vrstvy!
• Každou dávku rozhodíme, aby se hmota provzdušnila. Nahoře je dobré udělat mísu, aby po povrchu nestékala voda.
• Přeházený kompost necháme v klidu do podzimu a už na něj nic nepřidáváme. Na místě původního kompostu můžeme založit nový.
• Původní kompost na podzim přeházíme opět z boku přes hrubé síto a nezetlelé stonky, větvičky či dřívka přidáme ke kompostu novému.
• Kvalitní kompost zraje zhruba rok, lze z něj ale odebírat už po šesti měsících, nejlépe v březnu a dubnu. Zralý kompost poznáme podle lesní vůně. Humusem přihnojujeme záhony, trávník, stromy a keře. V poměru 1:1 se zahradní zeminou je výborný také do květináčů.
• Zrání kompostu můžeme uspíšit speciálními přípravky, tzv. urychlovači kompostů. Jde o suché preparáty vyrobené na bázi užitečných přírodních mikroorganismů.

Tipy pro správný kompost
Kompost vzniká rozkladem organického odpadu. Starají se o něj bakterie, plísně, žížaly a další půdní organismy. Vzniká pak produkt bohatý na humus, který se používá ke zlepšení zeminy na zahradě i v domácích květináčích.

• Vhodné místo pro kompost je v polostínu, nejlépe pod stromem.
• Do kompostu patří jen organický odpad, tj. zbytky zeleniny, ovoce a zahradní odpad, jako např. listí, větve stromů a keřů, odkvetlé květy, posekaná tráva, dále čajové lístky, kávová sedlina a vaječné skořápky.
• Poměr zeleného materiálu, jako jsou listí a zeleninový odpad, k hrubému materiálu, jako drcené větve, by měl být přibližně 3:1. Asi 25 cm vysoká vrstva drceného dřevěného odpadu větviček a pilin by měla tvořit základ kompostu.
• Druhou vrstvu tvoří promíchaný odpad, posečená tráva (ideálně promíchaná s organickými zbytky z domácnosti), nebo listí.
• Nakonec přidáme asi 2 cm mletého vápence (tlející hmota je příliš kyselá) a nezapomeneme na dusíkaté hnojivo. Poté znovu přijde na řadu drcený odpad, tráva a vápenec s hnojivem až po úplné naplnění kompostu (optimální je výška 1m s půdorysem 1x1 m) nebo kompostéru.
• V kompostu nesmí být velké množství vody, po velkých deštích by měla odtéct. Na druhou stranu zase nesmí přeschnout, takže ho v horku zavlažujeme.
• Vrch kompostu udržujeme mísovitý, aby voda nestékala po bocích, ale vsakovala se dovnitř.
• Kompost nikdy nesešlapáváme, musí být vzdušný, aby mohlo probíhat tlení.

Pomoci mohou kompostéry
Nechceme-li mít na zahradě klasický kompost, můžeme si pořídit tzv. kompostér. Vyrábějí se z plastu, kovu, dřeva a dělí se na otevřené a uzavřené. Jejich cena se pohybuje od 1000 Kč.

• V otevřených kompostérech lépe prosychá zvláště vlhčí materiál (tráva ze sekačky apod.). Nevzniká v nich tedy zbytečné množství zapáchající tekutiny jako v uzavřených kompostérech bez větracích otvorů.
• Zrání kompostu v otevřených kompostérech probíhá přirozenou cestou za přítomnosti enzymů, bakterií a živočichů (žížaly).
• Všechny otevřené kompostéry jsou snadno rozebíratelné, lze vysadit kteroukoli příčku samostatně (např. při vybírání hotového kompostu, nebo při překopávání). Konstrukce je jednoduše montovatelná, bez použití nářadí, díky speciálním zámkům.
• Kompostéry lze sdružovat do vícebuňkových kompletů pomocí rozšiřovacích modulů. Rozšiřovací buňky vycházejí pak vždy na 3/4 ceny základního kompostéru, protože obsahují jen 3 stěny a speciální napojovací rohovníky.
• Kompostéry z profilovaného žárově zinkovaného plechu jsou v mrazech odolnější než plastové, u nichž dochází k popraskání.
• Nevýhodou oproti uzavřeným kompostérům je delší doba zrání a také to, že je vidět na materiál (zbytky), které jsou na kompostu uloženy. Když už je kompost částečně vyzrálý, mezery mezi příčkami můžeme osázet rostlinami (ať už převislými, nebo stojatými – např. i převislé jahody, nebo také cukety, dýně). Kompostér pak pěkně vypadá a přináší i další užitek.
• Plastové uzavřené kompostéry zvyšují tepelnou izolaci stěn, a díky větracímu systému urychlují průběh kompostování, zrání trvá tak 4 týdny. Mají jednoduché odklopné víko, plní se shora.

