Vracíme, co si bereme. Víme jak, víme proč.

<-- Zpět


Dotaz:
Někde jsem četl (bohužel si opravdu nevzpomínám kde), že pod kompost má přijít drenážní vrstva ze štěrku, aby se lépe odváděla voda z rozkladných procesů.

Někdo zase tvrdí, že je to hloupost, že ta voda má právě v kompostu zůstávat, aby se zúčastnila rozkladných pochodů. Co je pravda ?

Odpověď:
O drenážní vrstvě ze štěrku jste mohl slyšet pravděpodobně v souvislosti s komunitním kompostérem, kde štěrk skutečně funguje jako drenážní vrstva pro odvádění přebytečné vody. Je to z toho důvodu, že komunitní kompostér je určený především na zpracování kuchyňských bioodpadů, které obsahují okolo 80 % vody. Voda je sice důležitá pro výživu a aktivitu mikroorganismů – při jejím nedostatku zastavují svoji činnost na tak dlouho, dokud nebude opět dostatečná vlhkost, ale je – li příliš vlhko, dochází v důsledku nedostatku vzduchu k nežádoucím hnilobným procesům, a proto je důležité přebytečné množství vody odvádět. Štěrk má v tomto případě i další důležitou funkci, a sice že zajišťuje pasivní aeraci kompostovaného materiálu zespodu přes spodní rošt. U zahradních kompostů je štěrk prakticky zbytečný, pro vsakování přebytečné vody postačí jednoduché nakypření půdy. Ale aby bylo dodrženo potřebné provzdušnění kompostu, tak se do spodu kompostu nejčastěji vkládají na drobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka, dřevnaté stonky květin (apod.), čímž je zajištěna i odvodňovací funkce. Tato vrstva by však neměla chybět i ve vyšších partiích kompostu. Většinou je však problém s příliš suchým kompostem, který se musí naopak dovlhčovat. I když při rozkladných procesech vzniká voda, je ve formě páry a díky vysoké teplotě okolo 50 °C je snadněji odpařována pryč.