Vracíme, co si bereme. Víme jak, víme proč.

Proč potřebujeme humus

Humus je velice stabilní hmota organického původu s neocenitelnými vlastnostmi. Vzniká pomalým a dlouhodobým procesem zvaným humifikace za pomoci půdních organismů z takzvané primární organické hmoty, tedy ze zbytků rostlin a živočichů, postupnou přeměnou přes množství různých látek.

Humus obsažený v kompostu:

  • má vysokou výměnnou kapacitu pro živiny (dusík, vápník, hořčík, draslík), které rostlinám postupně uvolňuje. Navázané živiny se tak nevyplachují do spodních a povrchových vod. Pokud jsou tyto živiny vyplavovány, dochází ke známému zarůstání vodních ploch, které pak mnohdy znemožňuje koupání a rekreační sporty.
  • zvyšuje biologickou aktivitu, která umožňuje rozklad některých znečišťujících látek (například ropné produkty)
  • zvyšuje se tak samočistící schopnost půdy
  • rozpouští živiny z půdních minerálů pro rostliny
  • zlepšuje výživu rostlin stopovými prvky
  • zlepšuje strukturu půdy
  • zlepšuje jímavost půdy pro vodu
  • dodává půdě tmavou barvu, která zvyšuje záhřevnost půdy
  • má určité složky, jež mají charakter stimulátorů
  • zvyšuje odolnost půdy proti okyselení
  • obsahuje organickou hmotu, která dokáže vázat těžké kovy, a tím omezuje jejich příjem rostlinami

Půda bez humusu neváže hnojiva

Díky ceně a jednoduchosti aplikace většina konvenčních zemědělců užívá průmyslová anorganická hnojiva a nestará se o množství organické hmoty a humusu v půdě. Přitom bez humusu v půdě je hnojení anorganickými hnojivy pro rostliny vysoce neefektivní. Spotřeba anorganických hnojiv sice po roce 1989 v ČR prudce klesla, v posledních letech však dochází k opětovnému nárůstu a to především u dusíkatých hnojiv [1]. Při nedostatku humusu v půdě nejsou látky obsažené v anorganických hnojivech v půdě dostatečně vázány a při dešti dochází k jejich vyplavování do povrchových a spodních vod. Hnojiva spláchnutá z polí pak způsobují zarůstání vodních ploch řasami a sinicemi, které připravují vodní živočichy o kyslík ve vodě a omezují využití postižených vodních ploch ke koupání. Oslabené rostliny jsou náchylnější na výskyt škůdců a chorob. Rostliny je nutné více ošetřovat postřiky, které jsou opět z půdy splachovány do vodních toků. Dochází tak k utrácení veřejných prostředků na znečišťování životního prostředí, kterému by šlo předejít aplikací organických hnojiv, zejména kompostu, který je bohatý na humus.

[1] Autorský kolektiv Cenia, Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989, Praha, Cenia, 2008

Půda bez humusu nezadržuje vodu

Absence humusu a organické hmoty v půdě ovlivňuje vysychání krajiny ale i povodně. Pokud se voda nemá kde zachytit, z půdy odtéká a půda ztrácí vlhkost. Při přívalovém dešti dochází ke zvodnění povrchové části půdy a na povrch jsou vyluhovány jemné jílové částice, které vytváří vrstvu ztěžující další průsak vody. Vyschlá půda pak funguje jako stanová celta. Pokud je půda suchá, povrchové pnutí vody drží kapky vody vcelku a kapky klouzají dolů, aniž by prošly porézním povrchem. Rostliny tak trpí nedostatkem vláhy, klesá hladina podzemní vody a studně vysychají. I krátkodobý přívalový déšť pak přinese ničivou povodeň a půda pod povrchem zůstane vyprahlá a suchá. Toto jsou stinné stránky intenzifikace zemědělské výroby s rozoranými mezemi a obřími lány, využívání průmyslových anorganických hnojiv a odvodňování krajiny napřímenými vodními toky. Jen v České republice bylo odvodněno 1.081.836 ha (25,4 %) zemědělské půdy a 72,2 % zorněno. Z 90.959 km vodních toků bylo v ČR upraveno 36.527 km (40,2 %) a délka toků tu byla v minulém století zkrácena o jednu třetinu! [1] Situace je dále zhoršována budováním odvodněných zpevněných ploch. Například jen za rok 2006 přibylo v ČR 117 ha zastavěné plochy [2]. Pokud má půda dostatek organické hmoty a dokáže si udržet vlhkost, naváže voda v kapilárách dešťové kapky a voda se začne rychle vsakovat. Voda zůstává v půdě a krátké přívalové deště se na zvýšení hladiny vodních toků prakticky neprojeví. Kompostováním a aplikací kompostu tak předcházíme vysychání půdy i povodním.