Kompostujeme v bytě
Založit kompost si můžeme třeba kvůli pokojovým rostlinám, i když nemáme zahradu. Existují totiž speciální kompostovací koše a kompostovací sáčky až po kompostéry menších rozměrů, které se dají umístit v bytě nebo na balkoně. Sehnat je můžeme na e-shopech, či přímo u sdružení (Ekodomov) v Praze, kde výrobky také testují. Hmota v těchto kompostérech zraje od 2 do 4 týdnů, záleží na okolní teplotě. Čím je teplota vyšší, tím rychlejší je proces zrání. Z jakých výrobků můžeme vybírat?

• Kompostovací sáčky, tašky umožňují propouštět vlhkost odpařováním, takže se z bioodpadu nevylučuje výluh a dochází k jeho prosoušení. Tím se také zabraňuje zápachu. Vyrábějí se z kompostovatelného plastu. Jedna role 15 sáčků přijde na 58 Kč, tašky stojí podobně. Prodávají se se speciálními koši v ceně asi 300 Kč.
• Kompostovací pytle jsou určeny pro sběr jemného zahradního odpadu (tráva, listí, plevel, piliny, seno, sláma a další drobný odpad ze zahrady a domácnosti). Neměly by být s odpadem skladovány déle než 14 dní, kompostují se i s biologickým odpadem. Patnáct pytlů o objemu 120 l stojí kolem 300 Kč.
• Kuchyňské nádoby na odpad z keramiky či nerezu jsou opatřeny uhlíkovým pachovým filtrem, který se vkládá do jejich víka a brání zápachu. Vyměňujeme ho jednou za půl roku. Nádoby stojí od 600 Kč.
• Mikrokompostárna (fermentor) je zařízení poháněné elektrickým proudem. Bioodpad se v zařízení míchá, je provzdušňován a zahříván na teplotu 60 °C, aby se zajistila hygiena odpadu. Jednotka je uzavřena a vybavena uhlíkovým filtrem, zcela pohlcujícím zápach. Celý proces je řízen mikroprocesorem. Pojme za měsíc asi 55 kg bioodpadu, což odpovídá produkci zhruba pětičlenné rodiny. Cena od 11 tisíc Kč.
• Otočný kompostér ve své zateplené verzi vydrží mrazy kolem –5 °C až –10 °C, respektive v těchto teplotách stále probíhá kompostování. Jde o uzavřenou nádobu (nejčastěji tvaru sudu), kam vhodíme bioodpad a kompostérem zatočíme. Tím dojde k promíchání nového bioodpadu s již tlejícím a zároveň se kompostovaný materiál provzdušní. Existují i dvoukomorové otočné kompostéry, v nichž dochází k nepřetržitému kompostování, aniž bychom čekali na uzrání obsahu. Cena od 3500 Kč podle rozměru.
• Vermikompostér využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na kvalitní organické hnojivo – vermikompost. Umístit jej můžeme kamkoli, kde psychicky uneseme přítomnost žížal v uzavřené nádobě. Ovšem vždy v místnosti, kde se teplota pohybuje mezi 15–20 oC! Při dodržování správných zásad vermikompostování obsah kompostéru nezapáchá. Žížaly pracují potichu, bez potřeby elektrické energie a vyrábějí vysoce kvalitní hnojivo. Jestliže ale odjíždíme z bytu déle než na tři týdny, musíme na to žížaly připravit, dát jim dostatečnou zásobu anebo si zajistit někoho, kdo je přikrmí. Cena od 2900 Kč.

