Vracíme, co si bereme. Víme jak, víme proč.
Kategorie: Kompostuj.cz - Bioodpad a kompostování

07.01.2014  |  Autor: Tomáš Hodek

Kozel zahradníkem

To je asi nejvýstižnější označení připravovaného jmenování Richarda Brabce do funkce Ministra životního prostředí. S každým novým ministrem vždy blýskne jiskřička naděje, že se problematika péče o půdu posune na žebříčku priorit. Od člověka, který vedl podnik, jehož výrobky kontaminují spodní vody, způsobují eutrofizaci vod, přispívají ke snižování vodozádržnosti půdy a posilují tak sílu povodní, se obrat v náhledu na způsob péče o půdu dá očekávat jen stěží.
 

Nejde totiž jen o ministra samotného. Stále platná absence zákona o státní službě znamená, že s každou výměnou ministra se vymění i tým klíčových lidí na ministerstvu. S novými lidmi přichází také vliv lobbistických skupin. Tento vliv je pak často důležitější než samotná osoba ministra. Z manažerského pohledu se jedná o logický krok, z hlediska praktického fungování chodu státu je však tato praxe naprosto zničující. Každá výměna zkušených lidí je pro celou společnost velikou ztrátou, neboť pro kvalitní přípravu norem a nařízení je nutná hluboká znalost řešené problematiky a také dokonalá znalost procesu jejich přípravy a schvalování. Ukazuje se, že čtyři roky na celý proces nestačí. Nezkušenost je často zjevná na národní úrovni i při mezinárodních jednáních.

Jedná se o praxi, která přišla do Čech po roce 1948 společně s poradci z KGB a do dnešního dne nebyla zcela odstraněna. Když se v padesátých letech můj děda, toho času přesvědčený komunista, zastal svých nekomunistických kolegů, kteří museli odejít z vedoucích funkcí v Pražské Pragovce, byla to pro něj poukázka do kriminálu. V té době váha slova čestných mužů naháněla opravdový strach. Stranická ideologie vyžadovala stranickou poslušnost. Nová doba nám dala svobodu a otevřela možnosti pro volné nakládání s penězi, které se však staly pro mnohé novou ideologí. Ideologie peněz vyžaduje poslušnost penězům nebo alespoň vítá nezkušenost, která snadno podléhá vábení lobbistů. Slovo je od nejvyšších představitelů státu již řadu let znevažováno a čestnost se považuje za úchylku.

V tomto prostředí přichází na ministerstvo životního prostředí Richard Brabec, který je pupeční šňůrou svázán s chemickým průmyslem, největšími znečišťovateli v zemi. Dovedu si představit, že pan Brabec může mít zcela upřímnou snahu vést MŽP v souladu s jeho posláním, avšak jeho výchozí pozice je natolik komplikovaná, že je obtížné si představit, že se mu to opravdu podaří.

Za pozitivní lze označit, že pod řízením pana Brabce se můžeme dočkat posílení důrazu na uplatňování dobrovolných nástrojů jako je EMAS a Environmentální managemet dle ISO 14001, se kterými má pravděpodobně pan Brabec osobní zkušenost.

Ilustrační foto: Tomáš Hodek