[1] O. Syrovátka, M. Šír a M. Tesař, Změna přístupů ke krajině - podmínka udržitelného rozvoje Text byl v roce 2001 přednesen na konferenci "Tvář krajiny - krajina domova" 23. prosince 2002, www.jeseniky.ecn.cz/Herminovy/Studie/Syrovatka.htm

[2] STATISTICKÁ ROČENKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2007, Půda a horninové prostředí, www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFMVTMNS/$FILE/kap_b3.pdf

Půda bez humusu posiluje vodní erozi

V současné době je téměř 50% zemědělské půdy v ČR ohroženo vodní erozí, v nejohroženějších místech se každý rok z každého hektaru splavuje cca 7,5 t horniny.

Voda, která není absorbovaná humusem v půdě, odtéká. Zvláště větší přívaly vody, které mají větší kinetickou energii strhávají s sebou vše co jí stojí v cestě. U obnažené půdy na polích, v místech, kdeorba nerespektuje tvar terénu, se vytváří erozní rýhy a dochází k plošnému smývání ornice. Podle údajů MŽP je více než polovina zemědělské půdy v ČR ohrožena vodní erozí, kdy při extrémním ohrožení můžeme erozí přicházet až o 7,5 t půdy na hektar. Díky satelitní technice a internetu (např. www.maps.google.com) se dnes o erozi půdy může přesvědčit každý. Na satelitních snímcích jsou vidět světlejší části půdy, kde je smytá ornice a tmavší pruhy, kde se v depresi splavovaná půda zachytila. Celkový roční transport splavenin byl v roce 1974 je na celém světě odhadnut na 18,29 miliard tun materiálu ročně [1] a v současné době dosahuje 25 – 50 miliard tun [2]. Vyčerpání fosilních zásob uhlí a ropy se počítá na desítky let a náhradu můžeme hledat v nepotravinářské zemědělské produkci. Podmínkou však je zachovalá kvalitní půda, která bude zemědělskou produkci umožňovat.

Majitelé půdy přicházejí o majetek

90% zemědělské půdy je v pronájmu. Půda se stala výrobním prostředkem kde je upřednostňován okamžitý zisk před dlouhodobou udržitelností kvality půdy. Díky poklesu masné zemědělské produkce je nedostatek statkových organických hnojiv a hnojí se anorganickými minerálními hnojivy. Podíl humusu v půdě klesá a půda ztrácí vodu a živiny. Voda, kterou při deštích neabsorbuje chybějící humus stéká z povrchu polí a odnáší sebou ornici. Snižuje se tak bonita půdy i její hodnota. Zajímejte se proto jak zemědělci hospodaří na pronajatých pozemcích. Od 1. ledna roku 2010 vstoupily v platnost nové standardy GAEC (Good Agricultural and Environmental Conditions) , které definují celkem 11 standardů na základě evropské legislativy, konkrétně přílohy č. III nařízení Rady (ES) č. 73/2009. problému eroze půdy se věnuje GAEC 1 a GAEC 2, organickým složkám půdy GAEC 3 a GAEC 4. Pokud zemědělec svým neodpovědným hospodařením způsobí degradaci půdy a snížení bonity vystavuje se riziku, že se majitel bude domáhat náhrady škody.

[1] BOGÁRDI, J.: Sediment transport in alluvial streams. Akdémiai Kiadó, Budapest 1974

[2] M. Janeček a kolektiv, Ochrana zemědělské půdy před erozí, ISV nakladetelství, Praha 2005