Vracíme, co si bereme. Víme jak, víme proč.

<-- Zpět


Dotaz:
Před cca dvěmi měsíci jsme si od Vás domů přivezli vermikompostér. Bohužel jsme hned na začátku překrmili. Tedy objevila se plíseň...

Snížila jsem vlhkost papírem a nyní se plíseň objevuje jen lokálně. Přidala jsem i listí a piliny. To pomohlo. Prosím o radu v jakém poměru mám dávat potravu. Tedy zelené a hnědé. Vlhkost my pořád přijde dobrá. Pokud hlínu zmáčknu nikdy neteče voda. Ovšem také my přijde, že žížaly tolik nežerou. A rozmnožují se pomalu. Jaký čas potřebují na to aby se rozrostl jejich počet? Také máme malé žížaly, ale myslím že malé množství. Mohu do kompostéru často zasahovat. Nebo by měl spodek zůstat vždy bez zásahu aby měli žížaly svůj klid. Další dotaz se týká vody. Tepre nyní se ve spodní nábobě objevila voda. Ovšem čirá. Nikoli žížalí čaj. Je to známka špatného postupu? Jak dlouho trvá než se kapalina začne tvořit?

Odpověď:
Problém s překrmením je velmi častý a my doporučujeme v této chvíli přestat krmit a počkat, až bude materiál již částečně rozložený (nedá se na něm dobře rozpoznat původní složení). Po této době (cca 2-3 týdna) je možné začít znovu, ovšem v menším dávkování a pozvolném zvyšování dávek v závislosti na rychlosti žížal a povaze kompostovaného materiálu, který také hraje velkou roli v rychlosti vermikompostování. Doporučuji Vám bioodpady připravit (nalámat, nakrájet apod.) na malé kousky, aby se rychleji rozkládaly. Dobrým startérem je vylouhovaný čaj (bylinkový či klasický), ten mají žížaly velice rády.
Co se týče vlhkosti, pak žížaly preferují spíše mokřejší prostředí a není tak nutné kompost tolik vysušovat. S vlhkostí souvisí i výskyt plísně. Předpokládám, že je čistě bílá vláknitá a vytváří hustou síť vláken. Tato plíseň není moc na škodu, postupně se překrývá čerstvým bioodpadem a vytváří potravu pro žížaly, které se jí často živí. Jen je dobré vyvarovat se přechodu plísně do zelené nebo černé barvy, kdy houba vytváří spory a může vytvářet zdravotní potíže.
Rozmnožování závisí na podmínkách, ale tyto žížaly jsou méně náročné a rozmnožují se rychleji - častěji kladou kokony. Zkuste se podívat do kompostu a zkuste najít asi 2-3 mm velké žluté až jantarové kuličky. Pokud jich tam najdete více, je to dobré znamení, že se žížaly množí. To je asi i jediný důvod, proč zasahovat do spodních pater. Další zásahy jsou víceméně zbytečné a nahrazují práci žížal, které svou činností materiál promíchávají a provzdušňují.
Voda, která vzniká je pravděpodobně raný žížalí čaj, který svou barvou napovídá, že kompost ještě není úplně vyzrálý. Není také tak "silný" a není třeba ho ředit pro použití jako zálivky rostlin. Vyloženě zkažený žížalí čaj byste jistě poznala, je tmavě hnědý až černý, zapáchá po žumpě a na hladině se tvoří lesklá vrstvička hnilobných bakterií a nálevníků. To se ale stává při úplném zamokření spodního patra a úplnému omezení přístupu vzduchu.
Pavel Pšenička 12.12.2011