***

TŘÍDĚNÍ BIOODPADU V OBCÍCH

Obce, které uvažují o třídění a recyklaci bioodpadu, mohou požádat o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Grantem mohou obce a města podpořit domácí a komunitní kompostování nebo zavést komunální sběr bioodpadu. A nebude je to skoro nic stát – dotace pokrývá až 90 % nákladů obce. Nakoupené kompostéry a kompostovací koše obce rozdělují školám nebo občanským komunitám. Zájem o sběr a třídění bioodpadu u obyvatel podpoří informační programy pro školy a veřejnost. Dotace pokrývá i náklady na osvětu. Více na www.opzp.cz. 

Co do kompostu patří?

• zeleninové a ovocné odpady
• tráva a zelené listí (hmotu je dobré prosypávat mletým hašeným vápnem, aby se předešlo nepříjemnému zápachu při jejím kysání)
• uvadlé květiny
• vaječné skořápky
• papírové obaly a ubrousky
• kávové a čajové zbytky
• trus drobných zvířat v malém množství
• dřevitá vlna, třísky, piliny

Co do kompostu nepatří?

• kosti a zbytky masa
• pecky, slupky z tropického ovoce
• větve z tújí, listí z ořešáků
• popel z uhlí
• plevel, rostliny napadené chorobami
• plasty, sklo, kov, barvy a ředidla
• kočičí, psí a lidské výkaly

UŽITEČNÉ WEBY ekodomov.cz kompostuj.cz, kompostery.cz, vladeko.cz, limes.cz

Foto popis| Převážně dvě třetiny odpadu domácnosti tvoří tzv. bioodpad, k němuž patří i slupky z ovoce. KYOCERA
Foto popis| Otočný kompostér s uzavíratelnými zámky může stát na zahradě i balkoně. Kompostování v něm probíhá i v desetistupňových mrazech. Se sudem se dá díky madlům snadno manipulovat, otáčením dochází k provzdušnění obsahu. CLEMENS HOBBYTEC
Foto autor| FOTO PRÁVO – JAN HANDREJCH (2) A ARCHIV FIREM
Foto popis| Otevřený dvoubuňkový kovový kompostér usnadní přehazování kompostu a založení nového. LIMES
Foto popis| Uzavřený plastový kompostér urychluje dobu zrání. BAUHAUS
Foto popis| Kompostovací nádoby se vyrábějí z nerezu nebo keramiky. Mohou mít pěkný design.
Foto popis| Speciální sáčky na sběr bioodpadu v domácnosti se dají kompostovat. (EKODOMOV)
Foto popis| Uzavíratelný kompostér Thermoking slibuje regulaci vnitřní teploty a vlhkosti díky vrchnímu ventilu a bočním větracím otvorům. Při rozměrech 91x91x85 cm (704 l) přijde na 2910 Kč. LIMES
Foto popis| V otevřeném plastovém kompostéru lépe prosychá zejména vlhčí materiál, např. posečená tráva. MOUNTFIELD
Foto popis| Některé otočné kompostéry mají speciální kliku na otáčení sudu. KETER
Foto popis| Vermikompostér má několik vrstev. O kompostování se starají kalifornské žížaly, které postupně prolézají do vyšších pater. Dole kohoutek na vypouštění výluhu, tzv. žížalího čaje, který je také výborným hnojivem.

Zdroj: deník Právo, 30. 3. 2011, středeční příloha Dům a Bydlení, strana 22, Radíme, autor Karolina Černá (náhled článku ve formátu PDF, velikost 1,03 MB)